Česká gramatika - poradna

Nástěnku založil dne 13. listopadu, je nezařazená a obsahuje 39 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 23. listopadu ve 23:20.
Češtinář v něm napsal:

klobáska: To ani ne, i když... možná trochu :-D. Ale hlavně nechci, aby tahle nástěnka zapadla a aby ji přehlédl někdo, kdo by ji potřeboval.

Příspěvek z 23. listopadu ve 22:16.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: Máš absťák, co? :-D

Příspěvek z 23. listopadu v 18:42.
radimf v něm napsal:

já zatím ne, ale až budu potřebovat s něčím pomoct, tak se ozvu. :-)

Příspěvek z 23. listopadu v 18:41.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Ne

Příspěvek z 23. listopadu v 18:27.
Češtinář v něm napsal:

Potřebuje někdo s něčím poradit?

Příspěvek z 19. listopadu ve 12:12.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

VZORY PRO MUŽSKÝ ROD (ten)
Pán
Hrad
Muž
Stroj
Předseda
Soudce
VZORY PRO ŽENSKÝ ROD (ta)
Žena
Růže
Píseň
Kost
VZORY PRO STŘEDNÍ ROD(to)
Město
Moře
Kuře
Stavení

Příspěvek z 18. listopadu ve 12:08.
Češtinář v něm napsal:

Není zač. :-)

Příspěvek z 18. listopadu ve 12:07.
klobáska v něm napsal:

Super, děkuji!

Příspěvek z 18. listopadu v 11:19.
Češtinář v něm napsal:

Význam zůstává de facto stejný (prakticky asi nerozlišitelný), jen je možné na tuto situaci z hlediska gramatických pravidel nahlížet dvěma různými způsoby. Nespleteš se zkrátka ani v jednom případě. :-)

Příspěvek z 18. listopadu v 11:10.
klobáska v něm napsal:

Takže každá varianta má mírně odlišný význam (tedy ne např. jako citron/citrón)? Tudíž to asi bude nejlepší dělat tak nějak „podle pocitu“, ne? :-)

Příspěvek z 18. listopadu v 10:53.
SVETLO v něm napsal:

R^

Příspěvek z 18. listopadu v 10:45.
Češtinář v něm napsal:

Včera jsme se s Rockem přes poštu domluvili, že budeme radit spolu, takže bych se toho s dovolením ujal.
V podobných případech je důležité, jestli spojka než spojuje pouze větné členy (jako v prvním případě, který klobáska uvádí), nebo samostatné věty (jako ve druhém případě). Dva nerozvité přísudky je možné chápat jako členy přísudku několikanásobného i jako samostatné věty, tudíž jsou přípustné obě varianty.
Podrobnější informace viz: prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ne%C5%BE#bref1.

Příspěvek z 18. listopadu v 10:29.
SVETLO v něm napsal:

Jsem teda zvědavej, jak to dopadne :D 8-o

Příspěvek z 18. listopadu v 10:26.
pastafarian v něm napsala:

Já bych ji tam zase spíš napsala :-c

Příspěvek z 18. listopadu v 10:18.
SVETLO v něm napsal:

Já bych tam čárku nepsal, ale přenechám to Rockovi.

Příspěvek z 18. listopadu v 10:14.
klobáska v něm napsal:

Ale ať se vrátíme zpět k původnímu tématu...
Taky bych potřeboval poradit, a to ohledně „čárky“ u spojky než. Je mi jasné, že napíšu „jsem vyšší než ty“ (bez čárky), také bych asi správně napsal „jsem vyšší, než když jsem se měřil naposled“ (s čárkou). Jak ale napsat, že třeba „ten člověk spíš/víc křičel(,) než mluvil“?

Příspěvek z 17. listopadu ve 22:12.
klobáska v něm napsal:

–MM–: Jenomže problém je v tom, že Thatcher se jmenuje Thatcher, kdežto Piaf se nejmenuje Piaf, ale Gassion.

