Ten pocit, když projíždíte na youtube komentáře a všem dáváte like i bez toho, abyste si je vůbec přečetli.

Ten pocit když už se tak hodinu snažíš najít co je to to tajemstvi.rar o kterém mluvil pepíček v jednom ze svých příspěvků v trezoru.

Ten pocit, že vždy než jdeš spát, chodíš po temném bytě (zatřená všechna okna) a kontroluješ světla ve všech místnostech, koukáš, zda neteče voda (plus dáváš ruku pod kohoutek, zda Ti nelže zrak a je to vypnuté i pohmatem), kontroluješ, zda je zavřena lednička a mrazák atd., nekolikrát po sobě, lehnes do postele a přemýšlíš, zda to nezkontrolovat znova

Ten pocit, když se přezuješ do bot a pantofle chceš dát do botníku, ale zamyslíš se a pak jdeš s pantoflama v ruce malém ven.

Ten pocit, když jsme kdysi dávno měli v práci kolegu, který asi desetkrát za hodinu chodil dolů kontrolovat, zda jsou dveře od budovy správně zavřené.

Ten pocit, když to jde prostě jen napsat a nebo to nechat být

Ten pocit, kdyz si to jde proste vyhledat... Nic proti ale.

#Jančulka - Ten pocit, když nevim co je to OCD

Ten pocit, když je zpoždění už teď půl hodiny a zase stojíme. Já už nechciiiii.

Ten pocit, kdyz na nektery prispevky davas hodnoceni jenom kvuli OCD.

Ten pocit, když zaspíš, zakopneš, uteče ti role toaleťáku přes půl domu (takže se úplně celá rozmotá, že ano) a teď sedíš ve vlaku, protože se jezdí jen po jedný koleji a ty si už připadáš jako zakletá.

Ten pocit, když je zítra na naší škole poslední zvonění a já nemám dostatek oblečení abych zůstala v suchým

Ten pocit, když se tě spolužačka náhodně zeptá zda jsi v pořádku, a ty jen přemýšlíš, proč se ptala...

Ten pocit, když po jedné z docela šílených cest domů konečně padneš do své postýlky.

Ten pocit, když se bojíte o jednoho člověka, protože se ten člověk bojí o někoho jiného...

Ten pocit, když do školy jdete až v úterý bcs v pátek jedete na závody kam jste hrozně moc chtěli

Ten pocit, když rozebírate (demoluješ) analogové hodinky, ale ztratí se ti to roztomilé malinké ozubené kolečko a vteřinová ručička ()

Ten pocit když se dozvíš že jsi asi na něco alergický a budeš muset jít na výtěry z krku které z duše nenávidíš.

Ten pocit, když dneska měla spolužačka na hudebce prezentaci a udělala ji o Viktorovi Sheenovi a pak tam pustila písničku kde bylo tak půlka slov sprostých

Ten pocit, kdyz se ti zas vrati vzpominky na fujky udalost

Ten pocit, když ti všichni říkají že se chováš jak psychopat, ale ty se tomu akorát tak směješ... :D

Ten pocit, když si kupuješ jízdenku domů, a jakmile máš zaplaceno, tak se její cena o 11 korun zvýší. A ty jen „ha, mám ještě tu levnější“.

Ten pocit, když chceš spát, ale je středa, což znamená párty.

Ten pocit, když si uvědomují kolik mám vlastně fantazie. Tohle by každý nevymyslel.

Ten pocit, když jsi něco zvládl ze svojí šikovností a někdo ti řekne: Mělas fakt štěstí

Ten pocit, když má váš děda zánět šlach na ruce.

Ten pocit, když jsi unavený/á, ale přes den ti nejde usnout...

VeverkaČiperka123:
To se nám stalo taky.

Ten pocit, když se nemůžeš trefit na jakékoliv písmenko z klávesnice

Ten pocit, když napíšeš e-mail s problematikou, metrák tě trápí hrozně dlouho, byť ne moc intenzivně a přeješ si, aby ti bylo odpovězeno, nebo aby ti bylo alespoň odpovězeno, kam se obrátit, ale nejsi si jistý, jestli se stane alespoň jedno z toho.

Ten pocit, když se vám o něčem zdálo, a teď máte nějakou šílenou potřebu bavit se s lidmi v Rusku. Já fakt nevím co mi je