Heh... Ono být „sám“ není tak špatné.. Nikdo ti do ničeho nemluví (což já s mými obzvláště blbýma nápadama zbožňuju), nikdo tě nepřemlouvá abys si šel ven (takové to „Ale plssss ojď se mnou ven já se nudiiiiim plsssss“, nenávidím to, radši půjdu ven sama než a někým kdo té přemlouvání a pak ani nepřijde na místo srazu (nejlepší je když vám ješté pak za to nadává..)).. Lepší je fakt jít sám do lesa a lézt na všelijaký vysoký blbosti, hezký se u toho zmrzačit, narazit si ruku... Nebo prostě jen vyběhnout na zahradu, schovat se do koruny stromu a vymýšlet imaginární světy (nejlepší :D <3). Ale když už fakt s někým chci být, tak jdu za mým total praštěný bráchou... Sice je to sourozenecký vztah (chápeme se, takové to nepřátelé až do smrti jo, a po pěti minutách spolu zase blbnete) alee jako nestěžuji si... Miluju naše půlhodinový bitky na zahradě, mávání random lidem v autech plyšáky, předstírají postižených v obchodech, všechno to otravování, hraní online i deskových hwr, hazeni po sobě věcmi... (díky, brácha <3) A když brácha nemá náladu, mám kočku, kterou si hezky navláčim do postele, ona mě zeškrábe, pokouše, protože ji provokuji... :D

Chjo, to je slohovka...

Ale jo, tak oživíme tuhle

ultron01: To mě mrzí. Stalo se mezi vámi něco vážného?

Taky se mi to stalo. V osmi letech jsem to řekla jednomu klukovi on se mi vysmál a vykecal to snad všude. Někdy je to fakt těžký

Já se zamilovala. Bojím se to tomu klukovi říct protože se bojím že se mi bude smát. Skoro vždy když jsem to klukovi řekla začal se mi smát a mezi všemi možnými lidmi to začal říkat......

No - asi jsem to definitivně pokazil...
Napsala ať jí nepíšu...

26. června v 16:05

To mne mrzí... třeba se k sobě dostanete omluv se jí ještě jednou a pak jí třeba napiš ať ti napíše zítra jak to bude dál. Snad to dopadne dobře

Já se necítím moc sám - teda - někdy jo.

Ale dnes jsem ublížil jedné moc skvělé kamarádce a bojím se, že už k sobě cestu nenajdeme...

Rád bych se jí omluvil a řekl jí, že jsem udělal velkou chybu, jenže ona se mnou nechce mluvit a ani psát...

Já se cítím sama protože jsem nemocná. A není to např. chřipka ale něco mnohem víc a nevím jak to říct rodičům

Občas jdou spolu holky a hodně se baví a my s kamarádkou mlčíme, protože nevíme o čem mluvit. A cítím se osaměle že se zrovna s nikým nebavím. Ale někdy je to zase naopak.

Já se cítím sama pořád, obzvlášť když vidím kamarádky jak jdou spolu po škole a já vím že tohle nikdy nezažiju protože mě kamarádky nikdy nezvou abychom spolu někam šli

Taky se občas cítím sama ale rozhodně ne pořád.

Jako třeba já.

Je to milé
Já jsem naštěstí v obklopení skvělých lidí, kteří mi dávají lásku i podporu.. ale vím že každý takové štěstí nemá

Díky moc za připomenutí

A co když se tak cítí? A hodně sám

Vítám tě, na téhle volné nástěnce. Víš, proč jsem zrovna udělala tuhle nástěnku? Protože je spoustu lidiček, kteří se bojí a myslí si, že jsou sami. Nejsou!