Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Písanie príbehov

    Nový příspěvek:

    Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

    Pokud máš účet, přihlas se, pokud ne, můžeš si účet založit.

    Příspěvek z 30. června ve 13:25.
    LillMissAlex v něm napsal:

    Tak ako tu, len s _ (Lill_Miss_Alex). Momentálne tam nie je veľa príbehov, pretože boli staré a hrozné (gramatika, úvodzovky,...). V podstate všetko zle :)

    Příspěvek z 30. června v 10:06.
    Qetuo v něm napsal:

    Není zač. Samosebou vím, že některé knihy prolog nemají :-) a moc dlouhé úvody jsou nudné. A ještě se zeptám, jak se jmenuješ na Wattpadu? Ráda bych si příběh průběžně četla.

    Příspěvek z 29. června ve 20:45.
    LillMissAlex v něm napsal:

    Niektoré knihy ani prológ nemajú a dĺžka závisí od autora. Mne to ako uvedenie do deja príde lepšie kratšie, pretože zbytok bude už tak dosť dlhý. Cestu zo školy som zámerne vynechala, pretože mi prišlo nepodstatné ju rozpisovať. Bola by tak na 1 vetu (Vyšli zo školy a vybrali sa do kníhkupectva.). Ďakujem za názor ^^

    Příspěvek z 28. června v 17:13, upravený po 6 minutách.
    Qetuo v něm napsal:

    Knižní prology jsou delší než na Wattpadu a vynechávat nepodstatné informace zrovna nemusí. Každý také považuje za nepodstatné něco jiného a ne všem ty „timeskipy“ vadí. A když jsou v textu správně použity, aby se to příjemně četlo, proč ne?

    Příspěvek z 28. června ve 14:52, upravený vzápětí.
    LillMissAlex v něm napsal:

    Ono to tam mali byť oddelené medzerami odseky, čiže tam mal byť timeskip, ale tu to nejde. Je to prológ, tie sú väčšinou krátke a preskakujú niektoré nepodstatné deje.

    Příspěvek z 28. června v 6:57.
    Qetuo v něm napsal:

    Je tam spousta přímé řeči, ale že školy do knihkupectví se děvčata dostala až příliš rychle. Podle mého názoru by prospělo, kdyby děj na sebe více navazoval a byly více popsané jednotlivé úkony, které jsou pro děj podstatné.

    Jinak myslím, že dost dobrá práce. Nemůžu se dočkat, kdo bude ten nový spolužák.

    Příspěvek z 27. června ve 23:55, upravený vzápětí.
    LillMissAlex v něm napsal:

    Prológ mojej knihy na Wattpade - ON. Odseky tam boli, ale tu mi akosi zmizli. Akýkoľvek názor či reakcia poteší.

