Ten pocit, když máš zítra odjet pryč a být tam až do neděle (a spát ve stanu), ale akorát smrkáš a není ti zrovna nejlíp, takže pojedeš asi leda do háje.

ten pocit, když dostaneš rýmu a kašel a tím pádem nemusíš na tělák, který ti těžce nahání hrůzu

Ten pocit... z dobře udělané práce.

Ten pocit, když za tu dobu, co uplynula od začátku Veverčích tajenek, jsou Vánoce.

Ten pocit, když zapomeneš co jsi to vlastně chtěla říct
„No ehmmmm víš..., máš mimochodem hrozně krásný oči , co že jsem to vlastně chtěla?“

Ten pocit, když ve městě objevíš nafukovacího mávajícího panáka, který ve větru mává na lidi, aby šli pro kebab, je hrozně vtipný a nikdy jsme nic podobného ve městě neměli.

Ten pocit, když se také těšíš na Vánoce

Ten pocit, když tak na něho koukáš, ještě se ti nechce jít pryč ale nevíš co říct tak čekáš co řekne on

Ten pocit když máš společný pokoj s bráchou a on strašně nahlas chrápe a ty jseš kvůli tomu vzhůru až do rána

ten pocit, když schválně vstaneš ve 4 ráno abys stíhal vlak, ale pak si na minutku lehneš, usneš a ten vlak ti stejně ujede a musíš přeci jen jet tím pozdějším

Ten pocit, když celou cestu v autobuse se snažíš neusnout a stejně přejedeš zastávku, tak jdeš asi o kilak a půl víc než normálně krásně pěšky a mrzneš. ;D

Ten pocit když jsi vážně ZASPALA

Ten pocit, když ti ten budík opravdu nezazvonil…

Ten pocit když jste byli minulou noc náměsíční a teď se kvůli tomu bojíte usnout

Ten pocit když byl tenhle výkend kouzelej.
Ten pocit že se vracím už šest hodin do ČR (už jsem tady)

Ten pocit, když teda vyrazíš o půl hodiny dřív a míříš za mamkou na oddělení. Dojdeš k veřejným výtahům, kde je fronta, protože ze dvou funguje jen jeden (jel zrovna úplně nejvíc nahoru). Píšeš mamí, co s tím dělají, a dostaneš odpověď, že máš jít na ty zadní. Proklouzneš teda dozadu, přeběhneš zákaz vstupu a rázem máš pro sebe čtyři výtahy. Všechny jsou zakázané a přijede ti zrovna ten, který je pouze pro záchrannou zdravotnickou službu Libereckého kraje. Děláš, jako by se nechumelilo, a během chvilky jsi u mamky... a cestou dolů si to pro jistotu zopakuješ.

Ten pocit, když hraju PC hru a pak mám úplně studenou ruku, kterou mám celou dobu položenou na myšce

Ten pocit, když vy i přes tu hlášku psát můžete.

Ten pocit, když se mi dost často děje to, co teď MrTheBest.

Ten pocit, když jsi napsal pár příspěvků do trochy nástěnek a napsalo ti to tuhle zradu: Nástěnky slouží k dlouhodobějším diskusím na témata, která zajímají více lidí. Doporučujeme trochu přibrzdit. Máš-li povídavou náladu, zkus raději zajít do klubovny. ... a ty jsi nemohl nějakou dobu psát dál další příspěvky a přitom jsi toho nenapsal tak moc.

Ten pocit když vam máma neschvaluje tento web a rozčiluje se když si píšete s uzivateoy tohoto webu a říká ať se nedivím až mi to zaviruje mobil a nebo se so něj naboura
A já není že to je bezpečný web a nic by se nemělo stát.

Ten pocit, keď kokos nechutí dobre

Ten pocit když je du osobu nschapate ani vy ani kámoška 🤯

Ten pocit, keď si kúpiš kokos

Ten pocit, když se začnete strašně těšit na Vánoce

Ten pocit, když je mamí v práci na denní, tebe čeká odpoledne cesta do školy... a přijde ti od ní zpráva, že tam bude mít oběd navíc, nějaké ovocné taštičky s tvarohem, tak že jestli si pro to nechceš přijít. A ty jen že zní jako super nápad mít s sebou nějakou dobrotu.

Ten pocit, když na parkovišti nastartuje auto a pak se ozve nadšený chap: Ono to žije! ONO TO ŽIJE!!!

Ten pocit když koukáš na telefon ještě napůl spíš a najednou venku začne něčí strašně nahlas houpat a ty se leknes a spadne ti mobil za postel

Ten pocit, když máš zvrknutý kotník (naštěstí ne zlomený, ale uleju se z běhu na 600 m)

Ten pocit, když je na dálnici kolona a ty další den vstáváš ve tři ráno