Povinná četba

Nástěnku založil dne 15. prosince 2017, je v sekci Škola a obsahuje 47 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 11. července ve 12:09.
lékařský v něm napsal:

Důležité

Příspěvek z 10. července v 19:47.
aneta1621 v něm napsala:

Už se mě dávno netýká. ;)

Příspěvek z 10. července ve 14:22.
Anael07 v něm napsala:

Myslím, že povinná četba má smysl, ale záleží samozřejmě na učitelích, jak si vše nastaví.
Když jsem chodila na základní školu, povinnou četbu jsme neměli. Ta přišla až na gymnáziu. Některé knihy pro mě byly zajímavější než jiné, ale zásadní pro mě bylo, že jsem se dostala ke knihám, které se dnes označují jako klasiky. Na vysoké škole jsme museli číst hodně, a to hlavně české autory. Jelikož jsem už nyní vystudovaná učitelka češtiny a dějepisu, mám načteno dost.
Když se na to dívám z pozice učitele, tak samozřejmě chci, aby děti četly. Ale nenutím je číst knihy, které jim četbu znechutí. Třeba v šesté třídě mají žáci na výběr z cca 30 knih. Za pololetí si vyberou 2 knihy z doporučené četby a 2 knihy si vyberou sami.
Snažím se, aby byl seznam knih zajímavý a děti nalákal, takže jim do četby zařazuji i např. fantasy - Harryho Pottera, Eragona, Hobita, Pána prstenů, pak YA literaturu atd.
Naštěstí nám vedení školy vychází vstříc jak se čtenářskými dílnami, tak i s knihovnou, kterou neustále doplňujeme o aktuální knihy.
Myslím tedy, že povinná četba má smysl, někoho ke čtení přivede. Ale vždycky budou děti, které čtení bavit nebude. A s tím už pak nehnou ani sebezajímavější knížky.

Příspěvek z 27. června v 18:00.
citronelinka v něm napsala:

My máme na vyšším gymnáziu také povinnou četbu, ale čtenářský deník nepíšeme. To ale závisí profesor od profesora. Ten náš nás od prváku zkouší několikrát ročně ústně jako u maturity, vždy před zkoušením mu odevzdáme seznam knih, který se po každém zkoušení navyšuje (ty bereme z kánonu k maturitě, který je opravdu rozsáhlý a každý si tam dokáže alespoň těch 20 knih najít) a on nějakou vybere. Tento systém mi vyhovuje. Na základní škole jsem nesnášela psaní čtenářáků, navíc se teď učíme mluvit o svých myšlenkách, názorech, smysluplně a k věci. A profesor z toho mnohem lépe pozná, zda dotyčný knihu opravdu četl. To, že se tím připravujeme k maturitě je pro mě druhotné.

Systém, který určuje, že kniha má mít určitý počet stran a pak na tom nezáleží je zajímavý, ale upřímně s ním moc nesouhlasím. Počet stran ještě neznamená, že dílo, které si student vybere je dost kvalitní. Já bych byla mnohem radši, kdyby mi někdo v šesté třídě řekl, že ty knihy ze seznamu četby nečtu proto, že musím, ale proto, že jsou něčím významné a čím a pak nás nechali utvořit si na ně vlastní názor. Třeba by mi pak povinná četba neznechutila čtení ještě na pár let po dokončení základky.

Příspěvek z 27. června v 17:10.
SVETLO v něm napsal:

Povinná četba je podle mě blbost, některým žákům to čtení učitelé naprosto znechutí, když je nutí do knížek, které některým zkrátka nesednou. Souhlasím s tím, co tu nadhodila Half-BloodPrincess. Ustanovil bych nějaké podmínky, které ta kniha musí splňovat, aby se předešlo tomu, že si žáci budou vybírat četbu typu Deník malého poseroutky, ale volbu bych nechal na žákovi.. Takhle to funguje u nás. Každou druhý měsíc si musíme vypracovat menší referát na libovolnou knihu, která ale musí mít určitý počet stran a musí odpovídat naší věkové kategorii, a pak to odevzdáme učitelce.