Příspěvek z 17. listopadu ve 20:54.
–MM– v něm napsal:

Předchylování příjmení je přirozenou součástí jazyka, stejně jako skloňování. Případy, kdy to rve uši, vycházejí zejména z ustálených zvyklostí. O Edith Piaf se vždy mluvilo jako o Edith Piaf, takže Paifová zní divně. Ale o Margaret Thatcherové se vždy mluvilo jako o Thatcherové, takže naopak Thatcher zní divně.

Příspěvek z 17. listopadu v 19:43.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: Uznávám, že to je pravda, ale zároveň má čeština možnost i přes volný slovosled použít místo „porazila“ slovíčko „vyhrála nad“/„byla poražena“.
Co se pohlaví týče, má čeština zase tu výhodu (na rozdíl třeba od angličtiny), že my můžeme rozlišit, jestli třeba Williams někoho „porazil“ nebo „porazila“, přičemž slovesa v takovémto tvaru se v textu vyskytují zpravidla častěji než uvedení národnosti (o obrázku u článků ani nemluvím, protože ty nejsou podmínkou).
Ono obecně, je to asi jedno. (Popravdě, dlouhou dobu jsem si to ani neuvědomoval a měl jsem za to, že se přechylování děje jen v mluvené podobě.) Tohle mé zaměření vlastně trvá od chvíle, kdy jsem se před čtyřmi lety v učebnici hudební výchovy dozvěděl, že na obrázku je Edith Piafová – což, jak jistě sám uznáš, bije do očí. Konkrétně mě to štve u jmen, která ani nejsou tvz. občanská, tedy jedná se jistým způsobem o „přezdívky“, části jmen nebo uměle vytvořené pseudonymy (např. Edith Piaf, Katy Perry, Demi Moore, Vanessa Mae nebo Natalie Portman – ano, toto všechno už jsem někdy viděl v přechýlené podobě!). Už jen čekám, kdy se dočtu o zpěvačkách P!nkové a Anně Kové (ta je sice naše, ale proč ne, že?).
Zase je to takové trošku pokrytecké, protože jsem schopný říct, že jsem se třeba díval na Natalii Portman. Posuď to, jak chceš... :-)

PS. No jo, přípona, ne koncovka. Češtinu už nějaký ten měsíc nemám a člověk ty termíny nepoužíváním pozapomene.

A ještě vtip na závěr: Manželka indiánského náčelníka Sedícího Býka se do češtiny správně přechýlí jako Sedící Býková nebo jako Sedící Kráva?

Příspěvek z 17. listopadu v 18:41.
_kebaba_ v něm napsala:

nenavidim ta zenska ruska prijmeni, jak se pridava ova/ovova:-E

Příspěvek z 17. listopadu v 18:39.
DžungaráčekChlupáček v něm napsala:

Já mám osobně radši nepřechylování např. Amy Winehouse a ne Amy Winehouseová

Příspěvek z 17. listopadu v 18:37.
Češtinář v něm napsal:

Když my tu „koncovku“ (ve skutečnosti příponu) zas nepřidáváme úplně bezdůvodně. Nepřechýlená příjmení jsou nesklonná, což může občas trochu ztížit porozumění. Čeština nemá pevný slovosled, mluvíme-li tedy například o tenise a řekneme, že Williams porazila Graf, není jasné, kdo koho porazil. Toto je příklad případu, kde bych se přechýlení nebránil.

