Láska
Sojka-jay v něm napsal:
Já jako malá měla takový vztah. Byla jsem s ním skoro 4,5 let. „Rozešli" jsme se protože jsme si uvědomili, že jsme vlastně jenom kamarádi, na vztah jsme byli malí. Doteď jsme spolu kamarádi :)
listopadovka08 v něm napsala:
Bych to viděla takto - podle zákonu jste dospělí v 18, ale mentálně - jak kdo a jak kdy.
VelkýBochník v něm napsal:
Noelle159: Myslím to tak, že dospělost je pojem asi takovej, jak jsi to definovala. Ale spodní hranice dospělosti je právě oněch 18 let, na čemž se shodli mnozí odborníci. Ne dřív. Právě proto taky pokud někdo myslí, že je v něčem dospělý v patnácti, má ještě minimálně 3 roky na to si ujasnit a poznat sám na sobě, zda už skutečně dospělý byl a dospěle smýšlel, nebo objeví, že se v něčem třeba mýlil. Někdo skutečně může být dospělý už v patnácti, nebo nevím... ale ta hranice je tu od toho, aby ujasnila, kdy lze průměrného člověka považovat za dospělého. A tím myslím dospělého i právě podle názoru okolí, protože člověk se sám v sobě leckdy může mýlit. I když si třeba někdo může tak připadat v patnácti, tak rozhodující často v tomhle není, jak se vidí on, ale co na to okolí. Člověk sám sobě často až moc „fandí“ a schází kritika, proto je tu ta hranice.
A to všechno i s ohledem na téma této nástěnky...
Noelle159 v něm napsala:
VelkýBochník: Nejsem si teď úplně jistá, jak jsi to myslel. Ale za mě teda hranice 18 let neurčuje dospělost. Někdo je dospělý třeba už v 16, protože ho k tomu dohnaly okolnosti a někdo nemusí být dospělý v těch 18, 19, 20 a i později. Ale asi zase záleží, jak se to veme. Pro mě je dospělý člověk ten kdo se o sebe sám postará a činí vlastní rozhodnutí a bere za ně následky. Dokaze si svůj život zaridit. A také nebydlí u rodičů. Když to tak vemu, pro mě není „dospely“ 18 lety, ale spis člověk kolem 25, kdyz už s dospělým životem má trochu zkušenosti. Jo a ještě když vypadá dospělé, což se mě asi nikdy nepostesti 
A co se týče rozumově. Člověk se učí celý život. Pro seniory budou 30 lety vždycky jenom děti, nezkuseni, ti co si ještě nezažili. A to pro tebe 18 lety též. Budou dospělí ale vlastně jakoby ne tak dospělí jak ty.
VelkýBochník v něm napsal:
Lívaneček a Noelle159: Ono... když si přelouskáte samotné slovo „dospělost“, tak zjistíte, že to má určitý význam: někam nebo k něčemu růst a spět, až k tomu dospějete. A ta hranice 18 let, kterou je dospělost dána, pak mluví sama za sebe. Zvlášť když jí stanovili vlastně snad vědecky možná právě lidé, které (jako třeba některé nás v našich názorech) neovlivňuje ani žádné náboženské přesvědčení
Noelle159 v něm napsala:
Lívaneček: Já osobně si myslím, že i v těch 15 jeste mnozí na vztah nejsou zralí. Ale někdo asi jo..což je asi dost ovlivněné tím, že vím jak některé vztahy 15-16 letech vypadají. Bohužel i ze svých zkušeností nemůžu říct že by to bylo jiné. Taky jsem mohla pár let počkat a nevrhat se do vztahů. No ale zase nemůžu říct že za ně ve výsledku nejsem ráda. Určitě mi dali hodně zkušenosti do života.
Ale zase na druhou stranu znám spoustu lidí, co jim to od 15 vydrželo. Takže nic není nemožné a Vénovi a Tomato samozrejme držím palce ať jsou jedni z nich.
