verbum: Značnou část středověku lidé věřili, že zvířata jsou cosi jako bezduší roboti, nepřipouštěli si, že by jim mohli způsobovat bolest jakkoliv srovnatelnou s bolestí člověka. Nyní víme, že zvířata jsou nám podobná, a proto máme i zákony proti jejich týrání – cožpak tohle není pokrok správným směrem?

Čím dál méně států povoluje a nebo provozuje trest smrti. To také není pokrok?

Colossus: Ale my jsme se naprosto jednoznačně poučili. Projdi si jakoukoliv statistiku – je méně válek, méně vražd, méně mučení, méně hladomorů, méně chudoby, méně otroctví (i v případě, že rozvolníme definici otroctví na nucenou práci vězňů). Jediné, co může vytvořit dojem, že se zhoršujeme, je důkladné pozorování senzacechtivého zpravodajství, které se rádo chytí jakéhokoliv ojedinělého protipříkladu.
I obětí terorismu je méně než v minulém století.

Pěkná přednáška od Stevena Pinkera z roku 2007, s českými titulky:

Pokud se podle tebe nic nezlepšuje, jak si vysvětluješ, že nám Bůh dal předpis, který v podstatě ničemu dlouhodobě nepomáhá?

„Desatero je tak základní pilíř křesťanského (ale i židovského) bytí, že ho nelze jen tak odstrčit stranou“
Děje se v ČR víc vražd a krádeží než ve státech, kde je větší podíl křesťanů?

Morálka křesťana má být totožná s jeho vírou, to je přeci jasné. Pokud je člověk křesťanem a chová se jako naprostý opak + to nevidí jako zločin, tak je něco špatně. Společnost se nevyvíjí, společnost je furt ta stejná, akorát se objevují jiné její výkřiky v závislosti na době. Jestli se společnost tak vyvinula, že tu s tím šermujeme, proč mezi sebou lidé po staletí válčí, copak jsme se nepoučili? Odmítám poslouchat stále samé řeči o tom, jak jsme v 21. století a bla bla. My jsme se nepoučili, my jsme se nijak nevyvinuli od našich předků. Nikdy jsme nebyli lepší než oni.
Jinak Bůh desatero zamýšlel i do 21. století, stejně tak do 22., do 14., do 10. apod. Bible je text, který je vždy aktuální nehledě na dobu. Navíc Desatero je tak základní pilíř křesťanského (ale i židovského) bytí, že ho nelze jen tak odstrčit stranou. Tyto pravidla vytvořil Bůh, aby byl člověk šťastný, pokud se jimi bude řídit.

Verbum: Tak ona (křesťanská) morálka zasahovala do skoro každého odvětví života v podstatě do 50. let. Příkladmo je vývoj trestního práva, který ze začátku měl být reflexí morálky. Do 50. let existoval trestní čin rouhání, zrušen byl až nástupem komunismu. Dál byla nelegální i homosexualita.
Přijde Ti, že se morálka nevyvinula? Nezdá se Ti, že právě i zákony reflektují tehdejší stav společnosti, kdy nebylo správné být homosexuálem, nevěřícím nebo, o čem jsem se nezmínil, i dítětem narozeným do nemanželské rodiny? Tohle je ztráta úcty? Úcta bylo nucené náboženství a jak se koukalo na ty „podřadné“ osoby. Taky mi moc nepřijde morální upalovat lidi, když už jsme u toho středověku...
Společnost se vyvíjí. Pokud chce pokročit společnost, nesmí být založena na nějakém neměnném textu starý tisíce let. Akceptovat Bibli jako jediný text pravdy není zrovna dobrý nápad. Jak říká MM, Ii kdyby křesťanské desatero mělo nadpřirozený původ, lze pochopit, že ho Bůh nezamýšlel pro 21. století.

Neni tezke neco vymyslet. Je to to poznat.
Dnesni spolecnost je toho dukazem.
Kdyby opravdu se moralka vyvynula od stredoveku vice vypadalo by to na svete jinak?

Jedine co se vyvinulo je to, ze uz nemame uctu k nicemu a k nikomu...

Tak a tim se loucim a preji krasny den.

Morell: Ještě co se týče toho alternativního Graylingova desatera…

„Je správné hledat dobro třeba v tom, že tě někdo šikanuje?“
Neříká to, že ho musíš najít, nebo že ho musíš hledat nějak dlouho na úkor oprávněné obrany. To, že se občas dějí ošklivé věci, ve kterých dobro najít nejde, nebo kde by ho našel jen psychopat, je snad jasné, spíš bych toto přikázání bral jako prevenci proti tomu, aby člověk skočil unáhleně k negativnímu závěru. Nemyslím si, že dělám moc velký interpretační kotrmelec, když v tom vidím obdobu zdejšího pátého pravidla nástěnek.