Příspěvek z 27. června v 6:42.
anulinka396 v něm napsala:

Nás se to týká uz druhým rokem

Příspěvek z 26. června ve 23:14.
iva-ribana v něm napsala:

Náš pan třídní celkem striktně trval na termínu „doporučená četba“, ale když si to člověk nepřečte, je v průšvihu :-). Mě osobně přivedla školní literatura až ke čtení poezie. Kdybyste mi ještě v půlce druhéh ročníku řekli, že si někdy půjdu dobrovolně půjčit básničky, asi bych si ťukala na čelo. A pak mi najednou došlo, že poezie je fajn. Moc se mi líbí třeba básně od Paula Verlaina a můj největší oblíbenec je Konstatntin Biebl. A Romanci pro křídlovku od Františka Hrubína jsem přečetla dvakrát za sebou a ještě jednou k tomu, ta je přímo úžasná.

Příspěvek z 31. března ve 20:10.
Half-BloodPrincess v něm napsala:

Já třeba nejsem zastáncem povinné četby v takovém stylu, jako je nyní. Nevím, jestli to tak na nějaké škole třeba není, ale my máme od šesté třídy zadané knihy, které prostě přečíst musíme. Někdy jsou až zbytečně dětské, ale jindy mi připadají zase moc složité (minimálně pro nečtenáře). Myslím si, že by bylo mnohem lepší zadat kritéria (např. kniha, která má minimálně tři sta stran, bez obrázků, český autor), ale knihu už by si žák vybral sám. Jde mi totiž hlavně o to, že povinná četba by měla dítě ke čtení dovést tím, že ono samo bude chtít číst, nutit ho do toho není řešení. Pokud totiž žák knihu číst nechce, stejně si ji nepřečte, ale zkopíruje zápis z internetu.

Příspěvek z 26. března ve 14:16.
FriedKitten v něm napsal:

Jsem v půlce knihy Válka s mloky a můžu jen doporučit. Děj se nijak zdlouhavě netáhne a pro mě je to celkem napínavé. Až na některé názvy...u nich nevím, jak je mám občas přečíst. Ale stále v tom nevidím ten hlubší smysl, kterým chtěl autor poukázat na nacismus nebo co

Příspěvek z 28. ledna v 16:45.
Emilinecka v něm napsala:

Nás zatím taky ne :-) .

Příspěvek z 28. ledna ve 12:53.
SVETLO v něm napsal:

Já jsem tak rád, že nás zatím ve škole do povinné četby nenutí!

Příspěvek z 28. ledna v 10:10.
a_u v něm napsala:

Jsem ve druháku a už nás taky začínají „strašit“ s maturitou a knížkami pro ni určitou. Teď v doporučené četbě máme, co si tak vybavuju, Kytici, četli jsme Havrana, Jáma a kyvadlo a Černého kocoura od Poa (doufám, že to jméno mám dobře napsané, jinak by to tady byl trapas:D), rozebírali jsme Evžena Oněgina, Chrám Matky boží v Paříži...
V hodinách češtiny ale děláme přesně to, o čem tady psali klobáska a Češtinář - systematicky rozebíráme jedno dílo za druhým, pořád stejně, epiteton, personifikace, apostrofa... chápu, že se to u maturity u nás vyžaduje, ale já bych si třeba i někdy ráda popovídala konkrétněji třeba o „poslání“ toho díla nebo jak bych to řekla:D
Mně literatura vždycky hrozně bavila, hlavně díla o druhé světové, na druhém stupni ZŠ jsme totiž měli úplně perfektní učitelku, která to uměla naučit úplně skvostně...díky ní mám základy a ponětí o literárních dílech, o kterých mí současní spolužáci v životě neslyšeli...♥

