Aspergerův syndrom je prý už zastaralý název co se nepoužívá a vše se teď řadí do PAS?

Na Týnkův příspěvek nemohu odpovědět, protože Víkendové rebely jsem neviděl, ale dnes jsem se přesvědčil, že YOYO má pravdu, kdy jsem velmi rozesmál kolegyni na dálku a bylo to moc milé.

Viděli jste film Víkendoví rebelové, který je o PAS? Co na něj říkáte?

Sebepoznání osob na spektru

Myslím si, že osoby na spektru často čelí nepochopení už jen proto, že se s nimi musí intenzivně pracovat, aby byly vidět výsledky. Já si myslím,že je důležité odhalit vzorec složitě propojených myšlenek a dávat podněty, které podnítí sebepoznání, jak naše mysl funguje a nevzdávat to, protože to, co s námi lidé na spektru zažijí, si ponesou překvapivě dlouho. Co si o tom myslíte?

Myslím, že aspergeři mohou mít často trochu jiný smysl pro humor, než zbytek populace.

To ale neznamená, že jsou suchaři. Já se směju řekl bych rád a často, jen třeba v jiném okamžiku než ostatní.

Mně třeba moc nebere takový ten z mého pohledu laciný tělesný humor, kde se stane něco bolestivého, nechutného, nebo hambatého. - Tomu jsem se asi smál ve školce, dnes už ani ne.

Mám raději, když je ten humor trochu promyšlený. Když je součástí toho vtipu nějaké takové to cvaknutí, kdy si člověk spojí nějakou informaci, kterou zná odjinud (a nezná ji třeba každý) a na základě toho mu dojde pointa.

Takže mám rád třeba slovní hříčky, mám rád třeba parodie, popkulturní odkazy, nebo odkazování na nějaké společenské témata, satiru a tak podobně.

Pokud to, že se nezasměju každému prdu (doslova), ze mě dělá v očích lidí suchara, tak budiž.

Ale myslím, že to ani nesouvisí s autismem, ale spíš s tím, jaké mají lidé zájmy. Pokud je to nějaký tématický vtip ale to téma mě nezajímá nebo o něm moc nevím, tak se mu možná nezasměju i kdybych třeba tu pointu pochopil.

Takže ten jiný smysl pro humor možná spíš plyne z toho, že máme často jiné zájmy a ne ze samotného faktu, že sme autisti.

Suchaři
Já sice nejsem Asperger, ale mám v nejbližším rodinném kruhu jednoho, a je to podle příbuznosti se mnou spíše chleba než suchar

Suchaři

Ahoj, Aspergeři, myslíte si, že jste suchaři? A preferovali byste okolí jen z lidí-sucharů?

Výkonnost v práci

Ahoj, Aspergeři, zvládáte v práci udržet výkonnost stejnou nebo vyšší jako neurotypici?

Nebo radši bez personalistky, aby se toho o kolektivu nedozvěděla až moc. (nicméně vyhodnocovací schůzka v triu Asperger - nadřízený - personalistka za nějakou dobu je určitě v pořádku)

YOYO: Děkuji za vskutku skvělou odpověď!

Teď něco vážnějšího: Jak v práci pomoci zcela eliminovat tu fázi, kdy se Aspergerovi výrazně sníží či dokonce zcela zmizí pracovní výkon v důsledku neporozumění vztahovým záležitostem, což způsobuje traumatizaci, frustraci a demotivaci v hodně vysokých dávkách?
Za mě:

