Maminka vařila oběd, když přišla Barbora. Mom was cooking lunch when Barbora came.

Máma vařila předtím, i potom, co Bára přišla - je to děj probíhající na pozadí = proto na tuto část věty použijeme minulý čas průběhový ... zatímco Barbora prostě najednou přišla, proto minulý čas prostý.

Když jsem vyšla z domu, slunce zrovna svítilo. When I left the house, the sun was shining.

Když jsem najednou vyšla ven, slunce už nějakou dobu svítilo = probíhající děj

Tudíž použití časů:

minulý čas průběhový použijeme pro situaci, která probíhala (před tím i po tom) a minulý čas prostý pro situaci, která se stala v průběhu situace jiné.

doufám, že to je srozumitelné :)

Ahoj, můžeš mi prosím objasnit problematiku kombinace minulého času průběhového a prostého, třeba "Maminka vařila oběd, když přišla Barbora". Díky.

Díky moc

Země s velkým Z (planeta) - Earth
Země s malým z (stát, vlast) - country

Jak se řekne anglicky země??

Ahoj, moc děkuji, hned už je mi to líp jasnější a už snad budu vědět, kdy co použít. :)

WILL

Používáme, pokud mluvíme o něčem, o čem se zrovna rozhodujeme.

Which one do you want? - I'll take the blue one. Mluvčí se právě rozhodl pro ten modrý (např. svetr).
Can you lend me some money? - Okay, I'll lend you 20 dollars. (právě se rozhodl, že mu půjčí peníze)

Používá se u předpovědi budoucnosti, která není na ničem založená, člověk prostě říká svůj názor, co si myslí.

I think he'll be late again. Často chodí pozdě, tak pouze předpokládám, že dnes se to stane znovu. Ještě k tomu ale nemám viditelné důkazy (ještě je dost času na to, aby přišel včas).
In 2100, cars will fly. Myslím, že v roce 2100 by mohly auta lítat.

Často v takových větách bývá I THINK, MAYBE, PROBABLY, PERHAPS apod. (tato slova vyjadřují, že je to věc, která není jistá).

Will se používá i ve větách, kdy člověk něco slibuje, varuje, vyhrožuje, objednává si, prosí apod.

I'll have a beer. - objednávka
You'll get hurt, be careful! - varování
I'll kill you if you touch her again. - výhrůžka
I'll help you with the homework. - slib
I'll help you if you want. - nabídka
Will you do that for me? - prosba

BE GOING TO (někdy označováno jako blízká budoucnost)

Oznámení budoucích plánů (již rozhodnutých)

I'm going to visit Jack next week. Mám v plánu/hodlám navštívit Jacka příští týden.
She's going to open her own e-shop. Má v plánu/hodlá založit si vlastní e-shop.

Když popisujeme něco, k čemu se viditelně schyluje/co víme, že se stane.

Look! It's going to rain! vidím např. mraky, schyluje se k dešti, je to vidět
Oh, he's going to be late again! - např. vidím, že už teď je pozdě, nebo že už je tolik a tolik hodin, a on teprve vstává - z toho usuzuji, že to nestihne.

Ahoj, mám problém s will a going to, můžeš mi vysvětlit, jaký je tam rozdíl

some/any/no

SOME (nějaký) používáme v kladných oznamovacích větách.
V otázkách používáme ve stejném významu ANY (nějaký).
V záporných větách používáme ANY (žádný) se záporným slovesem.
V záporných větách používáme i slovo NO (používá se s kladným slovesem)

There are no people in the street. Na ulici nejsou žádní lidé.
I've got no money in my pocket. Nemám v kapse žádné peníze.

My PC is too old so I can't play any good games. – Můj počítač je příliš starý, nemůžu na něm hrát žádné dobré hry.
My PC is too old so I can't play some good games. - Dobré hry hrát můžu, ale některé ne, některé můj počítač už nebere.

SOME a ANY používáme pouze u nepočitatelných podstatných jmen (some money, some time, some air) nebo u podstatných jmen v množném čísle (some people, some children, some dogs).

SOME nemůžeme použít u počitatelných podstatných jmen v jednotném čísle (some dog, some car, some man) – místo toho používáme neurčitý člen (a dog, a car, a man, an apple)

a/an/the
Když v konverzaci řeknu the car, ten, s kým mluvím, si představí stejné auto jako já (tedy např. to, o kterém jsme se před chvilkou bavili, nebo to, které právě před námi zastavilo). Jedná se tedy o určitý člen.

