Psaní knih
Trolejbus. Zapojuju se do debaty celkem pozdě, ale snad stejně můžu vyplivnout svůj názor
.
Osobně preferuju minulý čas jak ke čtení tak psaní. I v ich formě, která dává možnost do příběhu vtisknout osobitost postavy. A dává mnohem víc možností ohledně vyprávění, když je to v minulém čase. Třeba sebekritika postavy, na nějakou hloupost, kterou udělala, nebo možnost obhájit si svoje pocity. Nebo, když je postava v daný moment mladá, omámená, či má jinak zkreslené vnímání, může doplnit zkrze pohled jejího staršího já kontext, který by normálně nemohla postřehnout. Když je čas přítomný musí se dbát na to, aby to doopravdy říkala ta postava s vědomostmi a zkušenostmi, které má v ten moment. Proto třeba nemám odvahu ani chuťse do toho pustit. Nemluvě o tom, že třeba i obyčejné věta "Narovnal se." se musí převást do něco jako "Narovnává se.". Což mě zní naprosto divně (i když to může být jen tím, že jsme v přítomném čase četl sotva pár ne moc povedených, krátkých fanatický)
1. věta knihy
- zacinam trochu menit kapitoly takze pisu od znova
Kdybych si mohla určit sama svůj osud, pravděpodobně bych se raději narodila jako venkovská holka.
Cirilla12: v ich forme pisu, tak to je lepší přítomný?
Baronek: Jenze tenhle jaky
Já píšu v Ich- formě a přítomným čase, v minulým čase to může vypadat jako deník... pokud píšeš z pohledu vypravěče, tak asi minulý
Ale nevímy zda je dobrý brát v potaz rady ode mně, když jsem nenapsala u ničeho ani 5 stran
Tak ono je hlavní tu knížku napsat
a pak se nekonečnokrát přepisuje, tak to můžeš změnit
ale já zkoušela psát v přítomnym a po několika větách z toho byl minulý čas...
Katniss: Dekuji moc, jsem cetla ze je to tezsi, ale tak nejak v tom pritomnym case je to ze kdyz to ctes tak to muzes prozivat kdykoliv, ale jakoby prave ted
prave nevim docela se mi to libi i v tom pritomny, ale minuly je blby ve slovesu byt = Chtela jsem utect/Chci utect tak neviim, jakoze me by nevadilo to psat v pritomnym i kdyz je to tezsi
Piš v minulém čase.
Já zkoušela psát knížku , a psát v přítomnym je výrazně těžší.
.
Já jsem tak nějak začala v listopadu 2025. Přes vánoce jsem tak nějak vymyslela základ a v lednu bum, mám vymyšlenou polovinu knížky. Teď v březnu, dubnu jeem vymyslela druhou polovu. A od začátku dubna jí chci dopsat uż konečně. Ale cokoliv napíšu zní jako bych byla o 130 let mladší. Mým fázím kreativity by se dalo říkat záchvaty.
Jelikož sem už dlouho nikdo nepřispěl a mně to přijde škoda, tak se chci zeptat.
Jak to máte s prodlevami?
Já teďka posledních několik měsíců procházela absolutní krizí kreativity a nesesmolila dohromady téměř nic. A nedávno jsem se do psaní znovu chtěla ponořit. Narazila jsem na to, že to bylo přímo otřesné. Jak volba slov tak i výsledný dojem z celého textu.
Jedna z mých knih je Zebra a druhá Žirafa, ať se to neplete, ju?
Zebru jsem začala psát v prosinci a mám tři kapitoly. Píšu to do zápisníku v mobilu. Je to fantasy, hodně zaměřený na jednu postavu a její vnitřní monolog.
Žirafu jsem začala psát teď v únoru, moc otoho nemám. Taktéž to píšu do zápisníku. Je to také fantasy, ale mnohem míň zaměřený na jednu postavu a je tam méně vnitřních monologů.
Já teda vždycky začnu psát knihu a zkončím u ní a pak začnu novou a zkončím u ní zase
máte někdo zkušenost a ví jak se to „odnaučit“
Mě by zajímalo kdo všechno tu je a jak dlouho píše. Popřípadě kam a jaký styl a žánr. Příde mi to tu trochu opuštěný a to je škoda. Tohle by mohlo rozproudit konverzaci
Cirilla12 Proč se ho zbavovat? Je fajn mít nápady, a obzvlášť když začínáš (hádám, že začínáš, pokud ne, omlouvám se). Tři je ještě dobrý. Doporučuju si vzít hlavní myšlenku toho nápadu na každou knihu a napsat pouze povídku, či novelu. Může to pomoct se rozhodnout, na který přeběh se převážně soustředit, a který se ti nejlíp píše. A nebo můžeš pást podle nálady a střídat ty náměty.
Všeobecně doporučuju začínat s povídkami/novelami, aby se člověk naučil vyjádřit myšlenku a stvárnit pocity a charaktery postavy v malém prostoru, než se člověk vrhne do opravdového knihy. Taky je celkem fajn pro trénink psaní fanfikcí. Ale to je trochu jiné téma na dýl.
Drazí lidičkové, píšu další knihu. A už mám rozmyšlenou třetí. Poradila by mi nějaká dobrá duše, jak se mam zbavit toho přebytku tvůrčího myšlení?
Nyjaka. Pokud se můžu zapojit do debaty, tak doporučuji vyjadřovat emoce spíš v gestech postavy. Vypadá to o něco přirozeněji
Já to nepíšu nikam, poměrně hodně se stydím tk publikovat pod svým nickem
a to si lidi jterým jsem to ukázala myslej že je to dobrý
| předchozí | 12 | další |
