Vědecké a pavědecké hypotézy, otázky a odpovědi

Nástěnku založila dne 5. února, je nezařazená a obsahuje 44 příspěvků.

Nový příspěvek:

Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat.

Příspěvek z 14. dubna ve 12:29.
klobáska v něm napsal:

FriedKitten: Med je vždy plný chemikálií. V dnešní době nemáme látku, ve které by chemikálie nebyly – to by byl objev století! A co století! To by byl možná největší objev v dějinách lidstva!!! ;-)

Příspěvek z 14. dubna ve 12:23.
FriedKitten v něm napsal:

Tak to je fajn. Není to náhodou z jedné stránky dobře? Že se tam zase vrátí listnáči?
Ještě bych měla jeden dotaz - v testu angličtiny jsme měli text o městských včelách. Že to začíná být trendem, protože si každý může udělat vlastní med, není třeba moc prostoru a pro městskou zeleň jsou včely také přínosem. Taky mají městské včely mnohem pestřejší stravu než ty na vesnicích, které mají pole jen s jedním druhem rostliny. Jen mi vrtá hlavou...není ten med něčím kontaminovaný, nebo jak bych to řekla. Přeci jen díky autům, jestli ty včelky neudělají med plný chemikálií. Co jsem se dočetla, tak to ty včelky dokáží filtrovat, ale i tak se mi to moc nezdá. Napadlo mě o tom napsat alíkovinu, ale s touto věcí si nejsem jistá.

Příspěvek z 14. dubna v 11:42.
Pralinka2 v něm napsal:

Ano, to je známo, že hlavními viníky hromadného umírání lesů v osmdesátých letech jsou ti, kteří v devatenáctém století nahradili smíšené lesy smrkovými monokulturami, které jsou citlivější na nepříznivé vlivy.
A samozřejmě že tam, kde byly v osmdesátých letech lesy zničeny kyselým deštěm, jsou ty důsledky vidět dosud, protože ty změny v půdě trvají déle, stromy taky rostou desítky let, takže ty škody, co jsou ještě vidět, jsou důsledkem těch kyselých dešťů v osmdesátých letech (a už desítky let předtím). Ale samotné deště, co teď padají z mraků, jsou méně kyselé než tenkrát.

Příspěvek z 14. dubna v 11:28.
FriedKitten v něm napsal:

Takže by se dalo říct, že déšť nyní není už tak kyselý, co býval. Dívala jsem se na jednu mapku, kde bylo zvýrazněno, kde jsou ty nejvíce postižené části. Hlavně v těch průmyslových oblastech republiky. Kyselé deště mají dopad na lesy. Viděla jsem, že tam, kde rostly převážně jehličnany se teď najednou objevují listnáče, protože uschlé jehličnany jim daly prostor.

Příspěvek z 14. dubna v 8:12.
Pralinka2 v něm napsal:

Hlavním zdrojem kyselého deště býval oxid siřičitý, který v atmosféře oxidoval na oxid sírový a při reakci s oblačnou a srážkovou vodou vytvářel kyselinu sírovou. Hlavním zdrojem oxidu siřičitého bylo spalování uhlí v elektrárnách. Značná část uhelných elektráren však už má funkční odsíření, takže kyselé deště už nejsou takovým problémem, jako třeba v osmdesátých letech.

Příspěvek z 13. dubna ve 22:47.
aniusia v něm napsala:

Kyselé deště vznikají "rozpuštěním" kyselých oxidů, které se vyskytují v atmosféře. Jsou tam buďto jako výfukové plyny, produkt továren, elektráren a tak podobně nebo vlivem sopečné činnosti. Ten první zdroj se už zásadně redukuje, zavádějí se stále přísnější normy na filtry, únik podobných plynů je kontrolovaný. Myslím, že by se situace, s trochou zájmu o ekologii i ze stran korporací, měla měnit k lepšímu. ;)

Příspěvek z 13. dubna ve 21:40.
FriedKitten v něm napsal:

Něco málo jsem si četla o kyselém dešti. Zredukuje se někdy v budoucnu? Prý se to teď tak nějak pozastavilo a dál se moc neplánuje. Má to dost velký dopad na okolí a přírodu a nemyslím si, že se to dál řešit nebude

Příspěvek z 9. března v 17:48.
FriedKitten v něm napsal:

