Historky z historie 2

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 21. února 2001 ve 23:30.
Pralinka2 v něm napsal:

<b>Fllubbere,
trochu o historii, ale hlavně konkrétně o to, jak já osobně jsem prožíval to, co je dnes už historií. Něco jako osobní vzpomínky na dobu, která se popisuje v učebnicích dějepisu.
<b>Flinku,
skutečností je, že malinké děti jsou na různá zdravotní rizika citlivější než například dospělí. Zejména mnohem snadněji onemocní Do jaké míry mohou škodliviny nechat dlouhodobější následky, to přesně nevím. Možná zrovna ten siřičitý tolik ne, ale existují i různé jiné sajrajty, které se v organismu ukládají dlouhodobě.
Je ale pravděpodobné, že část dětí, pocházejících z výrazně znečištěných oblastí, může být v dalším životě zdravotně oslabena.

Příspěvek z 19. února 2001 v 0:51.
Pralinka2 v něm napsal:

Jak jste asi pochopili, ten příspěvek číslo 2 je kopie toho, který jsem do původní nástěnky dával někdy 2. ledna. Proto začíná větou "máme těsně po Silvestru".

Příspěvek z 19. února 2001 v 0:50.
Pralinka2 v něm napsal:

Tak co, už jste někdy byli v místnosti, kde se topí v kamnech a špatně tam funguje komín, takže kamna kouří? V takové místnosti vzduch není nic moc, že? A teď si představte, že když ten komín funguje správně, tak ten kouř jde komínem ven a tam se stejně dostane do vzduchu, který dýcháme. Sice je tam zředěný, ale za určitých podmínek a když je bezvětří, tak se tam může ten kouř nahromadit a ten vzduch může být taky pěkně hustý.

V uhlí se vyskytuje síra, těžké kovy a další chemické látky, které způsobují, že kouř ze spalování uhlí je zdraví škodlivý. Proto je zapotřebí například v elektrárnách, kde se spaluje uhlí, ten kouř odsířovat, aby nebyl tak škodlivý.
Před nějakými 10-20 lety se kouř z elektráren neodsířoval, neodsířené byly rovněž různé teplárny a kotelny. Kromě toho byl vzduch znečišťován ze spousty dalších zdrojů, například z chemiček, kde se na to dnes přece jen už dává taky víc pozor než tenkrát.
Na některých místech, například v severozápadních Čechách, bylo takových zdrojů znečištění vzduchu velké množství - elektrárny, chemičky, povrchová těžba uhlí. A při určitém stavu počasí, kdy bylo bezvětří a k tomu takzvaná teplotní inverze, se to znečištění nerozfoukávalo, ale hromadilo se ve vzduchu, takže vzduch pak byl tak znečištěný, že to ohrožovalo zdraví lidí, zejména malých dětí.
Proto v takových dnech, kdy se hodně zvýšilo množství škodlivých příměsí ve vzduchu, bylo vhodné zbytečně nechodit ven, nesportovat a dsoma příliš nevětrat - v takových případech byl doma přece jen trochu zdravější vzduch než venku.

Jenže v těch dobách, před rokem 1988, byla ještě další komplikace - <b>o znečištění ovzduší se nesmělo příliš mluvit. Tehdejší komunistický režim chtěl vzbuzovat dojem, že je všechno v pořádku, a znečištěné ovzduší by tento idylický obrázek narušovalo. Proto se ani ve dnech, kdy vzduch byl vyloženě nezdravý, se to lidé nedověděli. A tak například v lednu 1982, kdy povolené koncentrace oxidu siřičitého SO2 byly překročeny více než desetinásobně, bylo možné potkat v ulicích severočeských měst školky na vycházce "na čerstvém vzduchu".
O něco později se už informace o obzvlášť špatném ovzduší dodávala i do školek, ale na veřejnost ještě ne - takže se to nedověděly maminky s těmi úplně nejmenšími dětmi. Ono se samozřejmě vědělo, že takové problémy existují, a přibližně se dalo odhadnout, že se situace zhoršuje - na to, aby člověk poznal, že se dusí, žádné přístroje nepotřeboval. A tak se stávalo, že například k nám do práce, kde ty údaje o znečištění byly, telefonovaly maminky s malými dětmi a ptaly se, jak to vypadá se vzduchem a jestli s tím malým dítětem v kočárku mohou jít ven. A <b>my jsem věděli, že není vhodné s tím dítětem jít ven, a nesměli jsme jim to říct. Někdy někdo takovou informaci sdělil, i když se to nesmělo, ale pokud se na to přišlo, byl z toho průšvih.
Teprve od listopadu 1988 se to začalo uvolňovat a některé informace se postupně směly zveřejňovat, časem dokonce i konkrétní čísla o naměřených koncentracích. A po roce 1989 se začalo něco dělat i proti samotnému znečištění ovzduší - elektrátny se odsířovaly, kotelny na uhlí byly nahrazovány jinými způsoby vytápění, které tolik neznečišťují vzduch, a podobně.

