Ten pocit, když pošleš jednu opravdu noo.. hezkou písničku do telky a doufáš, že si to nikdo nepustí

Ten pocit, když tě někdo na chodbě školy osloví „Dobrý den, vy jste naše nová asistentka, že?“

Ten pocit, když musíte napsat popis osoby na A4...

Ten pocit, keď si buď extrémne unavený, alebo na teba niečo lezie, lebo zaspávaš nad pracovným stolom

Ten pocit, když jste na testech, protože se u vás vyskytlo velké množství vší, takže nemáte angličtinu! :D
nám snad odpadne celej zbytek dne :D

Ten pocit, když nemáte učitelku :D

Ten pocit, keď si uvedomíš, že řidičJiří je uživateľ alíka a nie šofér autobusu ako si si myslel, keď sa spomínal v súvislosti so zrazom

Ten pocit, když vám učitelka řekne v prvním čtvrtletí v prváku řekne, že máte dost informací a málo času, takže je čas chystat se na přijímačky na výšku.

Ten pocit, keď tvoj učiteľ hudobnej pozná „Kobruuu!!!“ a „Čistú fantáziu!“ Pre ľudí čo nechápu by som priložil jedno video, ale obsahuje neslušné slová takže to nebudem šíriť

Ten pocit když máte v ŽK čtyřku z testu z matiky

Ten pocit, když cosi organizuješ a máš zmatek v neuložených číslech a pak chceš někomu volat a vypadá to nějak takhle:

Já: „Ahoj Pepo, tak už si nemusíš dělat starosti, Franta Novák mi potvrdil, že to zařídí.“
On: „Ahoj, ale já jsem Franta Novák.“

Ten pocit, když si oblečete poprvé alikovskou mikinu a cítíte se jako king

Ten pocit, když si přes bundu nahmatáš cosi dlouhého válcového a jen přemýšlíš, co to kde máš. Prohledáš kapsu u bundy a nic... No, a potom ti dojde, že ti v mikině v klokance zůstala fixa na tabuli.

Ten pocit, když ti v jeden den schválí profilový obrázek a vyhraješ v posledním kole Podzimní duhové pátračky!

Ten pocit, když tě spolužák naučil jeden počítačový trik (díky Tome ), a ty ho doma vyzkoušíš a zmizí ti neuložený dokument a asi 90 záložek

Ten pocit, když jsi prostě na alikovi, najednou stěnou někdo hýbe protože jsi lehce padla někam do nevědomí a jsi schopná ze sebe vydat pouhé „co se stalooo?“:D

Ten pocit, když si strašně chceš zrobit burger, ale pořád nemáš dost rozmrzlý maso.

Ten pocit, když kreslím (čmářu) a tlačím na tu tužku tak moc až mám rýhu v novém stolea ta tužka se přesně v polovině rozlomí a stačí ostrouhat a mám hned dvě tužky na místo jedné

Ten pocit, když musíte jít na bus ve tmě, ale vy se strašně bojíte a bydlíte v takové pustější oblasti...

Ten pocit když se možná bude na cca 3 měsíce stěhovat. A ještě k tomu někam do Canady, protože tam taťka možná bude mít na chvíli práci ( žije tam jeho kamarád/ pracovní partner a budou spolu mít nějakou další firmu nebo co )a mamka tam má kamarádku a oblíbené obchody. Ale co lepší než furt být jinde na týden

Ten pocit, keď ťa dnes extrémne bavila telesná Bolo nás menej ako zvyčajne tak sme sa naháňali, pretláčali a súťažili v tom kto vydrží dlhšie v planku. A ešte ma chcel kamarát ovaliť činkou

Ten pocit když vám na čtvrtletí sprehází celý rozvrh.

Ten pocit, když ti kuchařky ve školní jídelně nechtějí vyměnit Bobíka za Olmíka s bonbónkami

Ten pocit, když vám učitelka ze zeměpisu na středu naplánovala test ze 7 zápisů

Ten pocit když vám dvě milé osůbky dají něco moc milého do nástěnky

Ten pocit, když tě jedna holka zas uráží, ale zároveň se mě asi hrozně bojí, že ty urážky píše přes někoho jiného kdo mi to posílá a není schopná mi to říct osobně.

Ten pocit, když počítáš příklad v matice, který má vyjít -7, ale tobě to vyjde 1168

Ten pocit, když prostě jdeš ve tmě a najednou na tebe vybafne někdo celej v černým, podle obličeje vůbec nevíš kdo to je, a zrovna když se ti motá hlava, tak tě nenapadne nic lepšího než zdrhat jak o život

Ten pocit když nevím jak udělat anketu s hlasováním a nikde to nemůžu najít

O 5 minut později:
Ten pocit když na to přijdete

Ten pocit, když píšeš něco do sešitu a u toho popíjíš čaj, napiješ se, jenže se ti nešťastnou náhodou ten hrnek tak trochu nakloní a je to v sešitě