MedvidekBonnie píše příběhy a vy volíte témata
Ema_P - (11.5. 9:23) téma: Alíkovi, slova: Alík, hroch Pepíček, mrakodrap, léto
rex99999 - (11.5. 13:41) Alíkovský sraz v Brně
CaMiL - (11.5. 13:51) Hodiny
Kájínek10- 18. května v 19:38. úplněk
__________________________________________________________________________
ukázka z mého psaní:
Dívka, která spadla z nebe
Měli bychom si vážit věcí, co nám spadli z nebe. Ať už to jsou peníze či čtyřlístek a nebo jako u mě, dívka. Možná si říkáte, že mi ji poslal bůh nebo něco jiného. Co já vím, víc než, že spadla z nebe, vám neřeknu.
Jednou, bylo to asi před dvěma lety, jsem šla spát nezvykle pozdě. Bude to asi tím, že jsem si volala s kamarádkou a nevnímala okolí kolem mě. To byl ještě život bez starostí. Jediné mé povinnosti byli se učit, pomáhat rodičům a nechat čas jít.
Už jsem málem usnula, když najednou slyším obrovskou ránu, která se ozvala ze dvorku. To mě okamžitě probudilo ze skoro spánku. Vyděšeně jsem vykřikla a vyskočila z postele. Chvíli jsem jen tak seděla na posteli. Ale jelikož jsem zvědavé dítě, musela jsem se tam jít podívat. Nandala jsem si bačkory a rozsvítila si baterku na mobilu a vydala se tam.
Mému dětinskému já, vůbec nedocházelo, že by to mohlo být nebezpečné. Ale co už, už je to minulost. Nakonec to nebylo nic hrozného. Ležela tam dívka, velmi podobná mé sestře, i když ta už byla rok mrtvá. Oči měla zavřené a nedýchala. To jsem zjistila při bližším prozkoumání. A tak jsem vyběhla za rodičemy a řekla jim co se stalo. Máma mě vyhnala do postele a já musela jít spát. Dříve, než se mi zavřeli oči, jsem slyšela houkat sirény.
Ráno jsem se probudila a poté také zjistila, že jsem doma sama. znuděně jsem si odfrkla, připravila jsem si věci do školy a odešla jsem.
Po mém návratu domů, jsem zjistila, že něco je jinak. Cítila jsem to ve vzduchu. Dorazila jsem do obývacího pokoje a uviděla tu dívku sedět n gauči. Byla to ona, ta dívka z včerejší noci. Hned co si mě všimla, běžela mě obejmout a já nechápala. Po chvíli ticha, které pro mě bylo jako hodinou, přišli rodiče a řekli: „To je tvoje nová sestra, seznam se s ní“. Já na to jen vykřikla: „jak jste moji mrtvou sestru mohli vyměnit za jinou?! Kdybych tenkrát věděla kdo to je, asi bych to neudělala. Jí se jen zalesklo v očích a utekla ven z obýváku. Já poté odešla do mého pokoje.
Ona se semnou snažila bavit, ale já jí ignorovala. Byla mi úplně volná. Pouze jsem si přehrávala poslední rozhovor se svou sestrou v hlavě a poslouchala svoje oblíbené písničky.
Ještě toho dne jsem chtěla jít za sestrou na hřbitov. Ona mi to pořád vymlouvala, ale já i tak šla. V jedné temné uličce mě přepadli a já si myslela, že umřu. Pak se tam objevila ona, zachránila mi život a zmizela. Až poté jsem si to uvědomila: „to byla má sestra!“ Poté jsem omdlela.
Orel_skalní v něm napsala:
Napíšeš my prosím příběh o přátelích kteří se dostanou do jiného světa a.........
Holka01 v něm napsala:
Mohla bych prosím příběh o velkém přátelství, které ale ohrozí láska?
Rapo v něm napsala:
Můžu taky poprosit i příběh?
Téma: smutný příběh o lásce
(psoiker)Jinak nechceš, abych ti před vydáním opravovala češtinu? 
MedvidekBonnie v něm napsal:
Přiběh pro Kájínek10, je to sice kratší, ale snad se bude líbit :)
¨
Úplněk
Dopadá na mě světlo úplňku. Září na mě, jako kdyby nikdy neměl přestat svítit. A i přesto i tento úplněk má svůj konec. Stejně jako vše jednou skončí. Nad měsícem vždy ráno zvítězí slunce, stejně tak i měsíc zvítězí večer proti slunci. Je to jak nekonečný příběh, kterého se konec neodvratně blíží. Bude to za měsíc, za rok či dnes? Stejně tu i tak dál sedím a koukám na úplněk. A i kdyby se to stalo, vadit mi to nebude. Mám svůj úplněk a ten má mě.
