Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Česká gramatika - poradna

    Nový příspěvek:

    Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

    Pokud máš účet, přihlas se, pokud ne, můžeš si účet založit.

    Prodleva 7 měsíců.
    Příspěvek z 12. března ve 23:16.
    Blébleblé v něm napsala:

    Oživujuu

    Příspěvek z 7. března v 9:34.
    JMkolo83 v něm napsala:

    Ahoj, myslím že záleži na pádu a rodě.

    V minutě 0:58 by měla být tabulka s tím kde se co píše.

    Příspěvek z 7. března v 9:31.
    vaiva v něm napsala:

    Ahoj, vysvětlil by mi prosím někdo, kdy se píše „jež“ a kdy „jenž“? Byl pro mě docela šok, když jsem zjistila, že v tom je nějaký rozdíl, a štve mě, že je to jakési „území zahalené tajemstvím“ (takový ten pocit, když nevíte, jestli napsat bydlení nebo bidlení, tak napíšete bidlení), protože ve škole jsme se to ještě neučili.

    Prodleva 25 dní.
    Příspěvek z 10. února v 16:58.
    majdula2000 v něm napsala:

    Musíš si to říct a napsat, co v tom slově říkáš.;-)

    Příspěvek z 10. února v 16:57.
    Viki_show v něm napsala:

    No ale já to občas nepoznám a píšu špatně:-( škoda....m

    Příspěvek z 10. února v 16:12.
    Kubik111 v něm napsal:

    Aha, takhle to myslíš.
    Držet, nádrž, výdrž, podrž...
    Na to neexistuje žádné pravidlo! To slovo je prostě takhle napsané, nelze to zaměnit... Dřet, nádřž, výdř, podř je asi blbost ne? ;-D

    Příspěvek z 10. února v 16:09.
    Viki_show v něm napsala:

    Držet? Nádrž? To je a spousta....

    Příspěvek z 10. února v 16:07, upravený po 3 minutách.
    Kubik111 v něm napsal:

    Cože? rž, ř, to nechápu! ;-D
    řepa, řeřicha, řemen, řasa, řebříček...

    Příspěvek z 10. února v 16:03.
    Viki_show v něm napsala:

    Kdy se píše rž a kdy ř??????

    Příspěvek z 10. února v 15:49.
    Kubik111 v něm napsal:

    Vzorec souvětí

    Nevím úplně, jak to myslíš, pokud myslíš vzorec souvětí, tak to je to – V1 a V2. ... ;-)
    V tomto případě: Sluníčko se velice zarmoutilo a přemýšlelo jak situaci vyřeší. Bylo by to: V1 a V2.
    Protože:
    (Věta 1= V1)Sluníčko se velice zarmoutilo (spojka)a (Věta 2= V2)přemýšlelo jak situaci vyřeší. :-)

    Takhle si to myslela? Myslím, že jo.. :->@)->-

    Dám ještě jeden příklad:
    Pes skočil do studny, jelikož mu bylo veliké teplo.
    V1, jelikož V2. ;-)
    nebo:
    Mládě bylo roztomilé, ale za chvilku uteklo a už se neukázalo.
    V1, ale V2 a V3.
    :-)8-PO=

    Příspěvek z 10. února v 15:19.
    Planet v něm napsala:

    Ahojky,
    Poradíte mi prosím někdo s úkolem do češtiny?
    Jedná se o větný rozbor. Mám tvořit graf - vzorec souvětí.
    Třeba je tady věta :
    Sluníčko se velice zarmoutilo a přemýšlelo jak situaci vyřeší.

    Já jsem to totiž už zapoměla;-D

    Prodleva měsíc.
    Příspěvek z 5. ledna ve 22:02.
    vaiva v něm napsala:
    1. Rád bych měl k obědu brambory. (Ale bez pažitky.)
    2. Rád bych měl k obědu brambory (ale bez pažitky).

    Jednička je asi lepší.

    Příspěvek z 5. ledna ve 21:57.
    majdula2000 v něm napsala:

    Máš dvě možnosti.

    1. Napíšeš větu a za ní v závorce dodatek s malým písmenkem a tečku za závorku.
    2. Dáš hned za větu tečku. V závorce začneš velkým písmenem a také vevnitř ukončíš tečkou.;-)

    V tomhle případě bych ale spíš volila tu jedničku.:-)

    Příspěvek z 5. ledna ve 21:55, upravený vzápětí.
    Viktorie7 v něm napsala:

    klikO:-)
    Našla jsem něco:-), vypadá to, že se ve většině případů (včetně toho tvého, řekla bych) píše tečka až na konci.

    Příspěvek z 5. ledna ve 21:55.
    vaiva v něm napsala:

    Jako můj taky, ale nevím, no…

    Příspěvek z 5. ledna ve 21:54.
    Viktorie7 v něm napsala:

    Já bych tečku napsala až za závorku, ale to je spíš takový můj pocitO:-).
    Takže těžko říci, no:-D.

    Příspěvek z 5. ledna ve 21:52.
    vaiva v něm napsala:

    Chci se zeptat, pokud napíšu větu, např: Rád bych měl k obědu brambory., ale chci za to v závorce dodat (ale bez pažitky), napíšu tečku ukončující celý útvar před textem v závorce, tedy: Rád bych měl k obědu brambory. (Ale bez pažitky), nebo až za text v závorce, tedy: Rád bych měl k obědu brambory (ale bez pažitky).?

    Prodleva 8 měsíců.
    Příspěvek z 13. května 2020 v 11:34.
    bonbonek v něm napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat jak se udělá slovotvorný a morfematický rozbor u slov: čiperný, kufřík, rozumí a okamžik. Děkuji.