Přijde mi to o kousek lepší, než když je třeba v křesťanském desateru povinnost ctít otce i matku, která též nepočítá s variantou, že sám rodič může být pro svého potomka nebezpečný, nebo nehodný úcty z jiného důvodu.

„Mělo by tam být: snaž se věci vidět takové, jaké jsou.“
Jinými slovy 8. přikázání: Buď informovaný.
Tvá formulace vyvolává doplňující otázku „jaké tedy věci jsou?“, na kterou už pak může být nějaká víc subjektivní odpověď, tím se to pravidlo rozplyne v mlze nekonečného relativismu.

„lépe, než informovaný by znělo moudrý... nebo něco o hledání pravých informací“
Tohle by opět naznačovalo, že existuje nějaké vedlejší nepsané pravidlo, které určí, jaké informace jsou pravé.
Nemyslím si, že je nutné rozlišovat, člověk by měl vnímat jakékoliv informace, nejen ty, kterým už věří, že jsou pravé. Neznamená to, že cokoliv, co zjišťuje, má nekriticky přijímat. K tomu je 4. přikázání: Mysli za sebe.

Alternativních desater existuje více, na anglické Wikipedii je citované i Dawkinsovo desatero z knížky Boží blud, kterou tato zdejší debata začala. Neříkám, že jsou dokonalá a úplná… jen jsou mnohdy podstatně výstižnější než desatero křesťanské.

Ono není zase těžké vymyslet soubor lepších životních pravidel, protože je snad úplně každému zjevné, že se morálka od starověku trošku vyvinula. Morálku do jisté míry formuje vzdělání a nyní zkrátka víme víc – o přírodě, o sobě i o minulosti. I kdyby křesťanské desatero mělo nadpřirozený původ, lze pochopit, že ho Bůh nezamýšlel pro 21. století.

No je pravda, že pořád se dějí nějaké přírodní katastrofy, menší či větší a v historii tomu nikdy nebylo jinak... Díky.

Morell: Příroda nedělá ostré hranice. Lidé si stanovili, jaké charakteristiky musí zvíře splňovat, aby bylo posuzované jako oddělený druh (nebo jako poddruh). Úplně nejpřísnější možný pohled by byl, že třeba i já jsem svůj vlastní druh (můj genom se liší od všech ostatních) a jediný způsob, jakým bych mohl nevymřít, je klonování.

I ta otázka, jestli můžou mít dva jedinci potomka (a jestli ten potomek může mít potomky), mívá v mezních případech nějakou pravděpodobnostní odpověď.

Jinak samotný přírodní výběr u lidí už poslední tisíce let moc nefunguje, protože na nás nevyvíjí prostředí moc účinný tlak, a v posledních desetiletích jediné, co lidi doopravdy ohrožuje, jsou jiní lidé. Pokud se společnost cíleně nerozhodne vyvraždit nebo sterilizovat lidi s některými rysy, tak ty rysy nejspíš přežijí. Naopak naše vynalézavost pomáhá přežít i jedincům, kteří by běžně v přírodě neměli šanci, a v příštích desetiletích nejspíš získáme i lepší kontrolu nad naší genetickou stavbou. Takže pokud oddělený druh vznikne, spíš k tomu dojde v laboratoři než nějakým nekonečně pomalým evolučním procesem.

Pokud vím, tak poslední výrazný přírodní tlak na lidský druh způsobil, že Evropané mohou i v dospělosti pít mléko (a to nestačilo k tomu, abychom se brali jako jiný druh). Výchozí stav skoro u všech savců je, že mléko pijí jen mláďata a drtivé většině dospělých je z něj špatně (přesněji z laktózy), ale nějaká událost před dvaceti tisíci lety (nejspíš hladomor) způsobila, že tady přežili jen lidé, kterým mléko neškodí. To musela být zajímavá doba: představ si vesnici s dvěma sty lidmi, která celá umírá hladem, nikdo nemá co jíst, a přežije z ní jen jeden člověk, který je takový blázen, že pije mléko… a nějakým zázrakem mu to neškodí! A tenhle blázen – tahle hříčka přírody, která si troufla vypít krávu – je náš prapředek.