Možná si myslíte, že se to všechno stalo hrozně dávno a že se vás to netýká. Ale to nemusí být úplně pravda. Těm dětem, které se ještě v roce 1988 vozily v kočárku, může být dnes tak asi kolem 13 let.

Příspěvek z 19. února 2001 v 0:49.
Pralinka2 v něm napsal:

Tak že máme těsně po Silvestru, jsem si vzpomněl, jak to bylo v roce 1978/79. Tehdy <b>taky připadal Silvestr na neděli a Nový rok na pondělí, jako letos.
Konec prosince byl tehdy velmi teplý. Odpolední teploty dosahovaly přes 10 °C, noční většinou neklesaly pod 5 °C. Mnozí se obávali, že zima už nebude.
Ještě na Silvestra odpoledne bylo teplé větrné počasí s teplotou něco přes 10 °C, jako v minulých dnech. Večer začalo pršet a ochlazovat se, déšť se změnil ve sněžení, ale ochlazování pokračovalo. Na Nový rok ráno bylo kolem -20 °C. Prudké ochlazení o 30 °C zasáhlo tehdy velkou část Evropy.
V tehdejším socialistickém Československu to ochlazení málokdo čekal. Sice v předpovědích počasí se o nějakém ochlazení mluvilo, ale kdo by to bral vážně, že. Nemusím asi připomínat, že neočekávaně napadlý sníh, pod kterým zůstal mokrý povrch, ovlivnil i sjízdnost komunikací. Ještě ve středu 3.1., kdy se šlo první den do školy, přišlo k nám do třídy asi 13 lidí z 30 včas. Jedním z výsledků "neočekávaného" ochlazení bylo to, že v železničních vagónech zamrzlo uhlí, které následně nešlo z vagónů vyložit. Tím se začaly ztenčovat zásoby v elektrárnách. V dalších dnech pokračovaly mrazy, takže po mnoha letech zamrzlo Labe pod Pardubicemi a tudíž byla přerušena přeprava uhlí na lodích do elektrárny Chvaletice.
Proto se v následujích dnech projevil nedostatek elektřiny. Docházelo ke zpomalování výroby, eskalátory v pražském metru byly vypínány, docházelo k dalším úsporným opatřením. U nás ve škole byla děsná kosa.
V pátek 5.1., když jsem přišli ze školy, jsme se dověděli z rádia, že v důsledku nedostatku elektřiny jsou vyhlášeny mimořádné školní prázdniny. Pro všechny základní a střední školy v Československu. <b>Bezva.
Mrazy pokračovaly. Prázdniny se nakonec protáhly na tři týdny. Aspoň bylo možné si tu zimu užít, protože několik zim před tím nestálo za nic.
Jenže tehdejší situace měla s dnešní společného víc, než pondělí 1.ledna. Například v důsledku kritického nedostatku elektřiny <b>taky došlo k <b>přerušení televizního vysílání. Tehdy existovaly dva televizní programy, a v lednu 1979 vysílal pouze jeden, a to jen asi hodinu denně. Ale, na rozdíl od dnešní situace, <b>nevysílat zpravodajství si nedovolili ani tenkrát. Naopak, zprávy bylo to jediné, co vysílali.
Další věc byla cenzura. Cenzura v těch dobách existovala, ne že ne, nechte si o tom někdy vyprávět. A v těch dnech se všude psalo o tom, že problémy "jsou způsobeny extrémními mrazy". Takže samozřejmě bylo "politicky nevhodné", aby nějaký meteorolog přišel s informací, že ty mrazy ve skutečnosti vůbec extrémní nejsou. Že se zdají velké po těch několika mimořádně teplých zimách, ale jinak že nejsou nijak neobvyklé. Ano, na tuto <b>cenzuru informací o počasí jsem si vzpomněl, když jsem se ve čtvrtek 28.12.2000 ve 19:40 díval na Českou televizi. Tam se objevil začátek znělky předpovědi počasí, pak Hodačův titulek, a po několika minutách naskočila znělka konce předpovědi počasí. Je pravda, že před rokem 1989 nesměly zaznít některé informace nebo údaje. Ale <b>tak totální cenzuru předpovědi počasí, jakou předvedl ředitel Hodač 28.12.2000 v 19:40, nepamatuju nikdy. A že toho pamatuju hodně.