    Prodleva 4 měsíce.
    Příspěvek z 20. prosince 2019 v 16:24.
    Češtinář v něm napsal:

    Ano, obě malá. Kdybys napsala Nový rok s velkým počátečním písmenem, měla bys na mysli jen 1. ledna, ten jeden den. U slova šťastný mě pak nenapadá žádný důvod, proč psát velké písmeno, když to není na začátku věty. :-)

    Příspěvek z 20. prosince 2019 v 16:24.
    Pralinka2 v něm napsal:

    Výraz „Nový rok“ znamená den 1. ledna, „nový rok“ znamená celý rok.

    Příspěvek z 20. prosince 2019 v 16:11.
    fiska1 v něm napsala:

    Ja bych napsala obě dvě písmena malá

    Příspěvek z 20. prosince 2019 v 16:10.
    Mataty8 v něm napsala:

    Ahoj potřebuju poradit. Na přání pro mamku k Vánocům chci napsat: Krásné prožití vánočních svátků a Šťastný Nový rok. Ale nevím jestli mám správně velká a malá písmena ve slovním spojení Šťastný Nový rok. Prosím poraďte O:-)

    Prodleva měsíc.
    Julian v něm napsala:

    Já mám zatím samé 1

    Rokio v něm napsal:

    Jaké máte obvykle známky z diktátů, školáci a studenti?

    U mě to byly jedničky na ZŠ, trojky na SŠ a jedničky na SOU.

    Prodleva 3 měsíce.
    Příspěvek z 8. srpna 2019 v 19:05.
    Češtinář v něm napsal:

    –MM–: Podobně jako nesou svůj význam slovní kořeny, nesou jej i předpony a přípony, jež k nim přidáváme, ovšem jelikož často se i jedna přípona užívá ve více různých významech, nemusí to být úplně zřetelné. Přípona -ba patří mezi přípony, pomocí nichž odvozujeme od sloves názvy dějů, jinou funkci podle všeho nemá. A podle akademické Mluvnice češtiny 1 se abstraktní významy, které takto vznikají, mnohdy konkretizují. Druhotně tak slovo, které původně označovalo jen děj, začne označovat také například výsledek děje (tvorba, malba, vazba) nebo prostředek, pomocí nějž je nějakého výsledku dosahováno (Mluvnice češtiny 1 uvádí jako příklad slovo dlažba). V průběhu vývoje jazyka přitom některá takto utvořená slova už ztratila původní dějový význam a označují už jen konkrétní věci (z tvého výčtu ozdoba, jinak třeba také hradba; jiným příkladem je slovo chodba označující konkrétní místo).

    Čili určité pravidlo v tom je – že jsou pomocí této přípony odvozena dějová podstatná jména a podstatná jména označující výsledky dějů, není náhoda. V tom, která slova mají pouze dějový význam, která k nim získala i význam konkrétní a která už pod vlivem onoho konkrétního významu ten původní ztratila, ale žádná přímočarost není a tento vývoj podle žádného pravidla neprobíhá.

    Kralinda35: Názvy učebních předmětů se píšou s malým počátečním písmenem.

    Příspěvek z 8. srpna 2019 v 18:34.
    Kralinda35 v něm napsala:

    Mám prosbu $>
    Jak se píše m/Matematika Velké nebo malé? (ÍÍÍ)
    Na vysvědčení se píše Matematika(8:°)
    Ale na ní to jméno nebo je? Prosim poraďte(8:o)

    Příspěvek z 8. srpna 2019 v 17:23.
    –MM– v něm napsal:

    Nedávno si majdula2000 stěžovala, že v koalích tajenkách slovo „tvorba“ nepasuje moc dobře na legendu „výsledek tvoření“. Že je to spíš postup, než výsledek...

    Všiml jsem si, že existuje víc podstatných jmen vzoru žena, která končí na „ba“ a vyjadřují nějaký postup, ale někdy i výsledek toho postupu... a někdy jen samotný výsledek. Výroba, tvorba, malba, těžba, vazba, ozdoba... vidím v tom určité spektrum. Je v tom nějaké pravidlo? Nebo je v těchto pojmech lingvisticko-tradiční džungle? :-)

    Prodleva 7 měsíců.
    Lacko5 v něm napsal:

    Ano, děkuju.

    Příspěvek z 28. prosince 2018 v 8:32.
    Pralinka2 v něm napsal:

    Ano, je. V češtině je významový rozdíl mezi těmito slovy větší než ve slovenštině.
    „Vědět“ znamená většinou vědět určitou konkrétní věc, a to ve smyslu být o ní informován. Tedy vědět se dá například, jak se píše konkrétní slovo, kdy jede vlak, kolik stojí chleba.
    „Znát“ znamená většinou znalost většího oboru nebo souboru, například znát pravopis, znát jízdní řád, znát ceny. Ale také se to slovo používá ve smyslu znát nějakou osobu, znát nějaké město nebo místo a podobně.
    „Umět“ se do jisté míry dá použít v jednom z významů slova „znát“, tedy dá se říct například „umět pravopis“, „umět jízdní řád“, i když slovo „znát“ je vhodnější. Ale slovo „umět“ se používá zejména pro praktickou schopnost k určité činnosti. Například umět plavat, umět vyřezat dřevěnou figurku, umět chodit po rukou a podobně. Na rozdíl od slovenštiny se dá použít pouze pojem „umět plavat“, nepoužívá se spojení „vědět plavat“.
    Stačí ti to tak?

    Příspěvek z 28. prosince 2018 v 8:14.
    Lacko5 v něm napsal:

    Je nějaký rozdíl mezi slovy vědet, znát a umět?

    Statistika…

    Nástěnka:

    Vznikla:
    13. listopadu 2017 v 19:42
    Založil:
    Obsahuje:
    ~ 200 příspěvků
    Moderátor:
    Rokio
    (kulisák)