Lívaneček v něm napsal:
VelkýBochník: To souhlasím! Já jsem ten můj příspěvek myslel spíš tak, že mnoho lidí kritizuje a někteří rodiče i zakazují dětské vztahy. Zrovna si i myslím, že patnáct let je dostatek na to, aby si člověk dokázal určit ranice. Samozřejmě to tak nemají všichni, ale to nikdy u ničeho...
Možná se tím lidi naučí i jaké jsou jejich hodnoty a jiné věci,...
Noelle159 v něm napsala:
Podle mě, spousta lidí hrotí dětské vztahy především proto, že jim samotným nevydrzely. V prvních vztazích máme tendenci chybovat, ať už jde o nechtěnou manipulaci, sobectví ci cokoliv jiného. Tyhle věci dokážou vztahy hodně dobře zničit. Takže není divu, že dětské vztahy často nevydrží. Občas je to podle me i dobře. Lepší jak být s někým, kdo se ještě nenaučil, že manipulace je no go a pak to řešit v 30-40 rozvodem. Nebo v horším případě s tím žít celý život..
VelkýBochník v něm napsal:
Lívaneček: Inu... Já si myslím, že jakoby na jednu stranu máš pravdu, na tu druhou je to možná taková ta opatrnost, která je i namístě.
Když jsem párkrát četl poradnu, je tam plno „příběhů“ o tom, jak někdo „cosi“ ve vztazích chce příliš uspěchat, nebo už uspěchal a teď si neví moc rady a bolí ho to. A že zrovna těm, co to čtou, se něco takového nemůže stát? Jakoby... mám často dojem, že tohle si myslelo hodně těch, kterým se stalo... 
Myslím, že ona opatrnost je většinou spíše k užitku, třebaže má hodně lidí vašeho věku (chjo... to zní jak taková ta rodičovská fráze) pocit, že jim ubližujeme, že se neumíme bavit, že jim závidíme, že...
Zkrátka myslím, že je v tom mírný rozdíl
Ale k tomu, že si to teď takhle myslím, dopomohlo i u mě jakési bolestné zklamání. Detaily uvádět nebudu, jen nechci, aby si někdo musel procházet něčím podobným zbytečně...
tomato_mamba a Véna: Ale i tak vám upřímně gratuluju
Lívaneček v něm napsal:
Přijde mi, že lidi moc hrotí ty dětské vztahy... To je stejné, jako kdybyste dítěti ve školce řekli, že nemůže mít opravdového kamaráda, protože až později dokáže vytvořit oravdové kamarádství... Děláme to? Asi úplně ne. Většina školkovských přátelství se rozpadne, ale některá vydrží dlouho...
Stejné je to i vztahů. Některé se možná rozpadnou a děje se to, ale pak jsou tu i vztahy, které vznikly v dětství a třeba se ti lidi i jednou vezmou...
Prostě říkat, že od nějakého věku je to dobré a od nějakého špatné, mi přijde fakt na dvě věci... nedělejte to. Nechte je být :D
.
Samozřejmě se to nevztahuje na takové ty vztahy, kde chce třeba sedmnáctiletý kluk chodit s jedenácti/dvanáctiletou holkou, tam pak už je asi něco špatně 
Véna v něm napsal:
Myslím že nejvíc dokáže člověk milovat až po tom, co mu ublíží někdo koho moc miloval🤷
Noelle159 v něm napsala:
Tyhle „dětské“ vztahy jsou nejlepší. Plné opravdové lásky 
To spíš pak ty pozdější vztahy jsou o tom, abych měl někoho do života. Někoho kdo se dobře postará o děti atd. A někoho, kdo mě bude mít rád asi.. Ale už to není stejné.
tomato_mamba v něm napsala:
Scavenger: upřímně my s Vénou se známe už rok a jak se to vezme přeci jenom nám je patnáct
Věrulín v něm napsala:
Taky moc gratuluju! (Sice vůbec nevim komu a k čemu, protože jsem moc líná to tady scrollovat, ale to je fuk. )
| předchozí | 123456 | další |
Nástěnka:
- Vznikla:
- 24. prosince 2005 v 0:00
- Založil:
- Lucííínka
- Obsahuje:
- ~ 11 tisíc příspěvků
- Moderátor:
- Lucííínka
(kulisák)