Queer bola v 20. storočí nadávka na zženštilých mužov. Neskôr sa to ale prestalo používať hanlivo a dnes je to slušné pomenovanie lgbt člena Ja sa do lgbt vecí nevyznám a ani o nich nechcem argumentovať, ale zaujímam sa o prípady keď sa niečo negatívne začne používať v dobrom zmysle a naopak

Proč se užívá označení queer? Nevím proč, ale vždycky při zmínění tohoto výrazu si představím královnu (z anglického queen=královna)

Drahý uživateli (oslovuji Tě v maskulinu, protože přezdívka Lívaneček je rodu mužského),
předně bych rád věděl, co míníš tím „zde“. Tady ve státě? Tady na Alíkovi? Tady ve společnosti? Navíc osobní zkušenost není dostatečně relevantním zdrojem takového mínění. Samosebou, ani já nemám pro své tvrzení statistiku a vycházím tedy spíše z toho, co kde vidím a čtu. Také opomíjíš existenci skupin, kterým to je jedno. Český člověk (aspoň co se domnívám) má tendenci se vymezit proti aktivismu, ale jinak mu jsou různé otázky víceméně jedno, pokud se ho netýkají či mu nejsou vnucovány. Například Češi nejsou vysloveně proti víře (zdroj také nemohu uvést, leda tak diskuze na platformě Reddit, takže to ber opět jako domněnku). Jsou spíše proti tomu, když jim to nikdo „cpe“.

(Tato část reaguje na smazanou část příspěvku uživatele Lívaneček. Rozhodl jsem se ji zde přesto ponechat: K druhé části bych mohl napsat jeden veliký otazník. Předem řeším věc rizika vývoje jedince, která právě NENÍ podmíněná zdravotním stavem, který Ty zmiňuješ. Nevěnuji se tedy pouze biologické stránce, což zmiňuji výše. Další věta mi také nedává smysl. Copak dostupnost v České republice nějak navazuje na moji zprávu? Píši, jak se problematika projevuje v USA a tedy se může objevit i zde. To byla hlavní myšlenka celého sdělení. Jsem popravdě zmaten, co se tím snažíš vyjádřit. O dostupnosti jsem, jak jsem zmínil, vůbec nemluvil a ani to není předmětem toho odstavce.)

Jakožto věřící queer člověk bych rád řekl, že většina lidí zde je queerfobní. Takže to není menšina. Menšina jsou ti, kteří to podporují

A většinou to dávají i queer lidem dost sežrat

To, co tu -MM- říká, je do jisté míry pravdivé. Dovol mi ale zareagovat na tvů příspěvek, drahý -MM-, protože s Tebou ne ve všem úplně souhlasím (zároveň doufám, že Ti nebude vadit tykání).

Samotná otázka náboženského cítění a tolerance/respekt k sexuálním menšinám je v dnešní době obzvláště palčivým tématem. Troufám si tvrdit, že do jisté míry je to srovnatelné s propagandu z 19. století, která tvrdila lež, že věřící ve středověku popírali kulatost zeměkoule. Nechci ale tvrdit, že lidé, kteří jsou věřící a jsou proti těmto skupinám, neexistují. Ale jak jistě uznáš, těchto lidí bude menšina, jako vždy ale ta nejvíce hlasitá.

Náboženství, minimálně to křesťanské, by se mělo mířit několika zásadními postoji, které jsou ovšem opomíjeny. Ve své podstatě to jsou myšlenky, které lze shrnout do reakční věty „there is no hate like Christian love“. Co se snažím říci? My, jako věřící, bychom měli přistupovat k těmto lidem s jistou dávkou pochopení. Jsme nabádáni k tomu, abychom milovali všechny, ať to už jsou naši nepřátelé či my sami. To samosebou neznamená, že musíme všechny podporovat. V tomto se mi líbí kouzelné a líbezné slovíčko jménem „tolerance“. Ta, narozdíl od respektu, není citově zabarvená. Tolerovat mohu cokoliv, ačkoliv s tím třeba nesouhlasím nebo se to mě přímo netýká.
Co je docela zajímavé je faktum, že nejvíce náboženských fanatiků nebo extrémistů tvoří lidé, kteří svou víru našli později, na stará kolena. Domnívám se, že je to také díky tomu, že jejich vztah s Bohem je nevyspělý, respektive neukázněný. Výhoda, kterou my, věřící z věřících rodin máme, je jakási ukázněnost našeho vztahu. Ať už jsme dorostli do jakéhokoliv dospělého života, naše vnitřní rozhovory a myšlenky s Bohem a o Bohu dostávají úžasnou formu, která je přínosná.