• Ještě na úplném začátku spolupráce musí nadřízený hodit schůzku a vysvětlit svůj objektivní názor na kolegy, se kterými se bude Asperger stýkat. Musí zdůraznit, že i on se může mýlit a vyzvat Aspergera, aby si tato tvrzení ověřil postupně s tím, jak bude s druhými pracovat a že je nadřízenému nemusí sdělovat, ale že ví, do čeho asi jde. (Ono by na to skoro jistě dříve nebo později došlo, až by se pak řešil nějaký problém, protože... ...se to u Aspergerů stává.)
• Tohle se mnoha českým firmám nechce akceptovat, ale Aspergery je doopravdy zapotřebí VYCHOVÁVAT celý život, proto se ho zeptat, jak byl zvyklý komunikovat v minulé práci (jestli mu to bude příjemné vyklopit, případně respektovat, jestli mu to bude příjemné vyklopit jen v nějakém rozsahu) a srovnat to s tím, co se od něj očekává v týmu za styl komunikace. (Další preventivní opatření, které Aspergera vybaví dovednostmi k přežití v týmu, pokud ne k vyloženě pěknému fungování).
• Nejlepší by pak bylo ještě zmínit, co by podle jeho názoru mohlo dělat problém i NT (že by se i NT domnívali, že na základě tohoto chování v konkrétním pracovním kolektivu mohli domnívat, že je konkrétní kolektiv divný, šikanuje atp.) a vysvětlit realitu. (Finální opatření s poselstvím „nejsi v tom sám, všichni jsme jenom lidi“.)

Výhoda je, že takové schůzky se může účastnit více Aspergerů najednou, dokonce je to lepší, že se mohou obohatit a budou mít pocit, že „nejsou na ty NT sami“. Velmi vhodné je si přizvat personalistku kvůli uklidnění a nezaujatému pohledu (taky máme ve firmě takové schůzky krátce po nástupu nováčků do firmy, kde je kromě nadřízeného a nováčka i personalistka a funguje to výborně - proto si myslím, že tam personalistka hraje zásadní roli už jen svou přítomností).

Nevím moc jak to souvisí s tématem nástěnky, nehodilo by se to spíš do tématu o škole, výchově, vzdělání nebo něco takového? Ale budiž...

Myslím, že číst hodiny jsem se naučil nějak těsně předtím než jsem šel do první třídy. Měl jsem takové velké papírové, kde šlo ručně posunovat ručičkama a trénovat si to na nich

Jinak já sem asi ještě z té generace, kdy sme byli obklopeni více těma analogovýma ciferníkama, než digitálníma. Takže otázka „umíte je“ mi připadá skoro absurdní.

Ale chápu, že dneska už kolikrát děti znají ty analogové jenom z kostelních věží. A vlastně trochu pozoruji i sám na sobě, vliv z toho, že těmi analogovými už nejsem tak obklopen. Pár let jsem nenosil na zápěstí žádné hodinky. Nedáno jsem si pořídil smartwatche, kde si lze nastavit různé ciferníky - a když si tam dám analogový, tak to sice vypadá elegantněji, ale vlastně se mi lépe čtou když na nich mám digitální čas.

Je to zajímavé jak se člověku změní vnímání, nebo způsob uvažování - když jsem ještě chodil do základní školy, tak pod pojmem „osmá“ sem si představil ručičku směřující šikmo doleva dolů... dneska si už pod tím představím spíš ty číslice „8:00“.

Analogové hodiny

Jak na tom s nimi jste, umíte je? Kdy a jak jste se je učili?

Ale to je dost smutné, já tohle vůbec nechápu jak rodičům malých dětí může přijít v pohodě nechat děti tak dlouho před obrazovkou? Místo aby si s nimi hráli nebo prostě nechali je hrát si s čímkoliv jiným offline?
Já to nechápu o to víc, že moje maminka má hodně náročnou práci (zdravotní sestra ve vysoce nedostatkové specializaci) a ani tak mě k tomu mobilu neodložila.

Aničko, právě že jen virtuální autismus, protože ty příznaky virtuálního autismu se podobají opravdovým vrozeným poruchám autistického spektra.

O tom jsem neslyšela
Ale to je dost smutné, já tohle vůbec nechápu jak rodičům malých dětí může přijít v pohodě nechat děti tak dlouho před obrazovkou? Místo aby si s nimi hráli nebo prostě nechali je hrát si s čímkoliv jiným offline?

