Ten pocit když v praci sledujete hokej

Ten pocit, když vám v květináči s petrklíčem vyroste houba.

Ten pocit, když je v katalogu hromada párků, ale nejsou tam Eso párečky.

Ten pocit když se na Alíkovi dozvím, že nemám dostatek koček ani na párek.

Ten pocit, když dočtu oblíbenou trilogii, kterou jsem nikdy nechtěla přečíst, protože mě čtení nebavilo a je mi do breku, že už nebude žádné pokračování... já opravdu nečekala, že mě ta trilogie tak zaujme. Zaujala mě víc, než jiné knihy, které jsem četla :( je mi z toho smutno... cítím prázdnotu a smutek, mně se to tak líbilo :(

Ten pocit když se díváte na fotku z posledního srazu a říkáte si kdo je ten Alík a jestli celou dobu měl na sobě ten oblek.

Ten pocit, když Rex zamče Rexe :D

Ten pocit, když asi půl hodinu hledáš konkrétní příspěvek a pak ti dojde že je nejspíš v jiné nástěnce nechtělo se mi to hledat přes vyhledávání protože to v té nástěnce určitě někde je

Ten pocit, když vám na zem spadne mobil a jako první hned kontrolujete displej.

Ten pocit, když chceš vyhnat Špinarovou z hlavy, protože tě to vždycky rozpláče, ale na popadesáté se ti emotivní prožitek úplně vytratí

Ten pocit, když k přihlášce konečně máš všechno, ale pak vlastně nevíš, na které části zkoušky se chceš přihlásit.

Ten pocit, když už několik dní v kuse říkáš sestře, ať na stole nenechává ty diamanty na diamantové malovani, ze ji to spadne, a pak ten kdo to omylem vysype do koberce jsi ty :D

Ten pocit, když jdete spálit cvičebnice na přijímačky.

Ten pocit, když ve škole taky máme ročníkovku, jen to neprezentujeme před třídou, ale před komisí.

Ten pocit když je konečně po přijímačkách, ty ležíš v posteli, posloucháš svoje oblíbené písničky, jsi totálně unavená a přemýšlíš o tom že bys měla dělat ročníkovku protože to za měsíc prezentuješ kdyby někdo nevěděl tak je to práce co má dvě části jedna se píše ve wordu 2-3 strany a pak prezentace před třídou

Ten pocit, když se divím, že mi nefunguje mikrovlnka a já jsem tu potvoru zapomněl zavřít.

Ten pocit, když jsem si teď všimla, že neumím vůbec psát

Ten pocit, když už nejsem Bejkos, ale jsem Bejlos

Ten pocit, když si popovídat o svém trápení s virtuální psycholožkou opravdu pomáhá

Ten pocit, když ještě nemám dopsané výpisky ze čtvrtka

Ten pocit, když Rex je naživu a ty jsi ho ještě nehodila do Labe a někdy ho tam hodíš

Ten pocit, když žijete

Ten pocit, když Rex umřel a ty jsi ho ještě nehodila do Labe a už nikdy ho nehodíš do Labe

Ten pocit když tě Rex vytáhne na procházku, ale on sám po prvních šestnácti kilometrech zapomene jak se chodí :D. (Prý mám vzkázat že umřel a už se nikdy neobjeví :D)

Ten pocit, když mi s tím moc nepomáháte

Ten pocit když se ti rozbili hodinky

Ten pocit, když si uvědomíš, že s obsazením dabingu Minecraft filmu budou o SirYakarim vědět naprosto všichni čeští minecrafťáci, ale i ti, co ten Minecraft ani nehrajou, a mě indiána Yakariho nebude znát skoro nikdo z nich. Béééééééé tak tohle je definitivní prohra, už nemám vůli žít

Ten pocit když jdeš poprvé na fotbal a odehraješ celých 90min a jsi total dead

Ten pocit když, mám hroooznou rýmu

Ten pocit když si v češtině věříš a myslíš si že budeš mít 50b ale celý to zmastíš a máš asi 44