Historky z historie 2

Nástěnku založil dne 19. února 2001, je v sekci Volný čas a obsahuje 465 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 6. dubna 2003 ve 12:12.
Filiposs v něm napsal:
Díky .. celkem mě to zajímá :)
Příspěvek z 2. dubna 2003 ve 21:03.
Pralinka2 v něm napsal:
Jo 2000 slov, to vzniklo v roce 1968, napsal to Ludvík Vaculík, co ještě teď občas píše do nějakých novin, kdysi jsem to četl, ale jen jednou, a už si přesně nepamatuju, co tam bylo, ale pokusím se to zjistit.
Příspěvek z 2. dubna 2003 ve 20:02.
Filiposs v něm napsal:
Hmm .. A co se přesně psalo ve "2000 slov" ?
Příspěvek z 26. března 2003 ve 22:22.
Pralinka2 v něm napsal:
V neděli bylo 23.března. Dne 23.března 1976 vstoupily v ČSSR v platnost Mezinárodní pakt o lidských právech a Mezinárodní pakt o občasnkých a politických právech. Šlo o takové mezinárodní smlouvy, které Československo předtím podepsalo a ratifikovalo. Zaručovaly určitá lidská práva, na která státní orgány v ČSSR vcelku kašlaly, ale ty Mezinárodní pakty podepsalo, aby na mezinárodní scéně vypadalo hezky. Avšak někteří občané ČSSR se začali domáhat toho, aby tato práva začala platit nejen na papíře. A své požadavky sepsali na papír, podepsali a dne 1.ledna 1977 předali a zceřejnili pod názvem "CHARTA 77":
Mezi právy, která byla "na papíře" zaručena, bylo například právo opustit svou zemi a zase se do ní vrátit, svoboda projevu, nepřípustnost cenzury a spousta dalších. Tehdy se to četlo jako sci-fi, přitom to bylo součástí právního řádu.
A požadovat jejich dodržování, to se nedělalo, proto taky po 1.lednu 1977 spoustu signatářů Charty 77 pozavírali.
Příspěvek z 26. března 2003 ve 22:14.
Pralinka2 v něm napsal:
No, já si tu dobu nepamatuju, to je přece jen dost dávno. Ale četl jsem v novinách, že ke konci se ho už spíš až bál.
Příspěvek z 20. března 2003 v 19:05.
Filiposs v něm napsal:
Někteří si to vážně neuvědomovali ... Gottwald byl do Stalina úplně zblázněný , že ? :)
Příspěvek z 13. března 2003 ve 21:46.
Pralinka2 v něm napsal:
No takže nikdo neví?
Dne 14.března 1953 zemřel Klement Gottwald, předseda KSČ, zástupce stalinismu v Československu a v té době prezident Československa.
Když 5.3. zemřel Stalin, lékaři Gottwaldovi důrazně doporučovali, aby do Moskvy na pohřeb nelétal, že si to ve svém zdravotním stavu nemůže dovolit a že se jeho stav zhorší. Jenže Gottwald je neposlechl, předseda KSČ přece nebude poslouchat nějaké doktory. Do Moskvy na pohřeb odletěl, již cestou tam se jeho stav zhosšil, a když se po několika dnech vrátil, tak se mu již nedalo pomoci a dne 14.3., pouhých 9 dní po svém velkém vzoru Stalinovi, zemřel.
Ukazuje se, že i když je někdo předsedou vládnoucí strany, tak že přírodním zákonům nevládne a poznatky odborníků by měl respektovat, jinak na to dojede.
Příspěvek z 9. března 2003 ve 20:37.
Pralinka2 v něm napsal:
Z domácí.
Příspěvek z 9. března 2003 v 17:08.
Filiposs v něm napsal:
No , to byl taky nápad příjít tam i s Bublinou ( myslím, že se tak ten pes jmenoval :) , když tam měli kočku ... ale ty básničky , které Rychlonožka složil byly celekm hezké :)
Ještě k tomu datu ( 1953 ) Je to ze zahraniční nebo domácí politiky ? Já totiž vážně nevím ...
