Historky z historie 2

Nástěnku založil dne 19. února 2001, je v sekci Volný čas a obsahuje 465 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 5. srpna 2005 v 10:08.
Muškaa v něm napsal:
d*e*b*i*l*n*í melodie, dyť se to nedá poslouchat!!!
Příspěvek z 5. srpna 2005 v 10:08.
Muškaa v něm napsal:
***ní melodie
Příspěvek z 31. července 2005 ve 22:18.
Pralinka2 v něm napsal:
Dnes 31.7. je to přesně 61 let, kdy v Ústí nad Labem došlo 31.7.1945 k masakru proti německému civilnímu obyvatelstvu. V archivech a dochovaných materiálech je spousta podrobností, dost snámá jsou například svědectví, jak žena i s kočárkem byla shozena z mostu do Labe.
Přesné příčiny vzniku tohoto masakru nejsou dodnes zcela objasněny.
Příspěvek z 6. července 2005 v 16:23.
Pralinka2 v něm napsal:
Teď jsou dva státní svátky hned za sebou, ale před 20 lety nic takového nebylo. Ale někteří lidé si výročí Cyrila a Metoděje a výročí Jana Husa stejně připomínali.
V červenci 1985, před 20 lety, tuším že to bylo 7.července, byla na Velehradě slavnost právě k výročí Cyrila a Metoděje. A na ní se kromě kněží a věřících objevil taky tehdejší ministr kultury Milan Klusák. Protože když stát viděl, že se tam sešlo moc lidí a bylo by obtížné to zakázat nebo znemožnit, tak že to aspoň využijí. A tak soudruh ministr ve svém projevu se pokusil na tomto náboženském shromáždění o komunistickou politickou agitaci. Ale shromážděným věřícím se to nelíbilo, a tak ho vypískali.
V dnešní době se to zdá normální, ale v tehdejším socialistickém Československu tak nějak nebylo zvykem vypískávat komunistické představitele, a tak to byla docela událost, o které se v té době docela dost hovořilo.
Příspěvek z 27. června 2005 ve 21:13.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak dneska se prý připomíná výročí popravy Milady Horákové. Já to nepamatuju, je to už moc dávno. Ale vím, že v době, kdy jsem chodil do školy, se o tom moc nemluvilo, stejně jako o dalších zločinech komunismu, naopak se učilo, že "pracující lid zvítězil", ale že ve skutečnosti šlo o vítězství komunistické tajné policie, to už se neříkalo.
Příspěvek z 25. června 2005 ve 23:06.
Pralinka2 v něm napsal:
Já to asi časem trošičku promažu.
Příspěvek z 25. června 2005 v 17:14.
THC-303Horn v něm napsal:
Zajimava nastenka,ale jenom ty reklamy a falesne poplachy tu se rou
Příspěvek z 1. května 2005 v 18:15.
elinka94 v něm napsal:
Daruji krásná černá koťátka.
Jsou 4 dny stará.
PS:zdarma
Jsem z Plzeňského kraje.
Příspěvek z 22. dubna 2005 v 16:18.
Pralinka2 v něm napsal:
V současné době probíhá v Muzeu města Ústí nad Labem výstava o bombardování města Ústí přesně před 60 lety, těsně před koncem 2.světové války, v dubnu a začátkem května 1945. Snad by měla probíhat ještě příští měsíc, tak jestli vás to zajímá, se přijďte podívat.
Příspěvek z 4. dubna 2005 v 18:12.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak Neville má na své stránce nové fotky vztahující se k historii, a to tady.
Příspěvek z 30. března 2005 ve 21:33.
Pralinka2 v něm napsal:
Jiří Kocian, Jiří Pernes, Oldřich Tůma a kol.
Příspěvek z 29. března 2005 v 6:53.
Klara-K v něm napsal:
HLEDAM 7. MILETOU HOLKU A 1 MŇESIC
Příspěvek z 9. března 2005 ve 23:52.
Pralinka2 v něm napsal:
Občas do klubovny chodím, ale jen když mám čas, a v poslední době jsem moc času neměl.
A Pralinka mi říkaj kamarádi, ale když jsem se zaregistroval, tak už to bylo obsazený, tak jsem si tam přidal tu dvojku.

