Ten pocit, když jsi s kamarádem a on furt říká ,,ten pocit, když..."

Ten pocit, když si konečně založíš ig, ale nadává na něm jako důchodce

Ten pocit, když vám sousedka donese domácí pizzu

Ten. Pocit. Když. Tě. Dá. Youtuberka. Která. Je. Úplně. Nej. (Pro mě) do. Svého. Stories.

https://instagram.com/stories/vikishow_official/2533808195036856895?igshid=1l6mb1l0oyzfp

Ten pocit, když chceš upravit svůj příspěvek, jako že už to jde, ale nakonec se rozhodneš to napsat do novýho

Ten pocit když při kliknutí na huguv odkaz mi Alík říká špatnou adresu

Ten pocit, když jde kliknout na Hogův odkaz.

Ten pocit, když nejde kliknout ta Hogův odkaz

Pojďte, ještě jeden vykuleňák!

Ten pocit, když jsou tam vykuleňáci jen 4 a já říkal pět.

Ten pocit, když všichni říkají aplikaci teamsy, i když jedno množné číslo už tam je - team(s) . Nehodlám tu nikoho poučovat, protože to tak taky dělám

Ten pocit, když hledáte alik.cz a místo to najdete allik.cz nebo alika.cz.
P.S. Tolik podobných názvů.

Ten pocit, když tvoji spolužáci bjehají, řadí mezi cytoslovce a stěžují si, že nesliší pančelku.

Ten pocit, když se chceš na notebooku dostat do složky soubory, jejichž ikonku máš na liště, ale ať klikáš, jak klikáš, pokaždý tě to automaticky přesměruje na prohlížeč.

Ten pocit, když ti něco připadá šíleně vtipný, a říkáš si, že to bude prostě pecka, až to odešleš, a pak to má asi 5 .

Ten pocit, když chodíš s dálkovým klíčem od auta po sídlišti a snažíš se zjistit, kde to auto stojí... A ono se ne a ne ozvat.

Ten pocit, když vám učitelka na hodině řekne, ať si vemete učebnici 2. díl strana např. 75 a vy si vemete 1. díl a pak děláte cvičení, které jste už probírali a ještě horší je, když vám učitelka řekne, že pak z toho budete psát písemku a vy si říkáte, super, to už umím...

Ten pocit, když máma řekne „Jezevec ten taky není moc hezkej.“

Ten pocit když poslala paní učitelka nějaký odkaz na hru že jí budeme teď spolu s třídou dělat nikomu se to neotevřelo a mně se ještě sekl mobil. Teď funguje hrozně zpomaleně a skoro vůbec

Ten pocit, když učitelka řekne „Ve zbytku hodiny si nakreslíte tohle a tohle“, přičemž čas schůzky je 45:32…

Ten pocit když máš online hodinu a nájednou máš hroznou potřebu se smát

Ten pocit, když jste několik dlouhých měsíců nebyli na chatu, kde je osoba, která ostatní strašně prudí, a teď tam pozdravíte, jenže nic se neděje, tak zas zmizíte a o hodinu později vám kamarádka z té skupiny pošle screenshoty, kde zase probíhá strašná hádka…

Ten pocit, když se na vás mamka naštve a začne běsnit jako třináctihlavá saň, protože vám přestala fungovat wifina a vy jste se k ní poslední měsíc při tom ani nepřiblížili...takhle to dopadá, když mají drazí rodičové jednou za půl roku home office, ještě dvě hodiny potom slyším to hrozné práskání do klávesnice. A to že já jsem prý urážlivá!

Prosím, nespamuj, jak tohle souvisí s tématem nástěnky?

vaiva: Neboj, když jsme jeli přes Teams, objevil se nám tam Šimon Chytrý... (na podzim jsme pracovali s Teamsem)

Viktorie7: U nás se kdysi zase objevil Tomáš Marný… Ale to na Žofku Orangutánovou prostě nemá.

Ten pocit, když sedíte na online výuce a řeší se prohřešek jedné spolužačky, ta spolužačka se připojí a když ji učitelka osloví, tak se rychle odpojí...

Ten pocit, když se postupně připojujete na hodinu češtiny a v návrhu na připojení se vám zničehonic objeví Žofka Orangutánová.

Nemám tušení, co to je.

Ten pocit, když čtete poslední dva příspěvky hned za sebou a napadne vás, jestli Viktorie nemá být hlasitější proto, aby nahradila spící vaivu

Ten pocit, když po vás chce učitelka ve flétně, abyste hráli hlasité piano a vy se můžete přetrhnout, protože nevíte, co to má být. Mezzoforte nebo mezzopiano to ano, ale hlasité piano, to mi hlava nebere!

Ten pocit, když zaspíš odpolední hodinu flétny.