Příspěvek z 8. března 2003 ve 14:25.
Pralinka2 v něm napsal:
Dne 8.března se slavil tzv. MDŽ neboli Meznárodní den žen. Oficiálně se ten den mělo tak nějak vzpomenout na ženy přinést jim kytičku nebo bonboniéru nebo tak něco, ale v praxi to vypadalo spíš tak, že se na pracovištích převážně muži "na počest" žen ožrali v rámci oslavy MDŽ.
Po roce 1990 se MDŽ tak nějak pozapomenul. Ani v dnešních novinách jsem o něm moc zmínek nenašel. V současné době se spíše slaví o několik měsíců později Svátek matek, který byl naopak za komunistů zakázaný. Ale i ten není nějak všeobecně rozšířen, ale pokud jste četli například Rychlé šípy, tak tam o Svátku matek zmínka je. (Je tam ta scénka, jak pes zatáhl Rychlonožku pod postel).
No koneckonců Rychlé šípy byly zakázané stejně jako Svátek matek.
Příspěvek z 7. března 2003 ve 23:53.
Pralinka2 v něm napsal:
Ten co umřel 14.března 1953? Jo, z politiky.
Příspěvek z 7. března 2003 v 19:01.
Filiposs v něm napsal:
No , J.V. Stalin byl podle mně velmi špatný vůdce .. nikdy jsem neslyšel o žádné jeho nějaké velké zásluze ..... Ale o těch záporech jsem už slyšel hodně ...
Prali , a to byl někdo z politiky nebo někdo jiný ? :)
Příspěvek z 5. března 2003 ve 22:18.
Pralinka2 v něm napsal:
A ono se taky přesně neví, jestli umřel opravdu 5.března a ne třeba o den dřív. Se zdravotním stavem šéfů Komunistické strany Sovětského svazu se dělaly velké tajnosti. Stalina už osobně nepamatuju, ale za Brežněva se občas stávalo, že se dlouhé týdny neobjevil na veřejnosti a pak se objevila nenápadná zpráva, že generální tajemník ÚV KSSS je "lehce nachlazen". Pak se to stávalo častěji a na delší dobu, a pak jednou přišla zpráva, že generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv zemřel. Nějakou dobu se pak některé smrtelné nemoce nazývaly v lidové mluvě jako "Kremelské nachlazení".
Příspěvek z 4. března 2003 ve 22:50.
Pralinka2 v něm napsal:
A jestlipak víte, že 5.března je tomu přesně 50 let, co zemřel Josef Vissarionovoč Stalin?
Když jsem chodil do školy, tak se to moc nepřipomínalo, ale v novinách z března 1953 to bylo napsáno dost výrazně. Od 6.března 1953 byly noviny celé v černém ve smuteční úpravě a asi dva týdny se tam nepsalo o ničem jiném než o Stalinovi, jaký to byl skvělý a nenahraditelný soudruh a tak podobně. Ty noviny jsem si půjčil v knihovně.
No ale za necelé tři roky, na 22.sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, se ukázalo, že zase tak úplně skvělej nebyl. A pak začala doba bourání pomníků. Zbourán byl později i velkolepý Stalinův pomník, který stával v Praze na Letné a odtamtud hleděl na Prahu. Ještě tam po něm zůstal ten sokl.
A příště napíšu, kdo zemřel 14.března 1953. Nebo to zjistíte sami?
Příspěvek z 3. března 2003 v 15:28.
Filiposs v něm napsal:
Víme ... :)
Příspěvek z 2. března 2003 v 19:46.
Pralinka2 v něm napsal:
Víte o tom, že je to už čtvrt století, co letěl do vesmíru první československý kosmonaut?
Příspěvek z 28. února 2003 ve 20:25.
Filiposs v něm napsal:
No vidíš .. a dnes se zase komunisté dostávají k moci ... Zrovna příjemně mi z toho není ...

Tak odedneška máme nového prezidenta ... Nejsem nadšený , že se na mě bude v hudebce dívat zrovna V.Klaus ...
Příspěvek z 25. února 2003 ve 23:23.