Na školních a školkovských (to spíš) dvorcích jsem jich už několik viděla. Občas učitelky seženou nějaký materiál a s dětmi je vyrábí :).
Když jsem byla s přítelem na procházce do Nár. parku Podyjí, tak jsme našli takovou věž na louce u vinohradu a vyhlídky, kde na střeše byl kus dřeva jako kůl pro dravce, pak pod tím byla pletivem ohrazená část s otvorem a s větvemi a nějakým sypáním pro ptáky, další spodnější část byla pro brouky s prodírkovanými cihličkami a dřevy a úplně spodní část byla hromádka kamení jakožto úkryt pro ještěrky a hady. Vypadalo to moc pěkně, kdyby sem šlo přidávat fotky, tak bych to sem i poslala :/

Příspěvek z 9. března v 17:39.
dennisvet v něm napsala:

Oki :) :D

Příspěvek z 9. března v 17:29.
FriedKitten v něm napsal:

Jen tak ne, když je to můj sen ;). Nevím, jak ty, ale já jsem ten typ člověka, který když se pro něco nadchne, tak je plný elánu, a až si Fried za tak 15 let řekne „To je ale hezká zahrada, chtěla bych mít taky takovou.“ tak bude schopná druhý den jet pro kytky a začít na ní dělat :-D
Prostě domečky xD. Nevím, jak je popsat, tak se podívej do obrázků na googlu ;)

Příspěvek z 9. března v 17:09.
dennisvet v něm napsala:

Myslím, že v dospělosti na to zapomeneš. Dospělí jsou divní. A to věděl i Malý Princ.
Mimo - co jsou broučí domky?:D

Příspěvek z 9. března v 10:01.
FriedKitten v něm napsal:

Je úžasné, jak to má ta příroda zařízený. Přijde mi vtipná představa toho, jak malý motýlek letí na Island a tenkým hláskem si říká: "Už tam budu! Už tam budu! Ještě kousek!" Lišajové jsou taky úžasní tvorové, takoví broučí kolibříci. $> Jen mě mrzí, že se moc dlouho nedožijí. Vylíhnout se, jíst, rozmnožit se, naklást vajíčka a umřít. Těším se, až budu dospělá a budu mít vlastní krásnou zahradu, ktera bude pohoštěním pro ostatní živočichy (krom zeleniny, kterou si zásadím :-D). Spousta květin, broučí domy, budky a někde v rohu hromada kamení pro jesterky. Jezírko s malou destičkou, aby se brouci neutopili, někde kostka cukru a na to kápnout vodu pro motýly. :-3

Příspěvek z 9. března v 9:06.
aniusia v něm napsala:

Takže vlastně jde o to, jak je napadlo migrovat? :) To je zajímavá otázka. Než se pokusím zjistit něco více, hodím tady dva odkazy - ano, opravdu to mohly být babočky ;)

bohemiaorientalis.cz/statecne-babocky/
www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/5563/babocky-tahnou.html

Příspěvek z 8. března ve 23:12.
FriedKitten v něm napsal:

Nevím, jak konkrétněji to vysvětlit :/...Asi jakože úplní předchůdci. Kde byli, že si poté řekli, že poletí jinam, jestli tam nenajdou více potravy, a pak se naučili po generace létat pryč. Jestli si to tehdy neřekli u nás, nebo v teplých krajinách, že poletí sem.
Ještě bych měla jeden dotaz (ano, jsem asi jediná, co se na něco věčně ptá :-D)
Je to nějaký rok zpátky v létě, kdy jsem byla na zahradě a hrála si. Mamka zrovna pracovala, a pak mě zavolala, ať se přijdu podívat. Velký (asi) roj motýlů letěl přes bránu, naši zahradu a přes plot na pole. Trvalo to nějakou minutu a byl to krásný zážitek. Co si tak pamatuji, tak hádám, že to byly babočky admirálové. Bylo to poprve a zatim naposled, co jsem tenhle jev viděla. Je možné,že se hromadně po cca stovce jedinců přemísťují? Byl to jiný druh motýla? Proč to dělali?

Příspěvek z 5. března v 8:40.
aniusia v něm napsala:

Tak na tohle Ti asi nedokážu dát uspokojivou odpověď. Vím jen, že vlaštovky u nás byly už za starých Slovanů. A vlaštovkovití (tedy i vlaštovky) se vyskytují v teplejších oblastech po celém světě (kromě Nového Zélandu a Oceánie). Od nás v zimě táhnou pryč i kvůli nedostatku hmyzu.
Mimochodem ty druhy našich ptáků, kteří nejsou považováni za tažné, taky migrují. Třeba sýkorky - v zimě tady máme sousedky ze severu a na jaře se zase vrací ti naše.

