Jednou se mi stalo, že přijedu na ten první sraz a někdo tam zezadu na mě prej: ahoj Jasmí ! A já úplně jako: eeeehhhh dobrý den a pak jsem zjistila že to je Rex a já úplně se ho lekla a pak v ty hlavě jsem si furt dokola říkala: aaaaaa to je tak trapný jak jsem se ho totálně lekla a ještě mu řekla dobrý den

Moc jsem se zamyslela ve skole a pancelka se mne ptala na nejakou ulohu a ja na to „hm.. pockat“ proste jsem omylem premyslela na hlas a pancelka pritakala rikajic „Ano Alice, toto jsme se vlastne neucili..“ a ja byla uplne huhh jupiii?!! Ale pak kamoska „ALICE JE ALE GENIALNI, TO BUDE BRNKACKA!“

Dnes jsem měla k obědu pálivý ramen a nějakým způsobem jsem si tu omáčku hodila do oka

Dneska jsem šla na kroužek a když jsem tam přišla tak tam nikdo nebyl a tak mě napadlo jestli to nezačíná třeba až od listopadu a taky že jo tak teď jedu zase zpátky

Jednou jsem měla ve škole prezentaci (na vysoké už). Učitel mě vyvolal, já vzala noťas, zapojila kábl, otevřela ho... a celý posluchárně se promítla Alíkova poradna. A ještě to bylo na nějakým dotazu ze sekce Moje tělo - kluci, kterej jsem si ten den četla a pak to nezavřela. Jsem málem dostala infarkt.

Hráli jsme ve škole venku fotbal,za bránou seděli holky,já vystřelil a prásk. Headshot. Petarda to byla solidní. Pak ta chvíle když ses šel omluvit nebyla příjemná:D

Byla jsem na školení a pak když jsem vracela klíče od pokoje od ubytování, jsem řekla nějakému random týpkovi (myslela jsem si, že je recepční) „vracím klíče.“ A on: „prosím?“ A já: „no, vracím klíče.“ A pak mi došlo, že to asi není recepční.

Dneska zase málo peněz....
Po tom co jsem na tréninku běžela 2× 300m 3× 200m a 2× 150m a chvíli si myslela že se pozvracím jsem zašla do Dm a chtěla jsem si tam koupit i proteinové čokoládové sójové mléko jsem šla k pokladně a zjistila jsem že mi chybí 3 Kč a když jsem se snažila část zaplatit hotově a část kartou tak to paní nejdřív nechápala a pak mi karta nefungovala i když ukazovala že tam JE dost peněz takže jsem nakonec to mléko musela vrátit 😭 a totálně jsem se ztrapnila

Šla jsem v knihkupectví k pokladně s tím jak jsem to geniálně vymyslela, že si koupím tři knížky a protože to bude nad 500 Kč tak dostanu slevu 100 Kč a paní mi řekla že ta sleva je až od června a musela jsem tam jednu knížku nechat protože jsem neměla peníze

Věšela jsem prádlo a na sušáku už mi nezbylo místo na prostěradlo. Nevěděla jsem, kam ho mezitím položit, tak jsem ho chytila rukama a začala jsem pobíhat po zahradě a to prostěradlo za mnou vlálo jako plášť. Přemýšlela jsem, kam ho teda pověsím, když tu jsem si všimla, že po ulici jde nějaká holka asi mého věku a rozhlíží se kolem. Lekla jsem se, že když uvidí podobně starého člověka, jak v pyžamu, bosky, s velkým žlutým prostěradlem, vlajícím za sebou, běhá po zahradě v neděli odpoledne, tak začne natáčet nebo něco takového, takže jsem rychle zaběhla domů a doufám, že mě neviděla.

My nemáme školní jídelnu, ale chodíme do menzy. To je taková obrovská jídelna kde chodí jíst různé střední školy nebo vysoké. První týden na gymplu (v primě) jsem nesla tác s obědem a omylem jsem ho upustila. Nějaký čtvrťáky nepadlo, že by bylo fakt vtipný, kdyby mi začali tleskat. A tak celá jídelna mi začala tleskat. Je mi z toho trapně doteď

Asi znáte, že si takhle jdete a naproti vám jde nějaký člověk a vy se mu chcete vyhnout, tak uhnete na stranu, ale ten člověk uhne na stejnou stranu, tak se zase uhnete na druhou, ale těm člověk se uhne tam, kam vy... prostě taková kličkovaná.
No, tak přesně tohle se mi stalo dnes.

🤣nechtěla bych

Ja som dneska v obchode vyškubával účtenku z kasy, ale ešte nebola celá vytlačená. Toto je presne taký ten trapas na ktorý každý zabudne do zajtra, ale mňa to bude strašiť do konca života

Tak dnes jsem nastoupila do nove práce a samozřejmě se to neobešlo bez trapasu u mě, že jo. Jsem na noční, tak uvidím, jestli ještě nějaký přibyde
Jsem tam přišla a já: dobrý den, já jsem nová recepční tady

Kdysi jsme s kámošema byli v Anglii. Jelikož všichni ppcházíme z malých vesnic, měli jsme ze zaćátku dost problém se v tom anglickém velkém městě nějak orientovat. Jednoho dne nás na ulici oslovil starší manželský pár s kufry a ptal se na nějakou adresu. Řekli jsme jim, že se omlouváme, ale že to tam fakt neznáme. Když jsme pak dorazili zpátky na naší ubytovnu, ti dva tam seděli v kuchyňce a večeřeli

Můj trapas: slyšel jsem že jedna holka s jménem měla svátek a tak jsem okamžitě napsal pak jsem se dozvěděl že to bylo jiné jméno a hned to mazal:D

FrantaDinousaurus: trapas má paní, která takhle přechází.

