Brečeli jste někdy kvůli knize? Proč?
Případně nějakému videu, filmu. Ale spíš tím myslím ty knihy. 
Anež v něm napsala:
Rozbrečela mě scénka, kdy Hetty umřela matka (Konec snění, Jacqueline Wilsonová)
Šnekafrický v něm napsala:
No mě nerozbrečela kniha, ale upoutávka na film Mimi Šéf, protože mě to připomnělo mě a mého bráchu, ale bylo to dojemné...
Viki_show v něm napsala:
(přeložila jsem to z jiného jazyka)
- Strašnější než na zemi to už nebude. Jsem spíše smutný. Je mi smutno, protože jsem kvůli svým strachům nemohl najít štěstí s milovaným člověkem. To způsobilo tolik bolesti Mary, která mě miluje celou svou duší, a jediné, co jsem udělal, křičel na ní. To že jsem příliš často odmítal Arii, která se mnou chtěla trávit čas a snažila se mě rozveselit. Je mi jen líto, že jsem svou druhou šanci promarnil každodenním přemýšlením o Zemi a o tom, jak mě tam zranila. Ve výsledku jsme dospěli k tomu, že jsem nic neopravil, ale všechno jen zhoršil. To je ještě potřeba snaha abych dvakrát za sebou tak mistrovský proměnil svůj život v prach.
-To nejsi ty, Titusi. Nebýt svého otce, měli byste úplně jiný život. Nevybral jsi si rodiče. Jen jsi neměl štěstí. Bohužel, takových rodin jsou miliony. To je strašné, ale není způsob jak to zastavit.
- A jak bych chtěl na svém příkladu ukázat těmto milionům, jak je nemožné žít. Sdělit že musíte věřit sami sobě, a neposlouchát, co říkají ostatní. Nebát se být sami sebou, nebát se vypadat tak, jak chcete, a milovat, koho chcete. Jasně jít ze své pozice, zapomenout všechny a být nejšťastnější a nejsvobodnější. Také nikdy nenechat ozvěny minulosti zkazit budoucnost.
Viki_show v něm napsala:
Mě rozbrečela jedna kniha, je velká a nevím jestli úplně vhodná pro 13 let.. Občas jsou tam popisy alkoholu/ násilí (ne že by byla nějaká bojovní ale třeba jeden z hlavních hrdin "Aron" v dětství zažíval domácí násilí a teď na to vzpomíná)
Obvykle jsou nějaké moudré knihy hrozně staré ale takhle je prostě od nové spisovatelky ale opravdu moudrá.
Rozebírá opravdu hodně věcí, dobrých i zlých. U jejího čtení se dostaneš snad ke všem emocím a je krásně napsaná, vypadá jako hodně smutná ale vše (skoro) dopadne dobře. Je trochu těžká na přemýšlení protože má v sobě až moc smyslů. Trochu se dotkne i LGBT, hodně toho domácího nasíli. Mám pocit že autorka této knihy v dětství nějaké prožila protože opravdu nevím jak se dá něco takového tak dobře popsat. Má hodně smutných okamžiku a ne kvůli tomu že je hlavním hrdinům smutno ale protože se vlastně zamýsliš že se tohle děje a bude dít...
Hogo v něm napsal:
Mě rozbrečelo to, když přijel Gordon do Mašinky Tomáše (knížky mašinky Tomáše :D), neměl jsem ho rád. 
lékařský v něm napsal:
Dovolím si změnit název nástěnky, jelikož jsou v něm některá slova zbytečná.
Při zakládání nástěnky se prosím pokuste vymyslet co nejkratší název, ze kterého by bylo zřejmé, co se v nástěnce řeší. Souvětí v názvech jsou občas jen zdlouhavá.
Jestli chcete něco dodat, napište to do záhlaví.
brdik v něm napsala:
Je to divné ale já brečela u ikaboga protože jsem si uvědomila jak strašně je to pravdivé a moje srdcovka pax čtu ji pořád dokola a pořád brečím a pořád mě to baví
Viki_show v něm napsala:
Gigisuška: Ale proč? Co takového se tám děje? Jako proč to vyvolává ty emoce...
Bětka_H v něm napsala:
Já jsem brečela u pána prstenů u tý scény která je někde na konci. Ale asi nebudu psát co je to za scénu ať to neprozradim těm co to nečetli.
Gigisuška v něm napsala:
Jo už jich bylo hodně. Kovy, jiskry z křemene a další mě rozplakávají pořád
Viki_show v něm napsala:
Nemyslím tím že tam byla nějaká... Nevím nerozdělená láska
Možná kvůli něčemu chytrému nebo pravdivému co se děje i kolem vás/ ve světě
Nebo prostě neznámo proč vyvolala emoce...
Nemusíte psát jaká je to kniha.
| předchozí | 1 | další |