Co se týká vztahu lidí z různých částí světa, tak mě tedy více vrtá hlavou evoluce vzniku druhů, přesněji jak dlouho se musí skupina jedinců mezi sebou „množit“, než se stanou odděleným druhem? Jak dlouho to může trvat u lidí? U kříženců různých druhů je plodnost velkou neznámou, tak mi vrtá hlavou, co by to mohlo znamenat pro lidi, zvláště, kdyby se začali objevovat „kříženci“ neplodní. Je to tedy dost kontroverzní téma...

@–MM–
Co se týká tvého lepšího desatera, tak hledat ve všem dobro zní dobře, ale jsou případy, kdy je takový přístup naprosto nevhodný. Je správné hledat dobro třeba v tom, že tě někdo šikanuje? Problémy je třeba řešit, ne je rozebírat, dokud se v nich nenajde něco dobrého, pro co se pak mohou ignorovat, nebo omlouvat. Opravdu dobře znějící cesta, která vede do špatných konců. Mělo by tam být: snaž se věci vidět takové, jaké jsou.
Taky myslím, že lépe, než informovaný by znělo moudrý... nebo něco o hledání pravých informací... protože jinak je to jenom o tom mít hlavu otevřenou na informace sypané dovnitř. (ale to už se v tom trochu nimrám)
Já ráda upravuji Vědění je moc na opravdové vědění je opravdová moc.

Párkrát tudy prošuměly zmínky o nějaké národní mentalitě… u Němců, Rusů, Čechů nebo obecně. Co jsem hledal, tak národnostní psychologii zatím nikdo pořádně od druhé světové války neresuscitoval. Poté, co si ji půjčili nacisté jako obhajobu ke svým vražedným cílům, si málokdo troufá vědecky zkoumat, jestli skutečně nějaké národní stereotypy platí.

Spíš většina vědců pracuje s předpokladem, že ne, protože je jasné, že by jakýkoliv výzkum v oblasti hodnot určitých národů skončil jako munice politického extrémismu. Třeba kdyby se měřil i pozitivní úkaz, že určitý národ má dobrý vztah k osobnímu vlastnictví, tak to automaticky řekne, že jiné národy víc kradou.

Pokud nějaké převažující negativní/pozitivní charakteristiky existují, tak nejspíš nejsou až tak důležité, aby se vyplatilo je seriózněji zkoumat.

verbum: Mnou zmíněné desatero od Graylinga mi připadá jako mnohem lepší návod pro dobrý život než křesťanské desatero. Který z těch deseti bodů bys chtěl rozporovat?

Opakované přirovnávání jakéhokoliv nesouhlasu s křesťanskými dogmaty k diktatuře je ošklivé. Skutečně ti připadá, že bych chtěl něco zakazovat? Jsem poměrně skalním zastáncem svobodné vůle, je to jedna z těch užitečných fikcí, na které by neměl technický pokrok sahat. Občas tento názor někdo ocení, i když se to ekonomicky moc nevyplatí.

Jsem ráda, že dělám zajímavé čtení.
Co čech to odborník... no to snad není takové překvapení. Každý z nás si dělá svůj vlastní názor, to je vlastně silná myšlenka této společnosti, že je to společnost individuí, a každé individuum má svůj názor, který přichází ze zkušeností, informací i iluzí daného člověka, zkrátka každý máme naprosto unikátní a neopakující se „úhel pohledu.“ Jestli jsem urazila, tak se omlouvám, ale vnímám možnost, že každý vidíme věci trochu jinak, jako nekonečnou možnost sebereflexe a rozšiřování znalostí. Nicméně můj postoj zůstane vždy unikátní, bez ohledu na to, kolik se toho dozvím.
Třeba velmi unikátní je i to jak YOYO vykládá význam slova Ateismus, kdyby mi ten pohled nevysvětlil, tak bych to tak asi nikdy nedokázala vidět. (bez ohledu na to, jestli souhlasím nebo ne je to dosti zajímavé)

Jo a díky za opravu, pravda, židé světí Sobotu a křesťani Neděli, tenhle detail mi vypadl. (sice je pro můj argument málo významný, ale pořád je to chyba)

Ach jo.
To je zajímavé to číst...
Světit sobotu (židé) světit neděli (křesťané) neznamená, že nebudeš nic dělat... Je pravda, že Židé to mají přísnější, tam se klade hodnota na odpočinek. Když v pátek večer až sobota do západu slunce navštívíte Jeruzalém a to tu část židovskou, tak tam nenajdete otevřený obchod a jen židy jdoucí do synagogy.
Odpočinek od práce znamená to, že nedělám práci, kterou dělám celý týden... ale, že si udělám čas na rodinu a nebo pracuji na zahrádce atd.
Jo co Čech to odborník...