Příspěvek z 21. ledna v 11:36.
FriedKitten v něm napsal:

Jojo, obor sociální činnost. Je to zaměřeno na charitu, školku, asistence pedagoga, pomoc v domovech důchodců, v nemocnicích, zvláštních školách, domovech pro matky v tísni, domovy dětí, tábory a mnoho dalšího:) sice je to něco, co v budoucnu dělat úplně nechci, ale je to hodně zajímavá zkušenost. :-) Náš třídní je psycholog, takže během chvilky při adaptacnim kurzu v různých aktivitách až děsivě rychle odhadl naši povahu :-c. Můžu maturovat z psychologie, sociální politiky, pedagogiky a už nevím z čeho dalšího :->

Příspěvek z 21. ledna v 11:26.
aniusia v něm napsala:

FriedKitten, ty chodíš na pedagogicky zaměřenou střední? :) Četla jsem už pár takových, velmi se mi líbilo "Kresba, jako nástroj poznání dítěte". Potřebuji seznam literatury k přijímacímu řízení na PedF UK (učitelství pro 1. st. ZŠ), ale zatím mám spíše načteno, co se týče předškolní pedagogiky a speciální pedagogiky :/

Jen mě napadlo, kdyby někdo znal něco zajímavého :)

Příspěvek z 21. ledna v 9:29.
FriedKitten v něm napsal:

No, tak my máme jen učebnici pedagogiky a psychologii od příštího roku. Neříkám, že je špatná, ale asi to není to, co hledáš :-| Ucitel nam doporucil ledatak nějaké slovníky, ale to je vše. Ale ve velkých knihkupectví např. v Olympii měli zajímavé knížky o psychologii a chování člověka. Asi ti jen doporučim se na nějakou podívat na netu a přečíst recenze :/ :-)

Příspěvek z 21. ledna v 7:35.
aniusia v něm napsala:

Já Malého Prince četla celkem třikrát - česky, polsky a v originále (francouzsky) a pokaždé jsem objevila nové souvislosti, nové myšlenky. Mám velmi ráda tuto knížku :)

Jinak, dokázal by někdo doporučit nějakou pedagogicko-psychologickou literaturu?

Příspěvek z 20. ledna ve 23:19.
FriedKitten v něm napsal:

Nedávno jsem přečetla Malého prince. Byla to taková rychlovka, abych měla druhý den o čem psát slohovku a musím říct, že mě knížka příjemně překvapila. Sice jsem si říkala, že by to chtělo trochu víc textu, ale ve finále by to stejně ztratilo veškerý smysl. Knížka mě doteď nutí přemýšlet nad tím, co tam vlastně bylo napsáno a snad každým dnem se mi dokazuje, jakou měl autor v různých věcech pravdu. Knížka je vhodná pro všechny věkové skupiny a každá její obsah vnímá jinak, to je na ni to nejzajímavější. Pro ty, co ještě nečetli, opravdu doporučuji!R^:-3

Příspěvek z 23. prosince 2017 v 10:02.
karolina2399 v něm napsala:

Přemýšlím, že přes Vánoce dočtu Obraz Doriana Graye. Rozečetla jsem si ji asi před měsícem, ale pak jsem nějak neměla čas ani náladu. Každopádně, z hodin literatury cca vím, jak to skončí, proto mě udivilo, že hlavní postava je na začátku knihy úplně jiná (charakterově), než jsem očekávala... Takže teď, když jsem si ji oblíbila, nějak nechci, aby skočila tak, jak skončí... :D

Příspěvek z 20. prosince 2017 ve 20:21.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: Budu číst zápisky z Analýzy. Ale ve volných chvílích se asi začtu do nějaké pěkné řecké prózy... :-3

Příspěvek z 20. prosince 2017 v 17:40.
Češtinář v něm napsal:

SVETLO: Já se chystám číst hlavně odbornou literaturu k lednovým zkouškám.
redaktorky: A co to bylo za knihu?

