Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Ztracený vlček

    vydáno  •  Pohádky · Zvířata

    Příběh o vlčkovi, který se ztratí v lese a užije si víc dobrodružství, než si přál. Jak tohle vlastně dopadne?

    Lesní cesta, © MadlenkaVal

    O ztraceném vlčkovi

    Bylo nebylo, žili v jednom malém a krásném lese vlk a vlčice, a ti měli malého vlčka. Jenže vlk se naneštěstí dostal myslivci na mušku, a tak byla na výchovu vlčka vlčice sama. Ale i takový malý les může skrývat spoustu nebezpečí...

    Žili v malé a útulné jeskyňce. Jednoho dne vlčice odešla na lov. Na lov teď chodila o to častěji, protože vlček rostl a měl pořád hlad. Navíc už od rána pršelo a jemu se ven vůbec nechtělo. Naštěstí sněhu bylo pořád dost a on se ve volných chvílích nenudil. A protože už byl večer, ulehl a hned usnul.

    Brzy začalo svítat. Jak se první paprsky slunce dotkly vlčkova čumáku, hned se probudil. Nadšeně vyskočil a rozhlížel se, jestli neuvidí maminku. Vlčice ale nikde. Vystrčil čumák z jeskyně a díval se, jestli nejde. Vždyť by tu už dávno měla být, pomyslel si. Z jeho přemýšlení ho ale vyrušila obrovská kapka vody, která mu spadla na čumák. Rychle uhnul zpátky do jeskyně, utřel si tlapkou mokrý čumák a vyčkával, co se bude dít dál. Po pár hodinách přestalo pršet, a tak se odhodlal vyjít z jeskyně ven.

    Byl soumrak, krajina trochu potemněla. Vlček, který se brodil mokrým sněhem, už pomalu začínal ztrácet odvahu, která se v něm vzala, když vycházel z jeskyně. Kam se otočil, nějaký stín. Sebemenší pohyb mu naháněl strach. Šel pořád rovně, protože nevěděl, kam má jít a kde může vlčice být. Uslyšel nějaký zvuk. Lekl se a podíval se, co to bylo. Nic. Uslyšel to znovu. A protože měl strach, začal utíkat pryč. Pořád se díval dozadu, jestli něco neuvidí. A jak se díval dozadu, přehlédl pařez a narazil do něj.

    Po chvilce se probral a zvedl se. Podíval se do lesíka, který byl za pařezem, a na chvíli se mu zdálo, že v něm vidí záblesk nějakých očí. To ale nebyl jeho největší problém, protože se znovu rozpršelo. Vlček začal utíkat a hledat přístřeší, kožich už měl celý mokrý. Ulevilo se mu, když našel krmelec. Lehl si do sena, které v něm bylo, a hned usnul.

    Jinde v lese
    Mezitím promáčená vlčice dorazila domů do jeskyně. Bez úlovku. Začala se dívat po vlčkovi, aby mu oznámila, že nic neulovila. Zděsila se, když zjistila, že tu není. Jediné, co tu po něm zbylo, byl malý sněhulák, kterého si postavil. Hned se ho vydala hledat.

    V krmelci
    Ráno vlčka zalil přísun světla. Vyšel z lesa a ocitl se na slunné louce. Po dešti se na ní utvořilo pár kaluží. Začal po louce běhat a dovádět, takže na chvíli zapomněl na své trápení. Nastal ale jiný problém, dostal hlad.

    Veverku asi neuloví, ani nic většího. Už si jednou myslel, že má vyhráno, když našel nějaké houby. Snědl je, jenže ho pak ještě začalo bolet břicho. A tak s kručením a bolestí břicha šel dál. Posledních pár minut však ticho rušil nějaký zvuk. Vlček si byl téměř jistý tím, že ten zvuk nikdy neslyšel. Šel za ním a došel k železničnímu mostu.

    Vyskákal nahoru a byl na kolejích. Začal to tu zkoumat, protože to tu bylo moc zajímavé. Uslyšel znovu ten podivný zvuk. Otočil se, a uviděl veliký stroj, jak se řítí k němu.

    Instinkt mu velel utéct, ale jelo to moc rychle. A tak udělal něco, co by sám nečekal. Chytil se toho za otevřené okno a jel pryč strašlivou rychlostí. Nevěděl, kam jede, ale pomalu mu začalo docházet, že se neudrží věčně. Nejdřív se mu vysmekla jedna tlapka. Už se držel jenom druhou. Ale ani to nevydrželo věčně. Ještě poslední chvíli se snažil znovu chytit, ale nešlo to. Už si začal představovat, jaké je to umřít, ale v té chvíli se stalo něco nečekaného.

    Vlčice jej stačila zachytit za pádu! Šla totiž po jeho pachu a za chvíli jej našla. Jen tak tak ho stačila zachránit. Poté ho dovedla domů a společně se najedli, protože vlčice po cestě něco ulovila. A od té doby vlček nikdy nechodí sám z jeskyně, protože něco takového nechce zažít znovu.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 17. února v 11:58.
    Qetuo v něm napsala:

    Je to pěkné. Jen mě popravdě trochu rozsekal ten sněhulák, a potom už jsem věděla, že se to nebude chtít přibližovat skutečnosti. :D

    Příspěvek z 17. února v 10:31.
    koník2010 v něm napsala:

    Moc hezký článek 5 pacekokokokokok

    Příspěvek z 17. února v 8:15.
    market_love v něm napsala:

    Pět tlapek!(8:°)(8:°)(8:°)(8:°)(8:°)