Myšlenkové experimenty
Tyjo, 4 roky, ideální čas na odpověď bych řekl.
-MM-: Záleží jaký je cíl daného myšlenkového experimentu. Řekl bych že lidé si často neuvědomují jak velký je rozdíl mezi tím když si můžeš vybrat mezi dvemi možnostmi, a když je jedna možnost predvybrana a ty máš pouze možnost změnit. Tenhle konkrétní myšlenkový experiment jsem si vždycky představoval tak že máš něco velmi špatného co se stane, a máš možnost vzít veškerou zodpovědnost na sebe a někde jinde způsobit „menší zlo“ a tím zabránit tomu co by se jinak stalo. Kolej 2 (ta s jedním člověkem) je objektivně lepší možnost než Kolej 1, ale objektivně horší než prázdná kolej (nic, neutrál). Je tedy morálně správné přehodit výhybku? Mohl bych argumentovat ze zlo je zlo ať je v jakékoliv míře a že i když jeho způsobením zabráním většímu zlu jinde tak to není správné.
Co se snažím říct, je rozdíl mezi:
- zabít 5 lidí nebo zabít 1 člověka
- 5 zemře, zabiješ tohohle 1 člověka abys je zachránil
(Téma menšího zla je mimochodem fakt hodně propletené zaklínačem, musím doporučit jak knížky tak hru)
Nedávno mě napadlo, že ten klasický tramvajový problém je vlastně tak trošku póza – že si u něj lidi zamyšleně říkají „hm, hm, jo, je to zapeklité, správné řešení asi neexistuje“… ale ve skutečném životě nastává spousta podobných situací, spousta významných buď-a-nebo vyhodnocení, o kterých až tak důkladně nepřemýšlíme a u kterých se ukazuje, že minimálně u lidských životů většinou uznáváme jen jednoduché řešení – obětování menšího počtu.
Skoro žádná statistika zemřelých nezohledňuje, jestli byli staří nebo mladí. Jestli byli poctivci, nebo neřádi. Jestli pracovali, nebo pobírali sociální dávky. Pokud jeden rok zemře na silnicích 60 chodců a další rok 50 chodců, považujeme to všichni za zlepšení a nenapadne nás, zda ta padesátka mrtvých náhodou neměla nějaké lepší vlastnosti než ta dřívější šedesátka. Nezkoumají to ani policajti, ani lékaři, ani novináři, nikdo. Chceme mít radši křižovatku, kde zemře jeden člověk ročně, nebo křižovatku, kde zemře pět lidí ročně? Dokonce ani žádného soudného politika většinou nenapadne ve statistice šťourat a hledat vysvětlení, proč je snížení počtu mrtvých vlastně ve skutečnosti horší.
Civilizovaná společnost se stoprocentně shoduje, že méně zabitých = lepší stav a že ji parametry obětí nezajímají. Přesto si u tramvajového myšlenkového experimentu náhle namlouvá, že v tom nemá jasno a že možná může existovat jiná odpověď…
Aby tramvajové dilema fungovalo správně jako myšlenkový experiment, nesmí zabíjet. Hypotetická tramvaj tedy musí přejetým ubližovat nějak jinak, způsobem, který nezachycujeme běžně do statistik. Asi by to neměla být tedy rozjetá tramvaj, ale něco jiného… ale měla by to být pořád nezvratná nehoda. Co by to mělo být? Nic mě nenapadá. Budiž to další myšlenkový experiment.
Ahoj jsem Petra:Takové zadání ve slovní úloze z matematiky není,musíš se rozhodnout jasně,buď přejet 5 lidí nebo jednoho,jestli ti lidi uskočí,tak dostaneš za 5
Mě by spíš zajímalo proč neuskočí či je "nezachrání" nějaký kolemjdoucích...
I v matice máš na výběr,nemusíš slovní ůlohu vypočítat a dostaneš za pět,radši dostanu pětku a vypnu proud
Když je to takhle, tak 1. Sice je to hrozný, ale vybrala bych si menší zlo. Ale stejně bych to vykolejila.
Vy ten myšlenkový experiment moc vykolejujete. 
Zadání je takové, že vyžaduje učinit tu těžkou volbu, z definice není jiné řešení. Je to jako slovní úloha v matematice, modelový příklad osekaný od rozmanitostí a nahodilostí skutečného života.
Ano,ale to dilema je taky jednoduchý,kdybych já byl tramvaják a tramvaj by se mi začala nekontrolovatelně rozjíždět,tak stáhnu sběrač proudu z troleje,a bylo by po problému
U tramvají neé,to by si pak mohl přehazovat výhybky kdo chce,tramvajáci si je přehazují sami z tramvají,jenom zmáčknou tlačítko a výhybka je přehozená,tak nechápu v čem je problém,stejnak by to všechno záleželo na tramvajákovi,jak on se rozhodne
Existuje dispečink který to zařídí
,a když si jdu jen tak po ulici,tak tu výhybku taky nepřehodim
Když jsi jen tak jdeš a vidíš tramvaj a nešikovně umístěné muže před ní, těžko vypneš proud.
Nebylo by lepší vypnout proud a zachránit všechny včetně cestujících?Když se přehodí výhybka,tak tramvaj stejnak vykolejí
Kdyby se všichni strašně moc chtěli nechat přejet tramvají, strčím toho jednoho na hlavní cestu.
A poté bych mohl přehodit výhybku!
lékařský: Pak bys ale musel všechny cestující z tramvaje zlikvidovat, aby ta třetí tajná kolej zůstala stále tajná a mohla i v budoucnu nečekaně zachraňovat nešikovně umístěné muže na kolejích. 
dennisvet: A co teprve, kdyby nechtěl žít? Kdyby se všichni zúčastnění strašně moc chtěli nechat přejet tramvají. Měli bychom rozhodovat automaticky opačně?
Souhlasím s -MM-
Ale přesto těch 5 bezdomovců může milovat možnost žít více, než ten jeden jediný ̄\(ツ)/ ̄
Nejspíš bych ho obětoval, pokud je to zadáno takto stroze.
Také je otázka, jestli může být odpověď typu „záleží na tom, jací ti lidé jsou“ – jestli by třeba nějaká jejich vlastnost (charakterová, jejich historie, rodinný stav) měla hrát roli při tomto rozhodování. Když by třeba na jedné koleji bylo pět vrahů a na druhé jeden nevinný, asi to je jiné rozhodování. Nebo když by těch pět lidí byly bezdomovci bez rodin a kamarádů, zatímco ten jeden člověk na druhé koleji by chyběl hodně lidem...
Tato nástěnka se zabývá myšlenkovými experimenty. Myšlenkovými experimenty se podle Wikipedie myslí “hypotetické scénáře, které slouží k pochopení skutečného stavu věcí.“
Asi nejznámější myšlenkový experiment je morální dilema s tramvají. Tramvajové dilema popisuje situaci, při které se řítí nezastavitelná tramvaj na pět mužů, kteří jsou uvízlí na hlavní trase. Avšak máte možnost přehodit výhybku na vedlejší trasu, kde je jeden muž. Obětovali byste jednoho člověka, abyste zachránili těch pět?
Nástěnka:
- Vznikla:
- 5. srpna 2019 v 17:53
- Založil:
- Matisek
- Obsahuje:
- 24 příspěvků
- Moderátor:
- Matisek
- (správce nástěnek)