Tak za prvé, Židi žádnou věrouku o svěcení neděle nemají. Židi odjakživa světí sobotu. Ta je svátečním dnem, kdy se nesmí překročit určitý počet kroků a podobně, neděle je docela obyčejný den po sobotě.
Křesťanství sice vychází ze židovského náboženství, ale je založeno na učení Ježíše Krista, který si už ve své době všiml toho, že u tehdejších židovských náboženských představitelů začíná forma převládat nad obsahem. A upozorňoval, že ani přikázání sobotního klidu není absolutní, ale že existují situace, kdy je vhodné i v sobotu něco dělat.
To, že křesťané, a ještě ne všichni, slaví neděli, je na paměť vzkříšení Krista, ke kterému došlo den po sobotě. Ale i některé křesťanské církve tradičně slaví původní sobotu.
Asi každý pochopí, že když v neděli ráno začne hořet kostel, tak se s hašením nebude čekat do pondělí.

Protože křesťané to přikázání flákají. Jejich přístup k tomu, co je a co není práce je dosti... kompromis. Tvrdí, že je to jádro jejich víry, ale není tomu tak. Židi to berou daleko vážněji, to poznáš už z toho, kolik toho o desateru napsali křesťani a židi co se týká věrouky, rozdíl je velký. Židi svou věrouku o svěcení neděle a neaktivity hodně napsali a vytvořili si vážné seznamy, co může a nemůže žid dělat. (došli až tak daleko, že mají napsáno, kolik max. by měli udělat kroků, dokonce ani nesmí zmáčknout čudlík na výtahu, aby je někam vyvezl, protože to je používání stroje - práce)
Kdyby to v Polsku brali skutečně vážně, tak by v Neděli nemohla jezdit žádná hromadná doprava, zavřeno by měly všechny obchody i restaurace, a kdo by vyráběl elektřinu mimo vodních a automatizovaných elektráten? Pokryly by to? (a kdyby proud úplně vypadl, do pár hodin zhebnou všechny chytré telefony, navíc na nich nebude internet) Taky by v Neděli nebyly zprávy ani v rádiu ani v televizi, atd.
Správná svěcená neděle je podle písma a židů strávená tím, že se člověk věnuje studiu písma a rozjímání, ať už s komunitou, nebo s rodinou. Jak by se ale k sobě dostali, když jim nepojedou vlaky ani busy a oni sami řídit nesmí, protože je to práce?

Morell, by mě zajímalo jak to že funguje Polsko které je silně křesťanské a o neděle nepracují

No, pokud by to byla neděle, tedy že by nikdo na světě neměl pracovat na jeden den... no to už by nikdo znovu prožít nechtěl.

myslím, že tahle debata nemá cenu...
Vy si pojedete svoje a já také... tohle je ztráta jak vašeho, tak mého času...
jen k desateru:
Jak jedno tak i druhé znění desatera je vlastně stejné, jen pořadí je jinak dané jinak je to stejné...
Desatero. je základ morálky nás lidí... Nevím zda je něco lepšího... a zda vy vymyslíte něco lepšího. Kdyby se aspoň jeden den lidé drželi desatera, tak je na světě krásně...
Jak říká jeden moudrý člověk, bohužel jméno si úplně přesně nepamatuji... „čemu všemu lidi musí věřit, aby nevěřili...“ no to si přeberte sami a já končím... vše dobré přátelé...

Colossus, s tím nesouhlasím.
To o čem mluvíš bych nazval spíš slovem spiritualita, nebo třeba duchovno. Jak píše MM, to že má třeba člověk nějakou takovou vrozenou potřebu neznamená že ji musí nutně vyplnit zrovna bohem.

Verbum,
“V čem víra ignoruje to co už o světě víme?“ Víru obvykle uplatnujeme tam, kde něco nevíme. Já jsem mluvil specificky o víře v Boha. Nechci opakovat věci které tu už tu mnohokrát zazněly. Z pohledu toho co víme (a tím myslím ověřitelné vědomosti) je existence boha velmi, velmi, velmi, velmi, velmi nepravděpodobná. Pokud věříš, že bůh existuje, tak pak těm poznatkům nepřikládáš váhu a nebo je uplně ignoruješ.

“Co je na desateru špatného?“
A o kterém destateru mluvíš?
Podle téhle tabulky na wikipedii mají židé jiné destatero než katolíci a ti mají jiné než pravoslavní... klidně by to mohlo být devatero, nebo dvanáctero

MM neřekl, že je špatné, ale že by mohlo být lepší.

