Ten pocit, když máš málem infarkt z toho, že nemáš důležitej sešit... a pak ho najdeš na stole!

Ten pocit když máš zítra důležitý úkol ale chtěla by si už začít teď ale je večer tak asi bych nemusela.

Ten pocit, když nemám průjem, ale „pouze“ je mi na zvracení.

Ten pocit když nemáš v lednici svůj jogurt s mýdlem a projímadlem

Ten pocit, když mi je od včerejška divně, tak jsem si vzal jogurt a měl tak strašnou chuť, že mi je ještě hůř.

Ten pocit, když prezentujete v angličtině a přestože vyřváváte, není nic slyšet, protože učitelka odmítá zavřít okna, i když venku je otřesný rámus kvůli stavbě. Takže tak jako do prázdna řvete o anglické literatuře, učitelka vám řekne, že bude mírná v kritice, ale nakonec má o vás desetiminutový monolog, o tom, jak se absolutně nehodíte k prezentaci čehokoliv, protože jste ustrašení a nechováte se přirozeně. A celou tu dobu, zatímco odříkává tuto šarádu se na vás hrozně líbezně usmívá a chlácholí vás, že v budoucím zaměstnání to asi nepůjde, ale že jsou přece i možnosti, kde nemusím komunikovat s lidmi. Tak teda pěkně děkuju!

Ten pocit, když slyšíš jednu ze svých oblíbených písniček po dlouhé době.

Ten pocit, když jsem to už zpravila

Ten pocit, když nemůžu najít flétnu, ale noty ano

Ten pocit když přemýšlíš kdo to je MichaIP

Ten pocit, když víš, že MichP se blíží ke zbučce

Ten pocit když mě někdo zase chce dostat na alíka

Ten pocit, když se snažím svou kamarádku dostat na Alíka

Ten pocit když jsi zjistil že tvoje spolužačka je přihlášená na alíkovi

ten pocit, když se bojím, že spolužáci zjistí, že jsem přihlášená na Alíkovi

Ten pocit, když se zrovna nudím a napadne mě padák z vrtulníku a někdo to vezme vážně

Ten pocit, když máš za necelou hodinu zkoušku.

Ten pocit, když jsme tak říkali strašný blbosti... třeba že lék má 25 dětí s kosicí z ulice.

Ten pocit, když jsme pomlouvali léka před lékem

Když ta chvili koncim v praci..

Ten pocit, když sice žádný kdovíjaký expert nejsem, ale Marmoška mi poslední dobou dělá samou radost

Ten pocit, když máš psát referát o nějaké zemi, vybereš si Švédsko a čekáš na pana experta.
↓

Ten pocit, když tyhle poslední dvě hlášky z nástěnky tady čtu zrovna na návštěvě u svého strýce, kterej běžně skáče. Přemýšlím, že mu ty dvě vaše úvahy rovnou ukážu
Úprava: Ukázal jsem mu to. Na chvilku se zamyslel, co jste tím chtěli říct

Ten pocit, když přemýšlíš kde máš svůj padák

Ten pocit, když nad tebou lítá vrtulník a spadne na tebe padák.

Ten pocit, když si jen tak z legrace koupíte kartičky Pokemon a hned se k vám nahrnou všichni kluci ze třídy

Ten pocit, když mi nesvítí v pokoji, ale mamka to neví, protože jí tím nechci zdržovat.

Ten pocit, když nemůžeš pochopit jednu věc z matiky, o které ale víš, že téměř jistě bude u zkoušky...

Ten pocit, když chceš Bochníkovi odpovědět rumunsky, jenže ty rumunštinu moc neovládáš.

Ten pocit, keď sa chcem hrať na drsniaka a tak tu chcem machrovať s cudzou rečou, ktorej nikto nerozumie, ale akosi mi nevyjde výber správneho jazyka

Ten pocit, když si náhodně všimnete, že máte dneska účtoviny, protože jste se z neznámého důvodu předtím domnívali, že jsou až za necelý týden.