Ten pocit, když mi přijde že už nevycházejí tak dobré vtipy jako dřív

ten pocit, když jsem si mohla koupit k svátku knihu, tak jdete s mamkou do luxoru a chcu si koupit krutého prince od holly black. první jdete do sekce kde je všechno v aj a krutého prince tam uvidíte v tom starším vydání (bílá obalka, paperback). Pak najděte konečně po x minutách sekci v cj a uvidíte tam krutého prince ale novější vydání (černá obálka, tvrdý desky) a jsem strašne smutná, protože jsem chtěla to starší vydání a v luxoru nebylo

Ten pocit, kdyz bys byla za šlupky vděčná... Kov, plast a papír je u nás nej

Ten pocit když naši pejsci šlupky (zejména okurkové) žerou snad radši než piškoty

Ten pocit, když k tobě přijde pejsek, ty zrovna máš dokrájenou zeleninu na grilování a před tebou zbyly akorát šlupky z okurky. Ale kouká, že by si něco dal, a tak mu kousek ze srandy dáš. On to nadšeně sní a vypadá, že chce ještě, tak teda dostane ještě. A ty jen nechápeš, jak může být tak šťastný ze slupek, které by skončily v koši.

Ten pocit, když se vrátíte po dovolené z práce a dostanete první e-mail v čínštině, který jste kdy v čínštině dostali.

Ten pocit když tu není jako hodnocení btečící smajlík

Ten pocit když máš strašnou chuť na takový ty starý dobrý kyselý žížalky, tak si je koupíš a zjistíš že jsou nějak měkčí než předtím a nejsou vůbec kyselé

Ten pocit, když se flákáš u vody.

Ten pocit, když tě majdulka vytáhne k vodě

Ten pocit, když je dnes zase počasí na koupání.

Ten pocit kdyz uz tak 30 minut premyslite jak se objevi jeraby na stavbe, to bude nejaka cerna magie

Ten pocit, když v počasí uvidíš na víkend 40 stupňů a řekneš si: Ty jo, my asi o víkendu tím vedrem všichni umřeme
Nechci si představit nejvyšší letní teploty na 5 nebo 10 let...

Ten pocit když zjistíš že JáJá1 je zločinec

Ten pocit, když tu má být koncem příštího týdne až 28... uvidíme, to jsem tu asi ještě neviděl
Každopádně jsem rád, že ten čtvrtek, pátek, sobotu a neděli, kdy má být v ČR největší vedro, budu v chládku...

Ten pocit když jsi dopoledne do kufru na tábor nacpala ještě ne úplně malého plyšáka. Kdyby byla nějaká soutěž o to, kdo si s sebou vzal největšího plyšáka, tak myslím že bych měla šanci na nějaké z prvních 3 míst, protože asi ne všichni jsou blázni jako já

Ten pocit, když budeš ještě nějakých 25 hodin doma a pak krásných 10 dní v lese. hrozně se těším, ale taky se hrozně bojím

Ten pocit když vám ve 23:15 volají z golfového hřiště že potřebují 500 míčů do 24h a vy je nemáte ani namočené, ani omyté

Ten pocit když maš jít za půlhodiny domů z práce a ono se rozprší

Ten pocit, když jsem konečně v Polsku...

Ten pocit když přemýšlím jestli náhodou při orkánu nepadají celé střechy na ty auta

Ten pocit, keď počasiu naozaj šibe.

• Ono nevie normálne pršať, ono je buď povodeň alebo totálne sucho.
• Dokonca nevie ani normálne svietiť slnko, ono cez deň hre je že je 40°C v tieni a v noci sa to schlaní max o 10°C.
• Vietor je buď výchrica, že padajú stromy alebo orkán, že padajú solárne panely na autá.

Ten pocit, když se nudíš, protože už máš všechny věci na tábor sbalené. Upřímně bych ty věci všechny nejradši vyházela ven, ještě jednou řádně všechno ošahala a podívala se na to a začala to tam skládat znova. zajímalo by mě, co by na to řekla mamka... zkoušet to radši nebudu, protože jak se tak znám, do soboty bych to tam naskládat nestihla

Ten pocit, když jsem měla v plánu vstát v sedm, probudila jsem se před deseti minutami a ještě sedím v posteli.

Ten pocit když ti ta hra fakt nejde

Ten pocit, keď vidíte, ako predavač vkladá vašu bankovku do toho scanera, aby overil, či je pravá a vy sa potom cítite ako falšovateľ bankoviek.

Ten pocit, když opět slyšíš hrabání, nepřekvapuje tě to, a tak pokračuješ v přípravě snídaně. Jenže ono to nějak nepřestává, jde slyšet, že to auto couvá dolů, snaží se rozjet a doufá, že to vyjede, a ono nic...

Je ti ho líto, a tak i když jsi akorát v pyžámku, tak vylezeš ven, bosky, odemčíš si branku a postavíš se kousek nad něj, kde jen čekáš, až zase něco vyhrabe v kufru (už to zkusil vyjet minimálně čtyřikrát). Povídáš mu, že kdyby se kousek vrátil a vzal to vrchem, tak tam má docela normální cestu (čti použitelnou cestu, žádná asfaltka to samozřejmě není, ale jde tam jet po betonových kvádrech).

On se na tebe tak podívá a že prý mu mapa říkala, že tam už to vede jinam. Přemýšlíš, kam jinam, když jsi v osadě, která má akorát cestu, kterou přijel, a cestu dál do osady a kde nic jiného neexistuje, ale ještě mu řekneš, že jako fakt v klidu dojede sem. Tak teda poděkuje, „že to zkusí“, a opravdu začne hned couvat. A ty máš jen radost, že si dal říct, protože čím víc hrabání, tím hůř tady ta cesta vypadá.

Ten pocit, když tu čteš ty problémy, tak si říkáš, ze ja jsem vlastně bezproblémový človíček. Ten pocit, ze jsem vlastně šťastný.

Ten pocit, když jsi se poprvý za tyhle prázdniny probudila v 7:36, protože se probouzím většinou v sedm

Ten pocit, když jsem se vrátila z výletu a doma čeká plno práce.

Ten pocit, když jsi ve vlaku a čeká tě dlouhá cesta...