Historky z historie 2

Nástěnku založil dne 19. února 2001, je v sekci Volný čas a obsahuje 465 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 15. dubna 2002 ve 21:22.
Pralinka2 v něm napsal:
Jo, napíšu.
Příspěvek z 9. dubna 2002 v 0:12.
Pralinka2 v něm napsal:
Vida, o tom bych se taky mohl zmínit.
Příspěvek z 8. dubna 2002 v 19:11.
JAKULI v něm napsal:
Blíží se 1.máj.
Co ty na to, Pralinko?
Příspěvek z 4. dubna 2002 v 17:01.
JAKULI v něm napsal:
Nevím, já mažu, jen když zjistím nějakou pravopisnou chybu.
Na některou, pravda, nepřijdu. A pak mám ostudu.
Jinak co napíšu, na tom trvám.
Příspěvek z 3. dubna 2002 ve 22:18.
Pralinka2 v něm napsal:
Poslyš, neměla jsi tady jeden příspěvek, který jsi teď smazala?
Příspěvek z 3. dubna 2002 ve 22:02.
JAKULI v něm napsal:
Ty soboty si pamatuju. Nejhorší bylo, že se stejně, alespoň podle mě, nic moc neudělalo, jen pak byla hrozně krátká neděle.
Příspěvek z 30. března 2002 v 8:26.
Pralinka2 v něm napsal:
Nemám. Píšu sem, na co si tak vzpomenu, nebo co někde vyhrabu.
Teď když jsou velikonoce, tak jednu takovou poznámku. Když jsem chodil do školy, tak žádné velikonoční prázdniny nebyly. Do školy se chodilo normálně až do pátku. Pondělí velikonoční sice bylo volno, ale aby to někomu nebylo líto, tak následující sobota (ten víkend hned po velikonocích) byla pracovní.
Ony ty velikonoce jsou (také) křesťanské svátky, o čemž se tehdy moc nemluvilo a říkalo se jim výhradně "svátky jara". Ale to nebyla vůbec žádná polehčující okolnost, protože tehdy se říkalo, že "největší nepřátelé socialismu jsou: Jaro, léto, podzim, zima a imperialismus". To vzniklo proto, že tehdejší hospodářské potíže se často sváděly na počasí - v zimě na sníh a mráz, v létě na horko, a podobně.
No a protože velikonoce jsou svátky jednak křesťanství a jednak jara, což obojí bylo režimu nepřátelské, tak bylo nutno, aby si jich lidi moc neužívali. A vůbec, totalitní režimy nemají moc rády, když mají lidé moc volna.
Příspěvek z 28. března 2002 v 17:21.
JAKULI v něm napsal:
Myslela jsem, že máš nějaký deník.
Příspěvek z 28. března 2002 v 0:15.
Pralinka2 v něm napsal:
Vzpomněl jsem si na jednu věc, z jara 1982, kterou jsem sem napsal již loni v květnu, ale podstatné věci sem v nejbližších dnech přepíšu.
Příspěvek z 26. března 2002 v 18:58.
JAKULI v něm napsal:
Asi neví.
Příspěvek z 20. března 2002 v 19:44.
JAKULI v něm napsal:
A co bylo potom?
Jako v únoru a v březnu, ať se to pohne!
Pralinko, víš?