Když použiju a car, každý si představí jakékoli auto chce, není důležité, oba oba mluvili o totožném autě. Jedná se tedy o neurčitý člen.

Where's the kitchen?

• It's the door on your right. - Víme, kde je kuchyň, a člověka navádíme přímo do kuchyně - ty dveře vpravo.
• It's a door on your right. - Nevíme kde kuchyň je, pouze říkáme, že jsou to jedny z dveří vpravo, ale dotyčný to bude muset vyzkoušet a zjistit sám - jsou to nějaké dveře vpravo.

Neurčitý člen používáme, když mluvíme o nějaké věci poprvé – jedná se o novou informaci, kterou jsme do té doby nevěděli. Pokud náš posluchač ještě o nějaké věci neví, neslyšel o ní, tehdy použijeme tento člen. On si totiž ještě nemůže v hlavě vytvořit stejnou představu jako my, protože je to pro něho něco nového.

I bought a new car. - Koupil jsem si nové auto - je to pro něho nová informace, ještě neví, jaké jsem si koupil.

Neurčitý člen se používá i v případě, kdy říkáme, co je kdo nebo co zač. Nejčastěji to bývá např. u zaměstnání:
He's a teacher. - Je učitel - říkáme, co je zač, jaké má zaměstnání.
I want to be an astronaut. - Chci být kosmonautem. - říkám, čím chci být, jaké zaměstnání chci mít.
Jem is a boy. - Říkám, že Jem je kluk, tedy co je zač.
Oscar is a dog. - Oscar je pes - co je zač.

Často se používá i u podstatných jmen s přívlastkem:
It's a beautiful morning. - co je to ráno zač, jaké je to ráno
She's a very smart girl. - Je to moc chytrá holka - neurčitý člen zde bude, i kdyby se o té dívce již mnohokrát mluvilo - říkáme, co ta holka je zač, tedy neurčitý člen.

a používáme před vyslovovanou souhláskou (a dog, a house, a union - zde se sice píše samohláska, ale čte se souhláska J).

an používáme před vyslovovanou samohláskou (an engineer, an actor, an hour - zde se sice píše souhláska, ale vyslovuje se samohláska A).

Určitý člen používáme, pokud mluvíme o věci/skutečnosti, o který již ten druhý ví.
He lives in a house in the city centre and the house is very old. - ten dům, který byl zmíněn v první části věty
The car which I bought yesterday is excellent. - to auto, které jsem včera koupil - Člověk, se kterým mluvíme, musí ale vědět, že jsem si včera koupil auto, jinak bych takovou větu říci nemohl.

Dále používáme určitý člen s podstatnými jmény, která mají konkrétní, pro všechny stejný význam.
The sun is shining. - Slunce je jenom jedno.
Can you put it in the fridge? - Lednička je doma jen jedna, člověk bude přesně vědět, kam to má dát - prostě do lednice.

Určitý člen používáme u názvů států, které jsou v množném čísle, nebo se skládají z více slov:
the Czech Republic, the Soviet Union, the United States of America, the Netherlands (to je v množném čísle) atd.

Díky, už je mi to jasnější. Kdybych v tomhle času ještě narazil na nějaký problém, který nechápu, napíšu. :)

Předminulý čas průběhový říkáme tím, jak dlouho nějaká činnost už probíhala v nějaký okamžik v minulosti. Tvoříme ho pomocí HAD + BEEN + sloveso s koncovkou -ING.

When the train arrived, I had been waiting there for two hours. Když vlak přijel,čekal jsem tam už dvě hodiny.

Předpřítomný čas průběhový říkáme tím, jak dlouho již nyní nějaká činnost probíhá/trvá. Tvoříme ho pomocí HAVE + BEEN + sloveso s koncovkou -ING.

I have been waiting here for two hours. Čekám tady už dvě hodiny.

Předbudoucí průběhový čas říkáme tím, co v nějaký moment v budoucnosti bude už nějaký čas probíhat. Tvoříme ho pomocí WILL HAVE + BEEN + sloveso s koncovkou -ING.

By the time the train arrives, I will have been waiting for two hours. - V ten moment, kdy vlak přijede, budu už čekat dvě hodiny.