Kdybys dokázala trochu upřesnit dotaz, mohu se zeptat příští víkend na Přírodovědecké fakultě UK ;)

Příspěvek z 5. března v 7:22.
FriedKitten v něm napsal:

Tahle věc mi vrtá hlavou už od školky :-D. Je to sice hloupost, ale jaký mají stěhovaví ptáci (konkrétně vlaštovky) původ? Začali jejich předci létat k nám, nebo od nás začaly létat do teplých krajin? Na tohle mi učitelka na základce nedokázala odpovědět :-D

Příspěvek z 20. února ve 20:00.
FriedKitten v něm napsal:

No, co kdyby případná změna klimatu měla vliv na drobné živočichy, kterými se živí větší a tak dále, až bychom došli k potravě těch velikých. Třeba by ubylo malé potravy, až by to mělo dopad na velké živočichy.
Taky si myslím, že ne všichni živočichové by byli uzpůsobení na větší/nižší teplotu vody, to by byl taky problém. Myslím si, že bychom se měli podívat i na potvory z obrovských hlubin, kam se už lidská noha nedostane, jak tam přežívají, čím se živí a podobně. Třeba to měli tak i někteří dinosauři, jak by přežili/přežívají.

Příspěvek z 20. února v 15:39.
Lumpaci v něm napsal:

U dinosaurů je ještě taková otázka. ? Dejme tomu že pozemské druhy vyhynuly kvůli nějaké přírodní katasrofě. Třeba změna podnebí, vytváření pouští, asteroidy....etc. Ale to by se tak nějak nemělo týkat mořských potvor (Ichtiosaurus a spol,).

Příspěvek z 20. února v 15:23.
FriedKitten v něm napsal:

Vím, že ještě dnes žije několik druhů prapotomků dinosaurů :), ale měla jsem na mysli ty velké zrůdy. Myslím si, že by to mohlo být jak za doby ledové - velcí živočichové by měli čím dál méně prostoru - zmenšovali by se nebo některé druhy vyhynuly.

Příspěvek z 20. února v 9:00.
–MM– v něm napsal:

FriedKitten: Část dinosaurů nevymřela a přežila dodnes – třeba ptáci v podstatě jsou dinosauři.

Těžko odhadnout, jaký vývoj by následoval, kdyby nedošlo k vyhynutí, ale nejspíš by nebyl nijak zvlášť zajímavý. Třeba stegosauři žili před 150 miliony let a tyranosauři před 65 miliony let... takže období tyranosaura má blíž k současnosti než k období stegosaura, přestože oba druhy vypadají v muzeu jako kolegové (i když je teda možné, že stegosaurus neměl peří, na rozdíl od tyranosaura). Zdá se, že savci měli předpoklady k rychlejším mutacím než dinosauři... asi jim také pomohlo, že už je pak dinosauři nemohli žrát :->

Na druhou stranu vývoj života jede po exponenciále – zrychlování není patrné jen u našeho technologického rozvoje, ale i u biologie – takže je možné, že i dinosauři by se za pár stovek milionů let dovyvinuli do nějakého pokročilejšího režimu, který si ani nedovedeme představit. Třeba by postupně vznikl jeden chytřejší druh, který by vymyslel zemědělství a tím by nastartoval civilizaci, která by během dalších pár tisíc let také ovládla galaxii.

aniusia: Vesměs všechno, co věda říká, je teorie. Pojem teorie neznamená, že to není fakt. Ví se jistě, že většina dinosaurů vyhynula zhruba v období dopadu meteoritu do oblasti Chicxulub v Mexiku a že dopad toho meteoritu způsobil globální klimatické změny. Je pravda, že ta příčinná souvislost úplně stoprocentně jistá není, ale moc jiných možností nezbývá.

