Ten pocit, když se po téměř dvou měsících zase vidíš s mamkou, která ti jako první řekne, jak nesla z auta do bytu v igelitce dva melouny, ale urvalo se ucho, takže se v prvním patře skutálel ze schodů jeden meloun, rozprsknul se někomu u dveří a v druhém patře tak učinil i druhý meloun.

Ten pocit, když jsi vypila už třetí hrnek s čajem a přemýšlíš, že si dáš ještě jeden nebo dva

Ten pocit, když jedete na kurz a už tu vidíte lidi z toho kurzu, ale by nste se ještě nepřipravili psychocky a chcete jenkm utéct

Ten pocit, když mělo čtvrtek, pátek pršet, tak sis nic neplánoval a zatím za celou tu dobu byla jen malá přeháňka

Ten pocit, když serveš záclonu i s tou tyčí, na které to visí…

Ten pocit když dneska jedete do Krkonoš a včera vám taťka oznámil že tam jsou vlci. (A prý jsou tam kam jedeme😱)

Ten pocit, když ti –MM– pozorně nakoukne ke stolečku.

Ten pocit, když si s někým povídáš a on v průběhu tvého vyprávění usne.

Když se ráno došouráte do kuchyně se zalepenýma očima a zjistíte, že vůbec nemáte kafe.

(Zo včerajška) Ten pocit, keď počuješ nejaké dve dievčatá, ako diskutujú o tom či by radšej mali tučné brucho alebo chlpaté brucho A ty si uvedomíš, že tvoje diskusie o citrusových plodoch s kamarátom sú ešte celkom intelingentné

Ten pocit, když se ti stýská po skautském táboře a celkově po skautě.

Ten pocit, kdyz vam ujede tramvaj a pak musite jet uplne pimomyma spojema

Tak nakonec jsme to stihli :D

Ten pocit, když vám zjistí nějakou nepříjemnou vadu na zubech a budete s tím muset obejít milion různých ordinací.

Ten pocit, když toho týpka (viz. můj předchozí příspěvek tady) necháš poslední 3 hodiny dělat tu práci, co jsi dělal celý den (není to tak těžký a ani rychlý, když se to dělá ve správném pořadí), prostě mu řekneš, že je čas se vystřídat, že to děláš celý den, tak ať z toho taky něco má a týpek začne panikařit, pracovat extrémně rychle, a i tak z nějakýho důvodu nestíhat, což je fakt divný, protože v tý rychlosti jakou jede se dá stihnout hodinová práce za deset minut, takže mu pak stejně musíš pomáhat jinak by to nezvládl a nic by se ten den neudělalo.

Ten pocit, když nechápeš co je tohle za lidi a proč jich u nás v práci přibývá stále víc! :D

Chceš spát venku a zjistíš že má celou noc pršet

Ten pocit, když od tý doby co si vyrábíš náramky po pokoji nacházíš kousky bavlnek, izolep a připínáčky…

Ještě jeden pocit o melounech:

Ten pocit, když nesete meloun v tašce z Lidlu a ta taška to nevydrží a meloun se zakutálí někam do křoví.

Ten pocit, keď sa naučíš stáť na paddleboarde

Ten pocit, když si až teď dáte první lok vody za celý den :D

Ten pocit, když ti dají v práci za úkol nějakou těžší činnost a jako pomocníka dostaneš totálně neschopnýho imbecila a ze začátku je to jako kdyby jsi tam byl sám, plus s překážkou v cestě a tak kvůli němu musíš práci rozvrhnout úplně jinak než jsi zvyklý s kýmkoliv jiným, tak aby to pochopil ten jeho mozek na úrovni pětiletýho dítěte.
(Pak už naštěstí zvládal aspoň nezavazet v cestě a dělat jednu jedinou úplně nejlehčí činnost, kterou jsem ho zaúkoloval.)

Ten pocit, když úplně vyloženě brutálně nesnášíš idioty, kteří jsou úplně k ničemu, bezvýznamní, neskutečně blbí a nedokážou uvažovat logicky a racionálně.

Ten pocit, když máš úplně úžasné nové boty a k nim úplně úžasné nové tkaničky Úplně úžasný pocit

majdula2000 nejsi

Ten pocit, když vylezeš z pokojíku, bo si chceš jít nachystat oběd, ale hned ve dveřích tě zastaví strašný smrad z toho, jak si sestra dělá rybu... A tak se raději hned vrátíš do toho pokojíku a rychle za sebou zavřeš dveře.

PS, jsem jediná, kdo si při čtení Bochníkova příspěvku fakt začal představovat nějakou věž a v ní věžního psa?

PejsekNelinka: Ten pocit, když máte na…
Ten pocit, když pejsek věžní na zahradě lišku

Ten pocit, když máte na zahradě lišku.

Ten pocit, když se vás v MHD někdo pořád dotýká a vy máte chuť je hodit o zem a zničit je úplně, protože nesnášíte, když na vás sahá někdo, koho neznáte, koho nemáte rádi a komu to z jakéhokoliv důvodu nedovolíte. (klasická ranní a odpolední cesta busem)

Ten pocit, když nakonec si to jablko vezmete, orotože víte, že by vám ji ak ráno bylo blbě

ten pocit, když jste si chtěli vzít něco k jídlu, protože hlad, ale už jste přehladověli tu hladovou část, takže teď už moje motivace riskovat pro jídlo klesá :D

Ten pocit, když si přesedíš nohu a ještě dost dlouho nemůžeš ani normálně jít.

Ten pocit, když nadáváte na to, že jste špatně střihli do vašeho modelu, který tvoříte,.protoże se vám klepe ruka!

Ten pocit když jsou všichni kolem šťastní a to mě nutí být taky šťastná