Příspěvek z 20. prosince 2017 v 17:39.
Pralinka2 v něm napsal:

Na Štědrý večer jsem se většinou začetl do nějaké z knížek, co mi přinesl Ježíšek, a proto by bylo nepraktické v tu chvíli mít rozečtené něco jiného.

Příspěvek z 20. prosince 2017 v 17:38.
redaktorky v něm napsal:

zatím jsme měli jen jednu povinnou četbu a ta mě vůbec nebaví

Příspěvek z 20. prosince 2017 v 17:36.
SVETLO v něm napsal:

Nene, přes Vánoce si dám od čtení pauzu a budu spíš sledovat filmy v televizi. Ty?

Příspěvek z 20. prosince 2017 v 16:50.
Češtinář v něm napsal:

Chystáte se přes Vánoce věnovat povinné četbě? Pokud ano, které knihy budete číst?

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 11:20.
klobáska v něm napsal:

...jo, a taky mě bavilo vždycky kreslit ty úvodní obrázky! Sice kreslit neumím, ale baví mě to! :-D

FriedKitten: Mám radši vůni starého papíru, ale čtečky jsou určitě taky fajn. Zvlášť na cesty. Když se člověk rozhodne, že si přečte třeba Odysseiu nebo Osudy dobrého vojáka Švejka, špatně se mu pak balí do letadla... :-|
Ale kdybych už si měl čtečku pořídit, tak jedině vodotěsnou!

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 11:13.
klobáska v něm napsal:

Češtinář: Mluvíš mi z duše. Já osobně jsem měl pouze ručně psané deníky (jo, ta tlustá bichle se mezi těmi jednotlivými papíry vždycky vyjímala!).
Kdysi jsem psal slohovku (myslím, že to byla úvaha – nebo aspoň to měla být úvaha, nevím, nikdy jsem moc nepochopil přesnou definici těch útvarů, psal jsem tak nějak podle vlastních představ a vždycky to dopadlo tak nějak na jedničku ;-)) o tématu on-line čtenářských deníků, tak v kostce napíšu to, co jsem tam rozepisoval na 250 slov. Já vcelku nejsem pro to, aby neexistovaly. Dokonce jsem z nich častokrát čerpal, protože člověku se prostě nechce vymýšlet všechny formulace, když má ještě horu dalších povinností, a napsat čtenářák, to si těch pár hodin prostě vezme. Mám-li říct pravdu, moje čtenářské deníky byly vždycky tak nějak splácaninou mé vlastní hlavy, Wikipedie, on-line deníků a knížek s rozbory děl. Je tedy pravda, že ty zdroje mimo moji hlavu jsem používal spíš na ty odstavce „autor, dílo (rozuměj: kontext doby vzhledem k dílu), jazyk“ atp., protože tyhle věci člověk prostě z hlavy tak nějak nepopíše, tudíž si pomáhá odbornějšími (jak kdy) zdroji. ;-)

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 11:06.
Češtinář v něm napsal:

FriedKitten: Sám dávám sice přednost klasickým, hmotným knihám, ale čtečky neodsuzuji. Někdy jsou docela pohodlné. Ať každý používá to, co mu vyhovuje. Někdo se bez fyzického kontaktu s knihou neobejde, někomu se zas nechce tahat s mnohastránkovými „bichlemi“.
Něco jiného je, že e-knihy mají často mizernou typografickou úpravu a bývají ochuzeny o ilustrace, předmluvy apod. (to ale v poslední době často platí i pro tištěné knihy). Pro seznámení se s literárním dílem jako takovým je jeho elektronická podoba většinou dostačující.

