Ten pocit když dělám náramek a vůbec mi to nejde

Ten pocit, když sedíš a ne zrovna v nejlepší poloze, ale nechceš se hýbat, protože ti na klíně a na ruce spí mimi...

Ten pocit, když se mě babička ptá jestli si plánuju dělat řidičák (v blízké době)

Ten pocit když si nějací lidé ve Sportisimu myslí že jsem prodavačka a chtějí abych jim pomohla s výběrem (ani nemám modré tričko jak ti prodavači)

Ten pocit, když vám od 7:00 buší dělníci do baráku přímo u našeho okna.

Ten pocit, když si uděláš náhradní oslavu Alíkových narozenin a už jen očekáváš, kdy se na tebe přiřítí Alík a kousne tě. Ale já se o to, o co jsem přišel, nevzdám

Ten pocit, když jsem si teď všimla toho, co říkala emuleee
taky mám smazaný školní email

Ten pocit, když váš milý kolega chyběl sice asi jen dva dny, ale i tak vám velice chyběl.

Ten pocit když jsi byl tak dlouho do noci vzhůru že jsi se probudil sotva před hodinou

Ten pocit když vám smažou váš školní email a vy jste si ještě všechno nepředělali

Ten pocit, když se cítím úplně normálně

Ten pocit, když vyjdete před hl. nádraží v Praze ten kdo zná, tak ví

Ten pocit, když je všude vedro jak cyp

Ten pocit, když ty si zkrátka nemůžeš pomoct a v té zkratce ped prostě vidíš úplně něco jiného... Ne zrovna vhodného na dětský web. A jen si říkáš, jak je skvělé, že u vás se používá prostě FPE.

Ten pocit že hned vás napadne že pedf UK je asi pajdák, i když tu zkratku vidíte poprvé.

Ten pocit, když tvůj aktuálně největší problém je, že nemůžeš najít svoje oblíbené tričko s Mickeym... A tak tě nenapadne nic lepšího, než jít o půl dvanácté navštívit maminku do ložnice a začít se tam hrabat v koši s vypraným prádlem... Ale mise byla úspěšná, Mickey nalezen, můžu jít v klidu spát! Ještě tam maminka stihla zamumlat, že jestli tam něco chci, tak ať si to klidně vezmu, ale beztak o tom ráno ani nebude vědět.

Ten pocit, když Alík začínal být bez Yakariho už opravdu moc normální.

Ten pocit, když se od zítřka po třech letech vrací na Slovensko seriál Yakari a ty si uvědomíš, že ho kvůli jednomu člověku už v Česku nikdy dávat nebudou. No tak aspoň že ten film vloni jo, ale to bylo ještě díky olympiádě v Paříži

Ten pocit když vůbec nevíš co je PedF UK.

Ten pocit, když lékařský byl přijat na PedF UK.

Ten pocit, když jsem byl přijat na PedF UK.

Ten pocit, když diplomka už je úplně mimo tvou moc, můžeš leda čekat na posudky...

Ten pocit když vidíte že nástěnka Ten pocit, když obsahuje novou zprávu od majdula2000 a automaticky předpokládáte, že bude psát o diplomce.

Ten pocit, když si dáváš vanu, ale tušíš, že následující zhruba tři týdny žádná nebude... To je úplně děsivé!

Ten pocit když děláš poznávačku a vyplňuješ 10 formulářů (a pak ti to ještě zamítnou)

Ten pocit, když napíšeš svému bývalému spolužákovi po roce a jen čekáš až odpoví že ho otravuješ nebo nějak tak

Ten pocit když zase hoři v NP České Švýcarsku

Ten pocit že se snažím na Alíkovi najít jednoho kluka, kterýmu je 14 a je věřící. Neví někdo?

Ten pocit když posloucháš audioknihu.

Ten pocit, když zrušíš jízdenku na vlak, který asi nestíháš, a oni mu těsně po tom přidají 10 minut zpoždění.

Ten pocit, když je první den prázdnin a já se stejně probudil, jako když jedu do školy.