Trošku čierneho humoru na oživenie nezaškodí.

O krtkovi a rozbuške
Krtko hrabe v čiernej zemi,
nad ním dunia výstrely.
Po jeho dierach pátrajú,
na krtka si číhajú.
Našiel dáke jedlé mušky,
vedľa nich aj kus rozbušky.
Raz si hryzol, raz sa smial,
a ľuďom nad plotom zamával.

Na vylepšenie mojej básničky o babke:

Babka sedí v záhrade,
nie veru v dobrej nálade.
Štyrikrát stála pri obrade,
štyrikrát skončila na úrade.
Piaty dedko už je v rade,
usmieva sa v dobrej viere.
Netuší však chudák veru,
že je ďalší do jej zberu.

Růže jsou rudé,
Na učení je teď čas,
Kdy konec bude?
To neví nikdo z vás.
Učení mě nebaví,
ale růže ráda mám,
ať mě tedy inspirují,
ať odpovědi dohledám.

Růže jsou rudé,
Ale já radši žluté mám,
žlutá je barva přátelství,
které marně nalézám.
Odpovědi v růžích nenaleznu,
ani v jiných květinách,
Do sešitu mrkni, tam jsou,
Sešit toť spása má.

V sešitě hledej, do sešitu piš,
Růže ještě nekvetou, to snad víš!
Až pokvetou, bude pozdě na učení,
Vyhodí tě tak rychle, že to snad možné není.

A proto z růží se těš, z růží radost měj!
Avšak odpovědi na otázky, v nich nehledej

Dále tady zůstávám, byť už není o co stát,
dále tady zůstávám, třeba ztrácím chuť se smát,
dále tady zůstávám a nečekám žádný dík,
dále tady zůstávám, by tvůj domov nezanik.

Ráno talentovek
Chvílemi mi bylo blbě,
myslela že se nenajim
to je, že mi v žilách pluje
bum křach prásk bam adrenalin

(Psala jsem to v 6 ráno)

Co je láska? Možná častý
jev, který se lidem stává.
Zůstal jsi sám. Ach, proč zas ty?
Proč se tobě nedostává?

Fyziku ráda nemám.
Samá logika, samé přemýšlení..
Já pořád nad něčím dumám -
nad tím, jak je láska zvláštní,

jak jí nikdo nerozumí
a jak je krásná.
Možná bych místo čmárání
opravdu měla pracovat..

Jenže nad čím?
Jaké závaží na váze váží víc?
Ach, jak smutná ta váha musí být.
Jakou tíhu nad svých ramenech nosí.

Někdy je nahoře, někdy dole.
Jako život.
Ten pohyb ti fyzika vysvětlí..
...tu bolest ne.

..kdo by to byl čekal, že budu psát ještě básně?
Básně z dásně?

Veselá básnička o babke
Babka sedí v záhrade,
nie veru v dobrej nálade.
Je už po štvrtom rozchode,
už štyri krát povedala áno pri obrade.
Potom rýchlo na úrade,
rušila manželstvo po rozpade.
Ďalší krát bude loviť na západe,
v nejakej malej peknej osade.

Básnička o strake
Išla lesom malá straka,
natrafila na divokého draka.
Ej straka, straka, pozor daj,
na dráčka mi nesahaj!
Straka hovorí došľaka,
mala zo sebou zobrať vojaka!
Tak ide späť do toho lejaka,
z draka je dobrá ochranka.

K čemu že jsou dobré známky,
to je štěstí na papíře.
Pozlátko pro cizí zraky,
co tě neznaj, netuší, že
v duši hoří Nagasaki
pusto, prázdno, spáleniště.
Reznou na dně moří vraky,
stejně mizí další „příště.“

Salátek, salátek
Je to chutný salátek

To jsem ale šikovná, že jo!

Ney je kamarádka na smích i průšvih,
na kafe, na drby i existenciální úklid.
Tak pozor, kdo ji má... ten vyhrál los,
protože Ney je důkaz, že humor má kosmickou moc.

BOCHNÍK

Byl jednou jeden chleba
Jmenoval se Bochník
Jednou mu uřízli čtvrtinu střeva
Ale jemu to pak neva
Trochu kritickrej
Trochu nakrklej
Ať mi konečně na talíři neutíká
Ten jeden... Potrhlej?

Planeta dýchá v tichu hvězd,
má modré žíly oceánů cest.
Hory jsou vrásky dávných let,
paměť, co pamatuje první svět.
Točí se tiše, bez otázek,
nese náš smích i lidský zmatek.

Co děláte, moji mí,
když se z okna podívám?
Sněží, pomalu se tmí,
a já na vás vzpomínám.

Tam někde za tmou, jak asfalt hustou,
tam všichni spolu sedíte.
V ohništi ještě zbyl větvičky kus. Tou
jednou temno prosvítíte.

Zas bude den a zas budem spolu.
Zas budem veselí, budem se smát.
Tam někde za tmou, uprostřed táboru,
zase se naučím mít život rád.

Bačkora

Byla jedna bačkora
Měla peněz dost
Raději byla káčkora
Než aby postavila most
Jednou přišla k ní
Potulná plechovka
Nešetřila jí
Neřekla jí bačkovka
Naučila jí rým
A štedrou být
Tak ta bačkorka
Bohatství rozdala
Snad její majitelka
Nebude naštvaná...