Co se týče USA, tak píšeš, že tyto problémy se nás netýkají. To bych rozhodně netvrdil. Povšimni si, že většina tohoto hnutí pochází právě ze západních zemí. Naše současná politika naopak ještě orientaci na západní země prosazuje. Nejsem žádný odpůrce západu, ale byl bych v tomto ohledu skeptický. Nechceme být přeci jako vrátný z Války s mloky od Karla Čapka a řešit situaci až tehdy, kdy bude přímo u nás.

Vezmi si například jednu ze současných kontroverzí v USA, tedy blokátory puberty (v angličtině puberty blockers. Jistě víš, o co jde a doufám, že tento strohý český překlad ti nepřijde příliš směšný). To je věc, která je vysoce riziková. Rodiče rozhodují o biologickém, sociálním a psychickém vývoji jedince. To by nebyl takový problém vždyť tyto faktory tvoří trojici tvůrců ve vývojové psychologii, ale není to až příliš veliký zásah do přirozeného vývoje člověka? Pouze na základě rozhodnutí dospělého, čerpající z dětských myšlenek? Tento případ kontroverze se může snadno objevit v České republice. To, že to je až za velkou louží z toho nedělá problém, který nás nemůže nijak ovlivnit a v budoucnosti neovlivní.

Mně občas připadá humorné, jak jsou některé části této problematiky importované z americké politiky, přestože do českého prostředí nepasují.

1) Když Češi řeší, jaká anglická zájmena používají, tak mě napadá jediné: why?
Čeština jednak projevuje rod mnohem častěji v koncovkách sloves než v zájmenech, jednak velmi často přirozeně sklouzává k mužskému rodu (v angličtině řeší občas men vs. people, jedno zní moc mužsky), jednak nebere rod až tak vážně (střední rod není dehumanizující + ostatní rody se používají i na věci). Český jazyk je do jisté míry sexisticky nevyvážený, ale chybí přesvědčivý důkaz, že jeho struktura vede nebo vedla k nějakému útlaku.

2) Když automaticky lidi skočí k tomu, že věřící jsou (nebo by měli být) proti transgender menšině. Otázka mentální identifikace pohlaví byla vždy tak společensky odstrčená a zasypaná nepřekonatelnými stereotypy, že ji ani žádný posvátný text neřeší. Jasně, můžete říct, že bůh dal člověku nějaké pohlavní orgány… ale to nijak nevylučuje, že mu mohl dát i mozek neodpovídající těm orgánům. Sice jsem ateista, ale připadá mi očividné, že křesťanství nemá v této otázce žádné stanovisko. (Ale v americké polarizaci se to slije dohromady.)

3) Všelijaké viditelné coming outy a snahy o reprezentaci jsou vyprovokované v USA tím, že tam skutečně existoval silný protitlak proti sexuálním menšinám. Ten tady – alespoň od devadesátých let – není. (Nebo nebyl, možná postupně vzniká, importujeme si ho.)

4) ShabadacaG00D: „Částečně za to můžou ultra levičáci-liberálové“
Mně na toleranci k sebeurčení nepřipadá nic levicového. Naopak.
U nás je liberální spíš pravice. Nečekal bych, že zdejší ultralevičáci (tedy komunisti) budou nějak víc hájit práva menšin.
Americká politika je občas praštěná. (Třeba když dav nadávající na elity a složený převážně z dělnické třídy dobije vládní budovu… to není symptom pravicové politiky. Ale to jsem tady mimo téma.)