Co se týče té historie, dneska jsem byl v knihkupectví a viděl jsem tam knihu "České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989". Zeptal jsem se na cenu a zdálo se mi, že 395 Kč je docela dost. Ale trochu jsem si v tom zalistoval a pak jsem si to přece jen koupil. Vypadá to docela zajímavě.
Příspěvek z 28. února 2005 v 19:47.
Neville v něm napsal:
Jo. A 25. unora byla i demonstrace za zruseni KSCM. Vice ne www.zrusmekomunisty.cz .
P.S. Pralinko, pak Ti k tomu poslu nejake fotky.
Příspěvek z 26. února 2005 v 7:51.
Pralinka2 v něm napsal:
Tak včera bylo výročí takzvaného Vítězného února, kdy se komunisti v Československu chopili moci. Za mých mladých let se to oslavovalo, ale informace o průběhu byly tenkrát poněkud zkreslené, zejména mnoho skutečností se vůbec neuvádělo.
Příspěvek z 20. prosince 2004 ve 21:07.
Pralinka2 v něm napsal:
Před týdnem 13. prosince to bylo právě 23 let, kdy o půlnoci na neděli 13.prosince 1981 byl v Polsku vyhlášen stav, který se v originále nazýval "stan wojenny", což v doslovném překladu znamená "válečný stav", ale do československých socialistických sdělovacích prostředků byl překládán jako "výjimečný stav".
Vyhlášení tohoto zvláštního stavu spočívalo v tom, že do polských ulic vyjely tanky a vyrazila polská armáda, představitelé opozice byli pozatýkáni, kromě těch, kterým se podařilo zmizet v ilegalitě. Byl omezen počet sdělovacích prostředků, směla vysílat jen jedna rozhlasová a jedna televizní stanice, vycházet tuším jedny noviny. Byl omezen pohyb osobních aut, už si nepamatuju, jestli byl omezen prodej benzínu, nebo přímo zakázáno používání auto.
V průběhu času se objevily protesty, mám dojem, že někde došlo i ke střelbě s nějakými mrtvými.
Takzvaný "stan wojenny" trval ještě několik let, ale postupně se zmírňoval, ale prvních několik měsíců trvala ta represívní opatření v plné míře.
Příspěvek z 17. listopadu 2004 ve 22:48.
Pralinka2 v něm napsal:
Dneska je to přesně 15 let, co bylo 17. listopadu 1989.
O tom, co bylo před 17. listopadem 1989, se teď nebudu moc rozepisovat, protože o tom je skoro celá tahle nástěnka. Ale dovolil bych si pár zmínek o 17. listopadu a událostech, co s ním bezprostředně souvisí. A to ne obecně známé věci, co znáte z učebnic a ze školy, ale několik osobních vzpomínek.
Poté, co v Sovětském svazu nastoupil Gorbačov a začal „perestrojku“, se to odrazilo trochu i u nás. Ne že by u nás skutečná „přestavba“ začala taky. Ale aspoň se vědělo, že se to v SSSR děje. A když u nás po obdobných změnách nebylo ani vidu ani slechu, tak o tom mimo jiné kolovaly různé vtipy (například, s narážkou na skvrnu, kterou měl Gorbačov na čele, „Jakeši, Jakeši, nemáš flek na pleši. Bez toho znamení, nic se tu nezmění“), ale taky byly nějaké změny stále více požadovány.
Pokud si vzpomínám, první veřejné masovější vystoupení proti režimu bylo 21.srpna 1988, v den 20.výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Toho jsem se nezúčastnil. Měl jsem na 13. až 27. srpna naplánovanou dovolenou, kterou jsem trávil na jakési lesní brigádě. Ale krátce před dovolenou jsem zničehonic dostal příkaz, že mám 20. a 21.srpna mimořádnou pracovní směnu. Jak jsem se později dověděl, bylo to na doporučení Státní bezpečnosti, která se o mě zajímala a měla obavy, abych se někde nezúčastnil nějakých protestů. Takže jsem uprostřed dovolené v lese musel na dva dny do práce, abych snad nemohl být v Praze na Václaváku.
Na tom Václaváku demonstrace proti okupaci a proti režimu a proti porušování lidských práv opravdu byla a byla rozehnána Bezpečností za použití slzného plynu, psů a vodních děl.