Nedivím se, že to může vyvolat podobné příznaky, ale zase si říkám, jestli se tomu opravdu může říkat autismus? Přijde mi to takové divné, vzhledem k tomu, že autismus je prostě dědičný

Teď něco hodně vážného. Slyšeli jste o velmi závažném fenoménu zvaném virtuální autismus? Jde o vyvolání duševních poruch napodobujících PAS v důsledku nadměrnému vystavení obrazovkám, zejména v raném věku.

Já ho nemám

Já to ještě nemám potvrzený, ale hodně lidí (včetně doktorů) mi říkalo, že to na mě sedí. Často mívám hrozné potíže s vyjadřováním se a jen představa být součástí nějaké skupiny mě naprosto děsí. Ale zároveň když jsem donucena být ve skupině, třeba například v hodinách geodézie, kde jsme tři, tak mám extrémní tendence všechno řídit a v podstatě nikoho k ničemu ani téměř nepustím, i když to teda nedělám záměrně. Hrozně moc totiž miluju stavebnictví a lidi často štve, jak často o tom mluvím. Taky mi hodně vadí opakované zvuky jako třeba rytmické klepání do stolu, nevím vlastně proč. Často se dostávám do hádek s lidma, protože málo přemýšlím, než začnu mluvit, a pak to končí absolutní katastrofou. Aktuálně to řeším s několika psychology.

No ale jako jinak je mi to vlastně docela jedno. A děkuju, že jsem se mohla vyjádřit, i přesto, že moje subjektivní pocity jsou pro ostatní kompletně bezvýznamné. Jenom jsem si všimla téhle nástěnky, tak jsem si říkala, že by mi to mohlo dodat trochu klidu v duši, kdybych se zde vyjádřila.

panglaq:

Pěkně to shrnul ten Rota

Všichni:

Mě by spíš víc než „kdo všechno ze známých osob má Aspergera“, zajímalo, kdo ho má z vás. Jak se u vás projevuje, jak se s tím vypořádáváte, pokud nějak. Zda to vůbec vnímáte jako něco negativního. Zda se vám třeba dějí nějaké vtipné situace z toho vyplývající. A tak podobně!

Myslím, že by to ostatním čtenářům mohlo pomoci trochu lépe pochopit, co to vlastně ten Aspergerův syndrom je.

Já už své zkušenosti popisoval tady - ale spíš jen tak obecně. Možná bych mohl sepsat nějaké konkrétní situace, kde si říkám „hm, takhle by se asi normální člověk nezachoval“?

Kdo viděl reality show Zrádci, tak Nikol Šáchová má myslím taky Aspergerův syndrom

By mě zajímalo, co má Jakub Prachař, ale ten mi taky nepřijde tak trochu normální. Hlavně že si ho bere pořád Libor Bouček s sebou.

A video Martina Roty jste už viděli?

Anketa

Hlasovat mohou pouze přihlášení.

Myslíte si, že se Vlado Štancel ve scénkách s Ivetou Fialovou v pořadu Černé ovce choval tak trochu jako osoba na spektru?

1

ano

1

ne

7

nevím

I elektrikáře dělající rozvody při stavbě nového domu a ne jen toho pána co ti chodí opravit pojistky.

Jinak třeba my v kanceláři potřebujeme komunikovat hodně, ač většinou spíše neosobně, alespoň u nás. Škoda, že někteří moji kolegové asi propadli nesprávnému výkladu, který říká, že prakticky nemusejí komunikovat vůbec - pravda je, že u nás se komunikuje o dost méně.
No k nám dříve chodil jeden pán na oboje.

Ach... diskuze autistů jsou někdy náročné, že?
Nepochybně, zdraví bývalý pan dělník, kde testování bylo na úrovni té pomocné práce (vložíš kus do stroje a počítač si testuje - tak to v naprosté většině případů bylo).

