Šikanu jsem zažila snad ze všech pozic na všech místech a nikomu ji nepřeju. Asi nejnovější byla kyberšikana, která taky bolela rozhodně nejvíc. Byla od kamarádů, kterým jsem plně věřila. Až teď si uvědomuju, že mě nikdy neměla hlavní z nich ráda. Chovali se mile, dokud jsem byla podle jejich ideálu, ale pak začalo vyhrožování. „Musíš s ním chodit, protože je jedním z nás!“ „Nesmíš poslouchat tenhle styl muziky, protože je to mid.“ „Imagine snažit se léčit“. Nejhorší to, ale bylo když jeden z nás udělal sebevraždu. Mě to úplně psychicky vydeptalo a všichni mi začali vyhrožovat a nadávat za to, že umřel kvůli mě. Vyhrožovali mi smrtí, doteď to někdy dělají. Dostávám se z toho rok a furt jsem tak někde v polovině cesty. Zanechalo to na mě 20 kilo dole ze stresu, panické ataky a ptsd. Kousek od pobytu v psychiatrické léčebně atd. A těmhle jsem před rokem a půl říkala rodina a praví kamarádi…

Marmeláda_Marci: Možná jsem obětí, jenom o…
Neříkej si to Marmoško. Nesmíš myslet nad tím co by se stalo. Jinak se to opravdu stane. A ty jsi moc vtipná a nevidím důvod proč by se s tebou moc lidí nebavilo. Ber to hlavně pozitivně, že se ti to nestalo.

Byla jsem šikanovaná. 2x. První nevím jestli se to dá brát jako šikana, ale radši to sem napíšu. V první třídě jsem neměla žádné kamarády. Byla jsem taková samotářská a styděla jsem jít ze svého Místecká který se jmenoval lavice. Jednou mě paní učitelka prosadila k jedné spolužačce. Nejdřív to bylo takové nevinné. Strkala mě do lokte. Pak mě, ale strká na koberec a docela to bolelo. Hodně si na mě dovolovala. Vše jsem říkala mamce. Ona to pak řekla její mamce a vše jsme si vyrikali.
Druhá šikana byla s jednou holkou kterou někdo ve třídě nemá rád (já vím zní to zle, ale ještě jste neslyšeli ten příběh). Já jsem se s tou holkou kamarádila, protože mi ji bylo asi líto. Jednou jsem byla u skříněk a rozzlobila se na mě kvůli ničemu. Popadla mě za krk a začala mě škrtit. Naštěstí jsem utekla a řekla jsem to mamce a taťkovi. A ať je řada, že jsem to neřekla učitelce.
Ta samá holka mi ještě vyhrožovala (podle smajlíků to asi poznáte). Každý den mi říkala „Dnes umřes", ale nikdy to neudělala. Řešila jsem to s mamkou a ona zavolala tě její mamce. Ona se mi nakonec omluvila. No ale já ji moc nevěřím...

Nikomu nepřejí šikanu. Je to zlé.. Nikdo si to nezaslouží.

PS: Teď jsem si to četla po druhé a mám slzy v očích.

Možná jsem obětí, jenom o tom nevím...
Jsem fakt hodně dobrý bod na střílení, chodím často bosky, mám ráda přírodu a hlavně jsem až příliš hodná. Myslím si, že pomalu začínají mojí spolužáci se šikanou, nikdo se se mnou nebaví a když baví, tak je to většinou: Marcii, co byl za úkol? Májo, dáš mi ...?

Já ale moc nechci ale není to zas tak zlí ale až to bude horší tak zavolám znám jednu holku která to má horší

Skus zavolat na linku důvěry

Jo to skouším pořád ale nic!!!!

tak jím řekni že to napomaha že si jich nevšimaš a nepomaha to

jo řekla rodičům ale oni říkaj že si jich mám nevšímat ale stejně to nepomáhá a když to zase řeknu našim tak řeknou to samí a učitelka já nevím jak to říct ale prostě je s těma co mě šikanujou až jsem jí to jednou řekla ale tak jsem s toho jenom problém já.