Next week we will have been living here for a year. Příští týden to bude rok, co tu bydlíme.

In January I will have been working here for a year. V lednu to bude rok, co tu pracuji.

A kdy použít předbudoucí průběhový čas a kdy budoucí průběhový čas?
Budoucím průběhovým časem říkáme, že v daný okamžik bude právě něco probíhat. Nezmiňujeme nic o tom, jak dlouho to probíhá, kdy to začalo, pouze popisujeme v budoucnu probíhaný děj. Jakmile řekneme, jak dlouho už to bude v ten moment probíhat, musíme použít předbudoucí průběhový čas.

By 10 o'clock we will be sitting on a train to Prague. V 10 hodin budeme sedět ve vlaku do Prahy.
- žádná zmínka o již proběhnuté době

By 10 o'clock we will have been sitting on a train to Prague for an hour. V 10 hodin budeme už hodinu sedět ve vlaku do Prahy.
- říkáme, jak dlouho už bude činnost probíhat

pokud stále něco není jasné, ptej se!

Ahoj, mám malý dotaz ohledně some/any, a/an. Nějak vždycky nevím, kdy co mám použít (třeba v jakých větách). Předem děkuji. :)

Tak jsem se rozhodl, že taky požádám o radu. :-) Dokázala bys mi nějak srozumitelně vysvětlit předbudoucí průběhový čas? Nějak mi nejde do hlavy. Sice jsem slyšel, že se v praxi moc nepoužívá, i tak bych ho ale rád pochopil. Díky předem. :)

Ahoj, použití se liší podle státu, ve kterém jsi
tvar learned se poutžívá jak v britské, tak v americké angličtině, zatímco
tvar learnt se v americké angličtině v podstatě nepoužívá

Takže když jsi v Anglii, můžeš použít jakýkoli tvar, oba jsou správně.

mimochodem - learned se používá nejen jako sloveso, ale i jako přídavné jméno, ve významu „naučený“ [konkrétně britové toto slovo popisují jako získání mnoha znalostí prostřednictvím studia]

další slovesa s dvojím tvarem například:
burned/burnt
dreamed/dreamt
spoiled/spoilt

Ahoj měl bych dotaz ohledně nepravidelných sloves. Naše učitelka nám říkala, že některá nepravidelná slovesa mají i určité tvary. Liší se nějak užití pravidelných a nepravidelných tvarů těchto sloves?
Příklad. Learn Learnt Learnt nebo Learn Learned Learned
Díky.

Díky.

Minulý čas průběhový (anglicky past continuous) - používá se hodně často jak v běžném mluvení, ale taky při vyprávění příběhů a dějů v minulosti ..

tento minulý čas používáme, když popisujeme něco, co se dělo v určitém okamžiku v minulosti - je to to stejné, jako přítomný čas průběhový - ten popisuje, co se děje právě teď, v tuto chvíli. Minulý čas popisuje, co se dělo v minulosti v jedné určité chvíli.

At six o'clock I was playing on xbox - v 6 hodin jsem zrovna hrál na xboxu.
When he arrived, I was playing on xbox. - když přijel, zrovna jsem hrál na xboxu.
He was having dinner when I wrote him. - když jsem mu napsal, tak zrovna večeřel

Stavba věty - sloveso být v minulém čase = WAS/WERE + dějové (významové) sloveso s koncovkou ING (příklad: He was writing = On psal.)

je toho samozřejmě víc, tohle je naprostý základ

Ahoj, mám dotaz: jaké je užití času minulého průběhového a stavba věty?

předpřítomný čas jsem tu dneska vysvětlovala Majdě :D mám vlastní vysvětlivky - v podstatě to, jak to chápu já, praktické zkušenosti a podobně :)

Ahoj! Já doučuju pár mých spolužáků, kterým angličtina moc nejde a pořád s ní zápasí, tak by mě zajímalo, jakou metodou bys jim to vysvětlovala? Jak bys jim třeba ujasnila předpřítomný čas? Použila bys nějaké poučky z internetu, nebo na to máš vlastní vysvětlivky?

Máš problémy s angličtinou? Něčemu nerozumíš? Potřebuješ s něčím pomoct nebo něco vysvětlit? Napiš sem, nebo mi pošli dopis :)