Vlk obecný, © Karel Brož, archiv Správy CHKO Beskydy

Vlci

Vlci jsou krásná, psovitá a masožravá zvířata, nepohrdnou ale ani lesními plody. My máme doma československého vlčáka (viz má vizitka), a ten v létě jí i borůvky.

Vlci váží většinou kolem 16 až 80 kg. Žijí ve smečkách, kterým vládne obvykle vedoucí rodičovský (alfa) pár. Živí se lecčím, co najdou, od hmyzu až po bizony. Kromě lidí jsou jejich nepřáteli také tygři a medvědi. Vlci mají 42 zubů. Jejich špičáky mohou být dlouhé až 6,5 cm, krom nich mají silné trháky a mohutné žvýkací svaly, což jim umožňuje snadno chytit a zabít kořist. Jsou to velcí lovci, náš československý vlčák je ale i velký mazel.

Vlci se také vyskytují ve spoustě knih, příběhů atd. Lidé vlky od dávných dob zabíjeli, protože z nich měli strach. Vlk nemá nejlepší zrak, spíše průměrný, ale zato má výborný sluch a čich. Rozeznává také barvy, ale méně než lidé (rozliší jich jen několik).

Bizon americký v Prášilech, červenec 2008, © Pralinka2

Bizoni

Bizon je mohutné zvíře. Dříve jich byly hlavně v Americe minimálně statisíce, ale skoro vyhynuli. Kolem roku 1900 jich bylo opravdu malinko. Lidé se pak snažili tato zvířata zachránit a v polovině 20. století bylo bizonů již o něco více. Takhle to přibývalo dále a dnes je jejich počet odhadován na asi 35 000 kusů. Bizoni jsou takoví větší chlupatější býci, jsou moc pěkní.

Kráva, © Uberprutser

Pratuři

Pratur je předchůdce dnešní krávy, ale pořád ještě některé druhy praturů žijí, a to dokonce i v Česku, prozatím v chovných stanicích, pomalu se ale začínají vracet do volné přírody. Největší český chov praturů je v přírodní rezervaci Milovice, kde chovají právě třeba i bizony, divoké koně a další podobná zvířata.

Klisny z letošního transportu jsou zatím v aklimatizační ohradě. Připojil se k nim divoký hřebec Mogoi., © Petr Jan Juračka

Divocí koně

Jsou předky dnešních domácích koní, ale stejně jako pratuři žijí i teď. Žili ve střední a západní Evropě, byli však často zabíjeni zemědělci, kteří je neměli v oblibě. Mezi druhy divokých koní patří třeba tarpan stepní a tarpan lesní​. Většinou bývají světle hnědí. To by se závodilo na Velké pardubické, že?

Medvěd z Berouna, © lékařský

Medvědi

Jsou u nás vzácní. Nějaký se sem tam objeví na hranicích se Slovenskem, jelikož na Slovensku žijí a je jich tam dost. Také na jiných místech byli medvědi zachyceni, ale bylo jich minimum. V českých lesích tedy na medvěda na 99 % nenarazíme. Uvidíme, jak to bude za pár let. Třeba se stane součástí naší přírody. To se budeme ale bát v těch lesích.

Tímto ukončuji svůj článek o zvířatech, která byla na našem území v minulosti vyhubena, ale začínají se k nám, sice pomalu, ale jistě, vracet. Pomozme jim k návratu do naší přírody a nikdy takové zvíře nezabíjejme!

Použité zdroje: mozek, Wikipedie, Česká televize.