Příspěvek z 10. března 2002 ve 23:37.
Pralinka2 v něm napsal:
Dovoluji si upozornit, že příspěvek č.110 z 10. 3. 2002 v 19:19 hodin mi připadá natolik vzdálený od tématu, a navíc tímto příspěvkem je zamořeno ještě spousta dalších témat, že napříště budu z tohoto tématu takové příspěvky mazat.
Existuje tu asi tak několik desítek nástěnek, napočítal jsem jich <b>více než 70, kam by se tento příspěvek tématicky hodil alespoň zčásti. Tak bych prosil autora, aby příště, než začne psát, nebo spíš kopírovat příspěvek, se podíval na název nástěnky. A aby takový hromadný příspěvek, když už má potřebu ho psát tolikrát, nakopíroval napřed do těch 70 nástěnek, kam se aspoň trochu hodí, a pak teprve do nástěnek o historii nebo o tom, co bude za 50 let.
Příspěvek z 9. března 2002 v 16:47.
JAKULI v něm napsal:
To je pravda o těch mrazech v lednu.
Dostala jsem tehdy poznámku od vychovatelky, že: "Chodím na domově mládeže nedostatečně oblečena." A to jsem jen neměla čepici! Naši mi to nechtěli věřit a mysleli, že tam snad chodím nahá!
Příspěvek z 2. března 2002 ve 12:05.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak když začnu lednem, tak v lednu přišly mrazy, a pak se na horách oteplilo a dole zůstala zima, takže vznikla docela výrazná inverze. V nížinách byly noční teploty kolem -20°C až -25°C a odpolední šplhaly stěží na -15°C, zatímco na horách (například Klínovec, Churáňov a podobně) byly denní teploty kolem <b>+11 až +13 °C a ani v noci neklesaly pod +5°C.
V důsledku tak silné inverze byly nepříznivé rozptylové podmínky, a protože elektrárny nebyly odsířené a topilo se uhlím, stoupaly i koncentrace škodlivin v ovzduší. Tehdejší nejvyšší přípustná 24hodinová koncentrace SO2 byla 150 mikrogramů/m3, a v lednu 1982 byla v Oseku okres Teplice naměřena 24hodinová průměrná koncentrace SO2 2440 mikrogramů/m3, tedy 16násobek nejvyšší přípustné koncentrace.
Tehdy se ještě informace o stavu ovzduší nesměly zveřejňovat, a proto v tom ovzduší, kde kromě oxidu siřičitého bylo i spousta chemických látek z různých chemiček (chlór, fluorovodík, merkaptany, různé uhlovodíky a spousta dalšího), bylo možno s severočeských ulicích potkat maminky s malými dětmi na vycházce na "čerstvém vzduchu".
Tak tolik k lednu, a to je teprve začátek toho roku.
Příspěvek z 25. února 2002 v 1:53.
Pralinka2 v něm napsal:
Koukám že máme rok 2002 a že uplynulo přesně 20 let od roku 1982. Časem o něm něco napíšu.
Příspěvek z 2. února 2002 v 7:41.
Pralinka2 v něm napsal:
Jo, máš samozřejmě pravdu, že je zajímavé se dovědět, jak se potlačovalo právo na svobodné vyjadřování v dobách, o kterých doufáme, že už se nevrátí.
Ale je zajímavé také si všímat některých drobností a detailů, a když se některé takové detaily začnou projevovat třeba i dnes, tak se mít na pozoru.
Stejně jako třeba v době před rokem 1989 bylo zajímavé si všímat některých zajímavých podrobností a detailů třeba ve filmech z druhé světové války a nacistické okupace.
Příspěvek z 24. ledna 2002 v 6:49.
Pralinka2 v něm napsal:
Goldene, třeba můžeš napsat, co tomu říkáš.
Příspěvek z 10. ledna 2002 v 0:27.
Pralinka2 v něm napsal:
V těchto dnech je to 25 let, kdy vznikla Charta 77.
To bylo tak.
Jak asi víte, v socialistickém Československu docházelo ze strany státu k porušování lidských práv a svobod, lidi nesměli například volně cestovat za hranice, když řekli něco nevhodného na adresu státních představitelů nebo politické situace, tak mohli být zavřeni nebo aspoň mít průšvih, a podobně. Přitom představitelé státu tvrdili, že režim je vzorem svobody a demokracie, a tvrdili to jak ostatním státům, tak vlastnímu obyvatelstvu. Mnoho lidí vědělo, že to není pravda, ale kdo to řekl nahlas, měl problémy. To byl trestný čin pobuřování podle §100 tehdejšího trestního zákona a za to byla sazba 6 měsíců až 3 roky odnětí svobody.
Ve snaze vypadat navenek jako svobodný a demokratický stát přistoupilo Československo k "Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech", tím se tento pakt (dohoda) stal právně závazným i v Československu, vyšel ve Sbírce zákonů a dne 23.3.1976 vstoupil v platnost. Stal se jedním z platných československých zákonů.
Víceméně podle očekávání byly práva a svobody zaručené tímto zákonem i nadále ignorovány.
Koncem roku 1976 skupina lidí sepsala <b>Prohášení Charty 77, ve kterém požadovali, aby stát dodržoval to, co sám přijal a podepsal a co se stalo součástí jeho právního řádu.
To Prohlášení Charty 77 se dá najít například na této adrese.
Jedním z iniciátorů Charty 77 byl spisovatel a dramatik, v zahraničí poměrně dost známý svými divadelními hrami, u nás spíše málo známý, protože jeho hry byly zakázané. Jmenoval se Václav Havel. Možná jste to jméno už slyšeli.
Policie se pokusila první mluvčí Charty 77 zadržet ještě než Prohlášení Charty 77 s podpisy odeslali. Poté následovaly policejní výslechy iniciátorů Chrty 77. Jeden z nich, profesor filozofie Jan Patočka, při policejním výslechu v březnu 1977 zemřel.