Můžu uvést nějaké nedostatky, které pociťuji já:

• První tři až čtyři body jsou jen součást doktríny. Chápu, že to je důležité pro sebezachování toho textu, ale logicky mi to moc nedává smysl aby součástí návodu „jak se má správný člověk správně chovat“ byl i popis jak ten návod distribuovat... to by mělo být někde na zadní straně ale ne součást obsahu :)
• Většina těch bodů je co člověk nemá dělat, chybí mi tam to co člověk dělat má. Přijde mi lepší jít cestou pozitivní motivace.
• Některé body mi přijdou duplicitní a šly by sloučit do jednoho
• Některé body jsou hodně výmluvné (třeba je vyjmenované po čem všem nemáš dychtit) ale jiné jsou zase moc stručné a zasloužily by si možná trochu rozvést. Třeba „nezabiješ“ - kterým se běžně chápe jen vražda lidí, přitom mně dává smysl to aplikovat i na zvířata.

„já mám stále pocit, že se neustále snažíš nám ukázat, že to bez Boha a bez křesťanství jde... a že jsou i jiné věci a lepší.“
To mi přijde jako správný pocit. Co je špatného na rozšiřování obzorů?

Mezi snahou edukovat a diktátorstvím, ke kterému jsi hned skočil, vnímám propastný rozdíl. Diktátorství staví obvykle na omezování přístupu k informacím. Nám jde o pravý opak.

taky možnost Morell... už se těším v sobotu, že tě osobně poznám

Myslím, že lidé, co mají absenci názoru, jestli bůh existuje, se obvykle nazývají hledající, hledači, nebo hledači pravdy. Jsou terčem pro církve, protože sami aktivně vyhledávají a snaží se zjistit, kde ta pravda o bohu je.
Ti druzí, co nemají názor a ani je to nezajímá, název nemají, protože se taky se svým názorem nikde nevystavují. Neví se o nich.

co je na desateru špatného?
já mám stále pocit, že se neustále snažíš nám ukázat, že to bez Boha a bez křesťanství jde... a že jsou i jiné věci a lepší. O to už se zde jedna diktatura snažila a docela dobře...
Nechápu co je na desateru špatně...

Ateismus je nevíra v boha nebo bohy. Nic víc. Nemá smysl tento pojem předefinovávat.

Colossus: Člověk pravděpodobně potřebuje nějakou strukturu víry, ale to neznamená, že se musí opírat o nadpřirozeno. Máme v mozku nejspíš nějaký základ, který jde vyplnit náboženstvím (a který je také mnohem starší než všechna současná náboženství), podobně jako máme nějakou základní výbavu pro porozumění řeči (ale žádné konkrétní a všichni cca stejnou).

Mně se líbí Dobrá kniha od filozofa A. C. Graylinga. Sepsal vlastní přikázání, na kterém ukazuje, jak snadné je vymyslet lepší pravidla, než křesťanská.

Jeho desatero zní:

1. Miluj správně.
2. Hledej ve všem dobro.
3. Neubližuj ostatním.
4. Mysli za sebe.
5. Přijímej odpovědnost.
6. Respektuj přírodu.
7. Konej maximum.
8. Buď informovaný.
9. Buď milý.
10. Buď odvážný.

verbum: „Co tak mentalita naroda a to co narod spojuje?“
Mají Mormoni jinou mentalitu? Jsou v Utahu jiný národ než ve zbytku USA?

Já bych si teda dovolil poznamenat, že ateismus v plné podstatě, jak tu už někdo nadhodil, není možný. Nemluvíme ovšem o tom, že člověk „nevěří v Boha a odmítá ho“, to se totiž řekne snadno. Jde spíše o to, že je v lidské přirozenosti věřit v nějakou transcendentní skutečnost. Spousta lidí věří ve štěstí, karmu a tak (nebo i třeba ve vědecké teorie). Potom nelze nikoho nazvat ateistou, páč nějaká taková „víra“ tam je, i když ne asi jako víra v náboženství.
Zase z druhého soudku můlžeme říci, že člověk, ať už je odkudkoliv a z jakékoliv doby potřebuje něco jako Boha, tudíž bych řekl, že i v člověku jako je -MM- třeba nějaká skrytá náboženská „touha“ bude.

