Ten pocit, když...
« Novější příspěvkyTen pocit, kdyz mate prezentovat projekt a jsi asi jediny, co vedel odpovedi na dost zaludny otazky a asi jsi trosku prispel k jednicce :D
Ten pocit, když mě někdo ruší při odposlouchávání cizí konverzace otázkami „Stalo se něco? vypadáš smutně.“
Hrozný, v téhle době nemůžeš ani v klidu odposlouchávat!
Ten pocit, když jedna nejmenovana osoba vám nic neřekne ale vy ji všechno 🥺😓😫
Ten pocit, když si vaše protivná přírodopisářka zasedne na Ukrajince, který ani pořádně neumí česky, a pořád ho komanduje za to že má hnusné písmo a tak.
Ten pocit, keđ tá nová zubná pasta chutí ako hašlerka
Ten pocit, když jsi ráda, že nemusíš teď ven, protože víš, že se svojí šikovností bys určitě upadla
Ten pocit, když dostaneme za úkol něco, co si nepamatuju, že bychom někdy probírali...
Ten pocit, když vidíš rodiče jak vysvětluje svému dítěti že musí chodit opatrně a pomalu po zamrzlém chodníku, a ty kolem nich proběhneš na plný pecky.
Ten pocit, když ti docela přísná učitelka z výtvarky řekne, že jsi talentovaná... Malovali jsme obrázek sochy podle předlohy
Ten pocit, když máš 3 vyučovací hodiny týdně s jednou osobou a ta ti vždycky zlepší náladu... Jen je škoda, že spolu nechodíme do třídy, protože sama tam jen tak sedět, je fakt blbý pocit
Ten pocit, když naspíš něco málo přes 5 hodin s tím, že dneska tě ve škole z každýho předmětu čeká nějaká zkouška a učil ses jen na jednu
Ten pocit, když sedíš ve vlaku, který tam a zpátky procházejí nějací bezpečáci, v takových těch velikých vestách, a ty jen přemýšlíš, co se to asi tak děje.
Ten pocit, když vás je 8 na pokoji a vy koukáte s Naty na mobil a skoro všichni vás zjebou...😫
Ten pocit, když jste jako jediný z asi 10 lidí jeli za ředitelkou na lyžích a ostatní z ničeho nic popadali a do cíle jsem dojela sama
Ten pocit, když nemůžeš usnout a tvůj bratr ještě k tomu začne chrápat (sice nechrápe nějak nahlas, ale mě to vadí) a ty vždycky když chrápe úplně cítíš jak jsi z toho vynervovaná, nemůžeš si najít správnou polohu, a tak začneš trochu bouchat do postele a hýbat se, aby bratr přestal chrápat, ale ty ho omylem vzbudíš a jsi na sebe naštvaná
Ten pocit, když tě po cestě ze školy chytne taková ta „depresivní chvilka“, že si říkáš, proč vlastně žiješ, když nemáš kamarády, kluci tě nechtějí, vůbec nevíš kam na školu, jsi introvert se sociální fobií a jediný co tě udržuje trochu šťasným je hudba, dobré jídlo (), rodina a domácí mazlíčci, fakt, že ti jde čeština a matika a mohla by jsi mít u přijímaček hodně bodů.
A ten pocit, když si pustíš hudbu a hned máš lepší náladu
Ten pocit, keď je vaša triedna, že doslova: „Toto neviete tak ja to s vami preberať nebudem! Mali ste sa to naučiť!“
0mega: Jak já s Tebou hrozně soucítím, zatím jsem měl sice jen povrchové kazíky, které se místo vrtání jen obrušují a nikomu jinému jsem zuby nečistil, ale oni jsou tak hrozně přísní a já veliký nešika... Asi bych si měl koupit nějakou malou ústní sprchu, aby se k nám vešla.
Ten pocit když víš co zažívá Viki_show a proto sis je schválně nechal na potom
Ten pocit když mi zbývá přečíst jen 2 knížky z Hraničářova učně
a já to chci přečíst ale zároveň nechci dočíst protože mě to baví asi skoro nejvíc ze všeho co čtu
Ten pocit, když ti učitelka na psychologii skoro až zakáže pracovat u denního studia na plný úvazek, což tě téměř jistě velmi brzy čeká, a ty si na jednu stranu říkáš, že má jakože asi pravdu, ale na druhou stranu moc nevíš, co s tím udělat.
Delfín3k: Ten pocit když jsi stával…
Ten pocit, když jste dnes vstávali v 5:00.
Ten pocit když jste si narvali do pusy 10 žvýkaček a jdete pokračovat
A ten pocit když na vás kámoška že záchodu volá že došel toaletní papír a náhradní nemáte
předchozí | 5354555657585960616263 | další |
Nástěnka:
- Vznikla:
- 28. října 2020 v 19:07
- Založila:
- circi
- Obsahuje:
- ~ 12 tisíc příspěvků
- Moderátorka:
- Ema_P
(kulisačka)