Od té doby jsem měl v práci službu všechny významné dny a výročí až do 17,listopadu 1989 včetně.
Další demonstrace byla 28.října 1988, k 70.výročí vzniku Československa. Opět rozehnáno vodními děly a podobně, opět jsem se nezúčastnil, protože jsem měl službu.
Další demonstrace byla 10.prosince 1988, na Den lidských práv. Mám dojem, že ta dokonce byla povolená, ale ne v centru Prahy, ale někde na Žižkově.
V lednu 1989 byla série demonstrací na Václavském náměstí k příležitosti výročí sebeupálení Jana Palacha. To trvalo celý týden i mimo dny přímého výročí, takže jsem se na dvě z nich dostal. Začalo to v neděli v den výročí, kdy několik tzv. disidentů položilo věnce nebo květiny u sochy sv. Václava. Sebrala je Bezpečnost. Ale už na tom způsobu sebrání bylo patrné, že Bezpečnost tentokrát <b>chce vyvolat konflikt. Další shromáždění bylo v pondělí, to už ale Bezpečnost rozehnala velice důkladně. Během vyklízení Václavského náměstí nezastavovalo metro obou tras na stanici Muzeum. Údajně proto, aby lidi nevystupovali do vyklízeného prostoru. Ale porovnáním časů, kdy došlo k jednotlivým událostem, jsem zjistil, že <b>metro na Muzeu přestalo zastavovat ještě nějakou dobu před tím, než Bezpečnost začala demonstraci rozhánět.
V úterý již žádné výročí nebylo, tudíž jsem neměl službu a jel jsem do Prahy. Tehdy jsem byl u toho a na vlastní oči viděl, jak začali demonstraci rozhánět. Ale háček byl v tom, že <b>tam v tu chvíli žádná demonstrace nebyla!. Někdy kolem poledne to bylo. Ve Vodičkově ulici i jinde byla připravena policejní technika, vodní děla a podobně, ale nic se nedělo. Bylo tam sice víc lidí než obvykle, z nichž někteří obdivovali vystavenou policejní techniku nebo zvědavě čekali, zda se něco semele. Ale žádná demonstrace, žádné transparenty, žádné hanlivé výkřiky nebo skandování, úplně normální provoz Václavského náměstí. A <b>v tu chvíli to začali rozhánět. Je jasné, že lidem v tu chvíli stačilo málo. Ale ty výkřiky a skandování se začaly ozývat až potom, co je obušky a vodními děly začali rozhánět. Za několik desítek minut bylo Václavské náměstí prázdné, jen po obvodu byl kordon ozbrojenců s obušky a štíty.
Ve středu demonstrace byla, ale nikdo ji nerozehnal. Ještě jsem tam chvíli byl, viděl jsem pár lidí, co pronesli nějaké projevy, pak jsem musel jít na vlak, ale demonstraci nikdo nerozehnal.
Horší to bylo ve čtvrtek. To se opět vytvořila demonstrace, ale byla rozehnána velmi brutálním způsobem. Mrtví tam nebyli, ale co do provedení si to nezadalo s pozdějším 17.listopadem. Ale noviny držely linii a psaly o skupinkách výtržníků, kteří se pokusili narušit veřejný pořádek, takže Bezpečnost musela učinit opatření.
V sobotu spousta lidí jela tuším do Všetat, kde byl tehdy Palachův hrob. Nevím, jak přesně to probíhalo, snad je údajně ani nepustili z vlaku.
V onom lednovém „Palachově týdnu“ roku se Václavskému náměstí říkalo „Jakešovy lázně“, že prý se tam poskytuje masáž a vodoléčba.
Povídalo se, ale prý to nebyla pravda, že prý jeden humoristický časopis se pokusil dát na titulní stránku obrázek, kde pán v plavkách a s mýdlem a ručníkem stojí u vodního děla a ptá se policisty: „Prosím vás, poteče dneska teplá?“
Další demonstrace proběhly opět 21.srpna a 28.října 1989.

Na 17. listopadu 1989, tehdejší Mezinárodní den studentstva, bylo ohlášeno a povoleno shromáždění k 50. výročí zásahu nacistů proti studentům v listopadu 1939. Mělo být na Albertově.
