Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Deprese, úzkosti, špatné časy - Můj příběh, o lásce a zradě

    Nový příspěvek:

    Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

    Pokud máš účet, přihlas se, pokud ne, můžeš si účet založit.

    Prodleva 4 roky.
    Nagisa v něm napsala:

    mal si to tažke je mi ta luto aj ja mam tažke obdobie laska je na dve veci a to som si prešla šikanov kyberšikanov a ohovaranim a psychickým aj fyzickým ale inak psycholog mi nepomaha neviem ovladat emocie a rychlo vybuchnem

    Příspěvek z 28. května 2020 ve 21:11, upravený vzápětí.
    JojoLady v něm napsala:

    Ahoj,nevíte jak se zbavit špatných a zlých myšlenek? Zkoušela jsem meditovat,ale pomůže to jen na nějakou dobu$> děkuji předem za jakékoli tipy

    Prodleva 4 měsíce.
    Příspěvek z 24. ledna 2020 v 17:55.
    Aky v něm napsala:

    Zdravím 👋 tvůj příběh je silný. Rozumím ti že si to neměl jednoduché. Časy se vždy z horších obrátí na lepší. Vždy si člověk najde útěchu. Semnou ostatní jen opovrhovali, a dělali se ze mě srandu. Ale je fakt že to nebyla láska když to bylo na dálku. Před nedávnem jsem se rozešla s přítelem. Bylo to proto, že mi zakazoval chodit do pouhého kamenného obchodu a zakazoval mi chodit kamkoli mimo svůj internátní pokoj. Volala jsem s ním deset hodin denně, ale stejně mu to bylo málo. A když jsem de hnula na internátním lůžku, hned mě podezříval, že tam s někým ležím. Já bych v životě nedokázala nikoho podvést. Nechala jsem aby mě ničil ubližoval mi a on skončil na antidepresivách, protože jsem mu nedokázala už opětovat lásku, protože mi nedal ani trochu osobního prostoru. Chtěla jsem mu uháčkovat srdíčko řekla jsem že chci čas pro sebe hodinku a on mě neustále považoval za někoho, kým jsem si nezasloužila pro něj po tom všem být. Byli jsme spolu skoro rok měli za sebou líbání. Byla to moje první reálná láska a bylo to pro mě těžké mu dát sbohem, protože já sama to nedokážu. Brácha za mnou přišel, že bych mu měla dát sbohem, protože si taky zažil chorobnou žárlivost, pomohl mi co a jak. Jsem realista a napůl optimista, takže jsem se s tím, že mu dám konec vypořádala v pohodě. Ale pak mi chodili na messenger výhružné a nelíbivé sms zprávy typu že jsem někdo... A to mě dost podlomilo kolena. Já která dělala všechno pro něj jsem najednou považována za lamačku srdcí? Hledala jsem řešení, aby to takhle nedopadlo. Ale najednou mi volal a ptám se ho jestli umí plést vánočky a on co tě to zajímá... A jedno velmi nevhodné slovo. A tím mi klesli srdce a rupli emoce. Rodiče si velmi rozuměli s jeho rodiči. I když to byla láska na 400 km tak jsem sebou nechala opovrhovat. Pak začal semnou různými slovy manipulovat. Nenechala jsem se a věřila, že mé štěstí ještě přijde. A přišlo. Sice to byli teprve 2 týdny ale už jsme se viděli a porozumění jsme v sobě našli. Seš silnej Martine!

    Prodleva 4 měsíce.
    Příspěvek z 5. září 2019 ve 22:24.
    Colossus v něm napsal:

    Chápu a rozumím.

    Příspěvek z 5. září 2019 ve 22:21.
    Pelda03 v něm napsal:

    Chápu, jenže mezi námi to bylo poslední týden už moc. Proč to píšu sem? Chci aby ty děti věděly, přesně čemu se vyvarovat, proto. Klidně ti to někam pošlu co mi psala a kvůli čemu. Když sem psal slohovky o sebevraždě a stránky v html o tom co budou dělat rodiče nejspíš po tom co tu nebudu tak sem myslel že by to přišlo vhod. Moje bejvalá jí stáhla s sebou na dno kde je dnešní podsvětí mládeže. A teď snad chápeš ty mě když už je na tom můj život tak špatně až to píšu sem a chci, aby se alespoň někdo z toho ponaučil když jsem všem v reálném životě totálně u zadku, co myslíš?

    Příspěvek z 5. září 2019 ve 22:17.
    Colossus v něm napsal:

    Vtipné? To ne. Znám tenkou hranici dobrého a špatného vtipu. Přijde mi divné, proč to píšeš zrovna sem na alíka a ne třeba na blog (nevyháním tě, samozřejmě)? Plus to, že přítelkyně se s tebou rozejde den po tom, co to se mnapíšeš je prostě podezřelé, snad chápeš:-)

    Příspěvek z 5. září 2019 ve 22:11.
    Pelda03 v něm napsal:

    Jestli chceš Colossusi, můžu ti říct podrobnosti a někam ti poslat i důkazy o tom co mně zničilo. Co ti na tom jako příjde divnýho? Tobě je vtipný když je někdo takovej?