    Poznáte ten pocit, keď si spokojne spíte vo vyhriatej posteli, snívate o jednorožcoch a zmrzline s polevou, skoro ste zdolali Mount Everest a zrazu vám zazvoní ten pekelný prístroj? Natiahla som ruku a budík, ktorý stále zvonil, hodila o zem.
    „Mhmmmmm!" zakričala som do vankúša.
    Je tretí september a ja musím ísť do školy.
    „Hlúpe pondelky," pretočím očami, postavím sa z postele a natiahnem sa.
    Zo skrine si vezmem biele tričko, rifľové trakové nohavice a biele ponožky. Vošla som do kúpeľne, vybrala si uterák a vyzliekla som sa. Nastavila som si vodu a osprchovala sa.
    „Do pekla!" zakričala som, keď sa mi pena dostala do očí. No to ten pondelok začína.
    Zišla som schody a obula som si botasky.
    „A desiatu nepotrebuješ?" spýtala sa ma mama a podala mi papierové vrecko.
    „Ďakujem," dala som si ho do batohu, vzala si kľúče a koženú bundu, a otvorila som dvere.
    „Ahoj!" zakričala som a zatvorila dvere.
    „Sárinka!" pohladkala som našu fenku a prešla k bránke.
    Vybrala som noviny a hodila ich do smetiaku.
    „Nestačí im to napísať, však?" povedala som si viac menej pre seba a obzrela sa.
    Mia ma čakala na rohu ulice. Mala bledú košeľu modrej farby, dlhé čierne nohavice a čierne botasky. Na ušiach mala slúchadlá a pozerala do mobilu. Potichu som za ňou prišla a skočila som jej na chrbát.
    „Dobré ráno!" zakričala som a ona spadla na zem.
    „Aliiii!" zakričala, čo ma ešte viac rozosmialo.
    Vŕzganie vchodových dverí musel počuť každý, kto stál na chodbe.
    „Boli sme dva mesiace doma a oni nie sú schopní naolejovať blbé dvere," povedala Mia a pretočila očami.
    „Oni na to nemajú vzdelanie," zasmiala som sa a otvorila si skrinku.
    Odložila som si bundu, tašku a vzala som si mobil.
    „Trieda nám zostala?" spýtala som sa Mii.
    Tá len mykla ramenami.
    „Myslíš, že príde niekto nový?" spýtala sa, keď sme išli po chodbe.
    „Počula som, že by sme mali mať nového spolužiaka," zamyslela som sa.
    S Miou sme sa o ňom rozprávali celú cestu do triedy. Hluk našich spolužiakov bol počuť už pri schodoch na poschodie.
    „Človek by čakal, že to tu bude normálnejšie," zasmiala som sa.
    „Oni? Nikdy," pridala sa Mia.
    „Poďme prežiť prvý deň v tomto pekle," otvorila som dvere do triedy.
    Spadla som na stoličku.
    „Konečne!" vydýchla som si.
    „Už som umierala," doplnila ma Mia a zahryzla do koláča.
    „Fie obefy sa zvepšili," povedala s plnými ústami.
    „Najskôr prehltni," pokrútila som hlavou a sama som zahryzla do koláča.
    Naozaj chutil lepšie.
    „Hm, nemal prísť ten nový žiak?" spýtala som sa a podoprela si hlavu.
    „Vidíš? Ani som si nevšimla, že nebol v triede," povedala Mia a pustila sa do druhého koláča.
    „Možno príde zajtra," skonštatovala som a napila sa z mlieka.
    „Pôjdeš so mnou do kníhkupectva?" spýtala som sa a utrela si ústa.
    „Samozrejme," povedala Mia a zdvihla sa.
    Ja s ňou a odniesli sme tácky.
    „Mám si radšej kúpiť Časodejov alebo niečo sci-fi?" spýtala sa Mia, keď sme išli ku skrinkám.
    „Ja by som brala niečo sci-fi, nejaký nápad?" usmiala som sa a odomkla si skrinku.
    „Neviem," zamyslela sa a zavrela skrinku.
    Spolu sme odišli zo školy.
    „Čo tým chcete povedať, že nemáte Časodejov tri?!" rozčúlene kričala Mia na predavača.
    Ten sa jej už dvadsať minút snažil vysvetliť, že majú len štvorku.
    „Nechaj to tak, objednáš si ju," chytila som ju za ruku a ťahala k východu.
    Z kníhkupectva sme šli rovno do čajovne, kde sme si objednali zelený čaj a makrónky. Rozprávali sme sa o tom primitívnom jedincovi z kníhkupectva, o novom filme, až sme sa dopracovali k tomu, že by sme si mali niečo konečne zahrať, pretože už dlho sme na to kašlali. Po hodine sme zaplatili a rozlúčili sa.
    Domov som prišla okolo šiestej večer. Vyzliekla som sa, osprchovala a pripravila si veci do školy. Kto by povedal, že sa hneď začneme učiť, že? Najedla som sa, vzala si rozčítanú knihu a ľahla si do postele. Premýšľala som nad tým novým chalanom. Prečo neprišiel, keď ho predstavili? Príde zajtra? Aký bude? Znovu taký namyslený idiot ako všetci ostatní? Bude vysoký? Nízky? Blondín? S týmito myšlienkami a knihou v rukách som zaspala.

    Příspěvek z 27. června ve 23:27.
    LillMissAlex v něm napsal:

    Keďže jednou z mojich obľúbených činností je písanie príbehov, napadlo mi založiť nástenku, na ktorú by som pridávala nejaké ja a nejaké vy. Ak máte záujem, občas tu budú aj súťaže.

    předchozí 1 další
    Kdo si nástěnku oblíbil?

    Nástěnka:

    Vznikla:
    27. června ve 23:27
    Založil:
    Obsahuje:
    8 příspěvků