ShabadacaG00D: Osobně s Tebou souhlasím, ale myslím si, že morálka nejde všude dát jako první měřítko. Pokud mluvíš o orientaci, pak se sice názorově shodneme, ale osobně pro mě víc znamená porozumět někomu, kdo to má v tomhle jinak než já. O morálce se učím mluvit až poté, co poznám celou stránku věci. A když jí poznávám, tak často vidím trápení lidí, kteří se cítí jinak než vypadají a sami se prvně zabývají a ničí pouze tou morálkou, než se konečně přijmou. Co mám dělat??? Mluvit o morálce??? Pouze přijmout je a možná jako věřící křesťan se modlit za ně.

Tak jsem to nemyslela xdd Myslela jsem to na normální věci...ale chápu tě xd

Názory mohou být vnímány jako špatné, pokud jsou v rozporu s morálkou. Třeba to, že Hitler byl nejlepší vládce na světě je špatný názor.

Už dlouhou dobu se k tomu chci vyjádřit. Nebude to takové vyjádření, jaké byste čekali, ale vyjádření to bude Narovinu vám řeknu, že se tady nebudu vyjadřovat úplně do jádra, ale bude to jen tak okrajově. Po tom, co se tady stalo to tu nechci nějak extra rozebírat. Sama mám na to názor, se kterým by mnoho lidí zde nesouhlasilo. Ale tak nějak to načnu. Sice v očích některých kamarádů Alíka klesnu do hlubin, ale nějak se vám svůj názor podat pokusím. Takže tedy začněme. Vemte si to tak, že každý má svůj vlastní názor. A spíš na to, že se tady budeme hádat, jestli je tohle správně nebo tamto správně, bychom se měli zaměřit na jednu věc: názory jsou objektivní. Žádný názor není vyloučeně špatně ale žádný není správně. Dejme tomu třeba příklad s pizzou: někdo má ananas na pizze rád a někdo ne. Kdybychom se zeptali třeba nevím 1000 lidí, každý vám odpoví jinak. Někdo bude tvrdit, že je to, ale minimálně pár lidí ve skupině přizná, že jim ananas na pizze chutná. A takhle je to i s ostatními názory. Každý na každou věc kouká jinak. A proto bychom se měli alespoň pokusit podívat se na danou věc jejich očima, přestože se nám to zdá jako největší konina na světě. Nemusí tomu tak být. Jak už jsem tvrdila - žádný názor není dobře ani špatně. To že někomu budete doslova cpát váš názor (nemluvím přímo o této nástěnce, myslím to prostě obecně) ničemu nepomůžete. Myslíte si, že když člověku, který miluje ananas na pizze budete cpát ten názor, že je to hnus, nebude pizzu s ananasem jíst? Ne, nepřestane. A takhle to bude platit i s lidma patřícíma do skupiny LGBTQ+. A takhle to bude fungovat i u ostatních. Sama vám tenhle názor necpu. Můžete si o mě myslet cokoliv: že je tohle to jenom blbost, že jsem jen malá holka, která tomu nerozumí a nebo třeba to, že už se kvůli tomuhle nebudete bavit. Mě je to jedno. Já jsem se vám pokusila podat můj názor. A měnit ho zatím nehodlám. Ano, možná až budu stárnout, vyměním jiné brýle a hned se budu na svět dívat jinak. Ale budou tady lidé, kteří budou souhlasit, kteří ne... A to je v pohodě. Kdybchom se na svět všichni koukali stejnýma očima, nevzniklo by nic jiného, bylo by všechno stejné. Přesně k tématu LGBTQ+ se vyjádřím jindy, až se na to budu cítit. Ale tohle se týká LGBTQ+ také. Tohle je všechno, co jsem vám chtěla říct. Možná jsem někoho urazila, někoho pohoršila...