    Příspěvek z 5. září 2019 v 17:56.
    Colossus v něm napsal:

    Já nevím, pořád mi to přijde divné......:-|

    Příspěvek z 5. září 2019 v 17:45.
    Pelda03 v něm napsal:

    Jak jsem psal. Teď už nebudu nikomu věřit, uzavřu se a bude. Už to nemá cenu, měl jsem toho dost. Nemám chuť se dál takhle nechat ničit.

    Příspěvek z 5. září 2019 v 1:18.
    majacos v něm napsala:

    to je mi líto :-| zřejmě jsi hodně vyčerpaná osobnost

    Příspěvek z 4. září 2019 ve 22:51.
    Pelda03 v něm napsal:

    Děkuju majo, psát to kolem třetí ráno mi dalo zabrat. Smutné na tom je, že ještě dnes se semnou moje přítelkyně rozešla, protože prý nechápe jakto že ona má „větší“ problémy a zvládá to bez antidepresiv, tudíž jsem tam kde jsem začal - na dně.

    Příspěvek z 4. září 2019 ve 22:07.
    majacos v něm napsala:

    Četla jsem to hned, jak si to napsal, ale asi jsem nevěděla co napsat. A ani teď vlastně nevím. Je mi z toho smutno a nevím, co si o tom všem myslet.

    Příspěvek z 4. září 2019 v 19:05.
    Colossus v něm napsal:

    Celkem pochybuji o věrnosti této povídky...:-|

    Příspěvek z 4. září 2019 ve 2:11.
    Pelda03 v něm napsal:

