Dneska jsem četla v citance = me to nedělá problém ale ten jeden spolužák na me furt spermie spermie
A já záchvaty smíchu

Učitelka: Jaký je rozdíl mezi tempem a rytmusem?
Spolužák: No, tempo je rychlost a rytmus je... je
Já: Rytmus je přeci ten rapper!

Minulý rok yme na školskom výlete boli aj na ubytovaní a v čase keď som si ja pokojne spal do vedľajšej izby ževraj nabehla triedna s otázkou:
„Sprchovali ste sa?“
Chalani: „Nie“
Triedna: „Tak sa osprchujte, lebo tu smrdia vtáky!!!“

U nás ve škole se všechno celkem hodně řeší. Jednou, v červnu(v červnu chodí první stupeň vždycky 2krát týdně na bazén do kravař) jsem teda jeli autobusem z bazénu, a holky (hlavně z prvního trojročí-my jsme totiž Montessori škola a určíme se spolu v trojročí ve kterém jsme ještě rozdělení na třídy ale třídní místnost máme společnou) začaly mluvit o tom, že Milan a Damián(jména pozměněna) sebrali z automatu v hale dva míčky, jeden bílý a druhý zelený. Potom ve škole na kruhu(my máme vždycky na začátku a na konci dopoledního vyučování kruh, a to znamená, že si celé trojročí i s průvodci(tak se u nás říká učitelům, a normálně jim tykáme) sedne na koberci do kruhu a řeší se, kdo už má hotový komiks o pravěku, kdo má průšvih, atd.)nám Pavla(naše třídní, jméno pozměněno) řekla, že přesto, že v naší škole se neznámkuje, a na výzu máme jenom slovní hodnocení, jedna známka tam je, známka z chování, což je většinou jednička, a když je tam dvojka, nebo dokonce trojka, ja to fakt veeeeelký průšvih! No, a řekla nám, že Milan a Damián byli na tu dvojku z chování navržení, sice to ještě nebylo definitivní(nakonec dostali „jen“ ředitelského důtku), ale i tak to byl OBROVSKÝ PRŮŠVIH a já mám takovou povahu, že mě vždycky děsně zajímá, když má někdo průšvih, něco se řeší, atd. No, tak jsem na tom kruhu seděla, byla jsem ůplně dychtivá, co že provedli , a když to konečně řekla, tak…

VELKÉ ZKLAMÁNÍ

řekla nám, totiž, že strčili ruku do automatu, a ukradli dva antistresáky! Chápete to? Já se těším, že super, zas něco nového , a oni mě „překvapí“ s něčím, o čem jsem věděla, i jakou to mělo barvu

Jednou jsem byl zkoušenej na ZŠ z bižule (biologie). Učitelka se mě zeptala na to, jak se říká vzájemně prospěšnému soužití mezi dvěma organizmy. Protože jsem nevěděl, začala napovídat po písmenku:
„S...“
(Po pár vteřinách): „sy...“
„Sym...“

A já ze sebe dostal: „Symfonie?“
No... Že třída lehla smíchy včetně ní, to říkat asi nemusím

správně je symbióza

U nás se většina učitelského sboru snaží být „hustý“ tím, že používají anglická slovíčka ve větách. Občas je to legrace, například u naší chemikářky, která si asi plete jazyky, ale říká to s hrozně silným německým přízvukem (učí i němčinu). Vrchol už ale bylo, když naše učitelka přírodopisu chtěla říct „well-being“ (blaho nebo tak něco, čte se to jako uelbíjing ) a řekla „velbing“.

Mně se jednou stalo, to že studenti při testu všichni používali mobil. Načapala je notifikace Bakalářů. Všechno to začalo pípat studentům rovnou u rukou . Všichni dostali poznámku a za 5…

Učitelka: „Jaromíre, přelož mi Hraju na housle.“
Jaromír: „Aj plej… Aj plej d…“
Učitelka: *přikyvuje*
Jaromír: „Aj plej d housl.“

(Jméno pozměněno)