Tehdejší režim zorganizoval velkou kampaň proti signatářům Charty 77, nazýval je "rozvratníci, ztroskotanci a samozvanci", napadal je v tisku, v rozhlase a v televizi. Byly organizovány protesty proti Chartě 77. Někdy docela sugestivním způsobem; někde prý například lidé měli podepisovat protest proti Chartě 77 při přebírání výplaty.
Já jsem tehdy chodil do školy a bylo mi tuším asi tak 13 nebo 14 let. V tom věku jsme se se spolužáky o politiku nějak zvlášť moc nezajímali, ale už tehdy nám bylo divné, že lidé jsou nuceni protestovat proti něčemu, co neznají. Lidé totiž museli odsuzovat Prohlášení Charty 77, ale přitom <b>nesměli znát jeho text. Zveřejnit ten text, ale třeba i jen nechat ho někomu přečíst, bylo trestným činem pobuřování podle §100 Trestního zákona. Takže lidé vlastně protestovali proti něčemu a <b>nevěděli čemu!
V dalších letech byli signatáři Charty 77 pronásledováni, v lepším případě přišli o zaměstnání nebo šli dělat podřadnou práci, v horším případě byli zavřeni, mnozí byli donuceni k vystěhování.

Už je to dávno, ale na Chartu 77 si občas vzpomenu nejen při nějakém výročí, ale i když po mně někdo chce, abych se, pokud možno předem daným způsobem, k něčemu vyjádřil, a přitom se nesměl seznámit s tím, o co jde.
Příspěvek z 24. prosince 2001 v 10:16.
Pralinka2 v něm napsal:
Štědrý den je jeden z nejkrásnějších dnů v roce, ale jsou lidé, kteří ani tento den nemají klid.
V našem okolí si vzpomínám, jak v roce 1989, bylo to buď přesně na Štědrý den nebo nějak těsně kolem něj, se dávaly do oken svíčky na připomínku násilností v Rumunsku. Tam předtím došlo k násilnému krvavému potlačení protestní demonstrace v Temešváru, a poté k dalším násilnostem, a na vánoce tento stav ještě pokračoval.
Užijte si vánoce nejlíp jak můžete, ale vzpomeňte si taky na děti, které se mají podstatně hůř - děti například v Afghánistánu, Somálsku, ale i třeba děti u nás, které přišly o rodiče, třeba proto, že někdo z jejich rodičů odešel s někým jiným.
Příspěvek z 16. prosince 2001 v 0:32.
Pralinka2 v něm napsal:
Že jo.