No, nejsem si jist, že bych to YOYO zobecnil moc... píšu jako vy...
Dovol, abych se drze vyjádřil sice to bylo adresováno příteli Alpinovi.
V čem víra ignoruje to co už o světě víme?
Křesťanství nikdy nebylo věci jednoho člověka, ale bylo to společenství lidí... v jazycích jako je latina se kostel a církev řekne jedním slovem. V latině Ecclesiae Církev je společenství...
Vím, že se muže zdát a v jedné strany je to pravda, jak říká YOYO, že svědomí je věc každého člověka...
U katolíku tomu, když člověk jde a chce vyznat své hříchy, tak tomu říkáme zpověď. Ano muže se říci, že je to člověk a své slabosti říkám druhému člověku... Ten druhý je kněz a my věříme, že je tam kněz v tu chvilku zpřítomňuje Ježíše Krista. Teď mi řekneš, proč potřebuju prostředníka, když to mohu říci rovnou jemu?
Když člověk něco provede, tak je to pokaždé vůči druhému, vůči sobě, svými činy často ubližujeme druhému. Zpověď člověka učí pokoře a uvědomění si, svou hříšnost... Podmínkou této zpovědi je má vnitřní lítost a uvědomění si, že jsem ublížil a že to chci napravit. Tak jako dítě... asi to víte, že když jsme byli malí, že podmínkou odpuštění bylo přiznání. vím sám... jak je tato svátost osvobozující... to jen k vysvětlení...

Omlouvám se, ale to je moje profesionální deformace...

No, pak je otázka, jak člověk chápe u toho slova precedenci předpon a přípon u kořene toho slova.
Pokud bych měl použít závorek jako v matematice pro určení priority operací, pak ty mluvíš o slově (a(te))ismus a já mluvím o slově a((te)ismus).

Jedno je názor že bůh neexistuje, druhé je absence názoru že bůh existuje.

Je možné že to slovo používám špatně. Pak se omlouvám za zmatení.

Asi bych měla své stanovisko trochu upřesnit. Mě nevadí, že používáš slovo ateista, YOYO, mě spíše vadí způsob, jakým jsi ho použil.
Člověk, co nevěří v Boha je definice v pořádku. Je to -ismus a jako každý ismus je to vědomě držený názor, který ovlivňuje jednání člověka.
Co mi vadí je, že jsi označil sotva narozené dítě za ateistu. Pokud to chápu dobře, tak jde o názor, který člověk zastává sám od sebe. Dítě se ještě ani nevyjádřilo, jak vidí svět a už na něj lepíš nálepku „ateista.“ Myslím, že by bylo fér, ať už má dítě jakýkoliv názor, ho nechat prvně trochu se seznámit se světem a nechat ho se vyjádřit samotné, jaký ismus chce zastávat. Proto si myslím, že říkat, že dítě je ateista, není správné.
Stejně tak nechápu, jak se ti tam dostal šutr... teda já to chápu, s tím jak jsi to psal dříve, je to logicky správně, ale pokud bereme ateismus jako ismus, tedy něco ve vědomé mysli, pak by to znamenalo, že kámen umí myslet.

Verbum: Ty už si toho ateistu zase zobecnil až moc
Ateismem myslím nevíru v boha... určitě jsi už pár ateistů potkal. Pokud věřím v lepší zítřky tak jsem „věřící“ ale ještě nejsem teista.
(Omluvám se, že jsem takový hnidopich )

Alpina:
Spáchat sebevraždu jen tak není v pohodě. Vzít si svůj život ve jménu boha není uplně stejně v pohodě.
Žít trýznivý život není v pohodě. Žít trýznivý život ve jménu boha není uplně stejně v pohodě.
Jet do Afriky a hlásat o velkém špagetovém monstru není v pohodě. Jet do Afriky a hlásat o křesťanském Bohu není uplně stejně v pohodě.

To „věřím v Boha“ a „věřím v Evoluci“ jsou dvě uplně rozdílné „věřím“, to první je spíš přání, něco mimo rozum. Třeba něco co vychází „ze srdce“ jak řekl Verbum (Tvůj názor se mi líbí, že to takto odděluješ, ostatní tu do té víry míchají vědu anižby přiznali že to dělají) To druhé je vědomost, něco utvořené na základě mých dosavadních znalostí. Já jsem ochotný svou „víru“ přizpůsobit pokud někdo přijde v budoucnu s věrohodnějším vysvětlením, které bude lépe pasavat do toho všeho co už vím o světě. Nejde o zarytost. (Zarytá je jen moje snaha tu diskutovat )
Víra v Boha nevychází ze znalostí, ale často naopak ignoruje to co už o světě víme. Takže rozdíl tam vidím :)

Osobní víra v boha by byla věc každého člověka, pokud by každý člověk žil v izolované bublině. Ale lidé jsou součátí společnosti. Samozřejmě většina věřících lidí nikomu přímo neubližuje. Přečti si ale můj původní příspěvek.

