Mně se líbí toto: Láska je silnější než smrt. Smrt ji nemůže zničit. Ve smrti nevypadáváme z milující Boží náruče ani z lásky svých bližních, smrtí se naše láska k druhému člověku naplňuje. (Mám to i na své vizitce, jsem věřící člověk.)

Láska, znamená navždy. Ale nikdy vám nevydrží navždy, tomu se neříká láska. Budeš nejvíc milovat jen jednoho člověka, a to sebe, nikoho jiného.

Láska? Láska! Oh, jaká bolest!

Mé peněženky...

...Protože láska k videohrám nebývá zdarma.

FriedKitten: Záleží, o jakých výhodách se tu bavíme.

majacos: Jo, to právě prožívá kámoška. Ve finále se ukázalo, že její kamarád stále myslí na svou bývalou.

FriedKitten na kamarádech s výhodami mi nepřijde nic moc v pořádku. minimálně jeden z nich je totiž vždycky zamilovaný a nekončí to zrovna šťastně.

kéž bych nějakou tu lásku potkala. asi znáte, když máte někoho rádi a ten dotyčný už má jinou holku...

šipín . Tak jestli tě takto vyčlenili z kolektivu kvůli tomuhle ....
U nás jsou taky lide co tohle dělají zejména takoví 3 holky ale už do toho zatáhli více lidí .

Co si myslíte o kamarádech s výhodami? Taky zajímavé téma

U nás s někým „chodili“ snad všichni kluci, až na mě. Já mám akorát kamarádku, a všichni říkají, že je v tom něco víc.
Mě je dvanáct a
kvůli tomuhle mě ostatní kluci vyčlenili z kolektivu.

To u nás to není vůbec.

U nás třeba takhle s někým "chodila" snad třetina třídy :D Ale myslím si, že tyhle vztahy jsou celkem neškodné... V 11, 12 jsou ty vztahy spíš takové nevinné (teda doufám :D). Něco jiného je, pokud třináctileté holky nechodí s klukama od deset let staršíma, ale to už se to řešilo dřív :)

I když mi teda tyhle "vztahy" přijdou taky dost vtipný, tak si vybavím asi jen jednu osobu, kteoru znám osobně a něco takového by dělala. Třeba to s tím nebude zas až tak horký.

V šesté a sedmé třídě byl ten, kdo s někým chodil, jakože frajer. Problém byl v tom, že ti dva, co spolu "chodili", si de facto pouze psali a ve skutečnosti se sotva pozdravili :D To mi už v té době připadalo vtipné :D
Myslím si, že do nějaké takové vyzrálosti co se týče vztahů musí člověk postupně dojít. Někdo k soudnosti dojde dřív, někdo později :)

To naprosto souhlasím. Ono to často bývá dost úsměvné, když mladší jedinci zaplaví sociální sítě takovými příspěvky. A pak jsou z toho "psychicky v háji", jakmile se po týdnu rozejdou.

Rozhodně je lepší si počkat na někoho, koho budu mít opravdu ráda a s kým mi bude dobře, než za každou cenu chodit s kýmkoliv jen proto, abych si mohla na Facebooku změnit stav ze 'single' na 've vztahu' :D Tyhle lidi fakt nechápu... Nejlepší je, jak pak ty třináctiletý holky píšou statusy typu "Už dva týdny spolu, miluju tě nejvíc, jen my dva navždy!" ... A za dva týdny se rozejdou :D

Napadlo mě nějak oživit diskuzi...co si myslíte o takových těch "vztazích z principu"? Tím myslím, že člověk si za každou cenu někoho hledá a jde po hlavě do někoho, koho vlastně tolik nezná. Prostě spolu chodí jen proto, aby někoho jakože měli a ostatní jim to záviděli. Podle mě tohle není láska, přestože tito lidé sami věří tomu, že ano.

Chápu, že máš třeba špatně zkušenosti s muži, já vidím to samé u mé mámy- vždycky to vypadá tak nadějně a pak se to ze strany chlapa pokazí, začne ji zahybat a podobně. Ale i tak mě to nenutí se klukům stranit. Chceš, aby byla tvoje dcera sama?

Nevím také, aspoň to za nás ověří v praxi.

Nevím, jestli je dobré těmito předsudky vychovávat dceru, pokud se tak chováš i v realitě.

Uprimne? Ja mam lasku uz jen ke kebabu pizze a cole. Me krasne sbirce panenek. A hlavne mam lasku k moji dcerce nic jinyho dulezity neni a od kluku chci mit az do smrti pokoj

Jen mě tak napadla otázka - Když už někdo s někým chodí a řekne mu nebo o něm, že ho má rád, tak se to v dnešní době bere jako "Cože? Rád/a? Jen jako kamaráda?".
Mluvím z vlastní zkušenosti. Když už někdo s někým je, tak mu jako má říkat jen, že ho miluje a ne, že ho má rád, protože by to automaticky znamenalo, že už k němu necítí tolik, co předtím?

Souhlasím s pastafarian. Ať už jde o staršího muže a mladou dívku nebo naopak, vztah mezi dospělým a, no, dítětem nemůže být zdravý a neznám případ, kdy by z toho vzešlo něco dobrého. Ikdyž se to možná nezdá, ten rozdíl v mentalitě je vážně velký.

laska hory prenasi, to neznate?

klobáska-promiň, teď jsem si toho všimla
Nevadí mi, když je mezi někým velký věkový rozdíl, pokud jim to klape a jsou šťastní, tak ok (až na ty extrémy, kdy 60 letý děda má 25 letou dívčinu). Jen prostě v 15 a chodit s někým o hodně starším mi připadá moc brzo. Dotyčný už třeba pracuje, stará se o byt a v některých případech už v tomto věku přemýšlí nad rodinou.
S případem starší holky a o dost mladšího kluka jsem se setkala hodně krát a to i v mé rodině. Nejmenovaná osoba mně příbuzná měla několik o hodně mladších chlapů a nikdy to moc nevydrželo. Sama má už děti, v minulosti postavila s bývalým barák a má podstatě to nejdůležitější v životě za sebou. Zato ti chlapi ještě nevěděli, co to je a celí zaláskovaní se po ní věčně sápali, plánovali nádhernou budoucnost a na to ona neměla už náladu.

:-)

Zajímalo by mě, jak se díváte na vztah starší holky a (o dost) mladšího kluka, dámy.

FriedKitten: Promiň, ale nedá mi to – nároky se, pokud vím, kladou NA někoho, nikoli PO někom.

Nerada bych se někoho dotkla, ale chlapi 20+ (kolikrát dost přes 20), co si hledaj malý holky, jsou podle mě zoufalci, co si nedokážou najít holku ve svym věku. A holky pod 18, co si s někým takovým začnou, jsou naivní a hloupé a vůbec nechápu, proč to dělají. Přijde mi, že s takovým věkovým rozdílem musí mít přeci oba úplně rozdílné priority v životě a je jen otázkou času, kdy si přestanou rozumět.. Málokterá holka v patnácti je na tom psychicky stejně, jako chlap v pětadvaceti.

Pod 18 me to prijde brzo ze uz holky mysli na tohle. Me to na zakladce vubec nezajimalo a proto me taky vyclenili z kolektivu, az kdyz me padlo 18 tak trochu a ted jsem rada sama.

S tímhle věkem přesně znám taky lidi.