Zkus se na to video kouknout, mně to pomohlo se to naučit. Pusť si ti třeba třikrát a zastavuj si to a zkoušej si to na papíře. Tak snad ti to pomůže....

Takhle.

Vysvětlí mi někdo jak funguje dělení dvojciferným číslem s takovým tím odčítacím způsobem?

U nás se použití diskriminantu netoleruje, pokud jde o opravdu triviální čísla. Vždy se nejdříve podívat, jestli to jde Viètovými vzorci.

U písemek se to ale zase tolik neřeší.

Ale asi bych taky řekl, že u nás nejčastější chyby nejsou ve výpočtu diskriminantu, nýbrž v triviálnějších základech matematiky.

My jsme si o tom tuším říkali... Ale že by se to nějak extra řešilo či vyžadovalo, to si nemyslím. Měli jsme celkově moc fajn matikářku, která nás neprudila s tím, že by nám určovala jeden konkrétní postup, protože v matice jich prostě bývá víc.

Co se týče toho „komplikování“... Tak bych to nenazvala. Jak už tady padlo, ono strašně moc záleží na číslech. Může se klidně stát, že použít tenhle postup je tak triviální, že jedinou komplikací by bylo to táhnout přes diskriminant, protože takhle by to bylo hned. Stejně tak může být mnohem složitější to vymyslet přes tohle než ten diskriminant použít.

Je ale fajn vědět, že existují obě varianty. I když teda upřímně řečeno taky bych řekla, že obvykle automaticky sklouzávám ke vzorečku, aniž bych nad tímhle přemýšlela.

A není to diskriminace diskriminantu???

Souhlas s Havířovákem.

My jsme počítali hodně přes Vietovy vzorce.

Ono někdy je to rychlejší než diskriminant. Ideálně pokud je koeficient kvadratického členu jednička. Ale když tam nevidím hezká čísla, tak jdu taky na diskriminant.

Jo, podle mne to je ale celkem zbytečné
Když to jde lehce (přes diskriminant), tak zbytečně komplikují tímto.
My jsme to dělali jen okrajově, není to těžké, ale já jsem s tím moc nepočítal.

Vybavuju si, že jsme se je sice „učili“, ale nikdy to netrénovali ani to nebylo zkoušeno (většina spolužáků nedávala ani mnohem lehčí učivo matiky). Definici si tedy nepamatuji, ani bych si asi nevzpomněl, že slouží k hledání kořenů mnohočlenů, ale když na to teď koukám, tak se mi líbí ta symetrie

Učili jste se na střední škole Viètovy vzorce? Já ten pojem teď slyšel poprvé a prý to je v dnešní době skoro běžná znalost.

Díky moc

Co přesně u mocnin nevíš? Tam toho je... Základem je ale vždycky to, že máš nějaký základ, to je to klasické „hlavní“ číslo, a pak exponent, to je to malinké číslo nahoře, které ti říká, kolikrát se ten základ bude sám se sebou násobit. Když máš třeba „tři na druhou“, tak je základ tři a exponent 2, takže je to 3 • 3, když by bylo „dvě na třetí“, tak je základ 2, ale bude v tom součinu třikrát, tedy 2 • 2 • 2. A třeba „čtyři na osmou“ by bylo 4 • 4 • 4 • 4 • 4 • 4 • 4 • 4.

Ahoj, může mi prosím někdo vysvětlit mocniny? Ve škole jsme to probírali ale já si s tím nevím rady

Jo, díky moc

Pro Vevu... Pojďme na to po částech. Začátek je 3(a – 2). Když tam není znaménko, je to automaticky násobení, takže celou tu závorku, tedy všechno, co v ní je, musíme vynásobit třemi. 3 • a = 3a, 3 • (–2) = –6. Máme tedy, že 3(a – 2) = 3a – 6.

Nyní je tam ta hranatá závorka, ve které je a – 4(1 – a). Nejprve opět roznásobíme tu vnitřní závorku čtyřmi: 4(1 – a) = 4 – 4a, před tím ještě bylo a, takže v ní máme a – (4 – 4a), tedy a – 4 + 4a, což se rovná 5a – 4.

Tuhle závorku teď máme vynásobit dvěma, tak jen zdvojnásobíme oba členy a získáme 10a – 8.

Když to spojíme dohromady, tak máme 3a – 6 – (10a – 8), což se rovná 3a – 6 – 10a + 8 neboli –7a + 2.

Dává to smysl? Kdyby ne, klidně se ptej, můžu ještě něco zkusit napsat třeba i jinak.

Rychlošípko, vždycky násobíš ta čísla, která v tom máš „schovaná“, tedy ve tvém případě 7 • 8 (to je 56), a následně přidáš tolik desetinných míst, kolik ta dvě původní čísla měla dohromady. 0,7 má jedno, 0,8 také, to jsou dohromady dvě, takže výsledek bude 0,56.

Ahoj, když mám např. 0,7 krát 0,8 jak se to počítá? Vůbec nevím

Ahojkyy, začli jsme brát v Matice mnohočleny a jednočleny. Vůbec nechápu ten princip...
Může mi někdo vysvětlit?? pokud aspoň chápete. příklad: 3(a-2) -2×[a-4(1-a)]

děkuju moc pokud mi to vysvětlíte 🫶🏻

děkuji Majdo :3

Právě.

Jestli jí nejde tohle seřadit, tak bych do toho zlomky určitě nemíchala... A řazení zlomků je daleko těžší než řazení desetinných čísel (když nemáš stejného jmenovatele, který by tady bez úprav jistě nebyl).

Ahoj, kromě Majdina postupu ještě jde převádět na zlomky, ale to už je o hodně komplikovanější.

Ahoj, je potřeba si uvědomovat počty desetinných míst a jejich hodnoty. První za desetinnou čárkou jsou desetiny (0,1 je jedna desetina), pak setiny (0,01), ty jsou menší, pak tisíciny (0,001), ty jsou zase menší... Tedy 0,1 je větší než 0,01 a toto je větší než 0,001. A dál už klasické hodnoty čísel, tedy že 0,2 je víc než 0,1 atd.

Zároveň platí, že když někde nemáš nic, je tam jakoby nula, tedy třeba 0,2 = 0,20 (to je úplně totéž, jen jinak zapsané).

To tvé zadání je zvláštní, minimálně dvacítka mezi ta čísla asi nepatří... Zkus si kdyžtak všude doplnit nuly tak, abys měla za desetinnými čárkami vždy tři čísla (pokud je to maximum) a pak snadno řadit jako kdyby to žádná desetinná čísla nebyla.

Asi takhle, ale nejsem si jistá: 0,001 , 0,024 , 0,2 , 0,25 , 0,38 , 0,450 , 20
Kdyžtak mě opravte

Ahoj, potřebuji poradit. Musím seřadit desetinná čísla od nejmenšího po největší ale já nevím jak to seřadit.
Tady jsou příklady: 0,25 , 20 , 0,450 , 0,2 , 0,38 , 0,024 , 0,001.
Jak to seřadím? Děkuji

Díky

Jistě, tady si radíme navzájem.

Ahoj, můžu tady taky radit?

Ahoj,
u a), b) a d) by měla být beta stejná jako alfa, u c) pak 180 - alfa, tedy 121.

Vaivo: u áčka to vude stejné a u cé to bude 180-alfa aspoň myslim, jista si tím nejse. A czhledem k tomu že nedávám ani malou nasobilku tak na mě moc nespoléhej.