Pralinka2 v něm napsal:
Jo a dneska je to přesně 55 let, co se komunisté v Československu dostali k moci, 25.února 1948. Sám převrat proběhl nekrvavě, ale krvavé byly jeho následky. Ještě od roku 1945 do roku 1947 komunisté slibovali demokracii, slibovali, že znárodní jen velké továrny a drobné živnostníky nechají, a slibovali spoustu dalšího. Ale poté, co se dostali k moci, jejich sliby zmizely jako sníh na jaře. Brzy se začali zbavovat politických odpůrců, jinými slovy lidí, kteří si mysleli něco jiného než oni. U komunistických soudů probíhaly konce 40. a začátkem 50. let politické procesy, u kterých padlo mnoho rozsudků smrti nebo dlouholetého vězení. Zatímco komunismus v 80. letech byla komická fraška, v 50. letech to byla krvavá diktatura jak má být. Asi to bylo potřebné, aby se lidé naučili se bát, poslouchat a nedávat najevo vlastní názor.
Přímo únor 1948 už si pochopitelě nepamatuji, ale když jsem chodil do školy, byl takzvaný "Vítězný Únor" jedním z nejvýznamnějších výročí. Sice nebylo volno, ale oslavy bývaly bombastické. O událostech roku 1948 se psalo jako o Únoru s velkým Ú na začátku. Ve škole jsme se na oslavách podíleli tím, že jsme ve výtvarné výchově malovali oslavné obrázky a v ČJ jsme psali oslavné slohové práce na téma Velikého Února. Tedy ne že bychom chtěli, ale učitelé nám to nařídili, a jim to zas nařídili jejich šéfové. Ti učitelé, kteří to nedělali, tak neučili, nýbrž topili v kotelnách.
Tolik tedy k dnešnímu 55. výročí.
Příspěvek z 25. února 2003 ve 23:08.
Pralinka2 v něm napsal:
No, co by se jim stalo. To je těžká otázka, on to málokdo zkoušel.
Na sklonku komunistického režimu zřejmě prakticky nic, ale lidé si prostě tak nějak netroufli, zřejmě ze setrvačnosti. Můj tatínek k volbám nechodil a nevšiml jsem si, že by z toho měl nějaké zásadní problémy. Já jsem tam sice chodil, ale chodil jsem za plentu, což skoro nikdo nedělal, a navržené kandidáty jsem škrtal, a neměl jsem z toho sebemenší problémy.
Jenže předtím to bylo horší. V padesátých letech stačilo málo, aby člověk upadl do nemilosti, což bylo velice špatné, takový člověk třeba nesehnal práci, ale přitom nezaměstnanost neexistovala a nepracovat bylo trestné, takže takový člověk byl na dobré cestě do kriminálu. A spousta lidí byla tenkrát na základě naprostých maličkostí nebo dokonce zcela smyšlených obvinění odsouzena k smrti nebo na doživotí, mít odlišný názor bylo tehdy životu nebezpečné. V sedmdesátých letech byla situace taky dost ostrá, sice se už nepopravovalo a zavíralo se spíš jen na roky než na desetiletí, ale ve skoro každém trochu lepším zaměstnání byly začátkem sedmdesátých let takzvané prověrky, kdy se lidí ptali, co si myslí o tzv. vstupu vojsk Varšavské smlouvy 21.srpna 1968 do ČSSR. A kdo odmítl prohlásit, že vstup vojsk schvaluje, byl vyhozen z práce a měl potíže sehnat novou. Spousty profesorů, inženýrů, učitelů, umělců a dalších kvalifikovaných lidí tehdy začalo pracovat v kotelnách, u popelářů a v podobných profesích. Ti, kteří nechtěli přijít o práci, proto tedy radši "vstup vojsk" odsouhlasili, i když si mysleli něco jiného. No a v té době by zřejmě neúčast u voleb byla rovněž vnímána jako projev nesouhlasu a podle toho posuzována. takže kdo nechtěl přijít o práci, k volbám šel.
No a pak zřejmě zafungovala setrvačnost; přestože v 80.letech už se neúčast u voleb nepostihovala, po zkušenostech z 50. a 70. let si málokdo troufl to skutečně vyzkoušet.