No, řemeslníkama myslím asi obecně lidi pracující převážně rukama, a kteří mají alespoň nějakou zručnost či odbornost - takže asi i ty dělníky na hale. I elektrikáře dělající rozvody při stavbě nového domu a ne jen toho pána co ti chodí opravit pojistky. I instalatéra co dělá potrubí v novostavbě a ne jen toho co ti vymění kohoutek... a tak dále - další příklady si jistě domyslíš.

Ale možná to slovo používám špatně, ono to dříve bylo spíš označení pro osvč - lidi pracující sami na sebe, a tedy by řemeslníkem mohl být i IT odborník. V tom případě se omlouvám za zmatení - myslel sem tím prostě šikovné lidi pracující rukama, kteří dělají i něco trochu komplikovanějšího než jen pomocné práce nebo uklízení. (Tím ale neshazuji uklízeče a další!)

Přímo „pane řemeslníku“ neřekneš asi vůbec nikomu, nakonec ani „pane dělníku“ mu asi taky neřekneš.

Ach... diskuze autistů jsou někdy náročné, že?

Pokud jsi zaměstnaný řemeslník a máš nějakého svého mistra/vedoucího, který ti říká co máš dělat, tak se zase tam moc s nikým dalším bavit nemusíš. Pokud podnikáš sám, tak musíš komunikovat se zákazníky, dodavateli atd... to je pravda.
Tady trochu narážím na doslovnost AS, protože pokud mám mistra/vedoucího a s nikým se moc bavit nemusím, tak budu spíše dělník na hale... ...koneckoncům ani těm cinzincům, co dělají v montovnách, asi nikdo řemeslník neřekne. Jen tak mimochodem, v bývalé práci jsem poletoval po hale a měřil, občas jsem dělal i tuhle výrobu (nebo spíše testování), byl jsem řemeslník? Nepřipadal jsem si tak.

Ale myslím, že většina lidí to bere spíš jako synonumum pro administrativní práce. A že úplně nejde o to jak se říká té místnosti kde se nacházíš.
Děkuji moc, pomohlo mi to.

No... ono řemeslníci je široký pojem, stejně jako práce v IT je velmi velmi široký pojem.

Pokud jsi zaměstnaný řemeslník a máš nějakého svého mistra/vedoucího, který ti říká co máš dělat, tak se zase tam moc s nikým dalším bavit nemusíš. Pokud podnikáš sám, tak musíš komunikovat se zákazníky, dodavateli atd... to je pravda.

To stejně ale platí i v tom IT. Pokud jsi řadový zaměstnanec, tak možná nepotřebuješ tolik komunikovat s lidmi, ale pokud pracuješ sám jako osvč, tak taky potřebuješ být hodně ve styku s klienty.

Nepřijde mi, že by se jeden či druhý obor výrazně lišil co se týče toho komunikování - velmi záleží na konkretní pozici.

Osobně bych ale řekl, že v IT je té komunikace potřeba možná o něco více. IT je podle mě víc dynamické, kdežto u těch řemesel se jednou domluví co zákazník dostane a pak už se jen pracuje a moc se to zadání dodatečně nemění. (Ale to je samozřejmě moje trošku profesně zaujatá představa, pravda bude možná někde mezi.)

Jinak netvrdím že IT není vůbec kancelářské práce - technicky vzato většinou v kanceláři jsem, takže zřejmě je

Ale myslím, že většina lidí to bere spíš jako synonumum pro administrativní práce. A že úplně nejde o to jak se říká té místnosti kde se nacházíš.

Tak já zmínil IT proto, že jsem slyšel až moc doporučení, aby to lidé na spektru šli dělat a že se to dělá vždy v kanceláři a osobně si pod IT představím jen tu kancelář a ještě IT firmu, ač vím, že to není jediná možnost a potřeboval jsem tuto myšlenku trochu vyvrátit a racionalizovat společně s mými třemi otázkami, což se Ti moc povedlo, děkuji za skvělou práci.

