Ten pocit, kdyz se ti taky povedlo prosvihnout minuly uctoviny.

Ten pocit, když... jsem včera prošvihla účtoviny😭

JáJá1: Díky za upozornění, už je to opravené. Ale pro příště: na nahlašování chyb slouží technická poradna nebo moje pošta, ne tahle nástěnka.

Ten pocit, když jsi dlouho nenapsala do nástěnky, ten pocit, když...

Ten pocit, když tu jsem rok...

Ten pocit, když nefunguje hledání názvů nástěnek na stromě.

Blender: Ten pocit, když někoho kritizujete…
Ten pocit, když máš prej pěkný oči, ale jinak jsi úplně blbej

Ten pocit, když někoho kritizujete a u toho mu říkáte jak má pěkný očí.

Ten pocit, když si říkáš, jak si dáš takových 10 hodin spánku, ale tušíš, že když budeš mít osm, tak budeš mít radost.

Ten pocit, když poprvé zalijete včera zasazená semínka cukety na Den Země.

Ten pocit, když vám málem spadnou z nohy vajíčka, protože nemáte místo na stole.

Ten pocit, když učím bráchu používat šicí stroj...

Ten pocit, když čtyři lidi nejsou schopni vymyslet inteligentnější úkol než tohle.

Ten pocit, když jsem jen chvíli trhal v rukavicích kopřivy a musel jsem toho nechat, protože jsem spálený. (i přes rukavice) - jako vždy, pokračování příště

Ten pocit, když ode dneška doma zavádím sdílený botník, páč moje nohy dosáhly velikosti mamčiných bot.

Ten pocit, když ti něco spadne, a ty se strašně lekneš, a klepeš se

Ten pocit, když byla aktivována záchranná brzda a ani jsme nevyjeli úplně ze stanice.

Ten pocit, když někdo nadužívá slovo „lhát“... V takovýchto případech se neříká „lže“, ale „přehání“.

Ten pocit, kdyz Majda lze… Vsichni nezpivali!!

Ten pocit, když jedete vlakem na sraz, už asi tři hodiny, posloucháte Karla Gotta a jen si po kupé posíláte láhev s limonádou.

A pak ten pocit, když začne hrát Včelka Mája a všichni začnou zpívat.

Ten pocit, když si byl na řipský, a jediná atrakce na kterou si mohl bylo ruský kolo(jmenuje se to tak, že ano), protože všude jinde to cukalo s nohama

Ten pocit, když vstáváš za 4 hodiny. Nejvyšší čas jít spát.

Ten pocit, když taky docela brzo vstáváš ale ne kvůli srazu ...

Ten pocit, když máš za čtyři a půl hodiny vstávat a ještě vůbec nespíš.

Ten pocit když se do té postele dneska nedostaneš

ten pocit když chceš přispět do trezoru a nestihneš to

Ten pocit, když jdeš spát, je tu ticho, a někdo tady začne bouchat petardy...

Ten pocit, když dočteš knihu.

Ten pocit, když vaše máma pořád tvrdí, že ji známky ostatních v porovnání s vámi nezajímají, ale pak na rodičáku nahlíží na čtvrtletní vysvědčením všem matkám v okolí několika metrů.

Ten pocit, když zítra vstáváš paradoxně ještě dříve než v pracovní dny.

Ten pocit, když bydlíš ve městě, kde se koná zítřejší sraz, a na nádraží to máš necelou půlhodinu tramvají, a jdeš si najít, v kolik ti to jede, a při tom zjistíš, že zítra bude výluka, kvůli které budeš muset jet třemi dopravními prostředky, aby ses tam vůbec dostala.