Stačí ti to takhle?
Příspěvek z 25. února 2003 v 17:25.
Filiposs v něm napsal:
A co by se jim jako stalo , kdyby k těm volbám nešli ?
Příspěvek z 3. února 2003 ve 21:28.
Pralinka2 v něm napsal:
No koukám že to nikoho nezajímá, tak to napíšu jen stručně.
Tenkrát byly takzvané jednotné kandidátky Národní fronty, což znamenalo, že do voleb nešly jednotlivé politické strany, ale v každém volebním obvodu byl jeden kandidát. Ne všichni tam byli za KSČ, nicméně již předem bylo určeno, kolik kandidátů bude za KSČ a kolik za ostatní strany Národní fronty.
No, takže volič šel k volbám a do každého zastupitelského sboru (MNV, ONV, KNV, ČNR, SL FS, SN FS) si mohl <b>vybrat z jednoho kandidáta. Bylo sice možné toho navrženého kandidáta škrtnout, ale skoro nikdo to nedělal. Volby byly tajné, takže bylo možné toho kandidáta škrtnout za plentou. Jenže uvědomělý disciplinovaný volič za tu plentu ani nešel, protože se tušilo, že kdo by tam zašel, toho si volební komise bude pamatovat. Taky bylo možné k volbám nejít, ale to si taky málokdo troufnul. Takže výsledek byl, že volební účast byla přes 99% a pro navržené kandidáty NF hlasovalo obvykle tak asi 99,99% těch, co k volbám šli. Čili skvělé výsledky, že. Většina lidí se bála nejít k volbám a bála se škrtnout navržené kandidáty, kromě toho mysleli, že by stejně nic nezměnili. A takhle to bylo každých pět let.
Kdyby někdo chtěl podrobnosti, tak to sem napište.
Příspěvek z 16. ledna 2003 ve 23:11.
Pralinka2 v něm napsal:
Mám napsat něco o tom, jak před rokem 1989 probíhaly volby?
Příspěvek z 1. ledna 2003 ve 20:58.
Pralinka2 v něm napsal:
Takže Tuzex. Ne, nebyl to supermarket, bylo to něco trochu jiného.
Jak možná víte nebo nevíte, před rokem 1989 se u nás platilo československými korunami, které měly zvláštní vlastnost: Nebyly volně směnitelné. To znamená, že nebylo možné jen tak zajít do banky nebo směnárny jako dnes a vyměnit to za jiné peníze. Při cestě do jiných socialistických států bylo možno si vyměnit množství podle počtu dnů, na které se tam jelo. Cesta do západních států už vůbec nebyla jednoduchá, kdo tam chtěl, musel požádat o tzv. devizový příslib. Když ho nedostal, měl smůlu. Když ho, obvykle po několika letech marných žádostí, dostal, tak dostal na cestu velmi omezené množství západních peněz. Ale západní peníze nad tento limit nebylo možné vlastnit ani převážet přes hranice. Když někdo dostal od známých v Německu stomarkovku na přilepšení, tak ji pašoval například v ponožkách nebo jinými rafinovanými způsoby.
Někteří lidé občas pracovali z různých důvodů nějakou dobu v zahraničí, například když tam československý podnik něco stavěl. Za dobu práce v zahraničí dostal pracovník takové zvláštní peníze - nepeníze, a to takzvané <b>tuzexové bony. Za tyto poukázky bylo možné nakupovat v síti prodejen Tuzex, kde nebylo možné nakupovat za normální československé koruny, ale právě za tyto bony. V Tuzexu bylo možné koupit různé zahraniční výrobky, které se v normálních prodejnách nevyskytovaly. Když si něco „tuzexového“ chtěl koupit člověk, který nebyl na nějaké zahraniční práci, měl smůlu. Ono se s těmi tuzexovými bony, stejně jako s penězi vůbec, nesmělo obchodovat, takže když někdo potřeboval tuzexové bony a někdo jich měl moc, tak si to nesměli mezi sebou směnit - to se jmenovalo „trestný čin narušení devizového hospodářství“.