V minulých dnech připomínali v novinách 10. výročí rozpuštění Sovětského svazu. To to letí, co?
Já si ještě pamatuju na ty hesla "Se Sovětským svazem na věčné časy!" No, a taky na ty vtipy, jak někdo před těma asi 10-12 lety stál pod plakátem s tímhle heslem a říkal: "Že nám to ale uteklo, co?"
Příspěvek z 8. prosince 2001 v 17:09.
Pralinka2 v něm napsal:
George Orwell, Farma zvířat.
Taky v tom byla od téhož autora knížka s nzvem "1984". Ale tu mi nedokázali.
Příspěvek z 8. prosince 2001 v 10:14.
Pralinka2 v něm napsal:
Teď začátkem prosince bych si dovolil připomenout, že 6.prosince 1985, zrovna na Mikuláše, jsem byl podmíněně vyloučen ze školy za porušování pravidel socialistického soužití. To spočívalo v tom, že jsem půjčoval knížku, která byla tehdy zakázaná. To už jsem se snad zmiňoval, že tehdy některé knížky byly zakázané, protože tehdejší státní orgány měly obavu, že jejich čtení by narušovalo socialismus.
A víte co je zajímavé? Tutéž knížku, za kterou jsem byl v roce 1985 podmíněně vyloučen ze školy, měl o deset let později můj mladší bratr ve škole jako tzv. povinnou četbu. To jsou paradoxy, co?
Příspěvek z 18. listopadu 2001 ve 22:33.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak jsem četl páteční Lidové noviny, a tam byla taková jako anketa, kladli tam lidem (dětem) narozeným v roce 1989 několik otázek týkajících se roku 1989.
Bylo to zajímavý.
Víte co, já tady ty otázky zopakuju a kdo chce, může zkusit odpovědět.

1. Co se stalo 17.listopadu 1989?

2. Kdo byl Milouš Jakeš?

3. Co byla výjezdní doložka?

4. Co byla spartakiáda?
Příspěvek z 17. listopadu 2001 v 15:08.
Pralinka2 v něm napsal:
Koukám, že je dnes 17.listopadu.
Já jsem tedy při oněch slavných událostech na Národní třídě nebyl, toho dne jsem byl v práci. Ale jenom pro připomenutí bych dodal věc, o které nevím, zda se dostala do učebnic. V pátek 17.listopadu 1989 ve večerních hodinách byla i na československé obloze vidět polární záře. To je jev, který se v polárních oblastech vyskytuje běžně, ale u nás je velmi vzácný a souvisí s vysokou sluneční a geomagnetickou aktivitou. O sluneční aktivitě někteří říkají, že má vliv na lidský organismus a zdravotní stav. Hm, možná. Je pravda, že maxima takzvaného jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity často připadají na roky, kdy se ve světě něco stalo s dějinami. Namátkou například roky 1905, 1917, 1929, 1956, 1968, 1980, 1989. Další maximum je někdy teď, ale přesný rok se dá vyhodnotit až zpětně.
Příspěvek z 11. listopadu 2001 ve 21:18.
Pralinka2 v něm napsal:

No ale zpátky k listopadu 1989.
Na podzim 1989 se nad střední Evropou opakovaně vytvářela teplotní inverze (Jestlipak někdo víte, co je to inverze?), v důsledku které docházelo ke zvyšování koncentrací škodlivých látek v ovzduší. Tehdy elektrárny nebyly odsířené, ve městech se topilo převážně uhlím, a v severních Čechách k tomu ještě do ovzduší unikaly chemické látky z mnoha chemiček (např. Chemické závody československo-sovětského přátelství v Litvínově i při dobrém počasí smrděly na 20 kilometrů) a produkty z povrchových dolů, kde při těžbě dochází k samovznícení a hoření uhlí. Takže při déletrvající inverzi s bezvětřím se ze vzduchu stával pěkný humus.
Od jara 1989 se již směly zveřejňovat naměřené koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší. (Dříve se to nesmělo). A tak se i v novinách bylo možno dočíst, jaké byly předchozí den koncentrace SO2 v ovzduší. Nejvyšší přípustná 24hodinová koncentrace podle hygienické normy byla 150 mikrogramů/m3. No, a ve dnech kolem 11.-13.listopadu 1989 byly v okrese Teplice naměřeny průměrné 24hodinové koncentrace SO2 kolem 1500 mikrogramů/m3. Kromě oxidu siřičitého byla ve vzduchu spousta dalšího sajrajtu.
No a v sobotu 11.11.1989, kdy hnědá páchnoucí mlha způsobovala zdravotní problémy a nepříjemnosti, lidem docházela trpělivost. V centru Teplic se shromáždili lidé, kteří vykřikovali hesla jako „Chceme čistý vzduch!“ a podobně. Protože za socialismu se nesmělo demonstrovat, byla demonstrace rozehnána Veřejnou bezpečností. Nicméně následující den, v neděli 12.11., se demonstrace opakovala a opět byla rozehnána. V pondělí 13.11. se demonstrace konala v nebývalém počtu. Opět došlo ke střetům s Bezpečností, nicméně nakonec demonstrace dorazila k sídlu OV KSČ a tam nakonec došlo k dohodě, že bude uspořádáno veřejné shromáždění na téma řešení problémů životního prostředí.
O několik dní později došlo ke známým událostem 17.listopadu, čímž se změnil celý politický vývoj. Nicméně zůstává skutečností, že teplické ekologické demonstrace z 11.-13.listopadu byly první <b>mimopražské demonstrace rozehnané Bezpečností. Možná že ukázaly představitelům režimu, že nespokojenost není pouze pražskou záležitostí.