Toto dočtěte až dokonce!
Dneska jsme přišli do školy, a čekali na první hodinu. Byla matika. Matikář přišel a říká: „Dobrý den, lidé dobří.“ Celá třída: „CO?“ Všem to přišlo divný. 2. hodina chemie. Na chemii máme naší třídní. Ona přišla a „Dobrý den, lidé dobří.“ Celá třída jakože: „Cože??“ Všichni vykulený oči, nikdo nic nechápe. 3. hodina KPZ (kritický pohled zpět).
Tento předmět máme v němčině. Učitelka přišla a zase: „Dobrý den, lidé dobří.“ Samozřejmě to řekla v němčině. Celá třída: „He? Asi se všichni zbláznili.“ Angličtina a dějepis naštěstí nic. 6. hodina fyzika. Stejného učitele máme i na matiku. Přišel a říká: „Dobrý den, lidé dobří.“
Všichni: „No, tak ten už to říkal i na první hodině.“
Pak byla obědová pauza. A po ní odpoledka. Na ní se všechno vysvětlilo. Měli jsme dvouhodinovku výtvarky. Přišla učitelka a říká: „Dobrý den, lidé dobří.“ A jeden spolužák říká: „Už další?“ Pak do třídy přišla ještě třídní a matikář. A zjistili jsme že, „Ahoj, lidé dobří“ (učitelům bylo blbý nám říkat ahoj, tak to trochu pozměnili) říká jedna starší paní. Na YouTube se jmenuje: Marie - Majka Pačesová. A učitelé chtěli vyzkoušet, jak nato budeme reagovat. Učitelka na výtvarku ještě dodala, že matikář rád poslouchá její pohádky - té Marie. On zrudl. Tyhle dva se vždy pošťuchujou. U nás ve třídě je považujeme za takovou dvojku, co se ráda pošťuchuje. Vrchol byl, když nám učitelka na výtvarku řekla, že ta Marie, má na YouTube takové videa, kde ukazuje, co všechno koupila. No a že matikář natočil něco podobného, a poslal jí to, aby věděla, jak se to správně dělá. Pustila video, a on tam povídá: „A tady jsou brambůrky, tady je kuřecí maso atd.“
Matikář chtěl studem zdrhnout ze třídy. Byl úplně červenej v obličeji. Celá třída se strašně smála. Totální výbuch smíchu. Pak odešli a my jsme normálně pokračovali ve výtvarce. Shodli jsme se na tom, že by matikář měl v tom pokračovat. Skončili jsme a když jsme odcházeli, tak na nám učitelka: „Na shledanou, lidé dobří.“ Třída: „To snad ne.“ A jsme na konci doufám, že se vám můj příběh líbil.

Když jsme šli před rokem do sedmé třídy, byli jsme hodně zklamaní, že máme na hudebku jinou učitelku, tak jsme šli za tou co byla v šesté třídě, řekli jsme jí, že ji chceme zpátky a postěžovali si, že nám ta učitelka zadává prezentace a vůbec s ní nezpíváme. Na to nám odpověděla: „učitelky co zadávají prezentace jsou líné si je udělat samy!“

My jsme měli před dvěma lety školní výlet do zoo a učitel nám dal rozchod, ale řekl, že se musíme vyfotit s kozou, nějakou sochou, zvířetem dle vlastní volby a pak s profesorem Vlčkem, který tam byl s námi.
No a s holkama když jsme šli za profesorem, tak se nás ptal, proč se s ním chceme vyfotit (i když žejo věděl). No a já bez přemýšlení před všemi vyhrkla: „protože jste hezký“
Jeho to zarazilo a potěšilo a smál se :D
A všichni kolem taky
Ale nemyslím si, že je hezký, ale jako nevypadá nějak špatně

Při němčině nám učitelka vykládala neodlučitelné předpony. Na rovinu řeknu, že to nikoho nebavilo, tak jsem promluvila: „Paní učitelko, my chceme na oběd, tak kdybyste nás pustila dřív…“ A ona nás fakt pustila!

*povídáme učitelce v hodině fyziky, že jsme při chemii zakreslovali nádobí a ona nám rozumí, že jsme ho vyráběli z rohlíků*
Učitelka: „Takže pořád je všechno při starým, nádobí se z rohlíků nevyrábí!“

*spolužák v hodině fyziky vyhodí bačkoru ke katedře a pak dělá, že mu ta bota spadla omylem*
Učitelka fyziky: „Mě se nikdy nestalo, že by se moje bota takhle zvedla a odletěla. Zase jste o krok dále, jako s těma rohlíkama!“

Miuš: *v němčině* Učitelka: děcka, začneme…
To by sa skôr hodilo na hodinu čínskeho jazyka

*v němčině*
Učitelka: děcka, začneme probírat nové téma - jídlo a nápoje, znáte něco?
Martin: der Hund

*Učitelka v chemii*
Děcka, tohle je důležité téma, bez tohohle byste zhebli

"Kámo jsem si zlomila všechny kotníky v mých kostech-"
- Já při tělocviku

Ještě ze základky:

Dějepisář listující v jakési kronice: Já vám přečtu, jak přepadli dívenku.

Spolužák: A co udělala ta dívenka? Co když ji přepadla policie!

O hodině matiky jsme psali test a jeden spolužák už ho měl hotový, tak ho učiteli odevzdal ( položil na stůl, protože jsme to tak dělali vždycky). No a učitel řekl, že to nemáme odevzdávat že to pak vybere, akorát že to už byl na cestě mu to odevzdat další spolužák. Učitel si řekl OK tak snad už to pochopili. Akorát že nepochopili a odevzdal mu to další kluk.

