JáJá1 dává úkoly – denní a měsíční úkol
« Novější příspěvky
JáJá1 v něm napsal:
JáJá1: JáJá1: JáJá1: Dnešní vtip Autor…
Zítra to snad už obnovím.
(odpočet do 19. března ve 20:00)
Šároušek v něm napsala:
Ano
(omlouvám se že jsem v prvním příspěvku měla jiný počet písmen v tom posledním slově ale já zapomněla co to mělo být)
Šároušek v něm napsala:
__e_i _ěkný _en
Vysa318 v něm napsala:
K?
M?
N?
Šároušek v něm napsala:
__e_i _ě___ _____e_
Šároušek v něm napsala:
Dám šibenici
_____ ______ _______
Michael1994 v něm napsal:
2557. Dvě dívky se mají sejít před…
2558. Bubble_tea
2559. Planet Zoo
2560. Evuš
2561. Vyrobíme editor internetových velikonočních přání?
2562. –MM–
2563. 7 příspěvků
2564. Blébleblé
Hogo v něm napsal:
Ups, trochu jsem na to tu zapomněl… a už jsem pátej…
Kolik je teď aktivních správců klubovny? (3 body) 
Trkalek34 v něm napsala:
Když už jsem v tom psaní, napsala jsem i druhý příběh na téma Velikonoce. Je malinko kratší, ale snad se bude líbit.
Velikonoční pondělí
Bylo Velikonoční pondělí a kluci se začínali scházet na vsi. Chtěli vyplatit všechny jejich kamarádky a vykoledovat si malovaná vajíčka. Bylo osm ráno a věděli, že většina holek ještě spí.
Když se všichni sešli, vyšli. Procházeli celou vsí a zvonili u každého domu. Řekli básničku:
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček.
Utíkal jsem podle vody,
nesl kupu vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dala jetelíčka
a já řekl: „ne, ne, ne.“
Na paloučku mezi poli,
mám já strýčka králíčka.
Tomu nosím každým rokem
malovaná vajíčka.
Dostali za odměnu nějaké sladkosti a barvená vajíčka. Někde dostali napít nebo pár drobných do kapsy.
Čekal je poslední dům. Holka, která se s nimi bavila nejvíce. Nechali si jí nakonec, protože věděli, že na ně něco chystá.
Zazvonili na dům a otevřela jim starší paní. Maminka holky. „Dobrý den,“ pozdravili ji slušně a poslušně ji vyplatili. Ona jim nabídla vajíčka.
„Kde máte dcerku?“ zeptal se jeden z kluků, protože bylo půl dvanácté. „To nevím. Před hodinou se vypařila, ale neřekla kam,“ odpověděla mu. „Dobře děkuji,“ usmál se chlapec a všichni se odebrali ven ze dvora.
„Musíme ji najít,“ zavelel jeden chlapec a rozdělili se na trojice. Vydali se ji hledat, protože nechtěli být mokří. S holkami měli domluvu, že pokud je do poledne nevyplatí mohou je polít.
O půl hodiny se všichni sešli na návsi a byli bezradní, protože ji nenašli a bylo za minutu dvanáct. Najednou začali zvonit poledne a vedle nich se objevila dívka, kterou celou dobu hledali. Měla dvě plné vodní pistole a začala po klucích stříkat. Začali před ní utíkat, ale nebyl jim to platné, protože je hned dohnala a pořádně je postříkala.
Domu se vraceli mokří, ale usměvavý. Dostala je jedna holka z celé vsi. Báli se, aby jich nebylo víc. Jejich přání bylo vyslyšeno a cestou už je nikdo nepolil.
Vysa318 v něm napsala:
Ahaaa 
Trkalek34 v něm napsala:
Aprílové prokletí
Je prvního dubna. Apríl. Všichni chtějí někoho nachytat a napálit, ale co by se stalo, kdyby ten den přišel někdo o smysl pro humor a celý den se vůbec nezasmál a nikoho nenapálil? Stalo se to jednomu klukovi, Kubovi, na samotě u lesa. Měl spoustu kamarádů, ale žádný ho nedokázal rozesmát.
Snažili se o to celé dopoledne. Nic nepomáhalo. Ztratil všechny emoce, nejen smích.
Někdo na něj vybafl, jiný na něj nastražil pavouky nebo ho hodil do ledové vody. Nic nepomáhalo. Už to chtěli vzdát, ale objevila se u nich holka. Eliška, sestra Kuby. Kluci jí převyprávěli, co se stalo s jejím bráchou. Nevěděla, co s ním je. Avšak si vzpomněla na pohádku, kterou jim kdysi říkala maminka před spaním a převyprávěla jim jí.
„Jednou na apríla přišel náš taťka o všechny emoce. Prý to je dědičné. Stane se to jednou za deset let. Také nevěděli, co se s ním stalo. Přišla za ním jeho sestra a řekla mu to, co já vám říkám teď. Vůbec nic nepomůže. Je to prokletí naší rodiny, ale můžeme ho zrušit. Zkoušeli to všichni před námi, ale nikdo nepřišel na způsob jak. Máme na to do půlnoci. Máte nějaký nápad,“ zakončila Eliška vyprávění otázkou a podívala se po ostatních.
„Já mám nápad,“ ozval se Tom, nejlepší kamarád Kuby. „Ven s tím,“ vyzvala ho Eliška. „Bydlíte na samotě a tady se skoro vůbec nepobavíte. Je apríl. Svátek žertíků a vtípků. Měli bychom ho vzít do města, protože tady všechno čeká a ví o všem. Ve městě se lehko napálí, protože tam to nezná tolik jako v lese,“ odpověděl Tom a zamířili všichni do města.
Když přecházeli silnici, Eliška na Kubu zakřičela: „Pozor auto,“ Kuba se lekl a rychle přeběhl silnici. „Apríl!“ zasmála se Eliška. „Uff. Už jsem se lekl, ale poučka pro příště. Tohle není zrovna příjemný apríl,“ zasmál se Kuba a všichni si plácli, že prokletí zlomili. Po zbytek dne si ze sebe dělali různé srandičky a napalovali se.
Takový kratší příběh na téma apríl.
| předchozí | 199200201202203204205206207208209 | další |
Nástěnka:
- Vznikla:
- 16. května 2018 v 18:18
- Založil:
- JáJá1
- Obsahuje:
- ~ 24 tisíc příspěvků
- Moderátor:
- JáJá1
(panovník)