No, my jsme jednou se školou byli na výletě na kole, a pak jsme šli do nějaké restaurace, tam jsme měli oběd, a chtěli jsme jet domů, ale já si vzpomněla že musím nutně na záchod, takže jsem pospíchala a když jsem chtěla vyjít z toho záchoda, tak jsem nějakým zázrakem vešla do kuchyně, kde si mně snad všichni všimili, a pak mně ta paní co tam stála musela vyvést ven před celou třídu (málem mě vedla za ručičku) cítila jsem se hrozně trapně

Když jsme jeli na sraz Alíka 25.11.2023 tak jsme na hlavním nádraží hledaly místo začátku srazu. Nikdo z nás si nevšiml že chodíme okolo ní. Tak se zeptáme sekuriťáka jestli neví kde je ten obchod. A on byl vedle nás jen sme museli sejít po schodech dolù.

Já jsem jednou šla domů ze školy a proti mně šla nějaká paní s holčička tak 5 let a ta holčička mi řekla dobrý den, tak já jsem ji taky pozdravila, ale ona mě asi neslyšela a začala tam říkat takovým ukňouraným hlasem: Já jsem říkala dobrý den..... atd. No druhý den se to opakovalo, já pozdravila o něco hlasitěji ale stejně mě asi neslyšela. Už jsem z toho byla úplně na nervy jak se ty malý děti můžou se všeho podelat a tak když se to opakovalo potřetí, doslova jsem to dobrý den zakřičela. Ta holčička se na mně úplně podívala a já si říkám : Tak! A máš to! Asi o dvě minuty později mi došlo, že to byli úplně jiní lidé. Takže jsem zakřičela na úplně nevinnou holčičku, která o ničem nevěděla

a kde je ten trapas panglaqu?

Toto mohlo skončit tragicky.
Já přihodím jeden zvlášť nebezpečný, kdy jednou mladou holku s mobilem a do něj napojenými sluchátky málem zajela tramvaj, pokud by pan/(í) řidič/(ka) hlasitě nezazvonil/(a) a a my ji ještě s mámou neupozornili (a ještě asi nechápala, co je jako špatně), ostatní lidi se jen dívali a občas udělali „u“ či „o“.

Raz som išiel zo školy a išiel som takou celkom ľudoprázdnou oblasťou a bolo tam také malé dievča, ktoré si asi myslelo, že keď tam nikto není tak si môže zatancovať. Ja som ju tam pristihol a bola to extrémne trápna situácia pre oboch

Mám takový zlozvyk, a to chodit s rukama v kapsách naprosto pořád - i když je náměstí jako kluziště. Takto jsem šla na zastávku a v kapse jsem měla mobil. Jenže uprostřed náměstí jsem uklouzla a jak jsem se snažila něčeho chytit, tak jediné, čeho se dalo, byl mobil v mé kapse. Ale mobil samozřejmě vyletěl z kapsy a spadl na zem. Nejhorší bylo, že jsem se začala smát jako blázen a okolo bylo spoustu lidí.

Dnes jsem šla na oběd do bistra a celkem se to klouzalo, jak je tam sníh. Tak jsem musela chodit opatrně a šla jsem skoro jako tučňák. Paní se na mě dívala.

Jednou (konkrétně letos 1.září) jsem si takhle šla na kroužek krmit zvířátka, všechno v pohodě a pak jsme začali nějak blbnout, já zavřela dveře, které jsou tak v půlce skleněné. No a jelikož jsem nechtěla, aby se můj kámoš dostal dovnitř, tak jsem se o ty dveře ještě opřela a pak do nich strčila zády (z jakého důvodu nevím xd). A jelikož to sklo bylo tenké, tak se roztříštilo a já rozbila ty dveře. Měla jsem všechno od krve, protože jsem se logicky pořezala a doteď mám jizvy. Začala jsem to uklízet s kámošem, ale pak jsem se úplně sesypala, tak mě prostě poslal uklidnit se a zavolal vedoucímu. Já jsem se bála, že mě za to seřve, ale on mě nakonec utišil a ty dveře už tam nějakou dobu nejsou. Doteď jsou venku před budovou kroužku s těmi posledními kousíčky skla, co tam zůstaly. Zítra půjdu kolem, tak klidně můžu poslat fotku. Doteď si mě lidi z kroužku pamatuji jako tu, co rozbila dveře. Strašně se za to stydím a prostě se na to nedá zapomenout. Vím, že to zní vymyšleně, i Bochník se mě tehdy ptal, jestli to není vymyšlený ale není.

Já jsem před pár dny byla nakupovat a nákup za 18 Kč jsem platila za 500, protože jsem neměla drobné.

My jsme nedávno byli na GO KURZU a náš třídní je matikář. Při jedné hře jsme měli říct asi pět věcí co nás baví a pět co nebaví. No tak já jsem prostě řikala a jako posledni jsem rekla ze mne nebaví matika ale v poslední chvíli mi došlo že tam je ten učitel tak jsem se rychle opravila že mně strasně baví matika

Kdysi jako malá jsem se rozhodla že chci svěcenou vodu (z nějakého důvodu ). Takže jsem to řekla babičce a ta mi pověděla, že mi ji sežene na příští návštěvu. Jenže když jsme se s babičkou konečně viděly, byla rodinná oslava. Nicméně, babička mi na oslavě dala lahvičku svěcené vody, a já se s tím zavřela do koupelny. Za chvíli jsem vylezla, šla do obýváku a před celou rodinou prohlásila: „Babí, ale ta voda chutná jako obyčejná!“
Ano vážení, já jsem celou lahvičku té svěcené vody vypila a ještě jsem to nevědomky řekla celé rodině.