Ten učitel byl úplně RIP a podle mě si myslel že je reálně ve zvláštní škole

Děda nám vyprávěl co bylo za jeho mladých let-
Učitel: dneska si ukážeme plazení se po rovné zemi
Někdo: Země je kulatá
Učitel: kdo to řekl
Někdo: Koperník
Učitel: no tak Koperník udělá dva kroky dopředu..

začala hodina
Kuba: pane učiteli?
Učitel: ano?
Kuba: můžu jít na záchod?
Učitel: na to máte přestávku ale můžeš.

Vojta: pane učiteli mužů na záchod?
Pan učitel: jo můžeš

Pepa: pane učiteli?
no prostě takhle to šlo asi s 10 žáky a u posledních už pan učitel doslova umíral

Tandemová výuka kdyby někdo nevěděl, znamená to, že jsou ve třídě naráz 2 učitelé s mladým učitelem a s naší třídní učiježibabou. Přírodopis a probíráme předky člověka.

Učitel: U tohodle homo něco byl prokázán kanibalismus. To je jako kdyby vám chcípnul kamarád a vy ho sněd...
Učitelka: Prosimtě laskavě neříkej chcípnul, to je strašný.
Učitel: Tak teda umřel *protočení očí*.

*biologie, stavba kočky*
Karel: „co je červená hadice tam?“
Já: „to je bránice“
Karel: „jaká beranice?“

Já si kdysi na 1. stupni o přestávce rozdělil na papíru rozdělil lidi ve třídě na ty, které mám rád a na ty, které rád mám. Vyšlo mi, že nemám rád skoro celou třídu. Máma mě pořád vedla k tomu, že je normální si třídu dělit na skupinu „mám rád“ a na skupinu „nemám rád“, navíc mi vadili ty nesmysly od třídní učitelky, jak se všichni máme s každým rádi a jak nikdo není zlý, protože mi bylo jasné, že je to naprostá kravina a měl jsem pocit, že nám už s tím mírně vymývá mozky (možná to tak nemyslela, co já vím). Všimla si toho jedna čůza a šla si to se mnou vyřídit, ale nakonec jsem se z toho vyvlíknul. Zajímavé, že se mi to povedlo.

Mimochodem, taky jste to měli na druhém stupni tak, že se po vás dlouho nevyžadovalo uvítání vyučujícího vstáváním na začátku hodiny, než vám to nařídili? U nás to tak bylo a přišlo mi to takové divné, i vyučujícím.

VeverkaČiperka123: Úplně mi připomínáš 1. ročník SŠ, kde jedna drsná vyučující zdůrazňovala, jak skončíme na hotelovce, když budeme hloupí nebo se nebudeme snažit (případně když vylezeme z nekvalitní ZŠ, kterých je u nás většina a nebudeme mít předpoklady, abychom zvládli náš obor), dokonce měla zvyk hloupým spolužákům (případně za velké nesmysly) psát do testů „cibule“, jakože budou na té hotelovce krájet cibuli. Na tu se nezapomíná, i dnes bych se ji bál potkat.

VeverkaČiperka123 my máme ve třídě Hrušku

Ještě pár věcí, všechny z tohohle školního roku :

(Učitelka se první hodinu v tomto roce snaží vzpomenout si, jak se jmenuje jeden spolužák)
Učitelka: To je ten, co přišel v pololetí z té (název školy). To byl taky pěkný dárek. Ale jak se jmenuje? On měl takové to příjmení... Kuchař?
Někdo ze spolužáků: Hruška
Učitelka: Jo, Hruška! Já jsem věděla, že to bylo něco z kuchyně!

V informatice jsme měli do prezentace vložit nějaký obrázek a nastavit mu stínování. Já jsem to udělala, ale nějak jsem tam ten stín pořád neviděla.
Já: Pane učiteli, já jsem tam nastavila to stínování, ale ono to není vidět.
Učitel (podívá se a zjistí, že tam ten stín je, ale je takový hodně malý a nevýrazný): Ten stín je takový decentní.
Já: Až moc.

Učitelka (na spolužačku): Jak se jmenuješ? Já jsem zapomněla tvoje jméno. Nebo jsem ho možná nikdy nevěděla.

Spolužák: Pane profesore, můžu jít na záchod?
Učitel: Nene, já nejsem profesor.
Spolužák: Ale na ten záchod jít můžu?

Neumím číst očividně

Dnes na informatike msl jeden spolužiak nervy a tak zakričal:
„Ja mám chuť niečo rozmlátiť!!!“
Učiteľka: To mi hovor! Mám úplne rovnaký pocit, keď sa na teba pozerám!

U nás minulý týden přišel učitel do třídy (měli jsme ho prvně v tomhle semestru) a řekl nám tohle... „Tak já se tady na vás koukám... a většinou ty čumáčky znám!“

My jsme se začali smát, ale bylo to úplně roztomilý! On je to takovej stařičkej pán, kterej má rád svoje králíčky, takže pak i nám třeba u online výuky vždycky říkal „ušáčci“.

Ve španělštině jsme měli někoho popsat, jak vypadá. A spolužák chtěl o jiném spolužákovi říct, že má zelené oči, ale místo toho řekl, že má zelené vlasy. :D