Dneska jsou elektrárny odsířené, ve městech se místo uhlím topí plynem nebo odsířenými teplárnami, vodní toky se taky začínají pročišťovat, avšak i přesto nelze přehlédnout, že některé problémy životního prostředí se vesele ignorují i nadále.
Příspěvek z 11. listopadu 2001 ve 21:18.
Pralinka2 v něm napsal:
Jistě jste už někdy slyšeli o 17. listopadu 1989. Ale jestlipak jste někdy slyšeli o 11.listopadu téhož roku?
<font SIZE=-2>Asi jste už slyšeli, že před rokem 1989 u nás byl tzv. socialismus. Jeho podoba u nás znamenala, že všechno bylo řízenou tehdejší Komunistickou stranou Československa. No ale nebudu vás zatěžovat politickými detaily, pro naše účely postačí připomenout, že tehdy se nesmělo moc kritizovat, zejména ne vládu a KSČ, a příliš se rozepisovat o negativních jevech. Zejména o těch, za které vláda nějakým způsobem mohla.
<font COLOR=GRAY>Tehdejší režim si potrpěl na plnění plánu a zvyšování výroby. Nezáleželo na tom, aby výrobky někdo potřeboval nebo aby k něčemu sloužily, ale aby se vyrobily. Tehdejší představitelé se chlubili tím, že výroba oceli 1 tuna ročně na obyvatele je nejvyšší na světě. K čemu potřebujeme tolik oceli, to nebylo tak důležité.
No, a průvodním jevem výroby bylo znečišťování životního prostředí. To zpočátku politickým představitelům moc nevadilo. Naopak, dokonce kouřící komíny byly symbolem pokroku, míru a socialismu. Ještě když jsem chodil do základní školy, tak jsme se učili tzv. „budovatelské písně z padesátých let“, ve kterých se opěvoval „dým z továren“ dokonce jako příznak krásy a života.
O znečišťování životního prostředí se nesmělo příliš mluvit ještě v osmdesátých letech, kdy se už vědělo, že to škodí zdraví i přírodě. Naopak se ale mluvilo o ekologických katastrofách v západních zemích. Takže se stávalo, že když se vytvořily podmínky pro hromadění znečištění ovzduší v Německu, tak podle československých sdělovacích prostředků se tehdejší Západní Berlín dusil pod těžkým smogem, zatímco ve Východním Berlíně byl vzduch úplně v pohodě.
Příspěvek z 7. listopadu 2001 ve 22:02.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak dneska máme 7.listopadu.
Za mých mladých let se tento den slavilo výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR).
Možná vás napadne, proč Říjnové, když se slaví 7.listopadu. Však o tom taky kolovaly vtipy, typu "Oni tam Říjnovou revoluci slavěj v listopadu, a tak je to tam se vším."
No, ono to bylo způsobeno tím, že v Rusku tehdy ještě jeli podle starého kalendáže, který se o něco přes týden lišil, takže tam tehdy psali říjen, i když v Evropě už byl listopad. Ale že ten režim, co z té revoluce vzešel, byl prolhaný, to je pravda.
Když jsem chodil do školy, tak jsme touhle dobou chodili na lampiónové průvody, kde se slavilo tohle slavné výročí.
Tento den začínal Měsíc československo-sovětského přátelství, který trval do 12.prosince.
Kolem tohoto výročí byla výzdoba - na veřejných budovách i některá soukromá oknech byly vyvěšeny dvě vlajky, československá a sovětská. Tedy přesněji řečeno sovětská a československá.
Abych upřesnil, VŘSR se odehrála v Rusku a s námi měla společného pouze to, že u nás byl režim vnucený Sovětským svazem.
Příspěvek z 28. října 2001 ve 20:19.
Pralinka2 v něm napsal:
Jo, bylo jí málo.
V Praze v metru nejezdila většina eskalátorů (pohyblivých schodů).
Televize vysílala pouze na jednom programu, a to jen večer asi hodinu. (A rakouská televize, zachytitelná na jižní Moravě, zlomyslně vysílala dopoledne české pohádky).
Šetřilo se, kde to šlo.
Příspěvek z 28. října 2001 ve 2:59.
Pralinka2 v něm napsal:
Možná bych někdy mohl napsat něco o letním čase.
Příspěvek z 28. října 2001 ve 2:37.
Pralinka2 v něm napsal:
V našich zemích byl prý letní čas zaveden v době první světové války a potom v době druhé světové války, ale to nemůžu potvrdit, protože si to nepamatuju.
Co si pamatuju, je, že v lednu 1979 došlo v noci na 1.1. ik prudkému ochlazení, které sice bylo předpovídáno několik dní předem, ale energetiky a dopraváky zastihlo totálně nepřipravané. Při předchozích deštích promoklo uhlí ve vagónech i na elektrárenských skládkách a po ochlazení na cca -20°C se změnilo v ledový příkrov, nešlo z těch vagónů dostat, a protože elektrárny byly málo zásobené, vznikl nedostatek uhlí a elektřiny.
Prvním výsledkem byly mimořádné školní tzv. uhelné prázdniny. Trvaly od 8.1. až skoro do konce ledna, tři týdny.
No, a druhým možná nepřímý následkem bylo, že od neděle 1.4.1979 byl poprvé zaveden letní čas. Hlavně rovněž pro úsporu elektřiny.
Dodnes se uvádí, že letní čas ušetří nějakou elektřinu. Jestli je to pravda, tak možná všechny ty komplikace kolem změn času mají nějaký smysl. Každá kilowatthodina navíc znamená zátěž pro životní prostředí i přírodu. Na druhé straně je pravda, že to posouvání času je poněkud nepřirozeý zásah do životního rytmu, což ale jsou i například nepřetržité a noční provozy a podobně.
Názory na letní čas asi vždycky budou rozdílné.
Osobně znám několik lidí, kteří na svých hodinkách mají i přes léto "normální" středoevropský čas, na znamení, že letní čas neuznávají. Sice to pro ně znamená komplikace při neustálém přepočítávání, když musejí komunikovat např. s jízdními řády nebo otevírací dobou, ale oni jsou zásadoví. Znáte taky někoho takového?
Kdo si nástěnku oblíbil?