Mně přijde divné, proč mají někteří lidé potřebu ostatní nebo sebe kvůli sebemenší odchylky od normálu hned nálepkovat a zařazovat do LGBT+++.
Nechápu, proč se někteří lidé identifikují jako trochu „asexuál“, trochu „trans“ atd. - jako kdyby snad chtěli do LGBT patřit. Částečně za to můžou ultra levičáci-liberálové, kteří ostatním pořád cpou, že můžou být čímkoliv a pro jakoukoliv „zvláštnost“ hned vytvoří novou skupinu. Mnoho lidem to pochopitelně zamotá hlavu a začnou se pozorovat, jestli náhodou do nějaké z nich nepatří a vzhledem k tomu, že těch skupin je už tak deset, mnozí na sobě něco najdou. Dřív o tom nikdo nevěděl, takže logicky neměl potřebu se někam zařazovat.
Proč vlastně ale všechny pořád někam zařazovat? Však někteří už ty své zařazení do LGBT sbírají jak Pokémon kartičky: „Čau, já jsem trochu trans, demiboy, možná pansexuál, ale zrovna včera jsem si připadal jako asexuál, tak nevím... no, a kdo jsi ty?“. Protože je to zajímavé? No, jak samotní zastánci LGBT tvrdí, je to naprosto normální, takže ne, není to zajímavé.
Já bych to (hlavně v pubertě) vůbec neřešil. To, že se mi zrovna nechce moc bavit s holkama neznamená, že jsem gay, nebo asexuál, ale prostě nemám v tomhle období náladu, což je v pohodě, a nemusím hned hlásat, že jsem LGBT.
Jsou extrémní odpůrci, kteří křičí, že by LGBT měli být zotročeny a podobné kraviny, a potom jsou extrémní přívrženci, kteří zase křičí, že všichni můžou být čímkoliv a snaží se všechny někam zařadit. Obou těmto skupinám sděluji, ať drží klapačky a nechají ostatní na pokoji.

Takže...
Chtěl bych se nějako vyjádřit k tomu, jak se tu několik lidiček svěřuje s jejich orientací. Říkám si, nevím, je opravdu nutné se nějak nálepkovat? Já sám pro moji ani romantickou ani sexuální orientaci asi vyloženě nepoužívám nálepky žádné. Přijde mi to zbytečné. K čemu? Krom toho, že je to něco, co se ještě může změnit a je to v pořádku!
Je to něco, co na sobě objevujeme opravdu dlouho as já sám málokdy říkám, že jsem transgender člověk, i když tomu tak je. Spíše preferuji říkat jak se oslovuji. Ano, v orientaci to není tak jednoduché. Ovšem proč bychom měli mít hromadů pojmů? Ano, je opravdu možné, že jste asuxuálové, bisexuálové nebo tak něco. Ale říkám si, ovlivní mě to nějak?
Za mě je lepší nijak si v tomto ohledu neříkat a prostě... nechat to plynout, pokud se vám někdo líbit začne, tak prostě začne, pokud ne, tak ne
Pokud to přijít má, tak to přijde, pokud ne, tak nepřijde. A obojí je správné. Ovšem v tomto útlém věku, kdy se i poznáváme mi přijde docela zbytečné říkat si, kým si myslíme, že jsme. I kdybychom si byli jisti (jako třeba já právě v příkladu s mým genderem).
Takže co jsem chtěl říct? Ve zkratce prostě existujte a nenechte se svazovat nálepkami, které jste si možná dali i za dobrou vidinou

Sám jsem se dříve i v tomto ohledu nějak označoval, ale ničemu to nikdy nepomohlo, ba spíše naopak. Svazuje to člvěka a pak se soustředí na mnohem více věcí

Tímto moudro asi končí, tak zatím!

VelkýBochník: No tak to je ale lívancofobní! Vidíte to, lidičky? Jak se ty nadřazené Chleby snaží utlačovat jednu skupinku smaživa!

Lívaneček: Neboj, my tě máme rádi…
Dobře... Z toho „mít rád“ právě uvažuju vyjmout tu drzou placku z pánve

Neboj, my tě máme rádi Chlebe, ať už jsi snad binární, trojková, nebo snad desítková soustava