    Ahoj, tak jsem tu po delší době a chtěl bych se s vámí podělit o můj příběh a všem vám pomoct v tom, nedělat stejnou chybu jako já.
    Ani nevím, proč to sem píšu, asi proto, že je třičtvrtě na dvě ráno a já zítra mám zkoušky a nechce se mi spát? :D Nebo možná proto, že bych vám, mladším, starším chtěl sdělit svůj příběh, dosti, dosti zdrcující o dnešním světě.
    No kde bych začal. Bylo mi 14, v podstatě celý můj život jsem se nezajímal o nic jiného než počítače, hry a věci kolem vapingu. Zanedbával jsem svojí rodinu a opovrhoval se tátou, což mi je líto a chtěl bych to vrátit zpátky, ale čas vrátit nejde, to je jedna věc.
    Celé to začalo tím, že jsem si vše bral moc k srdi. Takzvané pro ostatní „první lásky“ pro mně byly ty vážné a takhle jsem se nechal zničit. V podstatě jsem zničil sám sebe, tím že jsem všem moc věřil a to je chyba. Není špatné někomu věřit, ale nesmí se to přehánět. Kamarádství se změnilo v lepší kamarádství, poté až v obsesi a to pořádně ničí emoce. Nejen kvůli tomu, že si mně všechny holky akorát jak se říká „obmotávaly kolem prstu“ ale kvůli tomu že jsem se kvůli falešným nadějím nechal zničit, nehorázným způsobem.
    Nechal jsem ze sebe dělat ubožáka, ubližovat si, poslouchat to, v domnění, že semnou stejně jednou někdo bude, ale nebyl. Holky, tohle se nedělá, pokud nevíte, do čeho jdete, nedělejte to. Ne všichni kluci jsou takoví „machírci“ kterým jde jen o to, mít přítelkyni jako přívěšek na klíče. Je tu i někdo jako já, kdo to myslí vážně, to se může i nemusí vymstít, každopádně záleží na povaze a emocionální síle se s tím vyrovnat, což já neměl...
    Postupně jsem zjišťoval, že z usměvavého chlapce co měl ambice, naděje do života se už na základní škole stala emocionální troska. Byl jsem na dně, z toho všeho co mně tížilo, celý svět kolem mě byl proti. Co se týče rodičů. nevěděli o ničem, až když jsem se doma zhroutil a všechno to řekl. Vždycky, pamatuje, vždycky se dá najít pomoc. Nejste sami, nikdy nebudete. Nemluvím o odborné pomoci, ale někdo z vrstevníků nebo dobrý kamarád vás rád vyslechne, co se týče problémů.
    Bohužel, základní škola byla slabý odvar toho, co jsem potkal tady na střední. Na střední je všechno jiné, noví lidé, kamarádi, ale i na pohled úplní asociálové kterým jde jen o to „vypadat cool“ a bejt „IN“. O to mi nikdy nešlo, snažil jsem se být se všemi za dobře.
    Tím pádem to se mi nehorázně vymstilo, zase :)
    Poznal jsem jedno děvče, v září minulého roku tak...jak to říct, tak milé, přátelské, krásné...Ale nechala se změnit. Zamiloval jsem se do ní jako nikdy do nikoho předtím. Volali jsme spolu desítky hodin denně, pořád spolu i o víkendech. Na internátu nebyl den kdy bychom spolu nešli někam ven pokecat si. Jenže jak jsem říkal, nechala se změnit. Tím způsobem že jí vlastně došlo, když jsem se do ní zamiloval že by mně mohla využít. A stalo se
    Poslouchal jsem od kamarádů ať na ní zapomenu, že se změnila k horšímu. Ale já jim pořád opakoval : „Ne kámo, já tomu věřím že bude v pohodě, chápeš to, miluju jí“. To byla chyba, moc, převeliká chyba. Zničila mě. Byl jsem na dně. Když zapomenu na pět pokusů o sebevraždu a skoro pět let konstantní letargie a deprese bylo to fajn.
    Svoje ambice jsem našel ve tvorbě hudby, v DJingu, ve hraní počítačových her, byl jsem v tom dobrý. I programování co nás učí jsem zvládal. Ale kvůli ní jsem potopil vše co jsem kdy měl rád abych s ní mohl být i jednu podělanou minutu ve svém životě.
    Jednoho večera, kdy to „nevydržela“ vpálila mi, že jsem vlastně k ničemu a že mně měla jen na sex a peníze. Ten den jsem si provedl opravdu něco strašného, to byl můj první pokus o sebevraždu.
    Přes noc jsem byl v nemocnici, ale moje maminka řekla že tu nohu jsem si zranil při práci, věřili to, stejně si mysleli svoje, ale to nevadí. Další pokusy byly předávkování nic jiného stejně je to strašné, nechápu jak jsem se vůnec tak dokázal nechat zblbnout „blbou holkou“. To mě donutilo zajít k psychiatričce.
    To ráno před internátem když jsem v sedm ráno odcházel do nemocnice na schůzku ptala se: „Kam jako jdeš? Koupíš mi svačinu!“. Letmě jsem se na ní podíval (jelikož jsem nespal něco kolem 45 hodin) sotva jsem vnímal a řekl: „Jdu na psychiatrii, kvůli tobě, puso“ A odešel. Pak na mě volala: „Je mi to stejně jedno, měla jsem tě jen na věci.“.
    Při schůzce jsem se paní doktorce rozbrečel a padl do náručí, docela jsem se divil že mně tam asi třičtvrtě hodiny utěšovala, že mi pomůže, ať se děje cokoliv, bude to pro mě. Slovo dodržela, obdržel jsem recept na prášky na spaní, jelikož jsem jí popisoval těžkou nespavost a deprese, bylo to Trittico AC. Nepomáhalo to, přešel jsem na rivotril večer a dva Zolofty 200mg denně, to už působilo.
    Antidepresiva je nejhorší co může být, pomůže to, ale nese to řadu vedlejších účinků, například u mně to bylo zasekávání řeči, dočasná amnézie, rozšířené vzorničky (u rivotrilu). Musel jsem z rivotrilu přejít na mirzaten, jelikož mi z něho strašně bilo srdce a to taky beru už rok a půl.
    No abych se vrátil k té nejmenované. Nějak když mi začal působit sertralin, nechtělo se mi ani brečet, sebepoškozování zmizelo, deprese ne, úzkosti taky ne. Moje mysl byla najednou čistější po užívání sertralinu po dobu jednoho měsíce účinek to nabíralo čím dál tím víc silněji a já si uvědomoval, co ona je vlastně zač. Co je to za démona který mě zničil.
    Teď má dalšího chudáka co kvůli ní dopadl jako já - na práškách. Dělá mu to to samé, jako mě. Už jí to kazí pověst. Nechci být dosti škodolibý, zaslouží si mít špatnou pověst. Nakonec jsem jí už úplně vypustil z hlavy, ona mě nejspíš taky (když si našla lepšího samozřejmě).
    Měsíce plynuly a já se pomalu vracel do normálních emocionálních stavů. V podstatě něco kolem svých třinácti - čtrnácti let jsem začal trpět depresemi. Teď mám diagnostikovanou vyvolanou depresivní a úzkostnou poruchu z důsledku velké emocionální zátěže.
    V dubnu jsem se dal dohromady s mojí současnou přítelkyní která mne miluje z celého srdce co to jen jde, každý si děláme oporu, sobě i tomu druhému. A tak to ve vztahu má být. Dětské lásky někdy dokáží zabrat, ale pravý vztah přichází na střední. Teď s ní budu půl roku a zůstanu s ní, když ne ona tak už nikdo navždy. Jinak se zavřu, budu programovat v javascriptu a nevylezu ven, nikdy. Toť můj příběh.

    Já osobně chci poděkovat těm, kteří to dočetli až sem a doufám, že si z toho alespoň někdo vezme ponaučení.
    Administrátorům se omlouvám, pokud bude nějaký obsah nevhodný, musel jsem sdělit všem svůj příběh jako názorný odstrašující příklad toho, jaká láska může být.

    A pro ty kteří mají slabé chvíle: NIKDY NEJSTE SAMI. VŽDYCKY JE POMOC. To si pamatujte, díky za přečtení.
    -Martin

    předchozí 1 další
    Statistika…

    Nástěnka:

    Vznikla:
    4. září 2019 ve 2:11
    Založil:
    Obsahuje:
    14 příspěvků
    Moderátor:
    Pelda03
    (kulisák)