Přesto existovali lidé, kteří tuzexové bony prodávali. Říkalo se jim „veksláci“ a jejich činnost byla nelegální - tedy podle tehdejších zákonů. Přestože se nějak obzvlášť neschovávali, často jim to dost dlouho procházelo. Když se procházelo kolem Tuzexu třeba v Praze ve Štěpánské nebo Lazarské ulici, nemohli jste přehlédnout lidi, kteří tam rádoby nenápadně postávali a kolemjdoucím šeptali: „Nechcete bony?“ „Za šest, pro vás za pět padesát“ a podobně. Byla to poměrně lukrativní činnost. Dnes by to bylo považováno za normální podnikání (které ovšem tehdy taky nebylo možné), ale tehdy to, jakožto nelegální, často bývalo spojeno ještě s další trestnou činností.
Když po roce 1989 byla postupně zavedena směnitelnost koruny, znamenalo to konec sítě prodejen pro vyvolené „Tuzex“. Protože každý už si poctivě vydělané koruny mohl poctivě a legálně vyměnit za jakékoli jiné peníze, staly se tuzexové bony nesmyslnými a byly zrušeny. Prodejna Tuzex ještě nějakou dobu prodávala zahraniční zboží za koruny a v předvánočním období to hlásala stupidní a agresívní reklamou, ale když už lidé mohli pro zahraniční zboží jet nakupovat přímo do zahraničí a začalo se objevovat i u nás v normálních obchodech, stal se Tuzex zbytečným a po právu skončil na smetišti dějin, stejně jako řada dalších „vymožeností“ socialismu.
Příspěvek z 28. prosince 2002 v 0:01.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak co, milé děti, jestlipak víte, co to bývaly prodejny Tuzex?
Jestli ne, tak bych o tom mohl časem něco napsat, co myslíte?
Příspěvek z 17. listopadu 2002 v 8:24.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak, a máme tu 17.listopadu. Jestlipak víte, že 17.listopadu 1989 večer kromě mnoha dalších událostí byla na obloze k vidění polární záře?
Příspěvek z 9. listopadu 2002 v 19:11.
Pralinka2 v něm napsal:
Dneska hlásili v rádiu, že je to právě 13 let, co padla Berlínská zeď.
Pamatujete si ještě, co to bylo?
Příspěvek z 20. října 2002 ve 22:12.
Pralinka2 v něm napsal:
Samozřejmě ty povodně v roce 1784, 1845 nebo 1890 si nepamatuju.
První povodeň, kterou jsem viděl na vlastní oči, byla 1.srpna 1977 na řece Jizeře kousek od Turnova, kde jsem byl na prázdninách. Den předtím celý den dost pršelo, a voda v Jizeře výrazně stoupla a rozlila se do okolních polí. Se zájmem jsem se díval na rozlehlou vodní hladinu, na fotbalové hřiště s plujícími husami, na cesty vedoucí do vody. Tehdy jsem se nějak nezabýval tím, že ta voda může někomu ublížit, ani mi nedošlo, že kdyby stoupla ještě o dva metry víc, tak by zaplavila chalupu, ve které jsem byl na prázdninách.
V polovině srpna pršelo zase, a pak ještě před koncem srpna. Při tom dešti koncem srpna, někdy tuším před 28.8., se stala zajímavá věc. Přehrady na Vltavě, které se při předchozích deštích zaplnily vodou, již nestačily a voda přes ně začala jít přepadem, již nebyly schopné žádnou vodu zadržet. Voda ve Vltavě v Praze stoupla tak, jak jsem to ještě nikdy nepamatoval. Ne, nebyla to nijak ničivá povodeň, byly zaplavené nějaké silnice těsně u vody a za Prahou nějaké louky vedle řeky. Ale i tak byly přehrady plné a nemohly již zadržet ani kapku vody. <b>Tehdy mi došlo, že NENÍ PRAVDA to, co nás celá léta předtím učili ve škole, že prý vltavská kaskáda spolehlivě chrání Prahu před povodněmi. Pochopil jsem, že když vltavská kaskáda nezadržela poměrně nevinnou pětiletou vodu na konci srpna 1977, nemůže mít šanci při stoleté vodě, jejíž objem je podstatně větší.