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 10:46.
FriedKitten v něm napsal:

U nás to nikdo nepsal na počítači, všichni si automaticky pořídili deník a do toho psali a kreslil. Minulý týden jsme měli za ukol si donést právě přečtenou povinnou knihu a napsat o ní to, co bylo v osnově. Právě ten, co to jen přečetl na netu by byl ve značné nevýhodě. Chci se vás zeptat,jaký máte názor na čtečky:). Já osobně jednu mám po zkušenosti s tim, že jsem si koupila drahou knihu, která stála opravdu za nic. Dostala jsem ji k narozkám a od té doby si můžu číst pohodlně knihy z ni, aniž bych se musela bát, že bude stát za nic a já kvůli tomu něco utratila. Moje češtinářka mě za to hodně odsuzuje. Ano, sice si ty knihy stahuji zadarmo, ale aspoň nemusím tahat několik 600 stránkových knih a mám to hezky po ruce.

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 10:40.
Češtinář v něm napsal:

klobáska: Těžko říct, jak bych to řešil. Třeba naše učitelka striktně trvala na tom, abychom si čtenářský deník psali ručně a zápisy napsané na počítači neuznávala. Byla to pojistka proti tomu, aby někdo nějaký zápis prostě odněkud nezkopíroval, aniž by si ho vlastně vůbec byť i jen přečetl. Takhle měla jistotu, že i kdyby se našel někdo, kdo zápis odněkud opíše (a že se určitě našel), tak že to neudělal úplně bezmyšlenkovitě a musel ten text taky nějakým způsobem v hlavě zpracovat, než ho přenesl na papír. Myslím, že takové řešení není zas až tak špatné, i když je to do značné míry kompromis.
Ověřování pomocí Googlu, jak nadhodil SVETLO, je pochopitelně také užitečné. Já myslím, že pokud učitel své žáky zná, tak že i často pozná, že to, co odevzdali, není úplně z jejich hlavy. A pokud odevzdávají čtenářský deník ke kontrole všichni najednou a některé zápisy se v jejich přesném znění opakují nebo se v nich opakují stejné hlouposti, je to taky jasné.
Možná by bylo dobré dát větší důraz na nějaké osobní postřehy z četby. Aby žák do zápisu musel povinně napsat, co se mu na knize líbilo a nelíbilo, proč ho bavila nebo proč ho nebavila, která konkrétní pasáž ho třeba zaujala a proč. To je něco, co se nedá jen tak vymyslet nebo opsat, protože to bude vždycky poznat.
A souhlasím i s FriedKitten. Ono se to vlastně skoro vždycky nakonec pozná, jestli žák knihu četl nebo nečetl, ať už v zápise nebo při rozhovoru o knize. A že žáci by si měli především uvědomit, že tím vlastně ochuzují sami sebe. (Otázka je, je-li reálné u nich takové sebeuvědomění očekávat.)

Příspěvek z 17. prosince 2017 v 10:19.
FriedKitten v něm napsal:

Jak čtenářské deníky, tak i referáty. Učitelé nám vždy vyhrožovali, že jak to budou kontrolovat, jestli to bude odněkud opsané. Mám takový zážitek díky mé jedné hloupější spolužačce. Měla jsem rozečtené Dobrodružství Toma Sawyera, ale to mě vůbec nebavilo, tak jsem si jen přečetla obsah na netu. To samé udělala i ta holka a jen tak ji v hodině pokládala otázky ke knize. Přestože jsem si přečetla jen obsah na netu, věděla jsem toho víc, než ona. Odpovídala typem "Jo..asi, nebo...ne, ne?" A už podle toho ta učitelka poznala (vsadím se,že i zbytek třídy), že lže učitelce přímo do očí, že tu knihu četla :D. Teď na střední nam říkají, že se na ten net podívat můžeme, ale varovali nás, že tam je hodně chyb, takže když jsme tu knihu sami četli, tak si jich můžeme všimnout. I tak je lepší si těch blbejch 20 knih přečíst a udělat si k tomu vlastní názor a líp se o tom mluví :). Každopádně dotyčný uchuzuje sam sebe a pochybuju, že se kdy učitelům chtělo to kontrolovat.

Kdo si nástěnku oblíbil?