Ten pocit, když jsi z olympiády z češtiny byla nejlepší ze školy zároveň se svojí spolužačkou, která měla úplně stejně bodů (37/50) jako ty. Nechci být nějaká namyšlená nebo tak, ale já jsem prostě úplně ráda

Ten pocit, když máte zítra prezentaci, hrozně se bojíte a dopředu tušíte, že se před tabulí stresem složíte na zem. :D

Ten pocit když pojdeš hned vedle dvou aut která se srazila a kvůli tomu byla velká zácpa aut a přijela tam i městská policie

Ten pocit když se stresuješ z toho že má být písemka, a učitel řekne že se mu nechce. A tak není.

Ten pocit, když tě čeká písemka, jsi z toho nervózní, ale učitel nejde a nejde, byť už hodina dávno začala...

Ten pocit, když furt narážíš do dveří

Ten pocit, když si teďka vzpomeneš na ti, že máš na zítra mít prezentaci o barokní hudbě
Pomoooooooc

Ten pocit když nevíš o jaký jde pocit

Ten pocit, když spíš po čtyřech nocích doma, ale přijde ti to jako celý tvůj život.

Ten pocit, když na tebe bratr křičí, jaká jsi sobecká vypatlaná kráva a plno dalších věcí které sem nepatří a ty vůbec nechápeš... Co to jako má být.

Ten pocit, když máš cestu do školy už od začátku úplně v háji kvůli stromu na kolejích, musíš dokonce jet i jinou trasou... A k tomu ti mamka napíše, že v další části tvojí cesty pro změnu vykolejil vlak a je tam jen náhradní doprava...

Pak si jen říkáš, že vlastně díky za zpoždění a doufáš, že než tam dojedeš, tak to bude průjezdné.

Ten pocit, když se absolutně nevyznáš ve svých zápiscích z chemie

Ten pocit když tě někdo sleduje z paneláku naproti kterému bydlíš

Tdn pocit když zase jednou litujes že žiješ ale tady jsou skoro všichni takový lásky že je nedokážeš opustit

Ten pocit, když jsi kvůli nemoci tak unavený, že usínáš i u pána prstenů, takže víš, že jsi fakt hodně moc unavený.

Ten pocit, když jsi v nemocnici, každý den přijde vizita, ty se zeptáš, kdy můžeš domů a oni pokaždé řeknou zítra. To v té nemocnici budu do smrti.

Ten pocit, když sis teď málem zlomila vaz.

majdula2000: Ten pocit, když po 950…
Ten pocit, když Majda konečně vypadne z klubovny a já, jakožto správce, můžu dělat bin...eh... to jsem se tu zas nějak rozpovídal, co???

Ten pocit, když po 950 minutách odejdeš z klubovny.

Ten pocit, když se se ségrou koukáte na Divergenci a ona řekne, že chce patřit do odevzdaných (vůbec se do nich nehodí)

Ten pocit, když se těšíte na kámoše, kterého vidíte jednou za sto let a on onemocní a zase se nemůžete vidět!

Ten pocit, když si potřebujete nutně něco přečíst v klidu a nahlas, ale nenechají vás, nenechají vás, pořád vás otravují otázkou „s kým si voláš?“, nenechají vás, dělají hluk, nenechají vás a vy už nemáte nervy.

ten pocit, když jste přečetli R.U.R. v 11 letech a za jeden den(nechci se vytahovat, ale podělit o radost)

Ten pocit, když některé školy měly OČJ opravenou ze dne na den, a my ji psali před více než týdnem a stále nic.

Ten pocit, když se vám každým dnem víc a víc blíží jedna operace, a i když je až v lednu, tak z toho máte vážně strach...

Ten pocit, když vyhraješ dárek, ale daruješ ho jisté uživatelce Sysinka, protože si to zaslouží! (Potěší mě to)

Ten pocit, když se vidíte po dvou týdnech

Ten pocit, když dneska byla v mém adventním kalendáři čokoládová veverka.

Ten pocit, když tě borka ze třídy pomlouvá proto, že jsi nemohla jít do školy. :D

Ten pocit, když máš IVT a mega se nudíš, protože nemáš co dělat xD