Další povodeň jsem osobně zažil zase u Turnova v srpnu 1978, kdy tam bylo ještě o metr víc než rok předtím. Tehdy jsem pak v Turnově viděl u řeky nějaké zavřené železářství a další prodejny se stopami vody, ale pořád mi ještě nedocházelo, co taková voda udělá.
V roce 1981 v červenci přišel opět trvalý intenzivní déšť, zejména ve středních a jihozápadních Čechách. Tentokrát vltavská kaskáda zafungovala a hlavní povodňovou vlnu zadržela. Rozvodnila se však Berounka, a to takovým způsobem, že u soutoku byl vidět valící se mohutný proud Berounky a do toho zlehka přicmrndávala Vltava. Tehdy se rozvodnil také i například pražský potok Botič. I tehdy mě ještě pohled na rozvodněné toky docela zajímal.
Pak jsem viděl například povodeň na Labi v Ústí v březnu 1988. Byla zaplavená jedna křižovatka, takže autobusy do Krásného Března musely jet oklikou přes Dobětice.
Jinak v Ústí skoro pravidelně na jaře bývá zvýšená hladina řeky na jaře, je zaplaven jeden úsek silnice a voda šplouchá na práh autoservisu.
Teprve v červenci 1997 jsem pochopil, že povodeň není ani tak zajímavé divadelní nebo cirkusové představení, jako spíš katastrofa ničící lidské životy, majetek a lidské osudy. Tehdy mi úplně stačily rozhlasové zprávy, ani v televizi jsem to moc nesledoval, a když jsem pak v září dva měsíce po povodni jel na týden na odstraňování následků, tak to, co jsem viděl ještě po dvou měsících, mi docela stačilo.

O letošních povodních se rozepisovat nebudu, ty znáte.
Příspěvek z 7. října 2002 v 19:05.
k1x1ck v něm napsal:
tak to koukam :)---epú :)
Příspěvek z 7. října 2002 v 18:51.
Pralinka2 v něm napsal:
No, takže něco k těm povodním.
Jak asi víte ze školy, když prší, tak část vody se vsákne do země, část se odpaří a část odteče.
Ta část, co se vsákne, pak postupně odtéká později - proto při dvou týdnech bez deště řeky nevysychají.
Když prší dlouho, tak se půda nasytí vodou tak, že už se další vsáknout nemůže a většina vody odtéká rovnou.
No, a velká povodeň je do značné míry věcí náhody. Někdy se stane, že prší hodně, ale zem je suchá a vodu zčásti vsákne. Někdy se stane, že prší hodně, ale jen na menší ploše. Někdy prší hodně, ale jen krátkou dobu. Ale občas se stane, že se okolnosti sejdou a prší hodně, a buď prší dlouho nebo opakovaně, takže zem nasákne vodou a další nevsakuje, a tehdy voda stoupne víc. A určitá shoda takových okolností se stává s určitou pravděpodobností asi tak jednou za sto let. Kdybyste vzali 10 kostek od Člověče nezlob se a každou minutu je hodili, tak zhruba stejně často se vám stane, že na všech deseti najednou padne šestka.
V posledních několik stech letech se několikrát stalo, že přišla ve Vltavě nebo v Labi velká povodeň. Například v roce 1784, 1845, 1890.
V roce 1783 na začátku prosince napadl sníh. Celou zimu pak mrzlo, někdy i docela dost, a sníh neroztával. Naopak během zimy připadával další. A na konci února 1784 přišlo výrazné oteplení spojené s deštěm a se silným větrem, který urychluje tání sněhu.
Povodeň v roce 1845 byla také z jarního tání, ale podrobnosti neznám, to si ještě budu muset nastudovat.
Takováhle povodeň z jarního tání je horší v tom, že při teplotách málo nad nulou je podstatně nepříjemnější se ocitnout bez bydlení a také je o dost nepříjemnější odstraňování trosek a větrání a sušení vyplavených domů.
