Jaro

Jaro už je tady,
rozkvétají sady.
Voní to tu nebesky,
je mi z toho moc hezky.

Kytiček už roste hodně,
všechno se tu zelená.
Nám už dneska na zahradě,
kvete i fialenka vonná.

Jsou tu taky petrklíče,
a modřence jakbysmet.
Dívají se na sluníčko,
a smějí se na náš svět.

Je trochu starší, ale nemam moc hlavu vymyslet jinou.
Dokonalý plán

Byla jedna rybička,
domeček byla louzička.
Louzicka vyschla,
rybička uschla.

Byl jeden panáček,
vykopal si hrobeček
Panáček bác,
A hlína plác.

Byl jeden dědeček,
a ten měl hrobeček.
Hrobeček stál,
a dědeček vzplál.

Přišel k nám černý pán,
A ten měl velký plán.
Všude tekla červená,
co to asi znamená?

Jestli můžu, tak se přihlašuji a hned posílám básničku .

Hele támhle pod jabloní,
krásný kvítek už tam voní.
Je to snad podběl nebo pampeliška?
To mi napoví naše Eliška.

Volám, píšu, telefon mi však nezvedá,
snad z toho nebude nějaká nezbeda.
Po dlouhé době však mobil někdo zvedne,
ale Eliščin hlas to nebyl, jej poznám v noci i ve dne.

Nějáký mužský hlas tam slyším,
no snad už nevěřím svým uším.
Nerozumím ani slovu,
je to chorvatština, to poznat mohu.

Zase si ze mě vystřelila,
i když mě vodou nepolila.
Ale to je na jiné vyprávění,
schválně mi dala špatné číslo - a to vše mění.

Tak jsem tu dala tu básničku kterou už jsem napsala někdy v prosinci jelikož teď nemám úplně čas. A jinak vím že se ta básnička úplně nerýmuje ale když jsem to četla ve škole tak mi to přišlo dobré

Kočka v zimě

Venku stojí kočka
Bílá jako vločka
Kouká na mě vřele
Určitě tam přede

Chtěla bych si ji domů vzít
ale já však nemohu
A mamka nemá tu námahu
Pořád mi vysvětlovat
Že si ji nemůžeme vzít

A já na ni tak smutně koukám
Jak na ni v zimě fouká
A ona najednou zmizí
Asi jenom v mých vizích.

Rok 1881
Toť rok kdy povstalo,
každý Čech by měl znáti,
že ve stejný rok shořelo.
Pan Zítek do toho čas vložil,
a prý že malé bylo.
A tak není divu přeci,
že ze čtvrtého balkonů nevidíš kulisy.
Hasiči prý krátké hadice měli,
popel jim tváře zabarvoval.
Tím končím své vyprávění,
Který každý Čech musí znát.

Moc se nerýmuje ale snad nevadí

Slunce hřeje, tráva voní,
vítr lehce stromky kloní.
Ptáčci zpívají si v korunách,
jaro tančí v květinách.
Včelky tančí mezi květy,
stromy k nebi větve vztáhnou.
Děti běží bosé trávou.