Určitě jo :)

V matice zrovna nevynikám, ale myslím, že bych na to taky přišel (doufám)

Jééj.

Ano.

Jejda, vážně jsem mimo. A 99%, ne? Doufám. Snad.

No, je to 990, ta původní cena byla 1000 a ne 10 000. A ještě bys mohla odpovědět na druhou půlku otázky. I když to už je jasné.

Jejda, tak 9 900? Ale asi jsem mimo :D

Ne, on je napřed zlevnil a potom zdražil, ne že by je dvakrát po sobě zlevnil. Radši to zkus spočítat znova.

Nakonec prodával za 8100? Ale nevím, jen jsem to teď zkusila z hlavy.

Tak zkusím jeden příklad, co sem někdo vložil v červenci 2008.

Boty původně za 1 000 Kč byli zlevněny o 10%. Po nějaké době je obchodník o 10% zdražil. Za kolik Kč je nakonec prodával? Kolik procent původní ceny činila konečná cena bot?

Správně, Nikolo.

Pavel zaplatí 500 Kč.

Nákup stojí 1.590 Kč. Z toho Pavel zaplatí jednu třetinu a Petr zaplatí dvě třetiny. Při placení se ale oba dozvěděli, že toto zboží je zlevněné o 90 Kč. Kolik zaplatil Pavel?

Jupí

Vynikající! Ano, tak je to správně! Je to 16 centimetrů!
A i postup máš správně, i když se to dá počítat i trochu jinak.
Blahopřeji!

(Tak už vím, místo tečky pro násobení jsem použila hvězdičku a ta teď znamená ohraničení tučného textu.)

(Nevím, proč je část textu zvýrazněná.)

Tak to jsem jelen... :/ Zkusíme to znovu.

Podle tetičky Wiki je obvod Země asi 40 075 000 metrů.
Obvod = (2 pí) poloměr
40 075 000 / (2 pí) = 6378134,34441 [m]

Pokud provázek prodloužíme o 1 metr, bude mít délku 40 075 001. Poloměr pak bude:
40 075 001 / (2 pí) = 6378134,50356 [m]

Odečteme menší poloměr od většího:
6378134,50356 - 6378134,34441 = 0,15914999973 [m]

Takže to bude nějakých 16 cm? To mi přijde hodně. Buď mám někde chybu, nebo se to celé pokazilo zaokrouhlením pí. Anebo se mi špatně načítá prostorová představivost :)

Ne, to není správná odpověď.

No, rovníkový obvod Země je dejme tomu 40 000 000 metrů, takže provázek se po prodloužení o 1 metr nadzvedne o 1/40 000 000 metru.
Teď to někdo může převést na desetinné číslo a do nějaké hezčí jednotky :D

Tento příklad je moc těžký, Pavle.

Tak co, nikdo?

Ještě bych si dovolil zopakovat příklad, na který dosud nikdo nereagoval.
Představte si, že celou zeměkouli (za teoretického předpokladu, že by
byla kulatá, tedy že by tam nebyly hory) omotáme provázkem, tak aby
těsně ležel na povrchu. Potom k délce toho provázku, který těsně
obepíná tu (teoretickou kulatou) zeměkouli, přidáme jeden metr, a
provázek rovnoměrně zvedneme tak, aby se opět napnul. O kolik se ten
provázek zvedne od toho povrchu?
(Připomínám, že jde o příklad z
matematiky, nikoliv z fyziky, proto uvažujte čistě geometricky a
neuvažujte takové věci jako pružnost, teplotní roztažnost a podobně).

Něco lehkého na rozjezd


Kolik je jedna polovina z jedné poloviny sto stránkové knížky. Kolik má taková knížka stránek?

Já normálně chodím, pokud můžu, ale včera jsem měl noční službu, tak jsem se nedostal.

Byl z vás někdo v kostele na dnešní den, tedy v den, kdy je Velký pátek?

Já jsem si to právě nakreslia a tak jsem to vyřešila, a to je jenom 12.

No, s tím hlemýžděm je to tak, že člověka napadne, že když za den vyleze o čtyři metry a v noci sklouzne o tři, tak že je to metr za den a tedy deset metrů za deset dní. Jenže ve skutečnosti on hned první den vyleze do čtyř metrů, druhý den ráno je sice v jednom metru, ale večer je v pěti metrech, no a sedmý den je ráno v šesti metrech, ale už sedmý večer je v deseti metrech. A to, že pak osmý den ráno je zase jen v sedmi metrech, to už nás nezajímá, stejně jako to, že další den už nebude v jedenácti metrech, protože v deseti metrech ten strom končí. Prostě sedmý den večer dosáhne vrcholu toho stromu, a už nepotřebujeme vědět, co bude dělat další tři dny.

Kdo chce, ať si to nakreslí.

Jak je to možné? Pořád na toho hlemýždě nemohu přijít

Správně!!!!!