1011010000101110... *píp* *bůp*

Ne, ale chápeme

Já se nechci vracet ke starým neshodám, ale přece jen...
Když se nad tím zamyslím, tak tohle je přesně o tom, co jsem se snažil vysvětlit zhruba před týdnem v klubovně: Když sedáme ke stolu, abychom nemuseli řešit tyto pojmy a tlak na to, kdo kým je, nebo jak se cítí. Chci mít všechny stejně rád ať jsou jakýkoli. A přál bych si, aby to tak mohli cítit všichni. Proto mi pojmenování onoho stolu pro binární (nebo už nevím přesně) tenkrát nepřišlo jako dobrý nápad (ale přesto jsem onen stůl nerušil, jen o tom chtěl popovídat, říct to). Vracím se k tomu ne proto, abych rozdmýchal staré spory, ale z toho důvodu, že možná nebylo tenkrát pochopeno, co jsem tím myslel a chtěl bych to možná dovysvětlit, ať si porozumíme. Uvědomuju si, že jsem to možná vyjádřil trošku kostrbatě, nevím. Ale vpodstatě je to to samé, o čem tady píše Mateas, -MM- a Lívaneček. Nicméně, nechci se už vracet ke starým křivdám a sporům, pojďme spolu všichni dál...

spíš je to něco jako pro lidi, kteří se identifikují jako nebinární s náklonem k jednomu pohlaví. Ale hej, je to brutálně moc škatulek a já sám je fakt rád nemám

ale chci demigrill prosím! :D

No, kdyz sem hledal, co to ten demigirl je, tak je to vlastne... docela blbost. Aneb clovek, ktery se citi castecne jako holka/zena. To mi proste zavani tim, ze lidi uz nevedi coby roupama, aby se mohli nejak silene zaskatulkovat a vymyslet si svoji supr cupr skupinu, protoze je to dneska proste strasne cool, muze se s tim flexit u chabru a bejt normalni je proste strasne cringe - tedy rikali to na tiktoku, tak to musi byt pravda.

Fakt vam decka dnesni mladi prestavam zavidet - mate neskutecne velke mnozstvi kravin ktere musite pod tlakem okoli resit.

ShabadacaG00D: Jsou to složité pojmy, co? Hlavně nic moc nevysvětlují, spíš jsou zdrojem nedorozumění.

Nechal jsem si od umělé inteligence namalovat demigril…

Demigril podle DALL·E, © DALL·E

Ano, výjimečně souhlasím, trochu asexuál být nejde. Můžeš být demisexuál, ale zároveň Shabadacu opravím, že asexualita znamená že tě sexuálně lidi pouze nepřitahují. Chuť nechuť s tím nemá nic společného.
(jakože má, ale bez diskuze že prostě není chuť, ale rozhodně to není jen o tom.)

Někteří, i mladší děcka, ví co jsou a já vlastně ani netuším co za pojmy to je

Co je prosím pěkně demigirl?

Navíc „trošku“ asexuál být nemůžeš - to, že na to tolik nemáš chuť hned neznamená, že jsi LGBT, je to naprosto normální.

Holka01 a EmilyyyBlackkk: Čtu si odpovědi z poradny a krom jiného tam píšou, že není dobré se vyhranit v jednom postoji, když jdou věci jinak než by se líbilo, nebo než je obvyklé. Že to ještě není hotová věc, nebo poslední slovo. Asi bych se vyhnul teď, ve vašem věku, frázi: „určitě jsem jeden z těch, nebo těch druhých“, protože tohle je něco, co kolikrát nedovede posoudit u sebe ani starší človíček. Je to nepříjemné, protože tlaku na téma kdo vlastně jsem z pohledu sexuality je kolem strašně moc a všichni, i vaše vlastní mysl, se budou snažit na vás vyvinout tlak abyste se někam konečně zařadili, „když ostatní to o sobě vědí“ a plno dalších věcí. Jenže... Oni tyhle pocity teď nejdou ještě ustálené, troufám si říct. Nespěchejte s tím. Plnoletost je až za pár let a do té doby času dost na zjištění jak to je...

Mám vás rád

P. S. A možná trošku odkryju karty, proč jsem na střední škole byl šikanován: hodně se řešilo kdo s kým chodí a nechodí a já jsem žil podle určitých zásad a přesvědčení, nebo jak to říct. Zkrátka nechoval jsem se jako ostatní. Později se ta šikana projevila i na duši.Takže ano, vím, jak hnusné dovedou být tlaky (zvenčí i zevnitř) na to být někým konkrétním.

Bisexual, Demigirl, trošku asexual.
Takže :D taky patřím :D

No tak nějak sem trošku možná patřím. Jsem asexuál