Ten pocit, kdyz udelas blbost a zjistis ze nejde vratit zpet aniz bys mel blby pocit, takze se zvysuje sance na jeste horsi vec

Ten pocit, když si téhle nástěnky mohl všimnout nějaký psychopat :D

Ten pocit když se tvá nástěnka asi tak 5 minut jmenovala Česká města – Brumbál místo Bruntál

ten pocit kdyz precis z toho ze neceho litujes :(

Ten pocit, kdyz mate strasnou radost ale jste tak mimo, ze ji neumite dat vubec najevo a poradne nevite jestli mate vubec radost...

Ten pocit, když čekáš na to, až se určitá osoba zjeví v klubovně

Ten pocit když jsem na tom stejne jako Veryfr

ten pocit, když většina škol v okolí mají v pátek volno a vy místo toho píšete čtvrtletku a další 2 testy

Ten pocit, když přijdu do třídy a tam kouří mí spolužáci... :/

Ten pocit, když máte od 11:10.

Ten pocit, když máte od desíti.

Ten pocit, když se děsně těšíte domů, ale nechce se vám vůbec nic, ani si uklidit a sbalit, natož ještě do školy.

ten pocit, když se snažíte pořád lékovi překazit, aby jeho nástěnka skončila úplně dole, takže ji pokaždé oživujete

Ten pocit, kdyz Bochnik se uz z toho alika jaksi zblaznil, takze kdyz jsem mu psala neco z nejaky detsky knizky tak si pod slovy „cervik a beruska" vybavil uzivatele alika

Ten pocit, když dneska přišli na první hodinu do naší skupiny (na informatiku jsme rozdělení) čtyři lidi včetně mě

Ten pocit, kdyz jsem uplne blba

Ten pocit, kdyz kolem vas lita nejaka strasne velka moucha

Ten pocit, když jedu taky na přípravku, ale žádné kamarády jsem nepotkal. :D

ten pocit, když jdeš dneska na přípravu na přijímačky a potkáš tam 3 kamarádky, aniž byste se domlouvaly :D

Ten pocit, když vidíš reklamu na nějakou pohádku od bontonfilm a nějaký debil tam pod to napíše: „Vláda Fiali si přidala peníze na úkor důchodců . Chce ožebračit důchodce aby měli pro sebe a Ukrajince peníze.“

ten pocit, kdyz te neco silene nastvalo a nechapes proc

Ten pocit, když za pár minut musíte někde být… a já ne.

Ten pocit, když vám má za 8 minut začít hodina a ještě není ani odemčená učebna, takže je tu před ní úplně mega moc lidí.

Ten pocit, když za devět minut nám začíná informatika a nikdo z mojí třídy tady ještě není, tak jsem tady tajně.

Ten pocit, když dodělám svůj portrét (který měl být obrázek nějaké náhodné holky, ale bylo mi to podobný) a vypadá úžasně.

Ten pocit, když tihle čtyři pisálci pode mnou by chtěli být asi skutečně dobří přátelé (jsem si tím jistej), ale prostě nejsou schopní si porozumět, protože je každej z nich totálně „z jiného těsta“ (a já o těstě leccos vím) a rádi by spolu komunikovali, ale moc jim to nejde

A ten pocit, když už tě i vobyčejnej žlutej kos předběhne s odesláním příspěvku

Ten pocit, kdyz mas pocit, ze se tu chystaji vzniknout nejaky osobni spory

ten pocit, když to (aspoň já osobně) nijak neprožívám a jenom souhlasím s Jančulkou a říkám, co mi vadí

Ten pocit, když to podle mě moc prožíváte