A stejně jako tebe může vykolejit, že o nějaké osobnosti až po delší době zjistíš, že to není Češka, někoho jiného zas překvapí, když si nějaký čas myslí, že čte o chlapovi - a teprve po chvíli zjistí, že to ženská. :-D

Příspěvek z 17. listopadu v 18:01.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: Mně to rve uši vždycky. Každého bychom měli nazývat tak, jak se skutečně jmenuje (popř. jak si chce nechat říkat, třeba Edith Piaf, Emma Smetana, příp. Otokar Březina – i když nevím, co mu vadilo na jméně Václav), ne mu schválně ničit jméno nějakou zbytečnou a matoucí koncovkou (a ne, není v tom osobní zášť, že mi cizinci říkají tak nějak různě – jmenuji se Jiří). Když pak čtu o nějaké mně neznámé osobnosti, která má jméno takové univerzální, takže by to teoreticky mohla být Češka, nedej Bože, aby třeba studovala v Praze, celý článek si myslím, že je to Češka, a na konci článku se teprve dozvím, že je kupříkladu z Anglie (nebo jsem to třeba na začátku přehlédl), není to k naštvání?!
Já na téma přechylování vždycky říkám, že bych chtěl vidět česky komentovaný ženský hokej mezi Čínou a Japonskem. No uznej – nebyla by to sranda? :-D

Příspěvek z 17. listopadu v 17:24.
Bodlák01 v něm napsal:

Já jsem neomylný.

Příspěvek z 17. listopadu v 17:19.
Češtinář v něm napsal:

Vida, tak větu o příručce jsem přeformulovával tak dlouho, až v ní taky vznikla chyba. Samozřejmě jsem chtěl napsat: „Podle toho, co se píše v internetové jazykové příručce...“ Inu, neomylný není zkrátka nikdo. ;-)

Příspěvek z 17. listopadu v 17:10.
Češtinář v něm napsal:

klobáska: O přechylování/nepřechylování cizích příjmení se čile diskutuje i mezi jazykovědci. Podle toho, co se píše v internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, je varianta Kazantzakisová přípustná (prirucka.ujc.cas.cz/?id=705&dotaz=p%C5%99echylov%C3%A1n%C3%AD). Je ale pravda, že moc smyslu to nedává.

Osobně na toto nemám vyhraněný názor, myslím, že se dají najít případy, kdy se to hodí, i případy, kdy ne. V současné době se tíhne spíš k nepřechylování - oproti tomu ještě v 90. letech bylo běžné nacházet v časopisech i články např. o Julii Robertsové nebo Kate Winsletové. Hodně záleží na zvyku a na tom, jak máme to které jméno zažité. Třeba Jane Austenová mi zní naprosto přirozeně, oproti tomu například Emma Watsonová mě tahá za uši.

Příspěvek z 17. listopadu ve 14:26.
klobáska v něm napsal:

Nebo takové krásné věci (zejména z diskusí na internetu), jako například „viz.“ (s tečkou), „nebo-li“, popř. takové perly jako „Edith Piafová“ nebo „Katy Peryová“, případně i překlad knížky „Anna Kareninová“ (na což jsem neuvěřitelně alergický; kupříkladu tuhle jsem četl knížku Řek Zorba, kde bylo napsáno, že s vydáním v češtině pomáhala Helena Kazantzakisová – člověk pak neví, jestli to byla Řekyně nebo Češka, co si vzala Řeka; hlavně že když někdo napíše Emma Smetanová, tak je zle).

Příspěvek z 16. listopadu v 18:11.
Češtinář v něm napsal:

Ovšem i bez této mojí úpravy si při tomto výroku člověk říká, jak je krásné, že ta přivlastňovací přídavná jména máme. :-)

Příspěvek z 16. listopadu v 18:09.
Češtinář v něm napsal:

klobáska: A teď si představ, jak by znělo: „Až jednou půjdu po Karla mostě, do Národa divadla na Čerta stěnu, smířím se s tím, že jste zvítězili. Ale bude to Pyrrhy vítězství.“
Brrr! :-D

Příspěvek z 16. listopadu v 18:05.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: „Až jednou půjdu po mostě Karla, do divadla Národa na Stěnu čerta, smířím se s tím, že jste zvítězili. Ale bude to vítězství Pyrrhy.“ (Nejistá sezóna) ;-)

Dobrý nápad – takový milý článek na odlehčení!