Ten pocit, když jsem na koncertě ale zapomněla jsem, že mám jít zpívat s hudební naukou a tak jsem přišla o dvě písničky později fakt se nenávidím.

Ten pocit, když lidi zase píšou o chybě v Alíkovi sem.
Alespoň, že JáJá1 a Lollymaniak a majdula2000 umějí napsat dopis…

Ten pocit, když já už prázdniny mám.

Ten pocit, kdyz takovy za mesic prazdniny budou za chvili stejne zas

Ten pocit, když zjistíš, že za měsíc jsou prázdniny!!

Ten pocit když klikneš na soutěže, a v sekci místo textu je jen ta modrá věc dole na všech stránkách a mezi alíkem a seznamem správců text: Pardon, ale v této stránce nastala chyba

Ten pocit, když máte učebnice na němčinu pro střední školy a učitelka od tebe čeká kdo ví co, protože jsme přece na gymnáziu…

Morell: Tohle je poprvé, co mi to nešlo. Koukala jsem na to a zrovna tenhle vlak měl v podmínkách, že nejde vrátit jízdenku 15 minut před odjezdem vlaku. Nevím jestli by to bylo jiné, kdybych to kupovala od Českých drah a ne z idosu. Každopádně, celou dobu jízdy uvádějí 10 minut zpoždění, tudíž nemám jediný důvod, proč si jízdenku na přestupný vlak nekoupit, protože i s tím 10 minutovým zpožděním mám furt 8-9 minut na přestup. Jenže pak těsně před konečnou, kde jsem hodlala přestupovat se nakupí další 10 minut zpoždění, ale v tu chvíli už jízdenku vrátit nemůžu, protože vlak jede za těch 11-12 minut asi. Vrátit peníze si taky nechat nemůžu, protože předchozí vlak neměl víc jak 30 min zpoždění. Tohle mě naštvalo.

PS: Jak lze zakrýt text?

Ten pocit když jsi na koncertě se svými kamarády a všichni chápete co vás čeká.....

Noelle159: Ten pocit, když na idosu… Idos je překupník, pokud kupuješ lístek od něj místo od dopravce přímo, tak to opravdu moc snadno nejde.

Ten pocit, kdyz mas zkousky ze zpevu a ty jenom slysis, jak jsi presny jak rozladena kytara, protoze zpivas strasny vysky mezitim co jsi neco divnyho mezi altem a tenorem a totalne trpis...

Ten pocit, když na idosu píšou, že má vlak 10 minut zpoždění, tak si koupíš jízdenku na navazující spoj, ale vlak má nakonec 20 min zpoždění a ty tu jízdenku nemůžeš ani vrátit. Ty české dráhy a vlaky obecne mě občas dovádějí k šílenství..

Ten pocit, když omdlíš

Ten pocit, kdyz ti spoluzaci ZASE zaberou lavici a zbyva bud uplne vepredu, nebo vzadu. A tu vis, ze vepredu by ses podelal strachy (ucitel na prirodak...) a vzadu zas se svyma uplne k nicemu brylema nic neuvidis. Miluju svoje spoluzaky...

Ten pocit, když nemůžeš najít svou krabičku se sluchátky... A pak ti dojde, že se ti o ni přece opírá mobil.

Ten pocit, když obědvám..

Ten pocit, když čteš knížku, kde jsou všechny postavy úplně skvělý, až na tu hlavní, která ti leze strašně na nervy

Ten pocit, když se Ti v práci nějak sama od sebe vybaví jedna krásná křesťanská píseň způsobem, že jsem ji málem zazpíval před ostatními, jako by mě něco donutilo to učinit. Pokud bych měl o Bohu mluvit před ostatními, shledávám to lepší možností, tohle bylo asi znamení, proberu to s kazatelem/kazateli (mám víc možností, kam se obrátit).

Ten pocit, když běžíš do kopce v takovém vedru...

Ten pocit, když máš mezi zuby mák, protože jsi měla na oběd švestkové knedlíky s mákem

Ten pocit když máš skupinu na whatsappu asi se 75 lidma

Ten pocit, když tě maminka veze z chaty na nejbližší nádraží, ať můžeš jet do školy, a ty se nestačíš divit, kolik je tam lidí... A to je to takový konec světa tady!

Ten pocit, kdyz uz jsi tak mimo, ze se nedokazes ani zeptat nekoho na jednu vec, protoze jste o tom mluvili malinko vic v mimulosti a bojis se, ze se ti to jenom zdalo...
Ten pocit, kdyz ten zaznam najdes a asi uz to chapes, protoze ten rozhovor se odehral v pul jedny v noci. :D

Ten pocit, když najdu kanál naší zušky a najdu se na starých videích z karantény a momentálně posílám všem mým kamarádům z dramaťáku a z hudebky aby mohli umírat se mnou

Ten pocit, když v Tobě stále zůstávají zbytky z dnešního rozrušení a ty si říkáš:
Jo, už fakt potřebuju jít do práce, aby mě to přešlo.

Ten pocit, když v reklamě na YouTube jsou tak divné zvuky, že jsi se lekl, že se Ti rozbil notebook. Uffff!

Ten pocit, když hledáš kalkulačku na geometrii, a ono to to napíše:nevím jak to mám vypočítat, zkuste zadat podle vzoru.....

Ten pocit, kdyz nejak nechapes, odkud majda furt bere ty kupony do mekace

Ten pocit když si malý Tobiasek platí šejk sám, ale velké Majdule ho platí maminka

Ten pocit, když jsi konečně doma...

Ten pocit, když si připravíš popcorn ale sežereš ho dřív, než začne film.