To o té morálce je na samostatnou diskuzi. Morálka je do jisté míry subjektivní.
Podle mě například:

• nutit dítě prozrazovat svoje osobní initmní tajemství nějaké cizí osobě není morální
• strašit dítě tím, že pokud se nebude dobře chovat, tak bude na věky věků trpět v horoucím pekle, není morální

Ale pokud bych měl vypíchnout něco pozitivního o náboženské komunitě, (abych nebyl furt tak negativní) tak je to právě ta komunita. To že se pravidelně setkávají, pořádají akce, hostiny, výlety a podobně, s programem pro děti, rodiny, mladé i staré, to mi přijde fajn.

Existují sice alternativy pro lidi bez vyznání, ale neexistuje nic jako „ateistická komunita“ - je spousta malých komunit, které spojuje nějaká jiná společná myšlenka, různé třeba zájmové, (sportovní) komunity, nebo i nějaké ideologické komunity (Veganská?), ale žádná asi není není svým rozsahem podobná té křesťanské.

Takže i když nesouhlasím přímo s tou myšlenkou co vás spojuje, tak tohle je něco, co mi přijde sympatické. :)

(A to říkám z pohledu introverta, který moc společnost lidí nevyhledává.)

Podvod je kdyz vedomne lzu o souvislostech ktere jsou pravdiva.
Nabozenstvi se dle meho nazoru doplnuji.
Zidovstvi Judajismus je zaklad vseho. Z Judajismu vzniklo krestanstvi a vse svym spusobem doplnuje Islam. Neda a ani nemuzu se divat, ze je neco mene a nebo vice.
Jak si vydvetluji,ze to neni vsude stejne? Co tak mentalita naroda a to co narod spojuje? Mezi to patri i nabozenstvi.
Porad tu resite viru, ale copak vira se da rozumem pochopit? To by nebyla vira, ale to je jiz poznani .
Vira je to co pochopit rozumem nemuzu a co musim nazirat jen srdcem .

Je otazka a otazka...to nejsou otazky to jsou argumetace proc to zpochybnit a proc ukazat, ze nemam verit.

Stale tu rikate ateismus... ja za sveho zivota ateistu nepotkal. Kazdy necemu věři .
Kdo je ateista, ten kdo nicemu a vnic neveri.

Ano je vira a vira... kak rika yoyo, ano mohu verit ze cim vic zabiju lidi, tim je ma vira silnejsi. Takovy jako jsou nekteri dnesi teroristicky utocnici byly bohuzel i krestane... bohuzel tolik utoku bylo, ze si nekteri „verici“ mysli, ze zabit nevericiho je vstupenkou do nebe... bohuzel to tak bylo.

My Cesi jsme narod, co tak radi zpochybnujeme vsechno a naco si nesahnu, to je jako by nebylo.
Ale vazim si vasich nazoru. Jen jsem tim prispevkem chtel upozronit, ze ne kazdy umi argumentaci prijmout a otazky jsou fajn, ale vim sam, ze vek uzivetelu tohoto webu byl.vek, kdy ja ako kluk jsem nedokazal na nektere argumenty meho otce reagovat.
A myslim si ze clovek musi umet prijmout, ze druhy ma svou viru... proto jsem na to reagoval.

YOYO: Ne tak jsem to nemyslel. Vzít si život jen tak není v pořádku.
Já chápu co tím myslís. Náboženství je nebezpečná zbraň a prostředek k vládnutí k prosazení si svých ideálu.
Měli jsme tu ve středověku nadvládu křesťanství. Ovšem pochybuju že v tom nějak figuroval bůh. Islámska kultura mne zajímá hodně. Pročetl jsem nejednu knížku. A je opravdu děsivé co některé lidi zažili.
Zkrátka víra je v pohodě, dokud je osobní a nezatěžuje nijak druhé lidi.
Či se mýlím?
Nejsem žádný extremista hlavně nikomu nevyvracim jeho názory aby to nevypadalo takhle. Ale v téhle nástěnce není osobní pohled na věc nic zlého asi
Ty zarytě věříš v evoluci já v boha. Až zas takový rozdíl v tom nevidím. Dokud z nás nezačne někdo po druhý střílet že jsou špatného vyznání a to myšleno i čistě obrazně.

Já myslím že křesťanství má celkem vysoko nastavenou morální hodnotu. Asi vyše než ateista. Nemyslím si že by to bylo u nás něčemu na skodu.

