skončil jsi, ty zlobidlo

No, ale pořád nemáš vliv na své příspěvky...

Říkal jsi něco? Ehm. Aha. Pozdě.

Tak lékařský, teď si zabodoval, právě jsi přiznal, že nemáš vliv na další příspěvky, a nesnaž se to ani opravovat“

Pravda, Alíkov je město bláznů!

Nasedne do autobusu, a za hodinku je v Alíkově, ale stále nemůže mít žádný příspěvek vliv na jeho příspěvky, protože si zacpal uši a nikoho neslyší.

Matisku, připomněl jsi mi jednu „hru“ s faktoriálem...

Veverko, ne, to není to samé, Alíkov není běžné město!

Je moc daleko od všech z této nástěnky, takže žádný příspěvek (kromě těch lékařského) nemá vliv na jeho příspěvky.
Už budu v polovině!

To pryč je desítky kilometrů daleko, takže chodíš ještě dodnes a nejsi ani v polovině.

Ale je! To je to samé! Alíkov = Bohnice. Teda podle chování jeho obyvatel to tak aspoň vypadá.

Odejde z toho „pryč“ zpátky do Alíkova.

Lukáši, ty jsi pryč!

Čiperko, Alíkov není hned u Bohnic.

Policajti jsou čím dál tím zmatenější z toho, že jim lékařský vykládá samé fiktivní příběhy o jejich likvidaci. Proto ho tedy zavřeli na samotku, kde přemýšlel o fiktivních útěcích ze samotky
A vůbec, jak by sis z toho meteoritu mohl udělat kladivo, když ho nic nezvládne zničit?

(druhý den v Bohnicích) Vzbudí se v 5 hodin ráno, i když se tu vstává až v 7. Nají a napije se. Vyjde na chodbu. Nikde nikdo. Potichu se vrátí do pokoje, sbalí si všechny věci a Meginku do batůžku a jde na chodbu. Rozhodla se utéct. Zjistí, že hlavní vchod je odemčený, ale rozhodne se radši jít zadním vchodem. Zjistí, že je taky odemčený. Rychle vyběhne ven. Běží, běží a doběhne na autobusovou zastávku. Jede autobusem, a za chvilku je v Alíkově. Potichu otevře dveře domu, jde do svého pokoje, vybalí si věci a usne. Protože je ještě tma, je teprve půl šesté, tak o ní vůbec nikdo neví.

(Na policajty spadne meteorit.)
Jejda. To je taková smůla.

Nerozbitné dveře? Takže diamantové?
V tom případě si udělám z toho meteoritu kladivo, a začne rozbíjet všechny diamantové dveře.

Zase další spam!
vhodí zprávu do koše. Pak ji vytiskne, aby ji mohl vyhodit do skutečného koše

(po příjezdu do Bohnic) Ubytuje se v pokoji, vytáhne si z batůžku klec s Meginkou, jídlo, pití, oblečení, polštářek, deku, hračky a mobil. Lehne si na deku, pod hlavu si dá polštářek, a chvilku leží. Po chvíli se začne nudit, tak si vytáhne Meginku, nakrmí ji a pohraje si s ní. Pak ji vrátí do klece, nají se a napije se a jde si hrát s hračkami. Po chvíli vezme do ruky mobil a pošle všem obyvatelům Alíkova zprávu: Ahoj, tak jsem v Bohnicích! Mám se tu výborně, mám pokoj sama pro sebe a moc se mi tu líbí! Zdravím vás, Adélka.

Pápá!

Ne, nebudou turnikety. Budou to dveře (nerozbitné)! A jak je u policajtů?

Hele, Veverka možná bude mít společnost.

Policisté jsou velmi zmatení z toho, že jim lékařský vypráví, že ještě nepřijeli. Uvažují tedy o tom, že ho dají také do Bohnic
Jasně, turniket podlezeš, ale elektrický zásah nepřežiješ.

Jooo, to byli mí kamarádi! Byli jsme v kině na úžasném filmu, měli jsme popcorn!
Policajti přijeli pár minut potom, ale když viděli veverku, tak radši jeli pryč.
A na čip? Turnikety jdou často podlézt.

Jooo, super, ty znám! Tak ahooooj!

Hele, už jsou tu! Čiperko, támhle máš kámoše z Bohnic!

(odpověď pro vás oba) Joooooo, už se těším!!!
Páááá, mějte se tu hezky!

Sbo00ohem!
mává na rozloučenou Veverce mezitím, co ji odváží do blázince

A naordinují Veverce psychoterapii, ergoterapii, medikaci a hlavně hodně cvičení! (vymýšlím blbosti )

Tak jo, za chvilku tě tam vezmou zas!

Uslyší Majdu, jak telefonuje do Bohnic, a začne křičet: Haló, haló, ten blázen jsem já! Tady jsem! Joooo, Bohnice! Tam chci! Už jsem tam pětkrát byla, tak mě tam dobře znají. Už se těším, je to něco, jako můj druhý domov!

Tak, lékařského už odvezla policie. Došrouboval někdo tu desku, aby jel první výtah?

Myško, ukaž ta lana, vyměním je u toho druhého.

Zvedne telefon... „Haló, volám do Bohnic? Máme tu jednoho blázna.“ „Dobře, už jedeme!“

Mi pád z 1000. patra nic neudělal! Jsem nesmrtelná!!!!

Začne běhat po domě a křičet: Jsem nesmrtelná, přežila jsem pád z 1000. patra! Po pěti minutách křičení, kdy nikdo neodpovídá, začne klepat na všechny dveře a na každého, kdo otevře, zavře: Ahoj, jak se máš? Po chvíli vyběhne z domu, třikrát ho oběhne, vyskočí 2 metry vysoko a začne křičet: Jsem blázen! Přeskočilo mi! Ruplo mi v bedně! Straší mi ve věži! Jsem bláááázeeeen! S tímto křikem vběhne dovnitř, běhá po chodbách a stále něco křičí.

Ne, lékařský na chvíli nahradil výtah
řekne, jako kdyby to byla úplně normální věta, ne?!