Asi víte se školy nebo z článků, co následovalo - protestní výkřiky, skandování a transparenty proti Státní bezpečnosti, Jakešovi a dalším výdobytkům socialismu. Vydali se na Václavák, ale ten byl uzavřen. Část demonstrantů se vydala na Národní třídu, později se ukázalo pravděpodobným, že je tam zavedl provokatér Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, dnes komunistický funkcionář na Bruntálsku.
Na Národní třídě byli demonstranti ze všech stran důkladně uzavřeni a poté vyzváni k rozchodu, s tím, že demonstrace není povolená. Když se nerozešli, protože nebylo kam a kudy, byli po několika desítkách minut napjatého vyčkávání velmi brutálně zmláceni.
Tato událost, a zrovna v den 50. výročí nacistické zvůle, otřásla přímými i nepřímými svědky natolik, že během soboty 18. a neděle 19. srpna byly zorganizovány studentské stávky a další akce. Touto brutalitou komunistický režim postavil proti sobě i ty, kteří dosud váhali, a ty, kteří sice byli proti němu, ale dosud se báli - po pátečním masakru usoudili, že bát se už není čeho, že horší to už být nemůže. Naštěstí někteří funkcionáři měli dost rozumu, že proti následným demonstracím neposlali tanky.
Já jsem, jak jsem již uvedl, měl 17. listopadu službu. Vzhledem k tomu, že v severních Čechách již delší dobu řádila smogová situace, telefonovalo mi do práce několik redakcí novin s dotazem, jak to vypadá s vývojem počasí. Proto jsem si v pondělí 20. listopadu koupil všechny noviny, abych viděl, jestli tam něco ode mě otiskli. Koukl jsem do novin a zůstal jsem zírat - Svobodné slovo i Lidová demokracie, a dokonce i Práce, používala úplně jiný slovník než dosud. Místo o „obnovení pořádku“ psali o policejní brutalitě. Jen Rudé právo ještě drželo linii. Z dalších zpráv bylo zřejmé, že k protestům studentů se kromě herců a dalších pracujících připojily i obě nekomunistické strany tehdejší Národní fronty, včetně jimi vydávaných novin. V tom momentě bylo zřejmé, že komunisti skončili, i když u nás na severu Čech to ještě dalších několik dní nebylo moc poznat.
Příspěvek z 17. listopadu 2004 v 19:46.
Pralinka2 v něm napsal:
O těch teplických demonstracích jsem napsal v příspěvcích, které jsou v této nástěnce s datem 11.listopadu 2001.
Příspěvek z 13. listopadu 2004 ve 21:20.
Pralinka2 v něm napsal:
Dovoluji si připomenout, že dnes je to přesně 15 let, kdy proběhly ve dnech 11. až 13. listopadu v severočeských Teplicích demonstrace "za čistý vzduch", protestující proti znečišťování ovzduší a taky proti utajování informací o stavu životního prostředí ze strany komunistického režimu. Šlo o první větší mimopražské protestní demonstrace v druhé polovině 80. let, zatímco od 21.8. 1988 probíhaly občasné demonstrace výhradně v Praze.
Teplické demonstrace, o kterých byly zmínky i v celostátním tisku, byly rozehnány Bezpečností a jejich účastníci byli postupně předvoláváni k výslechům. Od větších postihů je zachránilo to, že za necelý týden, po 17.listopadu, došlo ke známým událostem v Praze a politická situace v celé zemi vzala obrat.
Od 13. listopadu 1989 se životní prostředí podstatně zlepšilo, stále se však objevují snahy dát přednost finančnímu prospěchu před životním prostředím. Ochránci životního prostředí však již nejsou zavíráni do vězení jako dříve.
Příspěvek z 27. října 2004 ve 20:06.
Neville v něm napsal:
Aha. Dik.
Příspěvek z 23. října 2004 ve 20:45.
Pralinka2 v něm napsal:
No to bylo na podzim 1944, kdy sovětská armáda s československým armádním sborem osvobozovala od německé okupace mimo jiné tehdejší Československo, a právě přes Dukelský průsmyk se krvavě probojovávali na Slovensko, byla to velmi krutá a dost důležitá bitva.