Každopádně něco jiného je misie ktrestanu a muslimka útok. Zatímco křesťan ohrožuje akorát sebe tak u druhého případů nikoliv

Ano, potřebuju znat slovo bůh, abych mohl definovat ateismus. Jeden pojem by neexistoval bez druhého, to ale neznamená že ty oba pojmy musí znát každý koho je možné tak označit.

Pokud někdo žije v Evropě, tak ho označím za Evropana bez ohledu na to zda ten člověk ví co je to Evropa. Já vím co to je a vím že tam žije. To stačí.

Pokud někdo nevěří v boha, tak nevěří v boha. Zda je z důvodu že se s tím pojmem ještě nesetkal a nebo se s ním setkal a odmítl to. Výsledek je stejný, ten člověk v boha nevěří a tedy se nezdráhám ho označit slovem ateista :)

Pokud vám ale vadí že používám toto slovo v trochu jiné nuanci než ho chápete vy, tak si klidně v mých textech nahraďte všude „ateista“ za „člověk který nevěří v boha“ - a nebo mi klidně doporučte nějaké lepší slovo, které znamená „člověk, který nevěří v boha“ - je možné, že jsem žil v mylném domění, že toto nejlépe vystihuje právě to slovo ateista :)

Morell, zajímavé, o new age a mlékařských sektách si toho musím zjistit víc ;)

Pralinko, to že k nějakému pojmu lze připnout hromadu složité teorie přece ještě neznamená, že to slovo nesmím nadále používat pro vyjádření jednoduché myšlenky, ne? Za lékařství lze taky schovat hromadu teorie, ale přesto můžu označit někoho za lékaře na základě naprosto triviálních indicií, anižbych musel mít vystudovanou medicínu. Řekl bych, že čím prostčí a obecnější má nějaké slovo definici, tím více tam té teorie lze za něj schovat.

Alpina, díky za názor. Já nepopírám, že víra může být silná. Mnoho bombových atentátníků obětovalo svůj život kvůli tomu jak zarytě věřilo že je to přání Aláha. Víra v posmrtný život je nebezpečná právě pro to, že umožnuje dělat takové věci. Nemyslím si, že obětování je dobrá strategie jak přesvědčit nevěřící o existenci Boha :) To mě naopak přesvědčuje o tom, že je to něco nebezpečného před čím je třeba se mít na pozoru! :)
A pevně doufám, že tvá víra není tak zarytá a že nikdy nespácháš sebevraždu v domění, že si to přeje smyšlená osoba.

A ještě bych rád dodal že bohužel ne vše co se v církevních děje je dle mne v pořádku. Většina si přidávají do zákonů Bible další věci, které ovšem už nikoliv nenařídil bůh. Vůbec bible k nám asi hovoří dosti skrytě. Mnoho pasáži je těžké na vyložení.
Ovšem jsem přesvědčen že obcházení domu po domu jako delavaji jehovisté neni už nějaký zákon od Boha. Takteze například některé rituály v katolické církvi při mších. Mám takový pocit že mnoho z nich je úplně zbytečných. Aneb nezáleží na nich zda se dostanou do nebe. Inu v každé cirkvy by se toho našlo. A že v dnešní době je církev hodně rozdělena. Chyby nám jednota. Těžko říci, ale možná i tento prvek odrazuje ateisty, protože nic tak zázračného na tom vskutku není.
Tímto rozhodně nechci tedy urazit někoho z nějaké církve. Pro mne osobně je to jen nějaké lidské rozdělení. A dobree a špatné lidi se najdou všude. Tudíž hledím na věřící jednotlivé nikoliv v jaké jsou organizaci.

A ještě k tomu že Bible ještě furt přetrvává.
Není ateismus vlastně celkem nový směr? Když se podíváme do dávných dějin. Tak všechny starověké civilizace měli nějaké božstvo. Tuším že i pravěké nálezy zahrnují rituální pomůcky. A i kdyby nebyla bible pravdivá. (Čemuž nevěřím) tak příjmu radši nějaké keltské nebo jakékoliv náboženství které uznává nějakou vyšší pozici. V tom že všechno se stalo jen tak. Tam mi něco chybí.

Já se snažil popřít Boží existenci ve své mysli. Není to tak dávno. Prostě jsem si řekl ne neexistuje nic takového. Ale silné myšlenky svědomí. Vnitřně jsem cítil že to není to správné. A věřím tomu že i tento pocit mi dal sám Bůh. Jako když otec trestá své dítě tak takteze to bylo u mne. Ano jsou to zase jen mě pocity. Druzí jim pochopitelně věřit nemusí, čisté logicky a lidsky. Ale na druhou stranu tak jako tak jsem o tom přesvědčen...