MedvidekKiki v něm napsal:
Tak jsem se rozhodla, že bych už vážně měla něco napsat. Takže jeden příběh mám! Je to ten příběh s tématem od Emy. Jinak se ptám Rexe, jestli mu stačí ten článek o srazu. Tak teď už ten příběh.
Jednoho krásného letního dne se hroch Pepíček rozhodl, že navštíví své kamarády. A tak si zbalil batůžek do kterého si dal hodně jídla, aby mu nevyhládlo. Pak se již vydal do Alíkova. Jenže jednu věc si neuvědomil, zapomněl o tom říct Alíkovi! Každopádně Pepíček už šel po polní cestě. Občas kopnul do kamínků a zpíval si svou oblíbenou písničku. Poté došel ke kopci na který musel vyjít. Pro Pepíčka to bylo hodně do kopce, ale naštěstí to nakonec zvládl a sedl si do trávy kde snědl tatranku, kterou měl připravenou na cestu. K tomu si dal ještě trochu šťávy a vydal se dál. Pak už došel na silnici, což už bylo dost blízko Alíkova. Došel do města a vytáhl mapu, alespoň při jistotu, a vydal se k mrakodrapu kde bydleli jeho kamarádi. Cesta k mrakodrapu už tak složitá pro Pepíčka nebyla a při tom ještě stíhal obdivovat architekturu tohoto města. A než se nadál, stál před Mrakodrapem. Nemusel ani zvonit, protože všichni už byli venku a dávali si oběd. A když ho uviděli, byli všichni šťastní. Hrály různé hry a byli rádi, že jsou zase spolu. Pepíček potřeboval jít na záchod, a tak šel. Mezitím tam přišel Alík a ptal se, jestli neviděli Pepíčka. A tak se Alíka dozvěděl, že je Pepíček s nimi, ať se nebojí. Když přišel Pepíček dostal trochu vynadáno, ale i tak si Alík oddechl. Na toto setkání si dali všichni limonádu a sušenky.
MedvidekKiki v něm napsal:
Dávám sem příběh co jsem napsala. Sice to není žádné z těchto témat, ale myslím, že by se vám to mohlo líbit.Je to sice dost depresivní, ale snad nevadí.
Život není pohádka
Zjištění, že život není pohádka, že čas ubíhá rychle a my se nestačíme ani nadechnout. Najednou už nic není ani my samotní. Všichni nám říkají, že máme dost času, ale já se nestihl ani nadechnout ani žít dál. je mi 25 a život mi vyklouzá z rukou. Už vidím jak ke mně natahuje smrt svoje pařáty. Pohádky mají dobré konce, životy ovšem ne. To je ten zásadní rozdíl, se kterým nelze žít. Tím pádem život není pohádka, ale spíš balada. A kdo na to nepřišel, je šťastlivec. Ono je sice hezké zamyslet jak by život mohl vypadat. Kdybych byl v pohádce, jistě bych byl princem získal srdce princezny, zachránil ji a vzal si ji za manželku. Bohužel takhle to ve skutečném světě není. A taky, je to vůbec to co člověk chce? Žít v simulaci, ale nevidět svět černobíle. Já bych to vzal. V pohádkách se neřeší problémy, natož ty psychické. Dokonce bych si troufl říct, že tam žádné neexistují. Ponořil jsem štětec do barvy. Poté jsem ho ale vytáhl a začal malovat. Pohádky jsou jen stereotypy, které nejsou reálné. Nemá cenu se jimi zaobírat. Poté jsem se už jen věnoval malování.
__________________________________________________________
Tak jak se vám to líbilo?
CaMiL v něm napsala:
Příběh v záhlaví se mi moc líbí, vidím v tobě talent... O to víc se těším na příběh pro mě 
Jen smaž to ty slova v závorce, nepodceňuj se 
CaMiL v něm napsala:
Takové malé doporučení: vlož sem kousek tvého příběhu na ukázku nebo rovnou do záhlaví a pokud žádný příběh zrovna nemáš, tak tam dej první tvůj příběh, co sem napíšeš 
Ema_P v něm napsala:
Tak. Mě napadá téma Alíkov 
(Jestli chceš nějaká slova na psaní: Alík, hroch Pepíček, mrakodrap, léto. Nemusíš je používat 
)
MedvidekKiki v něm napsal:
Takže na začátek, budu psát příběhy a vy my píšete témata.
Opravdu se nesnažím někoho kopírovat, ale jen jsem se inspirovala od CaMiL. Psala jsem jí z toho důvodu a ona mi to dovolila. To je zatím vše co vám chci říct. 
Nástěnka:
- Vznikla:
- 10. května 2022 v 18:32
- Založil:
- MedvidekBonnie
- Obsahuje:
- 29 příspěvků
- Moderátor:
- MedvidekBonnie
(panovník)