Ten pocit, když píšeš test z chemie a uvědomíš si že z toho víš tak jednu věc tak už se smíříš s tím že dostaneš za 5

Ten pocit když mi rupne struna ale já mám ještě jednu o které jsem nevěděl.

Ten pocit, když tvoje sestra přijde domů s brutálně špatnou náladou a jen furt ječí a nadává a tobě se z toho chce akorát brečet.

Ten pocit, když máš dneska plný den, odevzdáváš večer nějaký úkol a ten úkol jsi začal dělat dneska v 7 ráno.

Ten pocit, když by sis dala bagetu

Ten pocit, když jedete do práce tak, abyste si udělali nějaký přesčas, na křižovatce vám chcípne auto, čekáte na odvoz a vyřešení situace a do práce nakonec přijdete o 50 minut později

Ten pocit, když jdete po ulici a tam stojí billboard s nápisem „Zvažujete plastiku očních víček?“. A vás napadne „Zvažujete paštiku očních víček?“ a jen si představíte, jak by to vypadalo. Asi mám hlad.

Ten pocit, když ‚Hlašení chyb na webu či řešení nějakého problému se správci do této nástěnky nepatří! Vývojáři ani správci nechodí do této nástěnky zjišťovat, co se děje a co je možné opravit/vyřešit.

A pocity s popisem, kde si ubližujete nebo někdo ubližuje vám nebo jak trpíte depresemi, pište odborníkům, kteří vám mohou zajistit odbornou pomoc. Nikoliv sem.“
...

Tak to nemohu říct, když jsem se kvůli Alikovi bouchla do stolu když jsem utíkala když ho někdo hackl a přinutil alika aby me kousl!

Ten pocit, když jdeš na trhy jen s tím že si koupíš horkou čokoládu a trdelník které by dohromady měli stát jen 215 Kč a stejně skončíš s tím že si k tomu přikoupíš další věci a u výsledku utratíš dohromady 800 Kč

Ten pocit když tě někdo donutí jít do bageterky a ty tam stejně nic nechceš. Tak sorry MM

Hah

Ten pocit když Bochník byl nakažen a taky řekl "67"

Ten pocit když už podruhé nemůžu jet na sraz

Ten pocit, když vám tu voní chvojí z adventního věnce.

Ten pocit, když ti přijde výplatní páska (výplata přijde až 20, ale stejně je hezký pocit, když víš, kolik korun ti přijde)

Ten pocit když rodiče zjistí že se mýlili celou dobu ale nechcou si zkazit reputaci tak lžou dál až tě pošlou do pokoje

Ten pocit, když máš stejný pocit jako lék.

Ten pocit, když nemáš nikoho, kdo ti bude pomáhat s psaním práce.

Ten pocit, když jste dostali špatnou známku z eseje, ale zároveň to byla nejlepší práce ze třídy. Teď nevím, jestli se radovat nebo smutnit.

Jo a psala jsem to sama narozdíl do Rexe.

Ten pocit když tvůj spolužák o češtině potřebuje smrkat tak moc že smrká v sedě na kolenou vedle umyvadla

Ten pocit, když vám KrálíčekSušenka udělá domácí úkol z AJ a ve třídě vás (bohužel) označí za nejlepší práci a celou hodinu se na něco ptá.

Ten pocit, když jsem včera ráno v trávě místo sněhových vloček našla sedmikrásky.

Ten pocit když hraješ na počítači a na zítřek nic do školy dělat nemusíš

A ten pocit když je to premiéra.

Ten pocit když jsem zadarmo dostal vsypenky do kina sine star protože je ta co je vyhrála se o ně nehlásí.

Ten pocit, když jsi takový overthinker, přemýšlíš o všelijakých blbostech, které tě trápí, a to pěkně dlouho namísto toho, abys pak začal dělat něco jiného

pro ty, koho zajímá, o čem vůbec overthinkuji - o vytváření mangy. Přemýšlím, zda mám dělat mangu ručně (spousta lidí to tak dělají a i kdysi dělali) nebo digitálně (to též někteří lidé dělají). Ale jsou výhody a nevýhody, když to děláš ručně, máš z toho takový kouzelný pocit, protože cítíš papír, cítíš jak pero a tužka se dotýkají papíru, ale zase pokud uděláš chybu - můžeš to zničit, nemůžeš kopírovat postavy abys je nemusel pořád dokola kreslit atd., a když to děláš digitálně, uleví se ti, že nemusíš začínat znova pokud uděláš chybu, můžeš přidávat efekty, bubliny atd., ale zase ztrácíš kouzelný pocit.

Ten pocit, když....
Ráno zjistíš, že ti došel salátek pro morčata . Tak ho jdeš do obchodu koupit. Když už tam jsem, řekneš si, koupím toho víc. Fajn .
Cestou domů zjistíš, že jsi salátek nekoupila hodíš nákup domů a utíkáš pro salátek.
V tom obchodě ho ale už vyprodali takže jdeš do jimýho, mnohem vzdálenějšího obchohdu, abys koupila salátek
No tam ho dneska prý nenaskladnili začínáš být docela deprimovaná, ale co bys pro morčata neudělala
A tak sedneš na tramvaj a jedeš do dalšího obchodu .
Tam salátek taky nemají že prý včera byl v akci či co tak ho vykoupili lidé.....
Začíná ti to lézt na nervy no, a tak jedeš asi hodinu tramvají do posledního obchodu pro salátek

Jo...a ten pocit, když se vrátíš domů a zjistíš, že babička ho včera koupila a doma máš hordy salatků.....

Ten pocit když už vyšla první část Stranger Things 5 :3

Ten pocit, když jste ten program do domova pro seniory v pondělí 10.11. nakonec nedělali, ale byli jste tam jen na exkurzi a program pojedete dělat za 14 dní v úterý. A exkurzi do logopedické školy jste měli až ten následující čtvrtek 20.11. a od 13. do 16. jste školení (respektive kurz trenérů plavání) neměli, nicméně plánujete ho na příští rok (2026, nejspíš začátkem roku). V pondělí 24.11. jste měli v rámci jednoho předmětu lukostřelbu a včera taky v rámci jednoho předmětu přednášku o rybaření osob s postižením (bylo to v rámci takového týdne, kdy k nám přijedou lektoři z cizích zemí a představí nám svoje výstupy. Původně jsem chtěla dobrovolně jít ještě na další, ale nedokopala jsem se k tomu).
A co dál? V úterý 2.12. možná půjdete na lezeckou stěnu, ve středu jedete mapovat střední školu v rámci své bakalářské práce, další úterý 9.12. jedete zase do domova pro seniory, tentokrát jim tvořit pohybový program, ve středu máte výstup (prezentaci a praktické cvičení), kde chcete dělat mimo jiné i nordic walking a konečně v sobotu jedete na koncert pěveckého sboru s Thomem Artwayem .
Hohoou!

Ten pocit, když přímo vedle práce máte trhy a voní vám dovnitř grilovaná klobása a svařák.