Hm, zrovna toho kuchaře bych nedoporučil, stresu, dlouhých směn, často i šikany... ...Taky nechápu řemesla, to se snad řemeslníci chodící za lidmi domů nedohadují s lidmi, co se má jak dělat (v našem národě zejména) a nepotřebují pochopit, co po nich zákazník chce, Další věc je, že nám jeden řemeslník říkal o tom, jak mnozí lidé bydlí a že je to strašné (špína atd.), tak si říkám, že je otázka, jak by tohle lidé na spektru snášeli.

Na závěr vyrobím anketu:

Hlasovat mohou pouze přihlášení.

Považujete IT za synonymum pro kancelářskou práci?

3

ano

9

ne

To je zajímavé, jak považuješ IT za skoro synonymum pro kancelářskou práci. Přitom mě, jako ajťáka, by ani hned nenapadlo to vůbec mezi kancelářské práce řadit

Pod člověkem pracujícím v kanceláři si představím někoho, kdo pracuje hodně s papíry, řeší různé smlouvy, výkazy, objednávky, rozpočty, plány.. podílí se na chodu firmy, dělá prostě nějakou administrativu, používá hodně tiskárnu, email, MS office nebo nějaké účetnické systémy... Takže různí úředníci, účetní, advokáti, makléři, zaměstnanci na poště, různé asistentky a asistenti manažerů, nebo i samotní manažeři, ředitelé škol a firem, a podobně...

V IT sice často pomáháme vytvářet programy s kterými pak pracují ti úředníci, ale sami takové věci vlastně nepoužíváme častěji než třeba nějaký stavbyvedoucí. Toho bys za typickou kancelářskou osobu asi taky nepovažoval, přestože nějakou kancelář se stolem a počítačem taky má. Kdo dneska vlastně nakonec nemá? I pro osvč řemeslníka je nutnost dělat část času nějakou tu kancelařinu...

Čímž se trochu dostávám ke tvé otázce. Já jsem ještě neslyšel, že by lidé na spektru pracovali častěji v kancelářích. Spíš mi přijde, že, zejména ti s náročnější formou autismu, mají často problém například nést vyšší zodpovědnost nebo zvládat stres, a že pro ně jsou naopak vhodnější například ta řemesla, nebo nějaké manuální práce.

1) Myslím, že pro lidi je přirozené že raději tráví čas s lidmi, kteří jim jsou nějak podobní, to ano. Ale zároveň myslím, že často převáží úplně jiné podobnosti než to jak moc neuro(ne)typický jsem. Takže, ne, neřekl bych že by se nutně lidi na spektru nějak k sobě shlukovali. Ani to osobně nepozoruji.

2) Myslím, že na toto nemá vůbec neuro(ne)typismus vliv. Člověk může být spokojený sám se sebou nezávisle na tom jaký je. A může se zdráhat něco se sebou dělat i když spokojený není, nezávisle na tom jak neurotypický je.

3) Nejsem si jist už s tou premisou, že častěji pracují v kanceláři. Byť je pravda, že v kanceláři typicky člověk méně komunikuje s lidmi než třeba při práci ve službách, což může spoustě lidí na spektru vyhovovat (ale taky ne všem, někteří naopak vyhledávají společnost, není jenom jeden typ autismu, je to celé spektrum ). Těch prací kde moc nekomunikuji s lidmi je ale spousta, kromě řemesel i jiné manuální práce, kuchaři, uklízeči vlaků a podobě.

Lidé na spektru v IT a jiných kancelářských pozicích

Ahoj, už mockrát jsem na internetu četl, že v IT a jiných kancelářských pozicích je hodně lidí na spektru. Mě by zajímalo pár věcí:

1. Vytváří skupiny oddělené od neurotypiků?
2. Mají zájem na sobě pracovat?
3. Nepracují hodně v kancelářích hlavně proto, že je u nás ještě tolik neumíme integrovat jinam?