Alíkovina

Zoo v zimě? Proč ne!

vydáno  •  Zvířata · ZOO Praha · Zima · ZOO
Pokud patříte mezi ty, kteří nemají rádi davy lidí a přesto rádi pozorují zvířata, pak je návštěva zoologické zahrady v zimním období báječným řešením. Možná budete překvapeni, kolik druhů uvidíte venku.

© Radkaa

Zatímco některé druhy jsou věrné zimnímu spánku, jiné se mají čile k světu. Zvlášť ty, které mají zimu přímo ve svém jméně medvěd lední, sovice sněžní nebo pocházejí z chladných oblastí.

Pražskou zoologickou zahradu si můžete představit jako jednu velikánskou rodinu, v které se ročně narodí přes 900 mláďat.

Některá jsou tak vzácná, že mají slavné kmotry a dostanou i jméno. Ba co víc: nejvzácnější přírůstky putují v rámci mezinárodních záchranných programů do jiných zoologických zahrad.

Mezi nejznámější obyvatele trojské zoo v posledních letech patří mláďata gorily nížinné Moja (* 2004) a Tatu (* 2007). Méně známý, ale velmi vzácný je také loňský přírůstek v kasuáří rodině - Inofef.

Kasuár - nejstarostlivější tatínek zvířecí říše

Kdyby se v živočišné říši uděloval titul nejstarostlivějšího tatínka, nejspíš by ho s převahou získal kasuár přilbový. Samice jen snese vejce a pak se vrátí ke svému samotářskému životu. Vejce jsou dlouhá asi 15 cm, tyrkysová, s výrazně strukturovaným povrchem a bývá jich od čtyř do osmi.Téměř dva měsíce pak sedí otec na vejcích a nepřijímá potravu. Protože mají vejce nezvykle silnou skořápku, musí se mládě líhnout s dopomocí chovatelů.

Kasuár přilbový - mládě s otcem.Mládě vzácného kasuára přilbového.

Mládě kasuára přilbového, Zoo Praha, 17. června 2009.

A jak vlastně takový kasuár vypadá? Je to velký nelétavý pták, který obývá hustý lesní podrost na Nové Guineji, Ceramu a v severovýchodní Austrálii. Živí se rostlinnou potravou - výhonky a spadanými plody. Kasuár přilbový je největší zástupce čeledi kasuárovitých a druhý nejtěžší pták na světě, Jeho hmotnost se nejčastěji pohybuje pro samice okolo 58 kg pro samce okolo 30kg. Délka těla může dosáhnout až 1,5 metru.

Domovem kasuára přilbového jsou lesy s hustým podrostem, a to až do výšky 3000 metrů nad mořem. Našli bychom ho na ostrovech Nová Guinea, Ceram, Aru a na australském poloostrově Cape York. Ve dne odpočívá skryt v houštině a za potravou se vydává za úsvitu, večer nebo dokonce v noci.

Nejraději si pochutnává na šťavnatých plodech, které polyká vcelku. Protože je odkázán na potravu, kterou najde na zemi, a protože do jeho jídelníčku patří plody až 75 různých druhů stromů (a samozřejmě i hmyz, plži nebo houby), může žít kasuár jen tam, kde jsou lesy druhově pestré. Není proto divu, že plaší kasuáři doplácejí na kácení lesů a jejich početní stavy klesají.

V evropských zoo žije okolo 90 kasuárů přilbových. Jejich odchovy jsou poměrně vzácné. V pražské zoo se mládě kasuára narodilo loni v létě po deseti letech.

Mláďata jsou zpočátku pruhovaná, později skořicová. Zcela samostatná jsou asi ve stáří 9 měsíců, zbarvení dospělých získávají asi v roce.

Kasuár přilbový s mládětem.

Jméno kasuár, je zřejmě papuánského původu. "Kasu" znamená rohatý a "weri" znamená hlava, což ukazuje na hlavu s rohem-přilbou. Přilba kasuárům pomáhá prodírat se hustou vegetací deštného lesa. Dolní končetina má tři prsty, vnitřní nese 10 centimetrů dlouhý dráp. Tím kasuár vyhrabává z listí spadané ovoce. Může ho také použít při obraně, což může být i pro člověka velmi nebezpečné.

kasuár na dvoře Rudolfa II.

Prvního kasuára v Evropě prý dostal už v roce 1597 císař Rudolf II. O tom, že kasuár není zcela tuctový pták svědčí například skutečnost, že na Nové Guineji používali domorodí lidé peří kasuárů jako platidlo.

Závody s kasuárem by nejspíš nevyhrál ani současný kralující nejrychlejší sprinter světa, jamajský závodník Usian Bolt. Zatímco on běžel rychlostí 38,69 kilometrů v hodině, kasuár dokáže uběhnout až 50 kilometrů za hodinu. V případě nebezpečí se navíc brání kopáním a údery zakrnělých křídel, na nichž má dlouhé ostré bodce. Kasuár je nejen skvělý běžec, ale také výborný plavec. Dokáže přeplavat řeku i menší jezero.

Kasuára v pražské zoo najdete v její střední části, v řadě expozic australských zvířat. Pokud je ukryt před nevlídným počasím, můžete mu nahlédnout do domácnosti velkým oknem. Což je velmi výhodné, protože i on je zvědavý a rád vyhlíží své návštěvníky. Máte ho tedy šanci vidět pěkně zblízka.

Pokud už vám venku bude zima, navštivte některý z pavilonů:

  • Indonéská džungle (orangutani, varani – největší ještěři na světě); Africký dům a savana (stádo žiraf Rothschildových – nejvyšších savců na světě, hrabáč, který se živí jen hmyzem, čiperné surikaty)
  • Pavilon kočkovitých šelem a terárium (tygři, levharti obláčkoví, anakondy – největší hady na světě)
  • Pavilon goril (samec Richard, samice Kijivu, Shinda a Kamba a mláďata Moja a Tatu)
    Pavilon Sečuán vás zavede do podhůří Himaláje. Můžete zde pozorovat množství pestře zbarvených ptáků.
  • Pavilon velkých želv (želvy sloní z Galapág a želvy obrovské ze Seychel, varani komodští)
  • Pavilon tučňáků Humboldtových
  • Afrika zblízka (ještěři, dikobrazi, hadi, štíři…)
  • Pavilon velkých savců a terárium (sloni indičtí, hroši obojživelní a tapíři jihoameričtí, krajty)
  • Pavilon gaviálů – Praha je jediná zoo v Evropě, která chová gaviály indické, nejohroženější krokodýly naší planety
Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (4)

Příspěvek z 7. února 2010 v 19:31.
sabika10 v něm napsal:

:(

V zimě  se musi svitit6 :) a ta zoo v zime teda 555555

Příspěvek z 7. února 2010 v 19:28.
sabika10 v něm napsal:

nesouhlasim

1Mě se to teda víc liíbí v létě :D1

Příspěvek z 6. února 2010 ve 21:33.
Zimík v něm napsal:

:)

V zimě je to možná lepší než v létě.