Tak to řekní paní učitelce nebo rodičum

mě šikanují dvě holky a jeden kluk a nikomu na světě bych to nepřála ani jim protože je to hrozný kvůli tomu klukovi jsem musela jet do nemocnice protože mi schválně skřípl prs do skříňky.

ne tak ti co šikanujou majoi problem

Holka0: Neboj maminka neumře i kdyby si ji nedala ty svačiny jenom si vimišli protože je lakoma a ma hlad tak ji řekni že ji na to neskočiš nikdo ti neumře a tak to řekni pani učitelce ta si to stou holkou viřidí a neboj A pokud se to bojíš řict tak ja tady na Alíkoví poradna a mužeš to řict mamice a tatínkovy tam se to viřeší. a furt kteři jiny šikanujou tak ti šikanovaní budou mít problem tak radší vy ani nikoho nešikanujte

A mě taky šikanovali a pořad šikanujou a byjí mě a kvuli spolužačce sem měla dva tydny modřinu jako machovo jezero a řikaji že smrdím a to se pořad myju a řikaji že sem L a spolužak mě hodil o dveře a měla sem bouli na hlavě

Holka01: neboj stůj si za svojí pravdou a bude to dobrý

I když se snažím být pozitivní a moc o tomhle tématu na veřejnosti nemluvím tak bohužel jo což ale zažil asi každý (nějakou formu šikany) ale škola se aspoň trochu o tohle téma zajímá ale nikdy jsem nepochopil učitelky co to nejspíš prostě ignorují nebo jim to je jedno i když jsem za fakt že učitelé nedostávají dost peněz ale myslím si že v popisu práce mají nejenom učit. Taky ti kdo šikanují většinou mají argumenty typu: Ty jsi horší než my protože prostě si (Ne doslova ale chápete) a když jim dojdou argumenty začnou prostě nadávat nebo říkají takové ty "rekty" z první třídy nebo hůř začne bitka. Většinou to je z pohledu šikanátora pouhá sranda jenže si neuvědomuje pokud někomu opakovaně dělá naschvály, posměšky, zranění atd. Už se s toho stává šikana ale on si to neuvědomí a pokračuje a pokud si ten kdo je šikanován neřekne o pomoc většinou si ten dotyčný přestane věřit, možná dokonce i ubližovat si nebo ještě hůř... Dojde až k tomu že toho prostě má dost, nikdo se ho nezastane, nikdo ho nemá rád a může si klidně i vzít život... Proto pokud jsi šikanován neboj se říct o pomoct a doufám že ti vše vijde jak chceš, záleží na tobě, a furt tu máš milující rodinu která na tebe myslí. Pokud jsi šikanátor nebo někomu děláš pořád naschvály chvilku se nad sebou zamysli jaké následky by tvoje činy mohli mít. Teďka sy vem ty následky a dej krát 5 no a máš výsledek...
Taky šikanátor většinou nedostane spravldnost a jakékoli „psychické problémy“ jsou pro něho „trapné“
No tohle bylo hodně od srdce nic jsem v tomhle příspěvků nemyslel špatně děkuji za přečtení taky jsem tohle psal tak o půlnoci včera takže to možná nedává smysl

Jak vyhrožování policií. Vždyť ta by měla chránit.

Bohužel. Pomluvy a vyhrožování policii a Blazincem

Bohužel ano

Ano ve školce mi jedna holka kradla svačiny a řekla že když jí je nedám tak moje maminka umře. A teď to možná začne znova v Primě na gymnáziu. Zastala jsem se totiž jednoho kluka kterého uráželi a smáli se mu. Nechci jít v pondělí do školi

chudáku...
já jsem to naštěstí nikdy nezažila a doufám že nezažiju

Bohužel už od několika lidí :(

Naštěstí nikdy, ale strašně lituju těch, kteří museli takhle trpět

Jo, mlátili mě do nosu a smáli se mi.

na mě je jedna spolužačka strašně zlá a je to strašný. bojím se že to nejhorší ještě přijde

Ano...

Dříve fyzicky i psychicky.....ale té nálepky se už asi nezbavím nikdy.

Díky bohu nikdy. Maximálně tak posměšky na to, jak vypadám, jestli jsem homo (protože mám duhovou klíčenku asi už od první třídy).
Jednou byla na jednom plakátě moje fotka, která je naprosto příšerná, no jeden kluk z jiné školy, který mě nemá moc v lásce si ten plakát vyfotil a ostatním lidem z té školy ji ukazoval a ptal se jich, zdali tam vypadám hrozně a bla bla bla.

Též jsem byla obětí, spíše psychické šikany. Zhruba 6-7 let, celou střední + nějaký ten stupeň na ZŠ. Na střední školu mám nemilé a špatné vzpomínky, vlastně jsem ráda, že jsem odtamtud vypadla. Třídní učitelka moc dobře věděla, že se něco děje, ale pro jistotu to neřešila a přehlížela to. Zlatá vysoká škola

Psychická šikana, bohužel, a ještě neskončila. Jedna holka si že mě dělá něco, a hlavně doufám, že to není to: co se škodlivá, rádo se mívá. Je hrozná, a hlavně to vždy skončí tak, že jako zlej vypadám já...

Docela dostkrát, ale jsem velmi rád, že za rok v téhle škole prásknu dveřmi a už nikdy nikoho z ní neuvidím.