Povodeň v roce 1890 byla na začátku září, tedy téměř v podobnou roční dobu jako letos. Při povodni v roce 1890 se zřítila část Karlova mostu. Nezbořila ho samotná voda, ale spousta naplaveného dříví spolu s nějakými utrženými vory. Tehdy asi nebylo moc možností ho zachránit. Tehdy nebyly vrtulníky, které letos pomáhaly na hladině řeky zjišťovat plovoucí objekty, nebyla ani dostatečná technika na jejich odstraňování.

Letošní povodeň byla větší než ty historické, zejména na Vltavě. Může to být náhoda, ale může se na tom podílet i lidská činnost. Jak jsem řekl, část vody se při dešti vsákne či vypaří. Tuto schopnost má v největší míře lesní půda. Za posledních sto let u nás lesů ubylo, naopak přibylo asfaltových a betonových ploch - silnic, dálnic, obytných ploch, továren a supermarketů, kde se naopak voda nevsakuje vůbec a odtéká skoro všechno hned. jsou i další možné příčiny, proč letošní povodeň překonala rekordy.

A co se s tím dá dělat? No asi noc moc. Až někde uvidíte čáru na zdi, kam až dosahovala někdy v minulosti voda, tak počítejte s tím, že tam může stoupnout i někdy v budoucnu.
Příspěvek z 1. října 2002 v 0:03.
Pralinka2 v něm napsal:
Dneska po mnoha letech končí české vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Kdysi dávno, před rokem 1989, to bylo vysílání ze zahraničí, které lidem u nás poskytovalo informace o tom, co se děje u nás i v zahraničí. Tehdejší režim takové informace neposkytoval, a Svobodná Evropa spolu s jinými stanicemi tuto mezeru zkoušela zaplnit. Existovaly i jiné zahraniční stanice vysílající česky, například Hlas Ameriky, BBC a spousta dalších. Ale Svobodná Evropa byla zaměřena přímo na československé záležitosti.
Protože však tehdejší režim neměl rád, když se lidé dovídali pravdivé informace, bylo toto vysílání Svobodné Evropy rušeno takzvanými rušičkami, což byly vysílače, které místo smysluplného signálu vysílaly nesmyslný hluk, kravál nebo hukot na frekvencích Svobodné Evropy, aby posluchačům ztížil, případně znemožnil poslech.
Právě proto však zahraniční vysílání probíhá na krátkých vlnách (frekvence asi tak od 4MHz do 21 MHz). Tyto vlny mají zajímavé vlastnosti z hlediska šíření. Šíří se téměř přímočaře, ale odrážejí se od ionosféry, ale jen pod určitými úhly, a ještě závisle na denní a roční době. Takže jsou slyšet pár kilometrů od vysílače, pak dlouho nic a pak až několik tisíc kilometrů daleko. Takže například ta Svobodná Evropa mívala studio v Mnichově, ale vysílače v Potrugalsku. No, a u nás byly ve velkých městech ty rušičky, ale všude být nemohly. Takže leckde bylo bez problémů slyšet to vysílání, ale několik desítek kilometrů vzdálené rušičky tam nevadily. V těch velkých městech se však pochopitelně vysílání moc sledovat nedalo.
Nějaké další rušičky byly umístěny v Sovětském Svazu, ty sice pokrývaly celé naše území, ale zase tam byla jiná denní doba než nad Portugalskem, takže v některých denních dobách na některých frekvencích bylo vysílání slyšet dobře, zatímco ani uralské rušičky tolik nevadily.
Ale stejně, při poslechu bylo nutno každou chvíli přelaďovat na jiné frekvence, v lokalitách s větším rušením bylo nutno hledat takovou polohu přijímače, při které bylo slyšet aspoň něco, no krátce řečeno, takový poslech byl mnohem dobrodružnější než dnes.
To rušení přestalo již v roce 1988, tedy rok před rokem 1989.
Tak tolik stručně k vysílání Svobodné Evropy.

O těch povodních a cestování napíšu příště.
Kdo si nástěnku oblíbil?