Příspěvek z 19. února ve 22:11.
aniusia v něm napsala:

FriedKitten: Ono tvrzení, že dinosauři vyhynuli kvůli srážce s meteoritem je vlastně taky jen teorií, pokud vím. Ale za předpokladu, že třesk byl a že některé organismy přežily a poté se vyvíjely dál, by se podle darwinistické teorie evoluce měly vyvinout i tak, když prapředci vlastně žili. Jen by zřejmě neměli tolik prostoru, a možná by tu dnes byli úplně jiní živočichové (podle darwinistické teorie se druh vyvíjí adaptací a přirozeným výběrem, spoluobydlování planety s dinosaurusy by tak kladlo jiné nároky na adaptaci k přežití, než ty, jaké byly bez těchto sauropsidů). Nevím, jestli jsem dokázala předat svoje myšlenky písmem, když tak se připoptej ;)

Příspěvek z 17. února v 18:09.
FriedKitten v něm napsal:

Teď se chci omluvit, asi jsem si spletla meteority :-D:-D
Měla jsem na mysli ten, co vyhubil dinosaury (mám pocit, že v Mexiku je po něm kráter)
Ještě jednou se omlouvám :-(

Příspěvek z 17. února v 17:36.
klobáska v něm napsal:

FriedKitten: Kdyby se neudál Velký třesk, pochybuji, že by tu vůbec kdo žil. ;-)

Příspěvek z 17. února ve 13:19.
FriedKitten v něm napsal:

Jak by asi vypadal svět,kdyby se neudál velký třesk? Žili by stále dinosauři, nebo by z nich za tu dobu bylo už něco jiného? Objevili bychom se i my?

Příspěvek z 10. února v 0:44.
klobáska v něm napsal:

Tak já sem napíšu, jak je tramvaj nehygienická, a o pár hodin později stojím půl hodiny v přeplněné tramvaji vedle houmelesáka, co smrdí jak bolavá noha. :-| Náhoda? Nemyslím si!

Příspěvek z 9. února ve 20:03.
DžungaráčekChlupáček v něm napsala:

To jo.

Příspěvek z 7. února ve 20:35.
Mateas v něm napsal:

-MM-, mas pravdu, dnesni baterie vlasnte uz neobsahuji tezke jedovate kovy... na druhou stranu bych ji do kose teda nehazel.(mam dojem ze na nich bejva symbol preskrtleho kose.. :) )

Příspěvek z 7. února v 18:33.
aniusia v něm napsala:

Souhlasím s klobáskou. Dovoluji si říct, že většina aut, co běžně jezdí po cestách, veze pouze jednu osobu. Přitom mají mnohdy společnou cestu. Hromadná doprava, i když není tak komfortní (A mám pocit, že dnes nám jde jen o to pohodlí, komfortní zóny... Ale to jen tak bokem.), toto řeší mnohem lépe. Vezmeme-li v potaz, že těch 30-40 aut lze vměstnat do jednoho autobusu, uvědomíme si, že je asi něco špatně. Tak přemýšlím, čím to, že 40 let zpátky po cestě přejelo 10 aut za den - lidé nechodili do práce, nevyzvedávali děti ze školky, nechodili na nákupy? Museli si poradit tak, jak si to dnes bez aut už nedokážeme představit.

Co se týče elektroaut, myslím, že by bylo mnohem výhodnější, kdyby evoluce byla revolucí. Je těžké se najednou adaptovat na nový způsob, když starý ještě funguje, přechodová fáze tak bude náročná - mají-li se stavět nové "benzínky", kromě těžby ropy i zvýšená poptávka elektřiny... Kdyby jezdily jen elektroauta, bylo by to nejspíš i ekologičtější. Mají-li však koexistovat dopravní prostědky poháněné ropou i ty elektřinou, bude "přezouvání" nepříjemné pro ekologii i ekonomii. Tudíž se adaptace pravděpodobně bude stále ještě odkládat.

Příspěvek z 7. února v 17:10.
–MM– v něm napsal:

Mateas: Co je tak jedovatého na lithium-iontové baterii? Pokud vím, tak ta se smí normálně vyhodit. Dala by se částečně recyklovat, ale zatím vyjde levněji vytěžit nové lithium. Stejný druh baterie máme i v mobilech a noteboocích...

Příspěvek z 7. února v 16:00.
Mateas v něm napsal:

Prali, ano, elektroauta maji smysl, pochopitelne vyrobena elektrina v elektrarne je mnohem cistsi, nez energie z benzinu/nafty, ale clovek nesmi zapominat na splodiny pri vyrobe auta, dneska se da rict spotrebniho auta a to nejozehavejsi tema - baterie. Jsou jedovate, nebezpecne a trvanlivost stoji za prd... a pak se musi slozite ekologicky likvidovat ( v tom lepsim pripade se tomu tak i stane.. v tom horsim.. no, vsichni si dokazem predstavit, co lezi prikryto v takove skladce odpadu.. )

Kdo si nástěnku oblíbil?