Ale úplně přesné vymezení, kdy začínala a kdy končila Karpatsko-dukelská operace, to si nepamatuju, dějepis mi moc nešel.
Příspěvek z 11. října 2004 ve 23:27.
Neville v něm napsal:
To musela byt docela otrava... Co to je ta Karpatsko-dukelské operace?
Příspěvek z 8. října 2004 ve 13:01.
Pralinka2 v něm napsal:
Ahoj Pse.z.pětipes, jak žiješ?
V současné době se ve sdělovacích prostředcích mluví o výročí Karpatsko-dukelské operace. Tu si pochopitelně pamatovat nemůžu, ale pamatuju si matně, jak se to oslavovalo. Nějak zrovna v tuhle dobu byl Den armády nebo jak se to jmenovalo.
A tak mě napadlo ještě připomenout, že kdysi ani 28.září, ani 28.října nebyl žádný svátek a taky nebyly žádné podzimní prázdniny. Do školy se chodilo celej podzim a dokonce v průměru dvakrát za podzim byla kromě normálních pracovních dnů ještě pracovní sobota.
Příspěvek z 7. října 2004 v 17:40.
pes_z_pětipes v něm napsal:
Co říct na můj předchozí příspěvek?? Být to v nezařazených, Pralinka by mě zřejmě pozdravil.. Tak ahoj, Pralinko2!!
Příspěvek z 28. srpna 2004 ve 20:16.
pes_z_pětipes v něm napsal:
Co na to říct??
Příspěvek z 21. srpna 2004 ve 22:09.
Pralinka2 v něm napsal:
Asi se nemusím dlouze rozepisovat o 21.srpnu, jsou toho plné noviny.
Jen stručně připomenu, že od ledna roku 1968 docházelo v Československu k určitým politickým změnám, které se nelíbily Sovětskému svazu, a proto k nám v noci na 21.8. 1968 přišly armády pěti států Varšavské smlouvy, aby tento vývoj zvrátily. Sovětská okupace pak trvala až do roku 1991, i když asi tak od druhé poloviny 80. let už politický vývoj u nás už bezprostředně neovlivňovali a už tu prostě jen byli.
K prvnímu výročí okupace dne 21.srpna byly protestní demonstrace, které byly násilně potlačeny tentokrát už ne zahraniční, ale přímo československou armádou. A pak začalo období takzvané normalizace, kdy mimo jiné byli lidé vyhazováni z práce, když odmítli vyslovt nadšeně souhlas s "bratrskou pomocí", jak se v té době vstup vojsk nazýval.
Já jsem přímo okupaci osobně tolik neprožíval, bylo mi 5 a v srpnu jsme byli na venkově, takže až po návratu jsem viděl tanky, ale už jen z dálky, a střelbou poškozené Národní muzeum a ulice a domy bez tabulek s názvy a čísly. (Ty orientační tabuly se sundávaly proto,. aby se tu okupanti nevyznali a nemohli například dostatečně rychle zatýkat lidi, na ktreré měli spadeno).
Ale situace v sedmdesátých letech, v době takzvané normalizace, už byla postřehnutelná i pro dítě. Jak jsem uvedl, mnozí lidé nesměli vykonávat svoje povolání, takže třeba vysokoškolští učitelé museli pracovat v kotelnách. Ale i jejich děti se pak třeba hůř dostávaly na střední školu a podobně. Pro děti byly také docela snadno postřehnutelné takové věci jako zákaz skautů a dalších dětských organizací, a naopak výrazný tlak na členství v Pionýru nebo v SSM, které byly pod vlivem KSČ a právě v té době byly silně ideologicky zaměřené. Děti byly upozorňovány, že když nevstoupí do Pionýra, tak se nedostanou na střední školu, a později že když nevstoupí do SSM, tak se nedostanou na vysokou. školu. Výsledkem bylo, že i když někde tyto organizace vyvíjely nějakou zajímavou činnost, tak to bylo dost brzděno tím, že 75% členů tam bylo bez jakéhokoli zájmu a jen proto, aby se snadněji dostali na školu. Ve školách, kam jsem chodil, byla organizovanost v Pionýru a v SSM okolo 97%.
