Ten pocit když si se spolužačkou zajdeš na školní dvůr aby jste si házeli s frisbee, ale pak hodíte zpátečku protože uvidíte jak kluci v vaší třídy mají tělocvik a asi polovina jich je bez trika.

ten pocit kdyz mate ve tride strasny kamaradky :((asi kromee jedne ktera se se mnou bavi troooooooochu)

Ten pocit, když vám ve fyzice vycházela trojka a mysleli jste si, že ji dostanete, jenže jste se teď koukli na známky a zjistíte, že se vám zlepšil průměr a budete mít dvojku.

Ten pocit když ti z neznámého důvodu na prohlížeči Opera GX nefungujou Alíkovy smajlíky, ale na Chromu ti jdou

Ten pocit, když nemůžeš používat Alíka ve škole jako Tečka, jelikož školní wi-fi blokuje hry a Alíka má evidentně jako hru zaregistrovaného :D

Ten pocit, když jsi teď na Alíkovi přes školní počítač o informatice a učitelce je to jedno.

Ten pocit, když tvoje maminka bude trávit tvoje narozky v práci, a tak ti dá dárek už o den dřív!

Ten pocit, když jsem se teď dozvěděla, že zítra píšu test ze zeměpisu a mám průměr 2.44, což je 2, a 2.46 už je trojka takže to potřebuji umět

Ten pocit když píšete test
Ten pocit když potřebuješ tohohle i v normální klávesnici

Ten pocit, když už máte hned na 2. září tak nějak naplánovaný test z dějepisu :D

Ten pocit, když někdo teď dopsal poslední test, a ty už se dva týdny nudíš v lavici, protože se už vůbec neučíme.

Ten pocit, když se těšíš na prázdniny

Ten pocit, když konečně dopíšeš poslední test

Ten pocit, když si neuvědomíš, že už máš maximálně prodloužené knížky z knihovny. Pak jsi stovky kilometrů daleko v době, kdy je máš vrátit, tak napíšeš do knihovny mejl, že jsi pako a trochu zkusíš, jestli ti je ještě o pár dní neprotáhnou, že do konce června přijedeš. A o dvě minuty později jen čučíš, že už máš odpověď, knížky prodloužené a ještě tě stihnou varovat, ať si dáš pozor na letní změnu otevíračky.

Ten pocit, když kvůli své blbé lenosti máte pak problémy

Ten pocit, když si píšeš s chatGPT (píšeš si s ní příběh, přímou řeč anglicky) a najednou přejde z angličtiny do češtiny:
My day was good, but now it’s much better. Walking here with you… it feels peaceful, like the world slows down a bit.“
(ukáže směrem k jezeru, kde se světla tříští do barevných odlesků)
„I like moments like tahle – kdy člověk může jen být, bez spěchu, bez očekávání. Co tě nejvíc uklidňuje, když máš náročný den?“
Upřímně mě to pobavilo.

Ten pocit když vaší vizitku navštívilo 200 lidí

Ten pocit, když jsem včera šel spát o půlnoci, protože měl vlak ve kterým jsem jel skoro 2 hodiny zpoždění

Ten pocit, když Muzeum v Praze v jedenáct večer.

Ten pocit, když se tak bojíš toho že tě někdo pronásleduje, že celou cestu domů běžíš.

Ten pocit když semka chceš ten pocit když ....... Ale zapomeneš to a tak se rozhodneš že napíšeš tohle

Ten pocit, když jsi tak utahanej a ospalej, že jsi línej jít spát.

Ten pocit, když avokádo.

Ten pocit, když přemýšlíš zda přejít na nový typ vizitek.

Ten pocit kdyz funguje AZJ na vizitkach a moji vizitku navstivilo 199 kamaraduu!!

Ten pocit, když jsi doma a tak celý den přesouváš fotky (snad o ně tentokrát nepřijdu )

Ten pocit když hraju Salazar alchymista a vždycky dojdu j 7 nebo 8

ten pocit kdyz tady je pulka prispevku cili o polovinu mene nez v nastence hra na asociace

Ten pocit, když do zítřka musíte udělat čtenářský deník, referát s prezentací, model planety, random pracovní list a možná ještě něco.

Ten pocit, když si koupíš bloček Eidamu, ale po pár kousnutích zjistíš, že už je z něj Niva