Ten pocit, když vysokoškoláci totálně znuděně prozkoumávají učebnu a hrají si s Bee-Botem...

Ten pocit, když ta zkouška nakonec trvá tak strašně dlouho, že začínáš mít obavu, jestli stihneš učit děťulata...

Ten pocit, když chce učitelka změnit termín zkoušky o týden dřív, všichni jsou proti, pak ale jeden člověk zvedne ruku a ona řekne: "Tak jsme domluvení."

Ten pocit, když vám řekla, že se mužete odhlásit do 20h ve středu, ale když se v 19h ve středu chceš odhlásit, tak zjistíš, že to změnila na 18h. Takže na tu zkoušku musíš jít a vůbec to neumíš..

Ten pocit, kdyz dostanes vynadano za uplny blbosti ktery jsi ani nemohl ovlivnit

Ten pocit, když dorazíš trochu pozdě na zkoušku, protože jedeš z jiný výuky, přijdeš a učitel tě v první řadě zamkne k ostatním do třídy...

(Prý tu nejdou zavřít dveře a nemůže být otevřeno, bo se tu řve.)

A ten pocit, když se jde podle abecedy, ale odzadu... A ty jsi na začátku!

Ten pocit, když sledujeme film, kde medvědi vyrábějí marmelády promiň sestřičko

Ten pocit, když se učíš na test a pak všechno zapomeneš

Ten pocit, když na mě učitelka zapomněla a nechala mě na chodbě.
prostě odešli nakupovat a já kvůli tomu, že chyběl jsem to nevěděl, a tak prostě vyrazili beze mě

Ten pocit, když kreslíš Rexovi o hodinu obraz

Ten pocit, kdyz chces neco sem napsat, vis co, ale nevis jak
tak pres par slov a nejak si to uz poskladejte: pravidla srazu, upraveny, vtipny, ty muset se na to kouknout

Ten pocit, když mamka spí a já vylezu z pokoje a píšu si s Rexem…

Ten pocit, když jsi na tréninku a jeden o dost mladší týpek tě několikrát plácne přes zadek…

Ten pocit, když si chceš dát jogurt do misky, obrátíš ho a nic. Vůbec se mu nechtělo ven.

Ten pocit, když tvoje oblíbený jídlo je chleba s kečupem

Ten pocit kdyz mas na spunt3bsyr telefonni cislo

Ten pocit, kdyz tvuj mobil sice umi natacet ve 4k, ale uz to nedokaze prehrat

Ten pocit, když je mínus čtrnáct a vy potkáte chlápka v tílku a kraťasech.

Ten pocit, když si tvoje mamka myslí, že děláš úkoly a ty si píšeš s Rexem…

Ten pocit, když vám ujede o 10 sekund trolejbus, takže potom musíte čekat 45 minut na autobus.

Ten pocit, když jsi zase nemocný

Ten pocit, když jsi na pražském hlavním nádraží a první, co slyšíš, je, že nějakej vlak bude o 70 minut opožděn... Ale naštěstí ne tvůj.

Ten pocit, když jdeš domů že školy a touha být na Alíkovi je silnější než to, že ti mrzne ruka

Ten pocit, když jseš nemocná a potřebuješ zápis, tak napíšeš spolužačce-nic. Tak napíšu ještě jednomu spolužákovi, a uvidíme... Abyste pochpilli-nemámskoro kontakty protože mě nemají radi...

Ten pocit, když máš narozeniny ve stejný den jako spolužačka, kterou nikdo nemá rád (ani já).

Ten pocit, když po každý hodině máš nutnost napsat něco do nástěnky Ten pocit, když…a to ani nevím co bych měla psát

Ten pocit, když jsi ve škole budem psát test, všichni se učí a ty čumíš na Alíka

Ten pocit, když zkoušíš svojí zpolužačku, a ty jí řekneš: řekni mi nějaký druh škrtiče, a ona na to: škrtič oranžový

majdula2000: ten pocit, když jezdíš prodávat po trzích, je ti 11 a lidí tě oslovují paní

Ten pocit když je -11 a tobě se vůbec nikam nechce

Ten pocit, když je ti 22, ale pořád se ti oslovení „paní“ nelíbí, protože si nepřipadáš tak staře.