Jednoho dne Buster zemrel a obyvatele jeho srsti se museli odstehovat jinam.

Ale vypadala jako míč.

Tak si postavili vlastní planetu.

Jenže Buster po nich chtě pořádný nájem: Deset tisíc litrů jednorožčí moči!

vždyt to jsou přeci mini elfové ti jsou neškodní,našli si tam bydlení zdarma

Zdá se že Buster má blechy...

Ale né. To jsou lidi. Ale proč tam bydlí?

tak se podíváme na záznam z kamery

Hm... Buster je velké štěně. Mohl by prorazit zed’?

Ale jak?

Holka se musela odtud dostat.

Ted’ váží o hodně víc. A my jsme pro něj malý broučci.

Vážil 7kilo, když se narodil.

Vážil asi 7 kilo.

A hádejte kdo byl vedle- Buster. Obří vesmírné štěně.

A byla v nějaké kleci.

A probudila se až v poledne.

Spla dlouho

Ale pocit zase zmizel. Dokonce se cítila lépe. Vrhla na své přátele zamilovaný pohled a usnula. Věděla že se něco změnilo, ale nevěděla že je jí zase 9...

Byla z toho celá zaskočená, ale byla ráda, že má jídlo. Tak se pustila do jablka. Když už ho snědla, začalo jí být nevolno.

Byla z toho celá zaskočená, ale byla ráda, že má jídlo. Tak se pustila do jablka. Když už ho snědla, začalo jí být nevolno.

Tak se vydala na cestu.

Když už bylo pozdě, tak šly spát. Holka měla hlad, ale polévka jí nechutnala, tak si přála jablko. A najednou se jí objevilo v ruce!

Vůbec nevěděla, co si v tom vesmíru sama počne, stýskalo se jí po ostatních a přemýšlela, jestli se i jim stýská po ní.

Baba Jaga:,, Och! Další skříň! Už jich mám snad sto a všechny jsou portály! Raději ji odpálím do vesmíru, aby to nedopadlo jako minule: Když mě honil kluk, co měl místo hlavy oko.

A tak se ta holka dostala do vesmíru.

Baba Jaga se nejprve divila, kdo ji takhle odpoledne budí, poté se podívala ze svého malého temného okénka, v dálce zahlédla nějakou osobu nápadně podobnou dívce a rozhodla se, že s ní něco provede.

kebaba promiň tvá zpráva se objevila až jsem to poslala

(Jak se ta holka dostala do vesmíru? Ta ježibaba ji odpálila do vesmíru)

,, Nevím. Ale jste mi povědomí...
člověk co vypadá jako oranžová chlupatá lžíce s zeleným kloboukek s hvězdo co dává věci a mluvící kůň jméno Silvie. Pomocníci a vesmírní cestovatelé... Vy jste...

Vanes, zkus prosím psát tak, aby to navazovalo

,, Kdo jste? AAA! Kde to jsem?“
,, Nevim. Někde ve vesmíru.“
,, VE VESMÍRU?!!! Jak jsem se sem dostala?“
,, Nevím. Málem na nás spadla skříň!“
,, Ty mluvíš??!!“
,, Jo. Copak je to tak divný?“
,,Ale vždyť jsi kůň. A... Kdo jste?
,, Hádej.“

Ve skříni byla tma. Slyšela nějaké hlasy, tak vylezla a uviděla koně a něco co vypadalo jako člověk, ale spíš jako chlupatá lžíce