Ten pocit, když...
« Novější příspěvkyTen pocit, když dnes dopoledne sedíte v čekárně před ordinací ušního lékaře, a pacienti si mezi sebou kladou různé otázky (například kdo je poslední, kdo je na řadě, jestli už volali nějaké konkrétní jméno, jestli je tam pan doktor a podobně), a nikdo nikoho neslyší.
Ten pocit, když to vypadá, že nebudu mít letos 0. hodinu a díky tomu, že nechodím na TV, tak ani 8.
Ten pocit, když si přečeš titulek
Norris zvítězil podruhé za sebou. Závod přerušil náraz Verstappena do zdi
a pomyslíš si: „Chucku?“
ten pocit když brácha obbjednal sušičku a jsou tu dvě velké krabice a nakonec jsem se rozhodla že to budou moje autíčka!!!
Ten pocit, když jste unavení, víte že by jste měli jít spát, jelikož ráno brzy vstávate, ale místo toho v klidu sedíte u stolu pijete půl litru večerního čaje a projíždíte Alíka.
Ten pocit, když si představujete vašeho biologáře někde v pralese, jak je mu úplně jedno, že má zítra nastoupit do školy.
chudák
Ten pocit, když může být PejsekNelinka ráda, že to nemá jako já, protože mě takhle můj mozek šikanuje pořád. Myslím, že to je kvůli těm sluchadlům, protože se mi to děje vždy, když je nemám.
Ten pocit, když se ti to jednou stalo a potom jsi se celý večer bála vyjít ven z pokoje... No, prostě se stalo, že jsem byla doma sama, třeba kolem desáté večer jsem se sebrala, že půjdu spát. Běžně jsem si vyčistila zuby a sluchadla jako obvykle nechala v kuchyni na stole. No, protože jsem to já, tak se v celém domě svítilo, abych se co nejmíň bála. Vyšla jsem schody nahoru, kde mám pokojík a dole zhasla. Najednou mi přišlo že někdo promluvil, hrozně jsem se lekla a stála a poslouchala jsem, jestli neřekne ještě něco. Nikde nic, tak mi došlo, že se mi to asi jen zdálo, takže pak jsem šla do mého pokoje a převlíkla se a u toho zpívala skákal pes, aby si můj mozek nemohl vymýšlet cizí hlasy...
Ten pocit, když vám přijde, že mamka volá jménem na taťku (běžně ho takto budí). Tak si myslíte, že už je ráno, protože má ráno odvézt ségru do školy, tak že proto ho budí. Podíváte se na hodiny, tam půl čtvrté ráno a mezitím žádný další pohyb, ticho. Ani taťka nechrápe (celkem často chrápe a je ho slyšet i u mě v pokojíku). Přijde vám to divné a nechcete nic podcenit, tak se jdete podívat. Ani blíž ložnici nikoho neslyšíte, mamka leží v posteli a spí. Jdete dál, ne úplně potichu , tak přitom nechtěně vzhudíte mamku, která se vás ptá, kam jdete. Nechcete říkat, kam skutečně jdete, tak řeknete, že se vám chce čúrat. Otevřete dveře do obýváku, a tam leží taťka na sedačce zakrytý dekou a spokojeně spí. Sice to nechápete, ale jste rádi, že je živý a OK a jdete aspoň na ten záchod.
. A když se pak vracíte, taťka se probere a ptá se vás, kam jdete.
Nevím, jestli se mi to volání zdálo ve spánku nebo co, ale hrabe mi, tyjo.
Ten pocit, keď sú dnes trhy a máš pocit, že dopravní policati by si tu mohli zriadiť dočasné stanovište pre tento deň, lebo na parkoviskách sa tu autá ťukajú jedna radosť.
Ten pocit, když vás zase šikanují sluchátka a posílají výhružnou zprávu, že je máte nasazené příliš dlouho.
Ten pocit, když v září už nejdete do školy, takže se nestresujete s koncem prázdnin
Ten pocit když jsi se dívala na bakaláře, na rozvrh od druhého školního týdne a jsou tam pořád jen černo šedé proužky a říkáš si, že by tam ta šedá zebra mohla zůstat už na pořád.
Ten pocit, když se po více než 6 týdnech letního toulání vrátíš na chvilku domů, otevřeš dveře od svého pokojíčku a vidíš, že je všechno v pořádku...
Ten pocit, když u vás rozvrhy budou až třeba 2. září, protože za tu dobu musí přece najít tu nejhorší variantu pro všechny! A to je umění!
Ten pocit, když u nás konečně vymazali staré záznamy (známky, absence,...) z Bakalářů z minulého roku, takže teď už snad v další fázi by mohli zveřejnit rozvrh, tedy alespoň jeho první verzi...
Ten pocit když jdeš večer před ulici kouknout, jestli venku nikdo neparkuje, a zjistíš, že sousedům odnaproti je vidět do obýváku na televizi, a tam jede nějakej trhák, takže tam 20 minut vytuhneš zavěšená na plotě a šmírující sousedovic telku...
. A ještě máš pokzšení zazvonit a zeptat se, na co koukaj
Ten pocit když máš v pokoji mouchu už 2 dny a ta bzučí a ty máš chuť zapálit si pokoj jenom aby už nežila 


Ten pocit když je u nás na zahradě parta kluků (bratrových kamarádů), takže je ti hloupé pouštět televizi (nevím co by řekli na to, kdyby pod oknem, nebo až půjdou na záchod řekli na méďu a lumíky, nebo na ovečku shaun
. Teď proto přemýšlíš co dělat, jestli máš jít do pokoje na počítač, nebo si číst, nebo co vůbec dělat.
Ten pocit, když jste včera vyšli Sněžku a viděli hvězdné nebe ze Sněžky a východ slunce
| předchozí | 123456789 | další |
Nástěnka:
- Vznikla:
- 28. října 2020 v 19:07
- Založila:
- circi
- Obsahuje:
- ~ 14 tisíc příspěvků
- Moderátorka:
- Ema_P
- (kulisačka)

(a ty jich tam chceš ještě víc a proto to dáš sem