Tohle vzniklo před nějakou dobou jenom jako skica, nedokončený výtvor, ne tak dobrý, jak bych si představoval. Odložil jsem ho s tím, že se k němu snad za čas vrátím. Včera jsem se na něj podíval a zjistil, že ale sám o sobě docela funguje.

Vločky padaj, zmrzlá voda,
krásný úkaz fraktálů.
Každá jiná, každá nová,
snášejí se pomalu.

Mizí barvy, všechno bělá,
zmrzlé květy? Bezcenné.
Vločky padaj. Kousky ledu,
stejné jako srdce mé.

Já jsem tvá samota.
Každý den přicházím,
v hospodách, na svatbě,
všude se nacházím.

Já jsem tvá samota,
mě nesvážeš,
přede mnou utéci
nedokážeš.

Já jsem tvá samota,
veškeré pokusy,
kterými chceš zahnat
mě trhám na kusy.

Já jsem tvá samota.
V domě i vně,
ty jsi mi souzený,
ty patříš mně!

Byl jeden pes,
A ten měl hlad.
Na zem si lech,
Byl plnej blech.
Nikdo mu nic nedal ,
On už všude hledal.
Já jsem mu chtěl něco dát,
Však já velmi nerad krad,
Navíc jsem měl taky hlad.
Tak ten pes vstal,
Pryč se chystal,
Chtěl hledat dál,
já mu to přál.
Ale ten pes
Už neměl sílu
Líp než na kýlu,
Umřel na hlad.

Jsem jen hercem malých rolí.
S vidinou oken žaláře
zase vyměňuji tváře.
Ztráta tváře duši bolí
a s tělem tvým zametá...

Už půjdeme do školy
Budem vstávat v pět
Budou další písemky
Já zas chci svůj svět

Až vyletím ze školy
Placnu sebou do postele
Vykašlu se na úkoly
Snad se třídní nepo****

Omlouvám se za nevhodný rým - tak to dopadá když už tě jiný nenapadá

Do dálek, kam ty sny odchází?
Proč s sebou berou to, čím chci žít?
Svítání, člověku dochází,
co vlastně nemá a co chtěl by mít.

Vánoční balada

Sleduji hvězdy.
Jejich svit mi připomíná,
levná vánoční světélka,
kterými obmotával jsem,
vanoční stromek stejně tak,
jako teď omotávám,
provaz kolem svého hrdla.

A tak jako ty levné
vanoční žarovičky,
popraskala má duše.

Dozvuky dětského smíchu,
vibrují celým mým tělem,
a denně mi připomínají,
o co všechno jsem přišel.

Noční běžec

Měsíc bledý, stíny dlouhé,
v lese běží postava, kroky hluché.
Kdysi viking, dnes jen stín,
co v noci prchá před světlem dnů.

V očích prázdnota, na rtech úsměv,
šílenství v duši, vzpomínky křivé.
Sekera vyměněna za mobilní telefon,
kožešiny za šortky a boty.

Běží nocí, ztracen v čase,
hledá útěchu v temnotě a chladu.
Sám v lese, s duší prázdnou jak jeho lednička,
noční běžec, viking s úsměvem šíleným.

Na louce je tolik květů,
voní vůní úchvatnou.
Když je trhám pro potěchu,
všechny záhy uvadnou.

Překlad anglické říkanky Humpty-Dumpty

Valda Cvalda na zdi seděl,
Valda Cvalda na zem sletěl.
Všichni královi koně a páni
měli z Valdy obrovské zklamání.

Kdo to přeloží líp?

Všichni se ve slunci rozplyneme.
Na prach se rozpadneme.
Do země zapadneme.

Rejprovy věty už opakovat nebudeme.
Smutní z toho ale jistě budeme :(

Beník

Před rokem tu s námi ještě byl náš Beník,
mohli jsme si o něm psáti deník.

Před rokem jsem přestala,
o něm psáti přestala.

Já dostala nápad
a já začala tápat.

A přišla jsem na to,
že Beník hezky vzato.

Tu zůstal s námi,
tu zůstal s námi.

Já začala psát deník,
o tom, že náš Beník.

V našich srdcích žije dál,
to mi táta povídal.

To říkala matička ,
to říkala tetička.

To říkala babička
a také pratetička.

Strejda také přikývl
a bratranec nabídl.

Bráchovi ruku,
že budou v duchu .

Na Beníka vzpomínat,
na Beníka vzpomínat,
na Beníčka vzpomínat.

Že v našich srdcích žije dál,
že Beník v našich srdcích žije dál.

Dělňas Tonda

Náš pracovitý dělník Tonda,
vyrábí auta značky Honda.
Vydělával hodně moc peněz,
byl star, dokud do trablí nelez.

Přišel ale o svou manželku,
vyhodila muže z baráku.
Přitom měl nádherou myšlenku,
chtěl jí koupit půlku sporťáku.

Teď už nemá Tonda vůbec nic,
je mu z toho opravdu nanic.

NA NIC
Můj život je na nic, můžu jít do Prčic.
Prčice jsou daleko, necháme to na léto.
Tak půjdu do Vimperku, dám si jednu Hašlerku.

(Přepsala jsem to aby to bylo hezčíí )

Tanečnice
Tančilo ráno děvče ulicí,
ve větru vlál jí bledý šat.
Však krátký je život kočičí,
když tančí pod podvozky aut.