Na problémy s přijetím na střední školu byli důrazně upozorňováni také rodiče, kteří chtěli své děti přihlásit na náboženství.
Během času se situace trošičku zmírňovala, ale počátkem 70. let to bylo dost drsné. Sice se nepopravovalo jako v 50.letech, ale výrazné důsledky to mělo stejně; přinejmenším ekonomické, protože když kvalifikovaní lidé topili v kotelnách a kvalifikovaná místa obsadily "dělnické kádry", mělo to na ekonomiku pochopitelně nepříznivý vliv.
Příspěvek z 1. srpna 2004 v 19:06.
Pralinka2 v něm napsal:
Včera bylo výročí tzv. Ústeckého masakru, který proběhl v Ústí nad Labem 31.července 1945. Tehdy, několik měsíců po skončení války, bydleli v Ústí nad Labem mimo jiné Němci připravení na odsun, a byli označeni bílými páskami na rukávu. Dne 31.7.1945 došlo k výbuchu muničního skladu v Krásném Březně. Bezprostředně několik vteřin po výbuchu se v centru města (odkud na místo výbuchu vůbec není vidět) začal masakr, při kterém Němci, vracející ze z práce, byli biti, zabíjeni a svrháváni do řeky. Byly viděny případy, kdy byla do řeky shozena maminka i s kočárkem. Zřejmě to mělo vypadat jako spontánní rozhořčení na tím, že Němci způsobili výbuch, ale podle rychlosti začátku akce to spíš vypadá, že výbuch byl jen domluvený signál.
Počet obětí ústeckého masakru z 31.7.1945 není přesně znám, odhady se pohybují většinou od několika desítek do několika stovek.
Před rokem 1989 se o tomto masakru moc nehovořilo ani neučilo, protože se nehodil do tehdejšího výkladu historie. Proto i dnes pro některé lidi je existence této věci novinkou.
Příspěvek z 22. června 2004 ve 23:57.
Pralinka2 v něm napsal:
Šestej.
Příspěvek z 22. června 2004 ve 23:07.
Pralinka2 v něm napsal:
Takže dneska je to právě 15 let, co byla zveřejněna petice Několik vět.
Pochopitelně nebyla zveřejněna v Rudém právu ani v jiných oficiálně vycházejících novinách. Byla zveřejněna v samizdatových Lidových novinách, které tehdy vycházely tuším jednou za dva měsíce, a taky v českém vysílání zahraničních rozhlasových stanic, například Svobodné Evropy.
V petici se několika větami požadovalo, aby stát dodržoval lidská práva a svobody. Text se dá najít například tady nebo tady.

Petici postupně podepsalo více než 35000 lidí. V českém vysílání Svobodné Evropy četli na pokračování jména lidí, kteří Několik vět podepsali, a mezi nimi jsem slyšel jména řady známých lidí - jak "známých" ve smyslu vědců, umělců a jiných veřejně činných lidí, tak "známých" ve smyslu bývalých spolužáků. Pochopitelně že komunistickému režimu se to hrubě nelíbilo, ale už neměl zdaleka takovou podporu, jako když nutil lidi podepisovat protesty proti Chartě 77.
Já jsem tehdy Několik vět nepodepsal. Přiznám se, že jediným důvodem bylo, že jsem se bál. V té době si mě zavolal můj tehdejší ředitel (později bylo možno se o něm dočíst v takzvaných "Cibulkových seznamech") a velice naléhavě mi sdělil, že by byl velice nerad, kdyby se dověděl, že jsem to podepsal. Vzhledem k tomu, že v té době mě i bez podpisu Několika vět každý týden otravoval nadporučík D. ze Státní bezpečnosti, jsem si radši dával pozor.
Nicméně netrvalo ani půl roku a došlo ke změně režimu a téměř všechny požadavky Několika vět byly splněny. Pouze jeden z těchto požadavků nebyl splněn dodnes.
Příspěvek z 4. června 2004 v 15:29.
Pralinka2 v něm napsal:
Jak kdy a jak v které. Do roku 1989 a od roku 1996 jsem v žádné straně nebyl. A když jsem chodil na gymnázium, tak jsem nebyl ani v SSM. Byli jsme takoví ve třídě dokonce dva.
Kdo si nástěnku oblíbil?