Po skončení těch třítýdenních prázdnin bylo stanoveno, že začátek vyučování ve školách bude přesunut z 8 hodin na 9 hodin. Nevím jak kde, ale v naší škole pak vyučování začínalo v 8:55, o něco později v 8:50, od září v 8:30 a zanedlouho se vše vrátilo do starých kolejí.. Kromě toho, když byl začátek vyučování v těch 8:50, tak taky do rozvrhu hodin přibyly "nulté" a někdy i "mínus první" hodiny, takže se stejně začínalo v 8 a dřív.
Ještě bych připomenul, že právě po této zimě se u nás zavedl letní čas. Toho roku to bylo v neděli 1.dubna, takže se to krásně krylo s termínem tzv. Apríla.

Tolik moje vzpomínka na Nový rok 1979.

Příspěvek z 1. července 2008 ve 14:18.
bruk v něm napsala:

MAM SUPER LEVNY OBCHUDEK NAPŘ. TETOVANI CENA PODLE VELIKOSTI NAPŘ.5CM 5KČ A SPOUSTU DALSIHO POKUD MATE ZAJEM, NAPISTE DO POSTY JE TO FAKT VYHODNY A DOSTANETE TO KRASNE ZABALENY KNIHY I S  VLASTNORUČNÍM VĚNOVÁNÍM TAK PISTE TESÁIM SE VASE BRUK16

Příspěvek z 28. června 2008 v 19:15.
Pralinka2 v něm napsal:

Zatím nic. Čekám, jestli sem vrátěj ty příspěvky od 19.2.2001, co zmizely.

Příspěvek z 27. června 2008 v 10:12.
2piskoty v něm napsala:

tak co?

Příspěvek z 14. června 2008 v 9:52.
zuzkailleova v něm napsal:

Něco o mně: Soutěž o nejveselejší příhodu!!!!!
vyhlásím 1,2 a 3 místo a výherce napíšu na nástěnky. výherce informuji o výhře. Soutěž bude ukončena 20.6.

Příspěvek z 13. června 2008 v 19:36.
Adélka1035 v něm napsal:

kravina!!

Příspěvek z 4. června 2008 ve 14:45.
Fikkyn v něm napsal:

:((

Příspěvek z 31. května 2008 v 19:33.
ehgv v něm napsala:

ja bych mohla vypravet hystorky.

Příspěvek z 29. května 2008 v 18:16.
Computerka v něm napsal:

hmhmh

Příspěvek z 26. května 2008 v 17:20.
kopy5 v něm napsal:

to cesky raperi nemaj talent co mame mi svedeme konkurenci zakerny nez scunami ale porad sme to my

Příspěvek z 22. května 2008 ve 14:13.
2piskoty v něm napsala:

Nebo tak nějak okolo tohoto data.

Příspěvek z 22. května 2008 ve 14:13.
2piskoty v něm napsala:

20.Května 1931 vznikl patent na kuličkové pero.

Kdo si nástěnku oblíbil?